Nový Zéland postavil tanky na podvozku traktoru. Mnoha lidem byly k smíchu, do boje naštěstí nasazeny nebyly

Když v roce 1939 vypukla v Evropě druhá světová válka, začal se na svou obranu připravovat i Nový Zéland. Tomu největší nebezpečí hrozilo od rozpínavého Japonska. V předválečných plánech měl slíbeno, že obdrží tanky z Velké Británie, ale ta jich většinu ztratila ve Francii v roce 1940, kde její Expediční sbor přišel o veškerou těžkou výzbroj, tj. i o všechny své tanky.

K pohonu použily traktor

Nezbylo proto nic jiného, než se tank pokusit vyrobit na Novém Zélandu z vlastních zdrojů. Úkolu se ujal ministr veřejných pracích Bob Semple. Výtvor, který vzešel od jeho týmu, se nakonec jmenoval po něm. Největším problémem země bylo, že neměla dostatečně těžký průmysl, jenž by dokázal pásová obrněná vozidla produkovat. Semple proto přišel s nápadem postavit improvizovaný tank na podvozku pásového traktoru. Konkrétně Caterpillar D8, kterých bylo na ostrovech k dispozici téměř stovka.

Nebyl to jednoduchý úkol, protože traktor nebyl k něčemu takovému přizpůsobený. Na Novém Zélandu nebyl ani průmysl, který by dokázal vyprodukovat pancéřové desky. Prototyp byl postaven nejprve z překližky. Pak padlo rozhodnutí použít k pancéřování vlnitý plech z manganové oceli. Ochrana měla tloušťku až 13 milimetrů a dokázala prý odolat palbě těžkého kulometu.

Dalším oříškem se ukázala být výzbroj. Tank by potřeboval dělo v otočné věži, ale to nebylo k dispozici. I když se uvažovalo o instalaci kanónu ráže 37 milimetrů, nakonec byl stroj vyzbrojen jen šesti lehkými kulomety Bren. Dvěma vepředu, po jednom po stranách a jedním vzadu. Poslední byl ve věži.

Používaný kulomet Bren byl velmi kvalitní zbraní

Když Britové hovoří o kulometech BREN, vždy je pojmenovávají jako ten kulomet, co je „zatroleně náš“! Ale i němečtí vojáci, co ho měli za druhé světové války ve výzbroji pod označením MG.26 a MG.30, si ho náramně pochvalovali. Zvláště vojska SS na východní frontě na něj nedala dopustit. Ale ve skutečnosti jde o originální českou konstrukci Ing. Václava Holka, kterou vymyslel a zkonstruoval již v roce 1922 ve Zbrojovce Praga a jako Praga vz.24 byl nejdříve zaveden v čs. armádě. Používal čs. ráži 7,92 mm Mauser.

Licenci a práva na tento kulomet poté koupila Zbrojovka Brno, konstruktér Ing. Holek přešel k ní a po kosmetických úpravách se v Brně začal vyrábět jeho kulomet jako ZB vz.26, později jako ZB vz.27. Zbrojovka Brno s ním udělala doslova díru do světa. Prodával i licence na jeho výrobu do celého světa. Británie v té době již pět let hledala pro svou armádu nový lehký kulomet. Její zkušební komise získala ke zkouškám i ZB vz.27. Rázem měla vybráno. Požadovala jen přepracovat kulomet na běžnou britskou ráži 7,7 mm.

Nešlo to však tak rychle. První verze ZB vz.30 měla potíže s kvalitou britské munice a tvrdohlaví Britové to nechtěli uznat. Teprve v roce 1932 po konzultacích, kterých se zúčastnil i konstruktér Holek, bylo dohodnuto překonstruovat nabízenou variantu ZB vz.30 na ZBG vz.33, aby eliminovala například negativní vlastnosti britského střeliva, především nadměrné zanášení plynového mechanismu spalinami britského střelného prachu.

Nová verze splnila, ba překročila všechny požadavky britské komise. V květnu 1933 dostala Anglie prvních 10 kusů a koupila i licenci. V továrně Royal Small Arms Factory v Enfieldu tak zahájil svoji historii slavný, nyní už „britský“ BREN. Název je odvozen od spojení slov BRno a ENfield. Celkem ho bylo vyrobeno přes čtvrt milionu kusů, v různých verzích od 7,62 do 7,92 mm. Byl ve výzbroji Varšavské smlouvy i NATO. V Indii se vyrábí dodnes jako automatická puška 7,62 mm B1.

Stroj byl velmi pomalý a nakonec neuspěl

Vraťme se k tanku Semple. Aby se takový počet zbraní dal ovládat, musel mít stroj početnou posádku. Tu tvořilo až osm vojáků, kteří ale neměli příliš místa. Například přední střelec musel ležet na matraci nad traktorovým motorem, což nebyla příliš pohodlná pozice. I samotné kulomety Bren nebyly nijak silnou zbraní, vlastně se hodily jen proti pěchotě.

Při zkouškách se ukázalo hned několik nešvarů. Prvním byla jeho výška 3,5 metru, která způsobovala jeho velkou nestabilitu při jízdě v terénu. Nakonec byla odstraněna věž, aby se profil snížil. I tak stroj dokázal střílet do všech stran. Ani zvolený pohon nebyl nejvhodnější, tank dosahoval rychlosti jen kolem 12 kilometrů v hodině. Kvůli nekvalitnímu odpružení byla za jízdy střelba z instalovaných kulometů velmi nepřesná. Otvory pro kulomety byly navíc tak veliké, že jimi mohly dovnitř vnikat kulky a střepiny.

Nakonec byly vyrobeny tři pokusné stroje. V Pacifiku se ale v roce 1942 Američanům podařilo postup Japonska zastavit a Novému Zélandu již invaze nehrozila. Země nakonec dostala britské tanky Valentine a její improvizované tanky SEMPLE nebyly zapotřebí. Pseudopancéřování bylo odmontováno a traktory se vrátily ke své práci. Výsměšné poznámky na tanky z vlnitého plechu jejich iniciátor Bob Semple vždy odrážel se slovy, že se alespoň o něco pokusil, když posměváčkové jen lomili rukama. Měl pravdu.

Jak by obstál Bob Semple tank při boji s Japonci?

Zdroj: WarThunder