Poláci dodali na Ukrajinu tři baterie samohybných houfnic Krab. Ruské protějšky dokážou lehce přestřílet, jedná se o velmi moderní zbraně

U dělostřeleckých zbraní není rozhodující jenom jejich počet, ale také přesnost a dostřel. Kdo dokáže střílet dále a přesněji, může svého soupeře snadno zničit.

AHS Krab i Zdroj fotografie: Kancelář Sejmu Polska / Creative Commons / CC BY
                   

Další posila v podobě těžkého moderního dělostřelectva dorazila na Ukrajinu z Polska. Jeho vláda se rozhodla do země napadené Ruskem jako pomoc poslat tři baterie moderních samohybných houfnic místní konstrukce AHS Krab. Každá baterie se skládá z šesti děl, na Ukrajinu jich tedy zamířilo plných 18. Mají mnohem lepší parametry než jejich ruské protějšky, ale těch je stále mnohem větší počet.

Stovka dělostřelců v Polsku prošla výcvikem

Protože jde o poměrně nový moderní systém vyhovující standardům NATO, ukrajinští dělostřelci ho samozřejmě neuměli používat. Podle dostupných informací ale zhruba stovka ukrajinských vojáků v poslední době prošla v Polsku intenzivním výcvikem. Podle ukrajinských médiích již mají být děla na Ukrajině, ale jestli už byla nasazena, zatím není jasné. Ví se, že místní dělostřelci ale již aktivně používají americká děla M777 a francouzské Caesar.

iZdroj fotografie: Uživatel Raf24 / Creative Commons / CC BY-SA
AHS Krab na silnici

AHS Krab je samohybná houfnice ráže 155 milimetrů, standardní ráže ve státech NATO. Dělo je proto schopno střílet veškerou standardní munici aliance v této ráži, tedy tu samou, která je nyní ze západu dodávána na Ukrajinu i k jiným dělům a jejíž dodávky má země do budoucna slíbeny. Základním faktem je, že vlastně nejde o úplně novou zbraň, nýbrž o systém, jenž využívá řadu osvědčených zahraničních komponentů.

Hlavní zbraň má délku 52 ráží. To tomuto dělostřeleckému systému umožňuje dosahovat velké přesnosti i velkého dostřelu, standardně 30 km, s raketovými granáty 40 km. Pro srovnání dostřel houfnice sovětské konstrukce Gvozdika ráže 122 milimetrů, kterou ve velkých počtech používají Rusko i Ukrajina, je kolem 15 kilometrů. Rychlost střelby je u nich maximálně pět ran za minutu, u Kraba je to šest ran.

Polsko se o houfnice snažilo řadu let

Příběh konstrukce polské houfnice je docela zamotaný. O moderní dělostřeleckou zbraň Polsko začalo usilovat již na konci 90. let, nedlouho po rozpadu východního bloku. V Polsku od počátku předpokládali, že nové dělostřelecké zbraně budou vyráběny doma, ale že se na projektu budou podílet i zahraniční partneři. Pro vývoj pásových houfnic bylo zvoleno krycí označení Regina a bylo určeno, že půjde o systém ráže 155 mm, odpovídající standardu NATO.

Nejprve byl rozběhnut společný vývoj se Slovenskem, které nabízelo komplet Himalaya neboli verzi houfnice Zuzana (což je vlastně pokračovatelka typu DANA ráže 155 mm) na podvozku tanku T-72M1. Tento projekt byl nakonec v Polsku zrušen a požadavky na novou pásovou houfnici byly opět formulovány na přelomu let 1997 a 1998. Nejprve se uvažovalo o systému vyvinutém společností BAE a i o použití podvozku polského tanku PT-91 Twardy nebo děl společnosti Nexter.

iZdroj fotografie: Uživatel Pibwl / Creative Commons / CC BY-SA
AHS Krab zezadu

Do výběrového řízení se ale nakonec kromě typu Himalaya přihlásila britská zbraň AS90 Braveheart a německá PzH 2000. Přestože původně byla údajně favoritem německá houfnice, nakonec se vítězem stala britská nabídka. Jedním z důvodů byl i fakt, že Polsko trvalo na podvozku vlastní výroby (byť i podle licence) a adaptace věže z AS90 pro jiný podvozek je podstatně jednodušší než v případě německé zbraně.

Nakonec tedy po letech zvítězila koncepce, která využívá věže a zbraně britské konstrukce AS-90M Braveheart. Jako podvozek byl vybrán korejský od houfnice K9 Thunder, a to ve výběrovém řízení, při němž se posuzovala kromě technických parametrů i ekonomická stránka nákupu licence. Jihokorejský zvítězil nad tureckým, který je přitom vyráběn podle jihokorejské licence.

Krab má integrovaný systém řízení palby

Vznikl tak dělostřelecký systém AHS (armatohaubica samobiezna, tj. polsky obrněná samohybná houfnice) Krab, který je 12,05 metru dlouhý, 3,60 metru široký a 3 metry vysoký. Jeho hmotnost je 48 tun. Osádka je v ocelové svařované věži a řidič v podvozku, jsou chráněni proti střelbě z ručních zbraní a střepinám z granátů nepřátelského dělostřelectva. Uvnitř s sebou zbraň veze zásobu munice na vypálení 60 ran. Vozidlo dosahuje rychlosti až 60 kilometrů v hodině a má dojezd 400 kilometrů.

Finálním výrobcem je podnik Huta Stalowa Wola, který v roce 2001 vyrobil první prototyp AHS Krab. Podvozek je podle jihokorejské licence kompletně vyráběn v Polsku u firmy OBRUM z Gliwic, jež pro finální podobu konstrukce nakonec použila i řadu prvků z tanku PT-91 Twardy (což je polská modernizovaná T-72), mj. i dvanáctiválcový vícepalivový dieselový motor S-12U o výkonu 625 kW. Na podvozku je umístěna mírně upravená mohutná věž ze systému AS90 Braveheart.

Hlavní výzbrojí je 155mm houfnice, jejíž hlaveň je produktem francouzské zbrojovky Nexter (dříve GIAT Industries). Zbraň má poloautomatické nabíjení, první nabíječ s pomocí mechanického systému nabíjí do nábojové komory samotné granáty, druhý se stará o nabíjení pohonných náplní. Max. rychlost palby činí 10 ran za minutu a trvalá 6 výstřelů za minutu. Max. dostřel s klasickým střelivem je cca 30 km a při použití střeliva s dnovou složí (base-bleed) přes 40 km.

Podstatnou součástí vybavení „Kraba“ je integrovaný systém řízení palby (včetně malého radaru ke sledování dráhy střel a laserového dálkoměru). Řidič i velitel mají k dispozici moderní navigační zařízení na bázi GPS. Sekundární výzbroj komplexu Krab na věži tvoří kulomet Utjos WKM-B ráže 12,7 mm s 250 náboji a vedle toho sada 8 zadýmovacích granátometů ráže 81 mm. Osádka má celkem pět členů, kromě dvou zmíněných nabíječů je to střelec a velitel ve věži a řidič sedící vpředu v korbě.

Nepochybně byly dodány celé komplety

Podle dostupných informací mělo Polsko objednat 120 kusů těchto houfnic. Na konci roku 2021 jich bylo zařazeno ve výzbroji 96 kusů, další měly být dodány do roku 2024. Je proto možné, že po dodání části zbraní na Ukrajinu polská armáda objedná další kusy. Kromě toho pravděpodobně do napadené země dodala i další vozidla, která tvoří kompletní baterii. V případě čety čtyř houfnic Krab by mohlo jít o velitelské vozidlo WD (woz dowódczy) založené na pásovém podvozku obrněného transportéru MT-LB.

Protože baterii tvoří dvojice těchto čet, které velí další vozidlo WD, je možné, že jsou k jedné baterii dodaná tato vozidla tři. Vedle nich však zcela určitě doplní dodané AHS Krab i podpůrná vozidla, jako je vozidlo velitele logistiky, vozidla muniční a také vozidlo pro údržbu a opravy (jedná se o různé nástavby šesti- či osmikolových nákladních vozů firmy Jelcz).

Pravděpodobně za účelem průzkumu mohou být součástí dodávky i terénní vozy Honker 2324, ucelenou dělostřeleckou jednotku složenou s AHS Krabů může po vzoru polské armády zkompletovat i pro ně určený mobilní radiolokátor (opět nástavba na šasi Jelcz) a vozidla pro velitele a jeho zástupce WDSz (woz dowódczo-sztabowy), což jsou obrněnce příbuzné typu WD. Přesnou podobu a rozsah dodaného dělostřeleckého kompletu AHS Krab s podpůrnými vozidly však polská strana neupřesnila.

Jak hodnotíte pomoc, kterou Polsko v poslední době poskytuje Ukrajině?

Zdroj: DefenceUa, MilitaryToday

Diskuze Vstoupit do diskuze
130 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Meteorologové: Menší ochlazení potrvá jen chvíli, pak Česko čekají příjemné letní teploty
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Nejtěžší optická iluze na světě poprvé na českém internetu: Najděte skrytého motýla do 13 sekund
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Srovnání menstruačních pomůcek – co říkají gynekologové?
adbz.cz
adbz.cz
Prostor 108m² podkrovního bytu využili do posledního centimetru: Dominantou jsou mohutné dřevěné trámy