Jelikož je Izrael státem obklopený mnoha nepřáteli, jeho ozbrojené síly počítaly dlouhodobě s tím, že na něj mohou zaútočit ze vzduchu, což se v historii i mnohokrát stalo. I proto se rozhodl vybudovat velice sofistikovanou, a hlavně vícevrstevnou obranu proti všem možným typům hrozeb. Redakce Armádního Zpravodaje zhodnotila izraelskou protivzdušnou obranu, která stojí na nejlepších systémech světa. I ona ale může samozřejmě povolit.

Vrstvy se překrývají, každá je na něco jiného

Protivzdušná obrana Izraele se skládá ze tří, respektive ze čtyř vrstev, i když ta poslední je podle dostupných informací v plenkách. BBC konstatuje, že tou nejdelšího dosahu je systém Arrow doplněný zapůjčeným americkým systémem THAAD, další potom tvoří David’s Sling – česky známý i jako Davidův prak. Následuje asi nejznámější systém, a sice Iron Dome neboli Železná kopule. Ve vývoji je nicméně ještě čtvrtá laserová vrstva Iron Beam, v překladu Železný paprsek, ale ta je teprve ve fázi testování a nemá nějaký dopad na dnešní bojiště.

Simulace: 26tunová izraelská balistická raketa Jericho II by v íránském Teheránu zdevastovala přes 6 milionů lidí

Důležité je, že je každá z vrstev schopna zachytit jiný typ hrozeb, a v některých případech se mohou překrývat. Ale i takováto obrana, a redakce Armádního Zpravodaje zdůrazňuje, že žádný jiný stát ničím podobným nedisponuje, může být překonána. Prvním faktorem je účinnost zbraní, a platí, že žádná obrana není stoprocentní. I když se tomu ta izraelská blíží, v reálných podmínkách nejspíše není možné takové účinnosti dosáhnout.

iZdroj fotografie: Izraelské obranné síly

Druhou možností je obranu přehltit – nepřítel jako Írán může zvolit taktiku vln raket, shoduje se Npr, kdy se možnosti obrany přepínají na maximum, protože radary dokáží zachytit v jeden okamžik jenom omezený počet cílů, a stejně tak je omezen počet protistřel připravených v odpalovacích zařízeních a schopných zasáhnout v jeden okamžik. To samé ovšem platí pro útočníka – i on má omezený počet odpalovacích stanovišť raket, řízených střel nebo dronů, které může do salvy nasadit, aby se o přehlcení izraelské obrany pokusil.

Balistické rakety zvládá hlavně Arrow

Druhým limitem izraelské obrany je druh zbraní nasazených do útoku. Arrow a THAAD zvládají hlavně balistické rakety středního a krátkého doletu, uvádí Wikipedia, ovšem neumí – a byl by to i ekonomický nesmysl – zasahovat proti dronům. David’s Sling je víceúčelový, popisuje výrobce Rafael, a zvládá tak balistické rakety krátkého doletu s doletem do 300 km, ale to nejsou ty přilétající z Iránu. Účinný je však i proti řízeným střelám nebo větším dronům.

Záběry, jak vypadá boj proti íránským balistickým raketám. Žádný Iron Dome není ve hře, v Izraeli ho zajišťuje Arrow nebo THAAD

Naopak Iron Dome je proti raketám a granátům s dosahem do 70 km, uvádí Wikipedia, ale zvládat by měl i drony a možná také řízené střely. Používán je údajně i k ničení velkých trosek sestřelených balistických raket, ale každopádně existuje ještě jeden limit obrany, a to je počet protistřel. Izraeli by mohly dojít hlavně protistřely systému Arrow, varuje TimesofIsrael. Na druhé straně má vždy protivník limitované zásoby balistických raket i dalších zbraní, a bude záležet na tom, čí zásoby jsou větší, případně kolik se jich v konfliktu podaří zničit.