Vůbec 1. samohybná zbraň s motorem se objevila už v 19. století. Svou dobu předběhla o několik let, úspěch však nesklidila

Inovativní ozbrojené vozidlo Motor Scout vzniklo dlouho před před tím, než se vůbec v jiných armádách k podobné myšlence odhodlali. Smělý koncept ale šanci nedostal.

Motor Scout i Zdroj fotografie: Public Domain
                   

Již za první světové války se na bojišti objevila ozbrojená vozidla včetně tanků, a za druhé světlové války už se stala po boku letectva jednou z hlavních sil moderních armád. Spojení spalovacího motoru a zbraně se však konstruktérům úspěšně podařilo již na konci 19. století. Opravdovým průkopníkem v této oblasti byl britský inženýr a vynálezce Frederick Richard Simms.

Myšlenka vozidla s kulometem

Simms se na začátku 90. let 19. století zasloužil o rozvoj britského automobilového průmyslu, kdy se snažil přinášet a zavádět různé inovace. Na konci 19. století ho pak napadlo, že by bylo možné využít vozidla také v armádě. Jeho myšlenkou bylo poskytnout pěchotě nebo kavalérii možnosti mobilního palebného krytí v oblastech s dobrými cestami. A tak v roce 1898 spatřila světlo světa první motorizovaná zbraň zvaná „Motor Scout“.

Myšlenka F. R. Simmse byla přitom nesmírně jednoduchá – jako základ zvolil komerčně vyráběnou čtyřkolku Beeston, k níž přidělal vlastní motor. Jak vysokou rychlostí se mohlo vozidlo pohybovat, však není známo, ale vzhledem k tomu, že připomíná dvě jízdní kola spojená k sobě, nebyla nejspíše příliš závratná. Na plnou nádrž mohlo každopádně urazit vzdálenost téměř 200 kilometrů, což na svou dobu nebylo málo.

Kulomet měl zásobu střeliva na 1000 ran

Vozítko osadil britský vynálezce kulometem Mark IV Maxim, přičemž měla obsluha k dispozici pás s tisícovkou nábojů. Samotná zbraň byla také vybavena ocelovým štítem poskytujícím střelci ochranu, nikoliv však celého těla. Konstrukce předpokládala, že střelec nebude pálit za jízdy, ale zastaví a bude palbou podporovat spřátelené jednotky ze země. Armáda však o nový vynález nakonec zájem neprojevila, nasazení se totiž nezdálo příliš efektivní.

S konstrukcí motorizovaných zbraní ale Simms pokračoval, a v roce 1899 si u něj armáda objednala prototyp obrněného vozidla. Hotové bylo v roce 1902 a dostalo označení „Motor War Car“; zároveň je také považováno za první obrněné vozidlo na světě. Konstruktér použil ke zhotovení karoserie plech o síle 6 mm, a vyzbrojené bylo dvojicí kulometů; některé zdroje však uvádí také dělo, případně jinou výzbroj. Vůz se dokázal pohybovat rychlostí kolem 15 km/h, tedy nikoliv příliš vysokou, ale svůj účel plnit dokázalo.

Proč asi armáda nechtěla ozbrojený Motor Scout?

Zdroj: TechInsider
Diskuze Vstoupit do diskuze
84 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články