100% úspěšný německý protivzdušný systém IRIS-T SLM si udělal slušnou „reklamu“: na Ukrajině zatím ničí jeden cíl za druhým

Na Ukrajinu se z Německa v říjnu 2022 dostal první ze čtyř slíbených systémů protivzdušné obrany IRIS-T SLM určený k sestřelování letadel, dronů a řízených střel. Zvláště v posledním zmíněném směru si přitom vede velmi dobře, jelikož Ukrajina opakovaně čelí útokům řízených střel odpalovaných z ruských bombardérů a plavidel. Německá zbraň se předvedla zatím v tom nejlepším světle, na konci minulého roku hlásila stoprocentní úspěšnost.

Výsledky z bojiště mohou podpořit export

Pro úplnost je nutné dodat, že podobné výsledky vykazuje i norsko-americký systém NASAMS, ale to nic nemění na tom, že schopnosti německého IRIS-T SLM jsou pro německý systém tou nejlepší „reklamou“. Vzhledem k tomu, že v boji není ozkoušených moderních zbraní takové množství, lze očekávat, že o něj bude veliký zájem. Určený je mimochodem primárně na vývoz, samo Německo ho zatím nepoužívá; koupily ho třeba země jako Egypt a Švédsko. Systém dodaný Ukrajině měl také původně patřit Egyptu, ale byl přesměrován.

Historie IRIS-T SLM sahá do 90. let 20. století, kdy byly vyvinuta německá střela vzduch-vzduch s infračerveným naváděním IRIS-T krátkého a středního doletu. Za začala od roku 2005 v některých evropských letectvech nahrazovat americké střely AIM-9 Sidewinder. Ukázala se jako velmi účinná, protože zvládá prudké manévry a hlavně disponuje velmi kvalitním infračerveným senzorem odolným proti různým druhům rušení.

Tato střela se nakonec stala základem pozemního systému protivzdušné obrany. Dostala ale větší raketový motor, což prodloužilo její dolet, schopnost komunikace, GPS navigaci a další technologie. Jedná se například o navádění střely za pomoci radarových dat do okamžiku, než její infračervený senzor zafixuje zvolený cíl a začne se navádět sám.

Koupit lze dvě varianty IRIS-T SLM

Německý systém protivzdušné obrany existuje ve dvou verzích, které nesou označení SLS a SLM. V prvním případě jde o systém krátkého dosahu se schopností zasahovat cíle do vzdálenosti 12 kilometrů. V druhém má pak systém středního dosahu schopnost zasáhnout cíl vzdálený ve vzdálenosti až 40 kilometrů a výšce až 20 kilometrů. Osvědčil se i proti velmi nízko letícím cílům, mezi něž patří třeba ruské střely Kalibr odpalované z plavidel, nebo rakety Ch-101 používané strategickými bombardéry. Na druhou stranu balistické rakety systém likvidovat nedokáže.

Jedna baterie IRIS-T SLM dodaná Ukrajině se skládá ze tří odpalovacích zařízení namontovaných na nákladních vozidlech, přičemž každé disponuje 8 raketami. Dále je zde velitelské centrum, taktéž umístění na vozidle, ale může stát až 20 kilometrů od odpalovačů. K němu se sbíhají data z různých radarových zdrojů a na jejich základe řídí rakety k cíli. Odpálit a řídit zvládne všech 24 raket současně.