Evropu chrání řada systémů protivzdušné obrany, která je schopna likvidovat rakety, střely, letadla i drony. Většinou jsou přitom domácí, ale jeden skvělý je také z Ameriky.
Rusko by se mohlo snažit ještě více eskalovat různé vzdušné provokace proti evropským členům Severoatlantické aliance tak, jak již to udělalo v minulosti. Sloužit mu k tomu mohou letadla, drony, střely i dalších zbraně, ale Evropa má schopnosti se bránit – kromě nasazení letectva i za pomoci systémů protivzdušné obrany. Redakce Armádního Zpravodaje zmapovala 5 asi nejmodernějších, z nichž jsou 4 od evropských členů NATO, a jeden americký.
MIM-104 Patriot
Americký systém MIM-104 Patriot je asi nejznámějším západním systémem PVO, a je ve výzbroji několika zemí – třeba Německa, Nizozemí nebo Polska. ArmyRecognition uvádí, že ho lze nasadit proti letadlům, řízeným střelám nebo balistickým raketám krátkého doletu, přičemž zvládl i ruskou ze vzduchu odpalovanou hypersonickou balistickou raketu CH-47M2 Kinžal. Problém je ale cena protistřel, takže jde o drahé řešení proti dronům, a je jich i relativní nedostatek. Dosah pak mají až 160 kilometrů, což záleží na typu střely i cíle.
SAMP/T
Francouzsko-italský systém SAMP/T je označovaný za obdobu amerického Patriotu, ale postavený na rodině střel ASTER. Zvládá přitom stejné cíle jako on. Výrobce MBDA popisuje nejnovější verzi SAMP/T NG jako dvoustupňovou raketu s pokročilým vyhledávačem schopným zasáhnout za jakéhokoliv počasí na vzdálenost až 150 km. Systém je v mnohem menším počtu Patriot, a Armádní Zpravodaj soudí, že bude podobný problém také s municí.
NASAMS
Norský systém NASAMS vyvinutý společností Kongsberg Defence & Aerospace ve spolupráci s americkým RTX. Wikipedia uvádí, že byl původně založen na střelách vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM, které jsou standardní výzbrojí většiny západních letectev, ale verze NASAMS-3 zvládá také AIM-9X Sidewinder a AMRAAM-ER. Systém se osvědčil zejména proti řízeným střelám, ačkoliv zvládá i letouny a větší drony – naopak ale není schopen zasahovat proti balistickým raketám. Jeho dosah přitom záleží na typu střely, max. je ovšem 36 kilometrů.
IRIS-T SLS a IRIS-T SLM
Německo-švédský systém IRIS-T je obdobou NASAMS s kratším dosahem do 30 km. Postavena je na německých střelách vzduch-vzduch IRIS-T, uvádí Wikipedia, přičemž nejsou naváděny radarově, ale mají infračervený hledač, který má být lepší než u střel Sidewinder pro NASAMS. Osvědčily se hlavně proti řízeným střelám a v současné době inženýři pracují na variantě se střelami s radarovým naváděním a prodlouženým dosahem.
Skyranger
Německá platforma postavená za využití kanonu Oerlikon ráže 30 nebo 35 mm. Rheinmetall ji popisuje jako zbraň s dosahem 3 až 4 km, záleží na ráži. Účinná může být proti střelám, letounům a vrtulníkům, ale její největší předností je schopnost likvidovat drony, a to dokonce celý roj. Jako věžová platforma může být Skyranger statickou zbraní, ale lze ji umístit i na různá vozidla. Disponuje přitom širokou škálou senzorů a lze ji doplnit protiletadlovými střelami.



