Pozapomenutý Sherman M4 jako pomník Plzni. Na druhoválečný tank obecně existují velmi rozporuplné názory, přesto je jednou z legend

Mnoho lidí vyvinulo velké úsilí pro získání stroje jako připomínky osvobození Plzně od nacistů. Sherman měl své slabiny, ale jeho role ve válce byla nezastupitelná.

i Zdroj fotografie: S vědomím MVK
                   

Mnoho míst ve světě, především v Evropě, má svoje vojenské pomníky. Na některých se nachází vojenská technika, často tanky. U nás se v posledních více než dvaceti letech řada takových pomníků zlikvidovala, ale objevil se jeden nový. Bohužel o něm téměř nikdo neví. Od počátku devadesátých let minulého století se v Plzni konají každoroční květnové oslavy osvobození s názvem Slavnosti svobody. Za téměř třicet let se mnohé změnilo. Jedním z cílů pořadatelů se stalo získání amerického tanku M4 Sherman jako vojenského symbolu osvobození Plzně americkou armádou.

Na akvizici se podílel vnuk generála Pattona

O možnosti umístění amerického tanku jako památníku se v Plzni mluvilo už v roce 1945. V Dýšiné nedaleko Plzně dokonce stál pomníček s kanónem, který věnoval generál Ernest Harmon. Po roce 1948 byl odstraněn a na osvobození Plzně americkou a belgickou armádou se programově zapomínalo, byť v odbornějších publikacích zatajováno nebylo. Reálný zájem o „tankový pomník“ oživily až pompézní Slavnosti svobody v roce 2010, kdy do Plzně dorazilo ze zahraničí velké množství historické vojenské techniky.

iZdroj fotografie: S vědomím MVK
Plzeňský Sherman má litou korbu, větší věž s kanónem M1A1 ráže 76 mm a základní odpérování vozíků

Již v roce 2007 se představitelé města Plzeň rozhodli, že pro město získají americký tank jako památník. Doufali v jeho prezentaci právě na oslavách roku 2010. Bylo načase, neboť řada útvarů americké armády opouštěla Německo a mířila domů či do Afghánistánu, protože válka ve střední Evropě se stala pouze vyčpělou chimérou zastydlých studenoválečníků. Na americké základně ve Vilsecku stál, jako jedna z ukázek historické výzbroje útvarů dislokovaných v tomto prostoru, rovněž tank M4 Sherman.

Typ, který se reálně účastnil osvobození jihozápadních Čech v roce 1945. Na jeho získání se podílela celá skupina nadšenců a institucí. Především plzeňský magistrát, dále tehdy nový americký velvyslanec v naší republice Norman Larry Aisen, Patton memorial museum v Plzni vedený Milanem Jíšou, Vojenský historický ústav Praha, reprezentovaný ředitelem plukovníkem Alešem Knížkem, a řada dalších. Vnuk slavného generála Pattona, George Patton Waters, pravděpodobně nejaktivnější z organizátorů, poslal přes 200 mailů různým osobám a institucím.

Atypický pomník na atypickém místě

Na české straně se angažoval především ředitel plzeňské zoo Jiří Trávníček. Přes veškerá nekonečná jednání a boj s byrokracií Sherman do Plzně málem nedojel, protože německý celník pravděpodobně viděl v nepojízdném a nebojeschopném historickém tanku ohrožení evropské bezpečnosti, projev nebezpečného militarismu či provokaci vůči pangermánství poraženému v květnu 1945 a transport zastavil.

Situaci zachránil osobní zákrok amerického velvyslance v Praze, Normana Larryho Aisena. Dne 6. května roku 2011 byl Sherman slavnostně umístěn na svah v zoologické zahradě. Tank je majetkem Historického ústavu AČR. Tím pádem se jedná o dar vlády USA české státní resortní instituci, což výrazně zjednodušilo právní stránku převodu vojenské techniky. V rámci příprav se řešilo, kam tank umístit. Nakonec zvítězilo poměrně originální řešení s dislokací do areálu plzeňské zoologické zahrady.

iZdroj fotografie: S vědomím MVK
Hlavní aktéři získání tanku M4 Sherman do Plzně

Tank však netrčí někde mezi medvědy a opicemi, nýbrž se nalézá v zalesněné stráni nad pavilony. K takovému řešení vedlo hned několik důvodů. V pahorku, na kterém je tank umístěn, se nachází bunkry německého velitelství protiletadlové obrany Plzně z druhé světové války, tedy reálný vojensko-historický objekt. Umístění tanku v zoo navíc snižuje pravděpodobnost napadení vandaly, sběrači kovů nebo nějakými potrhlými politickými aktivisty či exhibicionisty vyzbrojenými štětkami a barvou.

Tank pro US Army

Sherman je z hlediska 49 234 vyrobených kusů druhý nejpočetnější tank období druhé světové války po sovětském T-34. Nepopiratelně patří rovněž k nejpopulárnějším typům daného i následujícího období. Výsledkem amerického politického izolacionismu třicátých let minulého století, vydatně podporovaného z Německa, bylo omezování výdajů na armádu. Ještě v roce 1941, kdy Japonské loďstvo udeřilo na Pearl Harbor, neměla americká armáda slušný střední tank. Disponovala pouze lehkým typem M3 Stuart.

iZdroj fotografie: S vědomím MVK
Popis Shermanu v německé příručce

Ten však evidentně nestačil pro případ účasti USA na velké válce. V té době již probíhala výroba 148 zastaralých středních tanků M2. Již v roce 1940 se téměř paralelně rozběhl vývoj dalších dvou typů amerického středního tanku, který měl být lepší než německý PzII a PzIV. Jako první byl ukončen vývoj typu M3 Lee s nepříliš odlišnou verzí M3 Grant. Spodní část pancéřové korby a zavěšení pásů byly převzaty z M2.

Hlavní výzbroj tvořil kanón ráže 75 mm lafetovaný v pravé přední části korby, což omezovalo odměr. Na vrchu korby se nacházela otočná věžička s protitankovým kanónem ráže 37 mm. Na ní byla umístěna další věžička s kulometem ráže 12,7 mm. Celkově bylo do konce roku 1942 vyrobeno 6 258 těchto tanků. Z nich dostala 2 877 britská a 1 386 Rudá armáda.

M4 Sherman

Druhým z vyvíjených tanků byl M4 Sherman pojmenovaný po generálu Unie Williamu Tecumsehu Shermanovi (1820–1891). Jeho výhodou byla při konstrukci a hlavně výrobě rozsáhlá, technologicky vyspělá průmyslová základna. Jako základ konstrukce posloužil spodek pancéřové korby z M2 se třemi pojezdovými vozíky pro vedení pásu na každé straně a převodovkou tvořící integrální součást předku. Rovněž vyzbrojení kanónem ráže 75 mm nebylo v době vývoje špatné, neboť konstruktéři vycházeli z německých tanků.

Žádný z nich neměl srovnatelnou výzbroj. Sherman se vyráběl u 11 firem v 13 základních verzích. Základní verze M4 s kanónem M3 s délkou hlavně 37,5 ráže, M4 (105) vyzbrojený houfnicí ráže 105 mm (čísla v závorkách značí ráži kanónu, bez závorky se jedná o základní výzbroj M3), M4A1 s odlévanou pancéřovou korbou, M4A1(76)W s větší věží a kanónem M1A1 s délkou hlavně 52 ráže, municí ve vodním plášti v boxech (označení W), u části produkce pérování HVSS ve vozících (horizontální, oproti základnímu svislému).

iZdroj fotografie: S vědomím MVK
M4 se zesilovacími pancéřovými deskami na věži a boku korby

Dále M4A2 s vznětovým motorem, M4A2(76)W s čelním pancířem 108 mm, část s pérováním HVSS, M4A3 se zážehovým motorem, M4A3(75)W s kanónem M3, M4A6(76)W část s odpérováním HVSS, M4A3(105) část s odpérováním HVSS, M4A3E2 s kanónem M3 a čelním pancířem 140 mm, M4A4 a M4A6. Označení M4A5 bylo určeno pro kanadskou produkci. Motory byly od leteckého hvězdicového přes spojení několika automobilových do hvězdy až po klasické vznětové (diesely).

Pancéřové korby byly svařované, odlévané, případně kombinované se svařovanou zadní částí. Specialitou byla britská verze Firefly s výkonným sedmnáctiliberním protitankovým kanónem. Konkurencí byl ještě v roce 1942 pouze utajovaný sovětský T-34/76 s kanónem ráže 76 mm. Ten však měl ve srovnání s novým americkým tankem zásadní nevýhody, především u sérií z let 1940, 1941 a 1942. Pouze dvoumístná věž T-34/76 přetěžovala velitele úkoly nabíječe, přičemž absence velitelské věžičky zároveň limitovala možnosti pozorování okolí.

Chyběla jak klec s otočnou podlahou bojového prostoru, tak funkční (pokud vůbec) vysílačka zajišťující efektivní koordinovanou bojovou činnost jednotek a útvarů. Katastrofální bylo odvětrávání bojového prostoru, stejně jako kvalita vzduchového filtru motoru, jehož životnost se proto pohybovala mezi 76 a 200 hodinami. Většina munice se nalézala v bednách tvořících podlahu bojového prostoru a k zaměřování sloužil periskop, kde hranoly nahrazoval leštěný plech. Chybělo vytápění. Řazení rychlostí byla práce pro atleta.

Král bojiště či Ronson?

Z hlediska srovnání je zajímavé hodnocení sovětské 5. gardové tankové brigády: „Díky vysoké rychlosti je tank vhodný k pronásledování a vyniká značnou manévrovou pohyblivostí. Disponuje účinnou protipancéřovou municí s vysokou průrazností. Kanón 75 mm a dva kulomety Browning jsou spolehlivé. Nevýhodou je velká výška, která z něj dělá zdaleka viditelný cíl. Také pancéřování navzdory solidní tloušťce 60 mm není úplně nejkvalitnějsí, neboť nastaly situace, kdy ho z 80 metrů probily protitankové pušky.“

„V porovnání s T-34 jsou M4A2 mnohem lépe ovladatelné a vydrží delší přesuny, neboť disponují mnohem spolehlivějšími pohonnými jednotkami. A plně se osvědčují i v přímém boji.“ Tank M4 Sherman měl, stejně jako každá jiná vojenská technika, svoje klady i zápory, jež by neměly být posuzovány z ideologických hledisek. Když se první Shermany objevily na bojišti u El Alameinu, měly takovou převahu nad německými Pz III a Pz IV, že dočasně získaly hrdou přezdívku „král bojiště“.

iZdroj fotografie: S vědomím MVK
Hnací kolo pásu a první vozík se základním vertikálním odpérováním

To se však brzy změnilo a objevily se podstatně horší přezdívky. Hlavní slabinou tanku Sherman byl údajně motor. Uspěchaný vývoj vedl k použití prakticky leteckého hvězdicového zážehového motoru konstruovaného na vysokooktanové palivo. To je uváděno jako hlavní problém z hlediska odolnosti Shermanů ve srovnání se vznětovými motory poháněnými naftou. Jenže vznětové motory měly tehdy pouze sovětské tanky, které rovněž dobře hořely.

Podle odbornějšího sovětského (!) pohledu byl zásadní rozdíl pouze v hořlavosti par benzínu a nafty, nikoli paliva samého. Hořlavost Shermanů, která jim přinesla nelichotivou přezdívku Ronson či Ronson lighter (značka oblíbených zapalovačů), byla možná dána umístěním nádrží za slabým pancířem po stranách motoru, takže zásah do boku zadní části korby vedl k fatálním následkům.

Slabinou Shermanů byly výška a pancéřování

Jako nevýhody Shermanů jsou uváděny velké rozměry a slabé pancéřování. Délka tanku není zvlášť důležitá. Šířka obvykle vychází z potřeby přepravy na železnici skrz tunely, s cílem šetření drahých pásů a motohodin. Hlavním problémem byla výška. Zde však nelze přehlédnout limitující faktory, které ovlivnily práci konstruktérů. Výška tanku je dána součtem vzdálenosti dna korby od terénu, tloušťkou dna korby a podlahy bojového prostoru, výškou bojového prostoru a tloušťkou pancíře stropu věže či výškou velitelské věžičky.

Nabíječ musí při nabíjení kanónu stát. Americký voják byl počátkem čtyřicátých let minulého století v průměru vyšší než německý, neřkuli japonský. V sovětské armádě byli jako tankisté cíleně vybíráni vojáci menších postav a na ergonomii se nehledělo. Americké tanky však byly konstruovány ergonomicky pro stojícího vojáka průměrné velikosti, který by si navíc za jízdy v terénu neměl otloukat hlavu o strop věže.

iZdroj fotografie: S vědomím MVK
Pancéřová maska kanónu

Americký tank byl celkově pohodlnější pro osádku, což oceňovali i sovětští tankisté, kteří na Shermanech sloužili a nazývali je „hotel“. Pokud by platilo pouze uvedené hledisko, byl by rozdíl ve výšce Shermanu s odpovídajícími typy jiných zemí minimální. Stačí srovnat střední tanky M4 Sherman (v = 2,74 m), sovětský T-34/76 (vzor 1941 a 1942 v = 2,45 m, vzor 1943 v = 2,60 m, T-34/85 s třímístnou věží z roku 1944 (v = 2,74 m) a německé Pz IV (v = 2,68 m) a PzV Panter (v = 2,95 m).

Sherman mohl střílet za jízdy

Problém z hlediska výšky však tvořila především koncepce pohonné soustavy. Na rozdíl od T-34 s motorem i převodovkou vzadu měl M4 motor vzadu a převodovku s řídicím a spojkovým/brzdicím ústrojím pásů vpředu. Výhodou uvedeného řešení byla jednoduchost oprav převodovky. Ta tvořila spodní část čela korby tanku, takže ji bylo možné pohodlně odšroubovat jako blok a nahradit novou.

Zároveň výrazně zesilovala odolnost čela korby. Kromě toho byla převodovka na dosah řidiče a odpadala potřeba problematických dlouhých táhel ovládání v případě jejího umístění na zádi korby. Spojení mezi spojkou motoru a převodovkou zajišťovala kardanová hřídel, která byla vedena šikmo mezi dnem korby podlahou bojového prostoru. Právě ona posunula celý bojový prostor nahoru, a zvětšila tak výšku Shermanu.

iZdroj fotografie: S vědomím MVK
Sherman M4A1(76)W a horizontálním odpérováním HVSS v Saumuru

Nelze rovněž přehlédnout, že Sherman měl v bojovém prostoru klec s otočnou podlahou, výrazně zvyšující komfort činností tříčlenné osádky. Bez ohledu na oblíbená tvrzení publicistů měl pancíř předku korby u Shermanu tloušťku 50,8 mm, u pozdější verze M4A3 až 140 mm, bok 38,1 mm, zatímco u T-34/76 se jednalo o 45 a 40 mm a u T-34/85 o 45 a 45 mm. Nevýhodou Shermanu ve srovnání s T-34 byl svislý boční pancíř korby a boků věže.

U pozdějších výrobních sérií Shermanu došlo k zlepšením ochrany vezeného palebného průměru dělové munice před ohněm pomocí boxů s vodou obklopující zásobníky s náboji. Zásadní výhodou Shermanu byla gyroskopická výšková (náměrová) stabilizace hlavní výzbroje, jež umožňovala vedení palby za jízdy v terénu. Všechny ostatní tehdejší tanky střílely z kanónu za krátkých zastávek, pokud osádky chtěly něco trefit.

Z jakých důvodů by bylo možné řadit Sherman mezi nejlepší tanky války?

Zdroj: Crismon, F.: US Military tracked vehicles, Barjatinskij, M.: Vsja bronětěchnika vtoroj mirovoj, Kondratěnko, A.: Lend-Lease 1941–1945 Velká vlastenecká lež, Ledwoch, J.: Sherman

Diskuze Vstoupit do diskuze
129 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Falešná rakovina nebo pomoc lidem v tíživé situaci: Podvodníci lákají z lidí peníze přes sociální sítě
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Co když se střetnou moderní tanky T-90M a Leopard 2: Stroje Ukrajiny jsou rychlejší, ale ruští vojáci mají lepší dovednosti
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Jaká je ideální teplota v bytě a proč: Zdraví dospělí by neměli jít pod dvacet, senioři a nemocní po 18 °C
adbz.cz
adbz.cz
Starý chleba najde uplatnění při smažení i vaření vývaru. Přišla na to kdysi jedna moudrá hospodyňka