Strategie sovětského tankového boje ve 30. letech 20. století předpokládala, že budou v armádě rychlé lehké tanky, stejně jako střední nebo těžké s vysokou odolností a palebnou silou. Sovětští konstruktéři zkoušeli v důsledku stavět někdy doslova šílené několikavěžové tanky, ale nakonec se jako nejvíce životaschopná ukázala varianta jednověžová, kterou tehdy pojmenovali po sovětském komisaři obrany a politikovi Klimentu Vorošilovovi, a označili jako KV-1. Pro německé vojáky byl tento stroj spolu s tankem T-34 velkým překvapením.

Střely z děl se od tanku odrážely

Během zimní války proti Finsku měly Sověti celkem 3 prototypy těžkých tanků, a nakonec zjistili, že nejschopnější z nich je jednověžový. A jelikož tedy konstruktéři nevyužili více věži, mohli namísto nich rozprostřít hmotnost do pancéřování, které se ukázalo jako klíčové – tank finským dělům velmi dobře odolával. Po této zkoušce sovětská armáda okamžitě objednala další, v podstatě přímo z rýsovacího prkna. Takže když Němci v červnu 1942 zaútočili na Sovětský svaz, měla Rudá armáda k dispozici již téměř 500 kusů těžkých tanků KV-1.

iZdroj fotografie: Public Domain

Pro německé vojáky byl KV-1 nepříjemným překvapením, protitankové projektily se od něj doslova odrážely. I proto mu začali přezdívat „duch“, jelikož byl doslova nezastavitelný. I jediný dokázal často brzdit útok jednotek celé hodiny. Nakonec ale vojáci Třetí říše našli „recept“, byla jím protiletadlová děla ráže 88 mm, k nimž ale většinou museli tanky nějak nalákat. Využívali také veliké slabiny KV-1, a to poruchovosti způsobené špatnou převodovku a slabým motorem. Osádky pak často musely stroje opouštět, případně je Němci ničili výbušninami.

Dělo bylo stejné jako u tanku T-34

Tank KV-1 byl na svoji dobu velice těžký, nejtěžší verze dosahovaly až 51 tun, což na jednu stranu umožňovalo mít silný pancíř, ale kvůli slabému motoru se stroj pohyboval pomalu, pouze 35 km/h, a jeho dojezd byl kolem 250 km. Vyzbrojený byl dělem ráže 76,2 milimetrů, tedy stejným jaké bylo na T-34, což v prvních fázích války proti německým strojům více než stačilo. Tank měl 5člennou osádku, která mohla k boji využívat ještě 3 až 4 kulomety.

Tajemství tanku T-34: Noční můra nacistů vládnoucí bojišti východní fronty

Ačkoliv se konstruktéři snažili KV-1 vylepšovat, nevyřešili nikdy jeho zásadní slabiny, tedy slabý motor a poruchovou převodovku. A když navíc Německo přišlo s lepšími protitankovými děly a tanky, ukázal se jako mnohem lepší pohyblivější a univerzální T-34, který byl navíc výrazně snazší a levnější na výrobu. V roce 1943 pak KV-1 nahradila odlehčená varianta KV-1S se slabším pancířem, ale ani ta nebyla dlouho vyráběna. Sověti nakonec přešli na novou řadu výkonných těžkých tanků označovaných jako IS.