Ruští vojáci se na Ukrajině opakovaně pokouší některé chybějící zbraně nahradit až šílenými improvizacemi, kdy spojí více částí zbraní, které k sobě běžně nepasují. Jedná se i o případ speciální minometné věže ze systému 2S9 Nona-S a pásového dělostřeleckého tahače MT-LB. Redakce Armádního Zpravodaje pokus o takovou improvizaci zaznamenala na kanále BTVT.INFO, ale není si jistá tím, jak moc může být zbraň funkční, i když podceňovat ji nelze.

Věž z Nona-S umístěná na MT-LB

Podle všeho se zdá, že ruští vojáci měli k dispozici věž ze samohybného minometu Nona-S, jehož klasický podvozek BTR-D pravděpodobně nefungoval, a proto ji umístili na pásový tahač MT-LB. Nespokojili se ovšem pouze s tím, celou zbraň doslova uzavřeli do klece z různých mříží a pletiva, zatímco strany pak chránili pryžovými závěsy. Cílem takovéto konstrukce bude zamezit zničení sebevražedným dronem, ale nevypadá až tak odolně.

Nikdo neví, co se děje. Rusko oznámilo bojové nasazení prvního pluku protivzdušných systémů S-500

Minometná věž z Nona-S je sama o sobě velice zajímavou zbraní. Wikipedia uvádí, že v sobě snoubí možnosti klasického těžkého minometu a dělostřelectva, jelikož může projektily odpalovat buď po balistické křivce jako u minometu, případně lze hlaveň sklonit a použít ji k přímé palbě. Dosah takové zbraně je 8,8 kilometrů, ale pokud používá raketově poháněné projektily, může zasáhnout cíl až do vzdálenosti 12,8 kilometrů.

MT-LB moc ochrany neposkytuje

Vozidlo MT-LB je původně pásový tahač dělostřelectva, ale slouží v mnoha úlohách včetně obrněného transportéru. ArmyRecognition uvádí, že se pohybuje na pásech rychlostí až 62 km/h, a jeho nevýhodou je relativně nízká míra ochrany, protože pancéřování chrání jenom proti palbě z ručních zbraní. To může být samozřejmě i jedním z důvodů, proč se ruští vojáci tak snažili zvýšit ochranu proti dronům, které jsou dnes největším nebezpečím.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Druhou bude podle názoru Armádního Zpravodaje i relativně malý dosah zbraně, což znamená, že musí být blízko fronty, a tedy v dosahu ukrajinských sebevražedných dronů. Je tedy otázkou, jak moc je systém funkční a jak dlouho má šanci na bojišti přežít. Nelze také říci, jak se výstřel z hlavně ráže 120 milimetrů projeví u podvozku, který nebyl na takovou zátěž postaven. Není vůbec vyloučeno, že se po pár ranách konstrukce začne doslova rozpadat.