Nejsilnější raketové dělostřelectvo světa: exceluje Čína a Severokorejci, kteří využili podvozky české Tatry. NATO i Amerika spíše zaostávají

Těžké raketomety dokáží zasahovat cíle na dlouhé vzdálenosti a zanechávat po sobě ničivé následky. Některé jsou ale o řád ničivější než jiné.

M270 i Zdroj fotografie: Jamie Peters / Creative Commons / OGL
                   

Téměř rok trvající konflikt (válka, chcete-li) na Ukrajině ukazuje sílu dělostřelectva, a to nejen toho hlavňového. Jednou z nejsilnějších zbraní na bojišti jsou těžké raketomety neboli raketové dělostřelectvo. Nejznámější jsou z nich raketomety HIMARS, ale zbraní podobné konstrukce mají obě válčící strany více druhů. A ještě více jich existuje ve světě, kde je některé armády pro jejich účinnost považují za preferovaný druh zbraně.

Čínský raketomet PHL-16

Jedná se o jednu z nejnovějších zbraní svého druhu světě, do služby byla zařazen teprve v roce 2019. Modulární raketomet je umístěn na podvozku WS2400 8×8 a dosahuje hmotnosti 45 tun. V nabíjecích pouzdrech je buď 5 raket ráže 300 milimetrů, nebo 4 ráže 370 milimetrů, případně jedna střela ráže 750 milimetrů, ale PHL-16 lze osadit i protilodními střelami. Raketomet má dosah až 500 kilometrů a pro Čínu má systém význam např. v jejích ambicích na získání Tchaj-wanu, který je v dosahu úplně celý. Ostřelování raketami by mohlo představovat dobrou alternativu k leteckým útokům.

Severokorejský raketomet KN-25

Novinkou v oblasti raketového dělostřelectva je i raketomet KN-25 zařazený do výzbroje severokorejské armády v roce 2019. Předpokládá se, že jeho střely mají ráži kolem 600 milimetrů a dolet až 400 kilometrů, což je více než některé starší severokorejské balistické rakety. Střely by měly disponovat satelitním a inerciálním naváděním, čímž jsou velkým nebezpečím pro cíle v jihokorejském vnitrozemí. Zajímavostí je, že má být raketomet namontován na podvozku Tatra 813 8×8.

Starší severokorejský raketomet KN-9

Severní Korea si na raketovém dělostřelectvu zakládá, a proto někdy kolem roku 2014 zařadila do výzbroje raketomet KN-9 odvozený od původně sovětského BM-30 Smerč. Odpaluje rakety ráže 300 milimetrů do vzdálenosti 200 kilometrů a několik let tak držel rekord v délce dostřelu. Jeden raketomet disponuje 12 odpalovacími tubusy a dle dostupných informací by měly střely disponovat satelitním naváděním.

Ruský raketomet 9A53 Tornado-S

Další systém navazující na BM-30 Smerč začal být do výzbroje ruské armády zaváděn v roce 2016. Ta by měla v současné době disponovat 20 až 30 těmito raketomety, které využívají přesně naváděné střely ráže 300 milimetrů s dosahem 120 kilometrů. Ale testovány má být i modernizovaný typ s dosahem až 200 kilometrů. Ten by měl využívat široké spektrum hlavic, a to včetně termobarických. Že se prozatím jedná spíše o „vzácnou“ zbraň svědčí i to, že je o něm ve válce na Ukrajině slyšet jen velmi zřídka.

Americký raketomet ER GMLRS

Spojené státy a řada jejich spojenců disponují raketomety M270 nebo HIMARS, které odpalují rakety ráže 227 milimetrů nebo balistické ATACMS. Dosah mají kolem 90 kilometrů a nechybí jim ani velmi přesné navádění. V současné době je ale testován nový typ s doletem prodlouženým až na 150 kilometrů, jehož výroba by měla začít někdy v průběhu roku 2023. I přes úspěchy HIMARS na Ukrajině se ale ukazuje, že hlavně z hlediska dosahu toto v zemích NATO nejrozšířenější raketové dělostřelectvo za svými soupeři zaostává.

Které těžké raketomety jsou ještě obávané?

Diskuze Vstoupit do diskuze
147 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články