Pokud by Rusko na Ukrajině nasadilo Scudy, mohl by to být masakr civilistů. Země proti nim obranu zřejmě nemá

Pokud by Rusko chtělo přitvrdit v terorizování ukrajinských měst, při kterém nebude brát ohled na civilisty, bylo by toho schopno. Mohlo by oprášit zbraně z doby Sovětského svazu, pokud jsou ještě funkční, případně je dovézt od spojenců, jako je Írán či Severní Korea. Takovými zbraněmi jsou nechvalně proslulé rakety Scud známé především z války v Perském zálivu. Ukrajina by se proti nim nejspíše nedokázala bránit.

Scudy jsou stále používány

Rakety Scud jsou taktické balistické rakety vyvinuté Sovětským svazem na konci 50. let. Byly postupně vyvíjeny, existují tedy ve více variantách. Také je vyráběly i jiné země než SSSR a dodnes je mají, případně některé jejich klony a kopie, ve výzbroji. Severní Korea jako střely Hwasong-5 až 7 a Írán jako Shahab-1 až 3. Rusko Scudy mělo, především R-17 a R-300, ale vyřadilo je. Ovšem stále je může mít na skladech, stejně tak Bělorusko. V roce 2020 Scudy proti Ázerbájdžánu použila Arménie.

Nejde o žádné moderní zbraně, dle některých tvrzení jsou to vlastně jen vylepšené modely německých V-2. Co však takové balistické rakety dokážou, o tom se mohli na vlastní kůži za druhé světové války přesvědčit obyvatelé Londýna, Antverp nebo v roce 1991 lidé v Izraeli a Saudské Arábii. Rakety R-17 mohou mít dolet až 700 kilometrů a bojovou hlavici o hmotnosti 987 kilogramů. Exploze takového množství výbušnin by dokázala zničit i celý městský blok.

Trefit se přesně je nemožné

Problémem je, že tyto rakety nelze přesně zamířit. Mají inerciální navádění, ale odchylka od cíle je udávána 450 metrů. Pokud je na nich tedy použita konvenční hlavice, jsou v podstatě namířeny na nějakou oblast, nejspíše město, a doufá se v zásah, který způsobí co největší škody a zabije co nejvíce lidí. Protože používají kapalné palivo, jejich příprava na odpal trvá zhruba hodinu. Jsou však umístěny na mobilních podvozcích. Jak je těžké je najít, to bylo zřejmé v Iráku v roce 1991.

iZdroj fotografie: Uživatel ShinePhantom / Creative Commons / CC BY-SA

Problémem je, že se jedná o balistické rakety, které po dosažení maximální výšky padají rychle k zemi rychlostí několikrát překračující rychlost zvuku. V roce 1991 proti nim Američané nasadili systémy Patriot, ale část střel dokázala proniknout. Ukrajina nejspíše ve své výzbroji nemá žádnou zbraň, s níž by se proti takovýmto střelám dokázala bránit. Balistické rakety sice umí sestřelovat některé modernizované verze S-300, Ukrajina je však pravděpodobně nemá nebo jen s velmi omezenou možností sestřelu takových raket.

Nepomohou ani systémy, které poslali a v nejbližší době pošlou spojenci. IRIS-T a NASAMS jsou moderní zbraně, avšak nebyly navrženy k sestřelování balistických raket. Zvládají stíhačky, drony nebo řízené střely, které létají jinak, většinou pomaleji než balistické rakety. Je samozřejmě otázka, zda Rusko bude ochotno zajít tak daleko a Scudy opravdu nasadit, protože pak by jasně ukázalo své úmysly. A také záleží, jaká by byla reakce spojenců. Jestli by nakonec na Ukrajinu neposlali třeba výše zmíněné systémy Patriot.