Dobře mířená palba z minometu je pro pěšáka v podstatě jistá smrt. Může sice utíkat a snažit se ukrýt, na otevřeném prostranství ani v lese však bezpečí najít nemusí.
Na Ukrajině bývají vojáci obou stran často vystaveni těžké dělostřelecké a raketové palbě, o níž je v médiích asi nejvíce zmínek. Trochu se však zapomíná, že má jak napadená, tak útočící země ve výzbroji i vysoké počty minometů. Nejsou sice tak impozantní a účinné jako dělostřelectvo, tedy s výjimku minometů těžkých, a také mají menší dostřel, ale na podporu jednotek v poli se skvěle hodí. Jejich obsluhy přímo na frontě spolupracují s operátory dronů, takže mohou okamžitě vědět, nakolik je jejich palba úspěšná.
Minomet může být naváděn dronem
Minomety mohou být nasazeny v mnoha rolích, a v případě potřeby je lze soustředit na jediný cíl, klidně i vojáka. Na videu pořízeném praporem K-2 z ukrajinské 54. brigády je vidět, jak může taková spolupráce minometu a dronu vypadat. V jakémsi pruhu lesa nebo remízku objevil dron jediného ruského vojáka, jak se přehrabuje ve věcech jiného (nejspíše padlého spolubojovníka). Lesní porost bez listí byl evidentně v minulosti poškozen těžkou palbou, a nedokázal ho tedy skrýt – naopak mu pahýly stromů a větví komplikovaly pohyb.
Na úrovni praporu ukrajinské jednotky pravděpodobně používají střední minomety ráže 82 milimetrů. Armáda napadené země jich má ve výzbroji celou řadu typů, pro příklad původně sovětské 2B14 Podnos. Jedná se o zbraň s hmotností přes 41 kilogramů, k jejíž obsluze jsou zapotřebí 4 vojáci. Dokáže střílet rychlostí až 30 ran za minutu do minimální vzdálenosti 80 metrů, maximálně pak 4,27 kilometrů daleko, přičemž hmotnost jejího projektilu dosahuje 3,14 kg.
Ukrajinská armáda pak dostala i mnohé zahraniční minomety, zajímavé mohou být íránské HM-19. Nekoupila je nicméně přímo z Íránu, jedná se zbraně zabavené americkým námořnictvem při pokusu propašovat je do Jemenu. Další zbraní jsou původně jugoslávské minomety M69, do nichž je užíváno podobné střelivo jako sovětské, případně zvládne ráži 81 milimetrů používanou státy NATO. Minomet váží přes 47 kilogramů a jeho maximální dosah činí 4,9 km.
Palba z minometu dokáže pěchotu rozhodit
Z videa je patrné, že když minomet začne střílet do oblasti, ruský voják nejspíše ztratí zájem o věci mrtvého spolubojovníka, a dá se na útěk. V jednom okamžiku pak dopadne granát nedaleko od něj, načež spadne na zem a vypadá jako mrtvý, ale po několika sekundách se zvedne a utíká dále. Na místě přitom zanechá batoh s věcmi a pravděpodobně dvě lahve, které se snažil odnést. V tomto okamžiku se ani nezdá, že by byl zraněný, protože dokáže běžet.
Pokusí se dokonce využít zbytků rozstříleného lesa k tomu, aby se před palbou z minometu schoval, někdy je totiž možné se pozorovatelům v porostu ztratit. Exploze jednoho projektilu nedaleko něj ho však nakonec vyřídila; po zásahu zůstal ležet na zemi. Výhodou minometných granátů je, že při dopadu a explozi se střepiny z výbuchu rozletí rovnoměrně kolem, a to do vzdálenosti až desítek metrů. Třeba dělostřelecká munice se ale chová jinak, největší počet střepin totiž směřuje dopředu.