Rusko má na Ukrajině vysoké ztráty specializovaných bojových vozidel pro výsadkáře BMD-4M. Několik Ukrajinci ukořistili

Výsadkové jednotky bývají vyzbrojeny většinou jen lehkými zbraněmi. Pokud ale mají obrněné vozidlo schopné ničit i tanky, jejich síla může prudce vzrůst.

i Zdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Ruská armáda na Ukrajině nasazuje z větší části techniku, byť často modernizovanou, která vychází ještě ze sovětské éry. Přesto se v její výzbroji objevují i moderní zbraně. Jednou z takových je speciální bojové vozidlo pěchoty BMD-4M určené pro výsadkové jednotky. Podle dostupných informací ale měla tato vozidla disponující až neuvěřitelně velkou palebnou silnou vysoké ztráty. Svědčí o tom i záběry z ukrajinského bojiště.

Ztráty ruských bojových výsadkových vozidel jsou značné

Podle ukrajinských sil se asi dvě desítky těchto vozidel podařilo zničit v okolí Kyjeva. Zde byli ruští výsadkáři nasazeni hlavně na začátku konfliktu, nejspíše s cílem obsadit hlavní město a zajmout vládu. Byli ale s těžkými ztrátami odraženi. Dalších 10 vozidel mělo být zničeno na jihu země. Minimálně osm BMD-4M Ukrajinci ukořistili, a mohou je tak nasadit sami. Pokud se lze na tato čísla spolehnout, Rusko ztratilo zhruba 15 procent všech těchto vozidel, které mělo ve výzbroji.

BMD-4M je jedna z nejmodernějších zbraní v ruském arzenálu. Rusko už delší dobu potřebovalo pro své výsadkáře nové a dostatečně lehké vozidlo s velkou palebnou silou, které by bylo schopné přepravy vzduchem pomocí Il-76. Zásadním požadavkem bylo, že se musí dát shazovat na padáku i s posádkou. Zároveň mělo být obojživelné, muselo být schopné překonávat vodní překážky z chodu. Proto tankový závod ve Volgogradu v roce 1997 vzal tehdy nejmodernější ruský výsadkářský BMD-3 a z něj vyvinul a v roce 2004 začal vyrábět vozidlo BMD-4.

S motorem 2V 06 s výkonem cca 331 kW (450 k. s.) a hmotností 13,6 tuny ale nedokázal splnit všechny požadavky vojáků. Přesto, než výrobce v roce 2005 zkrachoval, bylo nových BMD-4 vyrobeno celkem 60 kusů a výrobce je předal armádě k vyzkoušení. Vozidlo mělo prakticky totožný podvozek jako jeho předchůdce BMD-3, posádku tvořili tři vojáci a uneslo 5 výsadkářů.

Vojáci s novým vozidlem ale nebyli vůbec spokojeni, podle nich nepředstavovalo žádný pokrok a nemělo větší bojovou hodnotu než staré BMD-1 (od r. 1969) a BMD-2 (od roku 1985), které v té době tvořily a stále ještě (často ve skladech) tvoří hlavní početní sílu ve výzbroji ruských výsadkářů. Z důvodu velké kritiky původního BMD-4 velením ruských výsadkových vojsk se výroba první verze přerušila, což dovršil bankrot původního výrobce.

I přes dílčí potíže bylo vozidlo zařazeno do služby

Celý projekt ale převzal Kurganmashzavod, protože armáda nový stroj pro výsadkáře nutně potřebovala. Výrobu původní verze BMD-4 ale v podstatě nezahájil, kusová výroba a sestavování jednotlivých strojů na dílnách spíše měla umožnit novému výrobci se seznámit s konstrukcí stroje. Až v roce 2008 představil výrazně překonstruovanou a modernizovanou verzi BMD-4, označovanou jako BMD-4M . Oproti svému předchůdci měla v zásadě nižší hmotnost, výkonnější motor a uvezla více výsadkářů.

Byla podrobena tvrdým zkouškám, jejich výsledkem v roce 2012 byla další varianta modernizovaného BMD-4M, která měla například vylepšenou pasivní ochranu. Původní plán počítal s nákupem 1 000 vozidel BMD-4M do roku 2020. Ale ani stroji BMD-4M se nevyhnuly zmatky a problémy. V roce 2012 tehdejší náměstek ministra obrany Alexandr Suchorukov odmítl zařadit BMD-4M do výzbroje výsadkových vojsk kvůli jeho údajné slabé protiminové ochraně, aniž by vyčkal na výsledky zkoušek s novým pancířem z lehkých slitin.

Velitel výsadkářů Vladimir Šamanov však přesvědčil tehdejší ruské ministerstvo obrany, aby přece jen v roce 2013 objednalo alespoň prvních 10 vozidel BMD-4M s novým pancéřováním, z nichž prvních 8 bylo dodáno v roce 2014. Po řadě dalších zkoušek bylo nové výsadkářské BVP v této verzi nakonec zařazeno v roce 2016 do výzbroje. Do konce roku 2020 jich ruské výsadkové jednotky měly dostat celkem 200 a doplnit tak 123 kusů BMD-3 a několik starších BMD-4.

Bojové vozidlo BMD-4M poslední verze má pásový podvozek se šesti koly. Je 6,36 m dlouhé, 2,45 m vysoké a 3,11 m široké. Jeho hmotnost je 13,5 tuny. Pasivní ochrana vzrostla, nový speciální pancíř z hliníkové slitiny posádku chrání i proti projektilům ráže 30 mm. BMD-4M ale může být vybaven i přídavnou pancéřovou sadou. Vozidlo je také vybaveno NBC ochranou a automatickými protipožárními systémy.

Nezastaví ho ani vodní překážky

Protože BMD-4M získal nový trup z lehkých slitin o nízké hmotnosti, dokáže bez přípravy a z chodu překonávat vodní překážky. Upravený trup s drobnými nautickými vylepšeními zvýšil plavební schopnost vozidla tak, že rychlost plavby ve vodě překonává 10 km/h. Nové BMD-4M umožňuje také jeho od počátku požadované vysazení za letu na padáku jako celého plně vybaveného, natankovaného a vyzbrojeného vozidla i s posádkou. Nákladní letoun Iljušin Il-76 může nést a postupně vysadit dva BMD-4M.

Pohonná soustava je převzatá z pozemního vozidla BMP-3, což snížilo nároky na servis a logistiku. Dieselový motor UTD-29 o výkonu 367 kW (500 koní) má o 36 kW větší výkon než původní motor v první verzi BMD-4. Vozidlo má nyní díky výkonnějšímu motoru, nižší hmotnosti (BMD-4 13,6 t) a novému podvozku výrazně lepší jízdní vlastnosti a velmi slušnou ovladatelnost.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA
Hlavní zbraně BMD-4M

Maximální rychlost na pevné rovné ploše bez překážek a na komunikacích je téměř 70 km/h. Má dojezd 500 kilometrů. BMD-4M má oproti svým předchůdcům hydropneumatické odpružení s proměnnou regulací výšky, což umožňuje libovolné naklánění vozidla i za jízdy. Takové odpružení také umožňuje spouštění vozidla na plošinách z nákladového prostoru transportního letounu při nízkém průletu nad rovným terénem pomocí brzdicích výtažných padáků. 

Malé vozidlo s velkou palebnou silou

Na to, že jde o relativně malé bojové vozidlo s relativně lehkým pancéřováním, disponuje mohutnou výzbrojí. Hlavní zbraní je nízkotlaké dělo 2A70 ráže 100 mm s rychlostí střelby až 12 ran za minutu. To je schopno odpalovat řízené i neřízené střely do vzdálenosti až 7 km. Hlavní dělo umožňuje posádce odpalovat i moderní protitankové střely 9M117M1 Arkan (Bastion) řízené laserovým naváděním s dosahem až 5,5 km nebo 9M113 Konkurs. Ve věži vozidla jsou umístěny až čtyři tyto rakety.

Posádka je může nabíjet jako běžný granát do svého hlavního děla uvnitř pod ochranou pancéřování, což je velmi důležitý rozdíl oproti jiným obdobným vozidlům. Raketa dokáže prorazit pancíř o síle 800 RHAe. Spolu s tímto dělem je ve věžovém komplexu označovaném „Bakša-U“ umístěn i koaxiální rychlopalný automatický kanón 2A 72 ráže 30 mm. Má k dispozici 500 nábojů, část z nich jsou tříštivé, další protipancéřové. Střílí rychlostí až 400 ran za minutu.

Dále věž BMD-4M disponuje koaxiálním kulometem PKT nebo PKMS se zásobou 2 000 nábojů. Další kulomet stejného typu je možné lafetovat na vrcholu věže. Ovládá ho pak jeden z převážených výsadkářů. Najdeme tam i odpalovací zařízení (vodicí tyč), která umožňuje odpalovat i jiné další ruské protitankové rakety, například typu Fagot nebo další Konkurz, pokud je vozidlo veze s sebou.

Velení ruských vojsk bojovou cenu vozidla znehodnocuje

Vozidlo je vybaveno moderním digitalizovaným zaměřovacím systémem s detekcí možných cílů do 10 km. A to i v noci. Taková značná palebná síla může být pro výsadkáře velmi vítanou pomocí při střetnutí se silnějšími jednotkami protivníka. Ale žádné sebelépe vyzbrojené a opancéřované vojenské vozidlo světa nemůže být silnější a bojeschopnější než jeho posádka a její zvládnuté zásobování v boji.

A to je zřejmě hlavní důvod toho, proč tato vozidla nenaplnila očekávání velitelů ruských výsadkových vojsk a na letišti v Kyjevě v bojích nakonec neuspěla. O osudu samotných ruských výsadkářů je lépe v tomto případě raději nespekulovat. Ovšem je zjevné, v jakém stavu tím pádem musí být morálka ruských vojáků.

https://twitter.com/UAWeapons/status/1502757712500862984

Hlavní problém ruských vojsk – logistika, respektive její naprostý krach, u výsadkářů ponechaných v boji bez dodání zásob a střeliva pravděpodobně způsobila, že po vystřelení posledního náboje a rakety ze supermoderních ruských hrozivých výsadkových strojů musely zbýt na letištní ploše v Kyjevě nakonec jen bezbranné plechové skořápky.

Proč má ruská armáda tak vysoké ztráty BMD-4M?

Zdroj: Defence-blog

Diskuze Vstoupit do diskuze
108 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Prodej uhlí hýbe světem
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Vše o Tollundském muži, 2 400 let starém bažinatém těle. Byl tak dokonale zachován, že byl považován za nedávnou oběť
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Přírodní prostředky, které odstraní hlen při infekci: Kurkuma, zázvor nebo také horká pára
adbz.cz
adbz.cz
Doba sušení prádla se zkrátí na polovinu: Do pračky stačí přidat ručník, funkční je také metoda „na burrito“