Nejlepší systémy PVO, které může NATO nasadit proti Rusku: 4 pochází z Evropy, pouze jeden z Ameriky

Rusko by se mohlo snažit ještě více eskalovat různé vzdušné provokace proti evropským členům Severoatlantické aliance tak, jak již to udělalo v minulosti. Sloužit mu k tomu mohou letadla, drony, střely i dalších zbraně, ale Evropa má schopnosti se bránit – kromě nasazení letectva i za pomoci systémů protivzdušné obrany. Redakce Armádního Zpravodaje zmapovala 5 asi nejmodernějších, z nichž jsou 4 od evropských členů NATO, a jeden americký.

MIM-104 Patriot

Americký systém MIM-104 Patriot je asi nejznámějším západním systémem PVO, a je ve výzbroji několika zemí – třeba Německa, Nizozemí nebo Polska. ArmyRecognition uvádí, že ho lze nasadit proti letadlům, řízeným střelám nebo balistickým raketám krátkého doletu, přičemž zvládl i ruskou ze vzduchu odpalovanou hypersonickou balistickou raketu CH-47M2 Kinžal. Problém je ale cena protistřel, takže jde o drahé řešení proti dronům, a je jich i relativní nedostatek. Dosah pak mají až 160 kilometrů, což záleží na typu střely i cíle.

SAMP/T

Francouzsko-italský systém SAMP/T je označovaný za obdobu amerického Patriotu, je postavený na rodině střel ASTER a je vhodný proti cílům, jaké zvládá Patriot. Výrobce MBDA popisuje nejnovější verzi SAMP/T NG jako dvoustupňovou raketu s pokročilým vyhledávačem schopným zasáhnout cíl za jakéhokoli počasí. Dosah střel je až 150 kilometrů. Systémů je mnohem méně než Patriotů a Armádní Zpravodaj soudí, že budou mít podobný problém s municí.

iZdroj fotografie: MBDA

NASAMS

Systém vyvinutí norskou společností Kongsberg Defence & Aerospace ve spolupráci s americkým RTX. Wikipedia uvádí, že původně byl založený na využití střel vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM, které jsou standardní výzbrojí většiny západních letectev, verze NASAMS-3 zvládá i AIM-9X Sidewinder a AMRAAM-ER. Systém se osvědčil zejména proti řízeným střelám, zvládá i letouny a větší drony, naopak není schopen zasahovat proti balistickým raketám. Dosah záleží na typu střely, je až 36 kilometrů.

IRIS-T SLS a IRIS-T SLM

Německo-švédská obdoba systému NASAMS s kratším dosahem do 30 kilometrů. Postavená je na využité německých střel vzduch-vzduch IRIS-T, uvádí Wikipedia. Na rozdíl od NASAMS se střelami AMRAAM nejsou IRIS-T naváděné radarově, ale mají infračervený hledač. Ten má být lepší než a střel Sidewinder. Osvědčily se hlavně proti řízeným střelám. V současné době se pracuje na variantě se střelami s radarovým naváděním a prodlouženým dosahem.

Skyranger

Německá platforma postavená na využití kanonu Oerlikon ráže 30 nebo 35 milimetrů. Rheinmetall ji popisuje jako zbraň s dosahem 3 až 4 kilometry, podle ráže. Účinná může být proti střelám, letounům, vrtulníkům, ale její největší přesností je schopnost likvidovat drony a to dokonce celý roj. Jako věžová platforma může být Skyranger statickou zbraní, ale umísťuje se i na různá vozidla. Disponuje širokou škálou senzorů a lze ho doplnit protiletadlovými střelami.