Protiletadlový systém S-300 má zjevně málo známou schopnost. Dokáže raketami útočit na pozemní cíle

Nasazení protiletadlového systému S-300 není v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem neznámou skutečností. Především ze strany Ukrajiny, kde různé typy tohoto systému tvoří páteř protiletadlové obrany, kterou Rusové nebyli schopni zlikvidovat. Vlastní je i Rusko, ale to se přece jen více spoléhá na mnohem modernější S-400 a S-500. Ovšem nyní se zdá, že do bojů na Ukrajině nasadilo i tyto starší zbraně, avšak ne v jejich protiletadlové funkci.

Rakety útočily na cíle u Mykolajiva

Na sociálních sítích se na začátku července objevilo video gubernátora Mykolajivské oblasti, Vitalije Kima. Tvrdí na něm, že Rusko použilo 12 střel ze systému S-300 k útoku na pozemní cíle právě v jeho oblasti. Údajně měly být doplněny systémem GPS, aby mohly zasahovat s větší přesností a na delší vzdálenosti. Bližší informace o střelbě S-300 v roli raket zem-zem neuvedl. Ovšem vzhledem k tomu, že jde určitým způsobem o provizorium, s jejich přesností to nebude nijak excelentní.

Každopádně je to pro mnohé odborníky překvapení, protože S-300 je především zbraň protivzdušné obrany. Její úlohou je z oblohy sestřelovat letadla, vrtulníky či řízené střely, navíc má mít omezenou schopnost zasahovat i proti balistickým raketám. Systém funguje v mnoha variantách, i když existují tři základní, z nichž je jedna námořní. Ostatní jsou pozemní a bývají umístěny buď na kolovém, nebo pásovém podvozku.

S-300 byl vyvinut v 70. letech v Sovětském svazu, do výzbroje začal být zařazován v roce 1978. Kromě různých verzí existují i všelijaké stupně modernizací, které se od sebe mohou lišit. Systém S-300 neměl ve výzbroji jen Sovětský svaz, ale zbraň byla i ve velkém exportována. Například do zemí Varšavské smlouvy, ze kterých ji vlastnilo třeba i Československo, po němž zůstala Slovensku. To ji před nedávnem poslalo Ukrajině. Dále probíhal export do arabských zemí a systém získalo také Řecko, které jím chrání Krétu.

Hlavice má až 150 kilogramů

Stejně tak existuje v rámci systému S-300 více druhů střel, s různou hmotností a dosahem. Na vozidlech bývají většinou čtyři odpalovací tubusy. V každém je raketa o hmotnosti 1 450–⁠1 800 kilogramů. Dosah nejvýkonnějších střel v protiletadlové roli má být kolem 150 kilometrů. Mají také poměrně velkou tříštivou hlavici s hmotností až 150 kilogramů. Její exploze tak určitě může vážně poškodit i pozemní cíl.

Na Západě se ale o tom, že by systém S-300 v této roli působil, nikdy nespekulovalo. Popravdě to však není až tak neznámá a utajovaná informace. Například jeden běloruský server v roce 2011 přinesl informaci, podle které místní běloruské ozbrojené síly poprvé ve své historii experimentovaly s S-300 v roli zbraně útočící na cíle na zemi. Server také tvrdil, že běloruské střely jsou schopny zasáhnout cíl do vzdálenosti až 120 kilometrů. Rakety jsou navíc i rychlé a nebude snadné je zneškodnit.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Rusko spotřebovalo mnoho moderních střel

Nabízí se samozřejmě otázka, proč se Rusko rozhodlo nyní takto S-300 používat. S největší pravděpodobností může být důvodem zkrátka jen nedostatek přesně naváděných raket v ruských skladech a u jednotek. Podle dostupných údajů mělo Rusko na Ukrajinu od února vypálit více než 2 500 různých předně naváděných střel, jako jsou Iskander, Kalibr, Ch-101, atd. To je velmi vysoký počet, jejich zásoba se může tenčit a výroba nových je náročná. Proto mohou ruské síly hledat zbraně, které by jim pomohly drahocenné střely šetřit, či nahradit.

Není to poprvé, co podobné zprávy přicházejí. Již před několika týdny Rusko ukázalo, jak používá střely systému Bastion na ochranu pobřeží, které jsou primárně protilodní, k útokům na Ukrajinu. Také začalo odpalovat střely Ch-22 z 60. let, i když má disponovat mnohem modernějšími. Mohlo se rozhodnout, že vzhledem k dostatečně vysokému počtu modernějších systému protivzdušné obrany již vlastní systémy S-300 tak nutně v roli PVO nepotřebuje, a proto nic nebrání tomu, aby střely z nich spotřebovalo k útokům na pozemní cíle.

Jaký je podle vás důvod použití S-300 jako zbraně proti pozemním cílům?

Zdroj: TheDrive