Jednou z nejlepších zbraní proti nepřátelskému dělostřelectvu je to vlastní. Pokud má větší dostřel, může nepřítele ničit ze vzdálenosti, kam na něj nemůže.
Ačkoli je situace ukrajinských vojáků v oblasti Severodoněcku neutěšená, daří se jim i přesto se proti útokům ruských vojsk již dlouhé týdny bránit. Nyní dostali posilu, jež jim významně pomáhá proti ruskému dělostřelectvu. To má velikou přesilu a pozice obránců doslova zasypává přívalem granátů, kterému se nemohou schopnosti ukrajinských dělostřelců množstvím rovnat. Situaci ale změnilo nasazení polských samohybných houfnic Krab, jež ruské dělostřelectvo dokážou přestřílet.
Krab má větší dostřel než většina děl
Moderní dělostřelecký systém měl být nasazen přímo k obraně města, kterého se ruská vojska snaží již dlouhou dobu zmocnit. Mají již většinu ve svých rukách. Podle ukrajinských představitelů to byly právě houfnice Krab, jež pomohly obranu města stabilizovat, přičemž situace na frontě se tak téměř přestala měnit. Jejich jednoznačnou výhodou, a to nejen oproti ruskému dělostřelectvu, ale většině jiných děl, která Ukrajina dostala ze západu, je jejich dostřel.
Krab má stejnou ráži jako děla M777 nebo italská FH-70. Má ale hlaveň o délce 52 ráží, což je hodnota, kterou většina dodaných dělostřeleckých systémů, kromě francouzského CAESAR, nedisponuje. To mu umožňuje střílet do vzdálenosti 40 kilometrů s neobyčejně vysokou přesností. V kombinaci s použitím dronů pro zjišťování a zaměřování cílů jde o velmi smrtonosnou zbraň. Děla s kratší hlavní mají dostřel menší.
To znamená, že musí být blíže frontě a mohou tak být v možném dosahu početného ruského dělostřelectva. A protože ukrajinské dělostřelectvo je odkázáno stále ještě většinou na tažené houfnice, velmi nebezpečná je pro ně odvetná ruská palba. Schopnost dalekého a přesného dostřelu má i houfnice CAESAR, ale ta má jednu nevýhodu. Je umístěna na podvozku nákladního automobilu a nemá pancéřovanou věž.
KRAB je na Ukrajině velmi účinnou zbraní
Má tedy větší mobilitu, ale menší průchodivost terénem, a navíc posádka není při střelbě chráněna před odvetným útokem, když ne dělostřelectvem, tak třeba raketami či letectvem, což by mohlo být pro obsluhu fatální. Obzvláště, pokud by se na místo baterie zastřílel nepřítel, kdyby stála blízko fronty. Proto s francouzskými děly volí Ukrajinci taktiku vystřelení několika ran a okamžitého přemístění jinam.
To je ostatně taktika jejich nasazení, kterou výrobce přímo doporučuje. Slyší na ni i čs. vojenští odborníci, ti vybrali CAESARa pro českou armádu k nákupu. Naopak s Kraby je osádka dobře pasivně chráněná a ze zkušeností z bojů na Ukrajině zvládne ustát běžnou ruskou nepřesnou odvetnou palbu, pokud se ruské dělostřelectvo k ní vůbec dostane.
KRAB může tak na místě střelby zůstávat déle. A když k tomu připočteme delší dostřel, než mají nasazené ruské houfnice, ukazuje se jasně, že polský KRAB je dnes na Ukrajině velice účinnou a silnou dělostřeleckou zbraní, přičemž přes malý počet nasazených exemplářů na ukrajinské straně působí velké problémy ruskému dělostřelectvu a ostatním ruským jednotkám na frontě.
Další Kraby země koupila, ale musí se vyrobit
Zatím jich ale Ukrajina má jen 18, přičemž je dostala přímo od polské armády. Ta si musí další systémy nechat pro své potřeby. V budoucnu budou mít ukrajinské síly těchto děl 70, tedy pokud se nějaká v boji neztratí. Dohodly se totiž s polským výrobcem, že jich dalších 52 koupí. Kdy je však dostanou, to není jasné. Výroba podobných děl je zdlouhavá, pravděpodobně půjde o lhůtu v řádu měsíců, než tyto nově vyrobené zbraně budou moci být na ukrajinské frontě. Ani polská armáda ještě nemá všechna, která si v minulosti objednala.
KRAB je sofistikovaný systém, ve kterém Polsko spojilo hned tři velmi kvalitní systémy do jednoho. Jako podvozek využívá technologii používanou moderními jihokorejskými houfnicemi K9 Thunder. Na podvozek pak namontovali věž, jež byla vyrobena pro britský AS90M Braveheart, což měla být modernizace houfnic AS90, ale nakonec se neuskutečnila. Jako hlavní zbraň je zde dělo společnosti Rheinmetall 155 mm L52, je považováno za jedno z nejlepších na světě.
Takováto děla ve větších počtech mohou situaci změnit. Ukrajinské dělostřelectvo má podobně jako ruské některé původně sovětské systémy s velkým dostřelem, například 2S7 Pion ráže 203 milimetrů, pak 152mm houfnici 2S5 Hyacint-S či raketomety BM-27 Uragan. Do nich ale má velký nedostatek munice. Navíc jsou tyto zbraně mnohem méně přesné než západní dělostřelectvo, a to především na delší vzdálenosti.
Do sovětských děl nemá ukrajinská strana munici
Situace Ukrajiny by se však mohla pomalu začít měnit, čímž roste potenciální ohrožení pro ruská dělostřelecká postavení, ale i velitelská stanoviště, sklady nebo útočící jednotky. Na Ukrajinu dorazilo dalších 6 houfnic CAESAR. Ze Slovenska pak dostane v nejbližší době osm houfnic Zuzana 2 s dělem ráže 155 mm o délce hlavně 52 ráží a 12 kusů PzH 2000 z Německa a Nizozemí se stejným dělem, jaké má Krab.
Munice pro tyto systémy ráže NATO 155 mm je dodávaná ze Západu na Ukrajinu plynule a v dostatečném množství. To spolu s americkými a britskými raketomety s dostřelem kolem 70 kilometrů s velkou přesností může nakonec znamenat zásadní obrat nejen v dělostřeleckých soubojích na ukrajinské frontě. Jedinou velkou otázkou je, jak na podobný vývoj situace může zareagovat v reálu ruská strana. Obzvláště, pokud v konvenční válce nakonec začne díky nasazení technicky dokonalejších zbraní na ukrajinské straně tahat za kratší konec.
Moc možností podle vojenských analytiků nemá. Jestli si vedení Ruska řekne, že války se vedou, aby se v nich vyhrálo za jakoukoli cenu, lze se obávat i nasazení atomových taktických zbraní. Jakkoli se to zdá nepředstavitelné, vojenskou logiku to bohužel má.
Která děla dodaná nebo slíbená Ukrajině mohou zásadně změnit její situaci?
Zdroj: BulgarianMilitary
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 10580
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 11073
