Válka na Ukrajině mnoha vojenským expertům ukázala, že role dělostřelectva jako boha války rozhodně nekončí a patří stále mezi rozhodující. Samozřejmě za předpokladu, že má válčící strana dostatek děl a také munice pro ně, což je značně limitující. Ačkoliv na frontě dnes působí vysoké ztráty také drony, redakce Armádního Zpravodaje je přesvědčena, že dělostřelectvo plně nahradit nemohou a nejefektivnějším způsobem bude spolupráce.

Zprvu měli Rusové drtivou převahu

Jak je dělostřelectvo důležité, ukázaly některé fáze války na Ukrajině, kdy Rusko dokázalo bojiště zahltit přívalem palby a získat tak významnou převahu. Ukrajina se totiž zpočátku potýkala s nedostatky munice a nemohla adekvátně reagovat. Situace se však změnila v okamžiku, kdy ji pro ni zajistila například česká muniční iniciativa, která pomohla Rusy zastavit. Militarnyi uvádí, že iniciativa dodala k roku 2026 již 4,4 milionů kusů dělostřeleckých granátů. Ale je to jen část ukrajinské spotřeby, což ukazuje, jak je dělostřelectvo ve válce vytížené.

Rusko si dalo na rok 2026 smělý cíl. Po letech zpoždění má Su-75 poprvé vzlétnout. „Rusové to nezvládnou,“ hodnotí analytik Vojáček

Zkušenosti z Ukrajiny tedy podtrhují, že má hlavňové dělostřelectvo v ozbrojených silách stále budoucnost, shoduje se Euro-Sd. To nicméně poukazuje na to, že experti stále rozebírají, jak velkou. Existuje totiž mnoho aspektů, které lze z války na Ukrajině na budoucí bojiště přenést, ale zároveň ne vše bude platit pro konflikty budoucí. Určitě však bude záležet na mnoha parametrech dělostřelectva, které se ubírá hlavně cestou dlouhého dosahu a přesnosti, což se ukazuje jako mimořádně důležité, jelikož to zefektivňuje akce a šetří munici.

Drony nedokáží děla zcela nahradit

Zkušenosti z Ukrajiny také ukazují, že některé role dělostřelectva mohou převzít drony, ale ne všechny. SmallWarsJournal upozorňuje, že umí zasahovat přesně a na dlouhou vzdálenost, ale rozhodně nemohou nahradit příval palby těžkých dělostřeleckých projektilů, který by zvrátil situaci na bojišti. Armádní Zpravodaj se domnívá, že může být příkladem zásah proti nějaké postupující útočné koloně, kde drony mohou postupně ničit jednotlivá vozidla, ale dělostřelectvo dokáže útok vmžiku zastavit a přimět nepřítele k ústupu.

iZdroj fotografie: Picryl

Zdá se, že budoucnost má především samohybné dělostřelectvo, ale to platilo již před válkou na Ukrajině. Jako klíčová se přitom ukazuje mobilita, což umožňuje měnit pozice a předejít tak možnému zaměření a případnému zničení protiúderem nepřítele. Velkou budoucnost proto pravděpodobně mají kolové samohybné houfnice, které jsou mnohem pohyblivější než pásové, ale zase nezvládají každý terén. Příkladem je německá RCH 155. Wikipedia uvádí, že je schopna přesné střelby dokonce za pohybu, což dosud dělostřelectvo nezvládalo.

„Pokud něco změnila válka na Ukrajině, tak je to přístup k dělostřelectvu. Na západě vidíme, že státy NATO do něj opět začaly masivně investovat. Německo, Francie, Polsko, Spojené státy, všechny tyto země nakupují ve velkém novou techniku, nebo vyvíjí nové typy. Pro ‚boha války‘, jak je dělostřelectvo historicky titulováno, je to velký návrat.

Video: britští veteráni na Ukrajině z mezinárodní legie roznesli Rusy, kteří vzdorovitě drželi pozice

Vrací se také specifické dělostřelecké systémy, jako jsou dělostřelecké raketomety, a dokonce i dělostřelecké balistické rakety, které se ještě nedávno zdály být reliktem minulosti. Obecně evropský návrat k velkým těžkým vševojskovým armádám rozvoji dělostřelectva svědčí a bude svědčit ještě více,“ sdělil redakci ArmádníZpravodaj.cz vojenský analytik Jiří Vojáček.