„Had Gorynyč“ je brutální destrukční síla. Ukrajinci i Rusové s ním ničí celé městské ulice

Představte si sto dvacet metrů dlouhý provaz naplněný výbušninou. Raketa ho přetáhne přes ulici, nálož dopadne na asfalt, střechy, zdi, a pak se celý řetěz odpálí najednou. Žádný bodový zásah. Žádná série dopadů. Jedna souvislá tlaková vlna, která v uzavřeném prostoru zástavby nemá kam uniknout. Přesně tak funguje UR-83P, přenosný liniový odminovací systém sovětské konstrukce, který obě strany rusko-ukrajinského konfliktu nasazují daleko za hranicemi jeho původního účelu. Přezdívka „Zmej Gorynyč“ (Had Gorynyč, slovanský ohnivý drak) není oficiální tovární název. Je to vojenský slang, který odkazuje na hadovitý tvar nálože a plamen při odpalu. A na to, co po něm zbyde.

Ženijní nástroj s účinkem letecké pumy

UR-83P patří do kategorie MICLIC (Mine-Clearing Line Charge). Princip je prostý: raketový motor vystřelí dlouhou výbušnou nálož přes minové pole, nálož se rozloží na zemi a po odpálení vytvoří průchod pro pěchotu a techniku. Podle ukrajinského vojenského přehledu UR-83P čistí koridor přibližně 120 metrů na délku a 6 metrů na šířku. V otevřeném terénu je to záchrana životů sapérů. V městské ulici je to katastrofa.

Od svého většího příbuzného UR-77 Meteorit se liší hlavně nosičem. UR-77 je samohybný systém na pásovém podvozku, nese dva náboje a dokáže odpalovat pod palbou z dosahu 200 až 500 metrů. UR-83P je přenosný komplet; ženisté ho rozmístí na pozici, případně improvizují odpalovací platformu. Dosah i koridor jsou srovnatelné, ale UR-83P vyžaduje připravenou pozici a čas na instalaci. Co mají společné: objem výbušniny. Při spřaženém odpalu obou systémů se podle ukrajinského ministerstva obrany hovoří o souhrnu přes dvě tuny v TNT ekvivalentu. Účinek jednoho odpalu UR-83P bývá přirovnáván k jednotunové letecké pumě.

Od Oleksandrivky po Bachmut

První veřejně zdokumentované ofenzivní použití UR-83P mimo odminování zachytil OSINT rozbor portálu InformNapalm v červenci 2019. Video zveřejnili sami separatisté z Oleksandrivky v Doněcké oblasti. Nálož byla odpálena z rezidenční ulice, ne přes minové pole, ale směrem k ukrajinským pozicím v zástavbě. Podle vyjádření 24. mechanizované brigády šlo o záměrný odpal s dvojím cílem: zasáhnout ukrajinské vojáky a zároveň vyprovokovat opětování palby do obydlené zóny.

Na podzim 2022, během bojů o Bachmut, ukrajinské ministerstvo obrany prostřednictvím serveru ArmyInform popsalo ruské nasazení UR-77 i UR-83P přímo proti ukrajinským pozicím a civilní infrastruktuře na bachmutském směru. Nešlo o odminování. Šlo o plošné ničení opěrných bodů v zástavbě.

Ukrajinská strana používá stejný princip také. V únoru 2024 ukrajinský generální štáb zveřejnil záběry odpalu UR-77 proti ruskému opěrnému bodu, více než 700 kilogramů výbušniny v jedné náloži. Ukrajinské zdroje zároveň uvádějí, že ZSU disponují i sovětským UR-83P vedle západních analogů. Přímý veřejně dohledatelný důkaz, že ukrajinská armáda ničila městskou ulici konkrétně systémem UR-83P, se ovšem v otevřených zdrojích dosud nepodařilo jednoznačně identifikovat.

Stejný princip, jiná doktrína

UR-83P není ruský unikát. Americká armáda provozuje systém M58 MICLIC, který funguje na totožném principu a vytváří průchod přibližně 100 metrů. Švédsko má Minröjningsorm. Všechny tyto systémy sdílejí jednu logiku: raketa, nálož, detonace, koridor.

Rozdíl je v tom, jak a kde se nasazují. Při druhé bitvě o Fallúdžu v roce 2004 americké jednotky použily M58 k proražení pásu min a improvizovaných výbušných nástrah před vstupem do města, tedy v souladu s ženijním určením systému. V postsovětské praxi je naopak doložené přímé nasazení proti budovám a ulicím.

Americká armáda dnes M58 označuje za téměř čtyřicetiletý zastaralý systém a pracuje na autonomnějších náhradách. Princip liniové nálože ale nezahazuje, jen posouvá obsluhu dál od výbuchu.

Právní šedá zóna s jasným rizikem

Samotný systém UR-83P není mezinárodním humanitárním právem výslovně zakázán. Zakázaný je způsob použití. Pravidla vedení boje vyžadují rozlišování mezi vojenskými a civilními cíli, proporcionalitu a preventivní opatření na ochranu civilistů. Mezinárodní výbor Červeného kříže opakovaně upozorňuje, že výbušné zbraně s širokým plošným účinkem mají v obydlených oblastech mimořádně vysoké riziko nerozlišujícího dopadu, a to nejen přímými ztrátami, ale i sekundárním kolapsem infrastruktury a služeb.

Konkrétní veřejně ověřený počet civilních obětí přímo připsaných UR-83P se v otevřených zdrojích dosud nepodařilo dohledat. Zdokumentované je ale ničení civilních budov, odpal z rezidenčních ulic a záměrné ohrožení civilního obyvatelstva. V městské zástavbě, kde tlaková vlna nemá kam uniknout a sekundární trosky zasypávají celý pás ulice, je rozdíl mezi „ženijním nástrojem“ a „plošnou zbraní“ čistě akademický.

Česko v koalici, která řeší následky

Česká republika je členem mezinárodní koalice pro odminování Ukrajiny, která k dubnu 2025 dodala přes sto systémů pro překonávání minově-výbušných zátarasů a vycvičila přes čtyři tisíce ukrajinských specialistů. Armáda České republiky sama veřejně prezentuje odminovací komplet BOŽENA 5, dálkově řízený cepový stroj, tedy jiný přístup než raketové liniové nálože. Schopnost rychlého ženijního průlomu ale zůstává jednou z klíčových potřeb současné války, kde obě strany budují hluboká minová pole v měřítku, jaké Evropa neviděla od druhé světové války.

Sto dvacet metrů dlouhý provaz výbušniny navržený k záchraně životů sapérů dnes v ukrajinských městech maže celé bloky zástavby. Had Gorynyč svůj slovanský název nese právem; oheň nechybí a stopy po něm zůstávají v betonu i v paměti.