Polská armáda bude během několika let nejspíše největší silou NATO v Evropě, přičemž na programu vyzbrojení a modernizace už pracuje více let. Hlavní hrozbou pro ni bylo a je Rusko, takže i proto se soustředí mj. na schopnost boje proti obrněným jednotkám budováním vlastních moderních útvarů s různými typy obrněnců. Uvažovala také o tom, že do výzbroje zařadí lehký tank PL-01, ale tyto plány nakonec padly – redakce Armádního Zpravodaje soudí, že to mohlo být z důvodu tehdejšího představení T-14 Armata.

PL-01 by proti T-14 Armatě neobstál

Ačkoliv měl být tank PL-01 polským produktem, pravdou je, že se jednalo o spolupráci se Švédskem. Wikipedia uvádí, že měl být založený na podvozku švédského bojového vozidla pěchoty CV90, tedy stejného, jaké si pořizuje česká armáda. Vyzbrojen by byl bezosádkovou věží s kanonem ráže 105 nebo 120 milimetrů střílejícího munici standardu NATO. Jeho koncept byl představen v roce 2013, ale projekt byl nakonec o 2 roky později zrušen.

iZdroj fotografie: Dmitriy Fomin / Creative Commons / CC BY-SA

Otázkou je samozřejmě proč – možných odpovědí je hned několik. Polská armáda se kupříkladu rozhodla pořídit hlavní bitevní tanky, v té době Leopardy 2, zatímco Rusko představilo revoluční tank T-14 Armata, uvádí Wikipedia, a plánovalo jich pořídit tisíce kusů. Už přehlídku však zkazila příhoda s porouchaným motorem na Rudém náměstí, ale ani tehdy ještě nikdo netušil, že se vyrábět nezačne. Armádní Zpravodaj se domnívá, že ve velení polské armády mohl logicky zavládnout názor, že by byl lehký tank proti Armatě k ničemu.

PL-01 by musel spoléhat na rychlost

Podvozek z CV90, na němž měl PL-01 být, popisuje výrobce BAE Systems jako robustní s vysokou mírou ochrany a mobilitou. Ale pravdou je, že by se nikdy nemohl hlavnímu bitevnímu tanku rovnat. Vydržet měl například zásah projektilem ráže 30 mm, uvádí ArmyRecognition, ale nikoliv zásah z tankového děla. Lehký tank by musel spoléhat na mobilitu – jeho rychlost měla být až 70 km/h, a moment překvapení. Ale výstřel z kanonu by zničení Armaty nezajišťoval, což by byl problém, neboť by ho mohla v odvetě napadnout a zničit.

Ani ruská armáda už tanky T-14 Armata nechce, byly jí ale „vnuceny“: teď se je bojí používat, osádku mohou kdykoliv zradit

Druhým důvodem může být rozhodnutí z roku 2014 o vývoji polského bojového vozidla Borsuk. Armádní Zpravodaj proto soudí, že by nedávalo smysl, aby armáda v budoucnu provozovala to a současně lehký tank postavený na bázi konkurenčního BVP – byla by to zbytečná logistické komplikace. Podle dostupných informací se přitom lehký tank na základě Borsuku nechystá. Polská armáda masivně pořizuje tanky M1 Abrams a K-2 Black Panher, a navíc se pohled na úlohu obrněných sil mění třeba z důvodu masivního nasazení dronů.