Rusko dlouhá léta tvrdilo, že má nejlepší systém protivzdušné obrany na světě, a dlouho to tak i vypadalo. S-400 měl být schopen zničit jakýkoliv letoun, střelu, a dokonce balistickou raketu kratšího doletu, ale i další cíle, s mimořádně vysokou účinností. Nelze popřít, že mnohé opravdu sestřelit dokáže, ale zároveň se ukázalo, že má své velké limity a určité slabiny, které ho rozhodně nečiní tak zázračným. Redakce Armádního Zpravodaje je přesvědčena, že je S-400 zbraň srovnatelná s podobnými systémy, oproti nimž nijak nevybočuje.

S-400 selhal hned v několika případech

Nedostatky systému S-400 se začaly ukazovat hlavně po ruské invazi na Ukrajinu, ale také v indickém střetu s Pákistánem. Ačkoliv byl okupovaný Krym chráněný bateriemi S-400, Wikipedia uvádí, že ho třeba v září 2023 zasáhly střely Storm Shadow, z čehož vyplývá hned několik slabin. Tou první je, že má značný problém se zasahováním cílů letících velice nízko nad zemí, což je případ těchto britsko-francouzských střel. K dalším lze přičíst, že pokud útočí více cílů, lze ho relativně snadno přehltit. I když tedy nějaké zasáhne, zbylé nakonec projdou.

Video: „Extrémně působivý zásah.“ Ukrajinec si zachoval chladnou hlavu a brokovnicí poslal k zemi ruský dron, který ho mohl zabít

S-400 zklamal také v dalších úlohách. Když Ukrajina dostala raketomet M142 HIMARS, ukázalo se, že je zcela bezmocný proti jeho střelám GMLRS, uvádí Euro-Sd, ačkoliv Rusko tvrdilo opak. Nedobře si pak vedl i proti taktickým balistickým raketám MGM-140 ATACMS. Některé Rusové sestřelili, ale mnohé obranou prošly, což o zázračných schopnostech S-400 nesvědčí. Stejně tak bezmocný je proti menším typům dronů. Ukrajina opakovaně ničí odpalovací vozidla a radary menšími drony, zatímco S-400 proti nim nedokáže zasáhnout.

S-400 lze relativně snadno rušit

Nedobře si vedl S-400 i v konfliktu mezi Indií a Pákistánem. ThinkTank uvádí, že se ukázala jeho pomalá odezva zvláště proti rychle letícím cílům, které navíc mají některé schopnosti stealth. Pákistánci měli navíc zjistit, že je náchylný k různým typům elektronického rušení, takže lze tedy relativně snadno mást jeho radary a snížit tak jeho efektivitu. Radary jsou navíc další slabinou, protože jsou externí a spoléhá na ně celá baterie. Když se je tedy podaří zničit nebo vážně poškodit, je rázem celá baterie naprosto slepá a nefunkční.

Invence ruských inženýrů po 4 letech bojů je brutální. Střepinová 30mm munice má zamést s největší hrozbou bojiště

Střely do S-400 také vyžadují pokročilou elektroniku, ale Rusko musí mnohé komponenty dovážet ze zahraničí, což výrobu omezuje a prodražuje. Zvláště za situace, kdy musí v mnoha případech překonávat embargo. Dosah střel je navíc pravděpodobně nižší, než ruském uváděných 400 km. Idrw sice uvádí, že indický S-400 sestřelil pákistánský Saab 2000 Erieye na vzdálenost 314 kilometrů, ale Armádní Zpravodaj upozorňuje, že to není potvrzené z nezávislých zdrojů, a navíc je to stále o pětinu méně než údajně největší dosah.