Rusové cpou do raketometů Grad klády místo raket. Polovinu munice obětují, jen aby ve strachu přežili

Osádka ruského raketometu BM-21 Grad z 506. gardového motostřeleckého pluku nahradila dvacet raket obtesanými břevny. Důvod? Strach z ukrajinských dronů.

Vystavený raketomet BM-21 Grad i Zdroj fotografie: Maksym Kozlenko / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Ruská frontová reportáž publikovaná serverem Ukraina.ru 26. července 2026 přinesla záběry, které by ještě před pár lety působily jako absurdní vtip. Vojáci z 506. gardového motostřeleckého pluku ukazují svůj BM-21 Grad, ikonický sovětský raketomet se čtyřiceti odpalovacími trubkami, a ve dvou horních řadách vodítek místo raket trčí obtesané klády. Nejde o nedostatek munice, jak by se mohlo zdát. Jde o zoufalou snahu přežít pod nebem, které patří dronům. Osádka dobrovolně obětuje zhruba polovinu připravené salvy výměnou za naději, že ji zásah bezpilotního stroje nepromění v ohnivou kouli.

Čtyřicet trubek, dvacet klád

BM-21 Grad je raketomet ráže 122 mm s efektivním dostřelem 5 až 40 kilometrů, šestičlennou obsluhou a čtyřiceti odpalovacími trubkami uspořádanými do několika řad. Celá jeho taktická hodnota stojí na principu plošného nasycení: rychlá salva desítek neřízených raket pokryje velkou plochu a nedá protivníkovi čas reagovat. Jenže právě tady začíná problém. Čtyřicet nabitých trubek znamená čtyřicet raketových motorů a čtyřicet bojových hlavic na jednom místě. Stačí jeden přesný zásah dronem a celý komplet může vybuchnout v řetězové detonaci, která zničí vozidlo i s posádkou.

Osádka z 506. pluku proto přišla s řešením, které je primitivní, ale z jejich pohledu logické. Do dvou horních řad trubek, tedy zhruba do dvaceti vodítek, zasunuli obtesaná břevna. Ta nemají létat. Mají tvořit fyzickou bariéru mezi případným zásahem shora a zbylými raketami ve spodních řadách. Dřevo zde funguje jako obětovaná hmota, která má zachytit fragmenty, zpomalit průnik střepin a vynutit předčasné působení nálože mimo nejcitlivější body. Žádný nezávislý test ani armádní studie účinnost tohoto řešení nepotvrdily; jde čistě o víru posádky, že jim to zvýší šanci na přežití.

Špinavé nebe plné Bab Jag

Strach, který ruské raketometčíky dohnal ke kládám, má konkrétní podobu. Reportáž opakovaně mluví o „špinavém nebi“, tedy prostoru permanentně nasyceném ukrajinskými bezpilotními prostředky. Osádky mění trasy přesunů, budují krytá stání, vyčleňují střelce výhradně na hlídání nebe a zkracují dobu na palebném postavení na minimum.

Hlavní hrozbou jsou dva typy dronů. Zaprvé FPV drony, malé, levné a rychlé sebevražedné stroje řízené operátorem v reálném čase, schopné přesného zásahu konkrétního vozidla. Zadruhé těžké bombardovací hexakoptéry, které Rusové přezdívají „Baba Jaga“ a které ukrajinské ministerstvo obrany oficiálně označuje jako systém Vampire; nosnost do 15 kilogramů na vzdálenost 20 kilometrů. Takový stroj dokáže shodit výbušninu přímo na nabitý odpalovací paket raketometu.

Rozsah dronového tlaku ilustrují čísla. Podle studie IFRI publikované na platformě NATO vzrostl podíl ztrát způsobených drony z méně než 10 % v roce 2022 na více než 70 až 80 % v roce 2025. Ukrajinské ministerstvo obrany uvádí, že jednotky projektu Drone Line zasahují jeden ze čtyř cílů na frontě a že za necelých pět měsíců roku 2026 bylo přes platformu DOT-Chain dodáno 485 tisíc bezpilotních prostředků a další techniky. Přitom 95 % pořizovaných dronů je ukrajinské domácí výroby. Západní Drone Coalition k tomu přidává komponenty, financování a ambici dodat až milion FPV dronů. Proti takové mase improvizovaná břevna v trubkách působí jako pěst na oko, ale pro osádku, která nemá nic lepšího, je to jediná dostupná pojistka.

Grad versus HIMARS: architektura z jiné éry

Srovnání s moderními západními raketomety ukazuje, proč je právě BM-21 tak zranitelný. Americký M142 HIMARS nese jeden pod se šesti raketami, po odpalu okamžitě odjíždí; celá taktika stojí na principu „vystřelit a zmizet“. Těžší pásový M270 nese dva pody s dvanácti raketami a tříčlenná obsluha je odpálí za méně než minutu. Modernizovaná verze M270A2 navíc dostává vylepšené pancéřované kabiny. Nová munice ER GMLRS s dostřelem 150 kilometrů umožňuje střílet z mnohem bezpečnějšího odstupu od fronty.

Grad naproti tomu stojí na architektuře z šedesátých let. Čtyřicet otevřených trubek na korbě nákladního automobilu, žádná podová konstrukce, žádná modulární výměna, dlouhá doba nabíjení. Přežitelnost řeší posádka tím, co má po ruce: mříží „mangal“ přes kabinu, krytým stáním a teď i kládami v trubkách.

Je třeba dodat, že improvizace probíhá na obou stranách fronty. Podle webu Defense Express ukrajinské brigády osazují své vlastní BM-21 mřížovou ochranou před odpalovacím paketem, síťovou konstrukcí před kabinou a prvky elektronického boje na střeše. Rozdíl je v míře systematičnosti: ukrajinské úpravy působí jako promyšlenější celek, zatímco ruské klády jsou evidentně ad hoc řešení jedné konkrétní osádky.

Co klády vypovídají o válce po čtyřech letech

Bylo by snadné odbýt celou věc jako kuriozitu nebo důkaz ruského kolapsu. Ani jedno by nebylo přesné. Klády v Gradu jsou symptomem něčeho hlubšího: války, v níž levný dron za pár tisíc korun dokáže vynutit drahý kompromis u zbraňového systému za miliony. Studie IFRI popisuje osm fází vývoje bezpilotních prostředků na Ukrajině do roku 2025, od průzkumných kvadrokoptér přes FPV a optická vlákna po těžké bombardovací multikoptéry a prvky umělé inteligence. Tempo změn je tak rychlé, že polní úpravy vznikají dříve než jednotné tovární retrofity celé staré flotily.

Osádka 506. pluku neřeší strategii. Řeší, jestli se vrátí z dalšího výjezdu. Připravená salva klesla ze čtyřiceti raket na dvacet, jednorázové nasycení cíle se zmenšilo na polovinu. Ale pokud alternativou je ztráta celého vozidla, veškeré munice i šesti lidí při jednom zásahu dronem, je to kompromis, který dává z jejich pohledu smysl. Válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, se proměnila v konflikt, kde o přežití rozhodují centimetry dřeva v odpalovací trubce.

Dvacet klád v raketometu za desítky milionů. Tak vypadá cena, kterou platí armáda, jež nedokáže své jednotky systémově ochránit před hrozbou, která stojí zlomek ceny jediné rakety.

Jak myslíte že jsou klády účinné?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Aleš Kratochvíl

Zobrazit další články