Rusko na okupovaném ukrajinském území rozmísťuje nejnovější verzi systému Buk. Okupanti mají stále větší problémy s drony a raketami

Moderní protivzdušné systémy jsou velmi sofistikovaná zařízení. Umějí sestřelovat nejen letadla, ale musí si poradit třeba se střelami s plochou dráhou letu a drony.

i Zdroj fotografie: Kirill Borisenko / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Ruské okupační síly na ukrajinském území dle všech známek mají velké obavy z útoků ze vzduchu. Rusům se totiž nejenže nepodařilo zlikvidovat ukrajinské letectvo, ale čelí útokům dronů a Ukrajinci nyní ze západu dostávají i rakety s delším dostřelem. O ruských obavách z možných útoků na hodnotné cíle svědčí skutečnost, že na ukrajinském území rozmisťují nejnovější verzi protivzdušného systému středního dosahu Buk-M3.

Útoky dronů stále působí veliké škody

Obavy Rusů ze vzdušných útoků nejsou zas tak neoprávněné. Jedním z posledních úspěchů Ukrajinců je například zničení dvou moderních hlídkových člunů Raptor u Hadího ostrova za pomoci dronů Bayraktar TB2. Ty mají na svém kontě i další cíle. Z USA by mohla země navíc obdržet i drony MQ-9 Reaper. Ty unesou velký náklad pum a raket a teoreticky by tak okupantům mohly působit veliké škody.

Buk byl vyvinut za sovětské éry v 70. letech jako protivzdušný systém středního dosahu. Byl ale postupně modernizován a udržoval si tak schopnost být účinný i po desítkách let od svého vzniku. Nejčastěji používanými verzemi jsou M1 a M2, které má ve výzbroji jak Rusko, tak Ukrajina. Právě ruská střela systému Buk sestřelila v roce 2014 nad územím Donbasu civilní letadlo MH17. Zahynulo všech 298 cestujících a členů posádky.

Nový systém má mnohem lepší paramětry

Nejnovější verze M3 bývá označována jako Viking. Její modernizace byla údajně tak rozsáhlá, že by se dala považovat za nový systém. Je vybavena novým digitálním počítačem, systémem velmi rychlé výměny dat nebo teletermálním zobrazovacím označovačem cíle namísto teleoptických systémů, které byly využívány u předchozích verzí.

iZdroj fotografie: Boevaya mashina / Creative Commons / CC BY-SA
Buk-M3 na výstavě v roce 2018

Výrazně byl zvýšen i dosah systému oproti předchozím modelům a to asi o 25 kilometrů. Střely by tak měly být schopné zasáhnout cíl ve vzdálenosti až 70 kilometrů a ve výšce až 35 kilometrů. Umí si poradit i s drony, řízenými nebo balistickými raketami. Létají rychlostí Mach 4,6. Jedna baterie má být schopna sledovat najednou až 36 cílů. Podle informací z ruské strany má velmi vysokou pravděpodobnost zasažení cíle. Rakety se dají použít i k útoku proti námořním cílům.

Buk je velmi mobilní systém. Je umístěn na pásovém podvozku GM-569, který mu zajišťuje vysokou mobilitu i v těžkém terénu. Jedno vozidlo má většinou čtyři odpalovače raket, ovšem M3 má mít raket šest, protože je kompaktnější. Existují i fotografie vozidel s 12 tubusy. Disponuje i vlastním radarem, proto může operovat i samostatně. Případně se může propojit s jinými vozidly baterie a do sítě zapojit i samostatné radary.

Proč podle vás Rusko tak intenzivně posiluje protivzdušnou obranu?

Zdroj: Armyrecognition, Bulgarianmilitary

Diskuze Vstoupit do diskuze
142 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články