Porovnání americké a ruské pěchoty je velmi obtížné, protože by se do případného konfliktu zapojil i zbytek nejmodernější armády.
Pokud by se tváří v tvář setkala americká pěchota s tou ruskou, měly by Spojené státy jednu velkou výhodu, a to konkrétně v palebné síle. Obě tyto země postavily dvě nejmocnější armády na celém světě, které mají velmi bohaté zkušenosti ať už z Afghánistánu, Sýrie, nebo třeba Iráku a Gruzii. V současné době jsou umísťovány ruské a americké pozemní jednotky nepatrně blízko sebe v Sýrii nebo Pobaltí.
Četa lehké pěchoty zahrnuje 9 vojáků na různých pozicích
Hlavní složkou americké armády je bezesporu pěchota. Její lehká část se skládá z devíti vojáků, kteří se ještě dělí na velitele čety a dva požární týmy. Každý z těchto hasičských týmů zahrnuje velitele palebné části, puškaře, granátníka a automatického puškaře, který je vybaven dvěma karabinami M4. Vojáci budou mít ve své výbavě také lehké protitankové zbraně AT4.
Velkou sílu dodávají jednotkám špičkově vyzbrojená vozidla
Americké pěchotní jednotky mají na podporu také bojová vozidla Stryker nebo M2 Bradley. Ta dodávají vojákům lepší pohyblivost a také útočnou sílu prostřednictvím automatického děla o průměru 25 mm s označením M242, protitankových střel TOW a kulometem. To všechno patří mezi výbavu vozidla M2 Bradley. Naproti tomu Stryker je vyzbrojen kulomety ráže M2. 50. Nová modernizace přináší také 30mm kanon a protitankovou raketu Javelin.
Každá četa má k dispozici čtyři vozidla
Každá americká pěchotní četa má k dispozici čtyři M2 nebo čtyři Strykery. Lehké pěchotní čety se skládají ze tří pěších oddílů a další palebnou sílu jim přidává zbrojní oddíl. Novinkou ve výzbroji je také bezzákluzová puška M3 o průměru 84 mm. Celý tento americký protipěchotní, protiletadlový a zároveň také protiraketový systém byl poprvé představen v roce 1946.
Ruské polní motorizované jednotky
Ruské jednotky lehké pěchoty využívají bojová vozidla BMP-2/3 a kolové obrněné transportéry BTR-82A. Posádky jsou vybaveny tradičními útočnými puškami AK-47M, kulomety PKM a protitankovými zbraněmi RPG-16 s krátkým dosahem. Ruská armáda má v současné době spoustu zastaralých zbraní, které by měly být v nejbližší době nahrazeny za nové a účinnější. Jedná se například o granátomet GP-30. Ruské jednotky jsou si s těmi americkými velmi podobné, avšak ve výbavě jim chybí protitanková řízená střela střední třídy.
Ruská pěchota má proti americkým protivníkům několik výhod. Jednou z nich je například fakt, že ruské pozemní síly mohou postavit až o čtvrtinu více čet než americká armáda. Toto rozložení vojska dává jeho veliteli více taktických a strategických možností v boji. Vzdušné síly Ruska mají navíc díky své mechanizaci mnohem větší taktickou mobilitu než jejich protějšek.
Síla amerických jednotek má určitý náskok
I přes všechny výhody Ruska má pěchota americké armády určitý a rozhodující náskok. Jedním z hlavních důvodů je organizační odolnost. V praxi to znamená, že pokud ruská četa ztratí vozidlo, přijde jakoby třetinu své bojové síly. Naopak pokud se ten samý případ stane americké pěchotě, přijde pouze o čtvrtinu své palebné síly. Představuje to tedy menší podíl, než u ruských protějšků.
Americké obrněné vozidlo Bradley je o poznání lepší než jeho ruský protějšek. Má lepší obrnění, digitální systém řízení bitev a na své palubě unese dvojnásobné množství protitankových raket připravených k okamžitému útoku. Naproti tomu vozidlo Stryker a jeho ruský protějšek BTR-82A jsou velmi podobné. Oba modely je možné aktualizovat, mohou se tedy stát do budoucna ještě účinnější.
Porovnání obou složek armády je velmi obtížné
Ve skutečnosti je velmi obtížné porovnávat sílu obou armádních složek. Ani jedna z nich by totiž v případném konfliktu nebojovala sama, ale součástí by byl integrovaný tým s brněním, minomety, těžkým dělostřelectvem, letectvem a obecně veškerou nejlepší technikou, jakou armáda disponuje. Přes to všechno by měly americké pěchotní síly určitou výhodu proti Rusku.