Když chtěla armáda v minulosti uspořádat nějaký větší útok, většinou nedaleko bojiště shromáždila útvary, jimiž pak koordinovaně zaútočila. Díky maskování a ne vždy dobrému průzkumu nepřítele mohlo dojít k momentu překvapení, což byla mnohdy dobrá cesta k vítězství. Moderní bojiště je ale o ničem jiném, současná technika počínaje průzkumem satelitním přes letecký, elektronický až po drony, jichž mohou být na nebi stovky, něco podobného téměř vylučuje. Velitelé si pak při shromáždění techniky „koledují o výprask“.

Ruská kolona, která si o to říkala

Nejlepším dokladem nesmyslnosti takového postupu je současná válka na Ukrajině. Podobných chyb se několikrát dopustily obě strany, ale nutno říci, že mnohem častěji armáda ruská. Ta již na začátku invaze na jaře 2022 vyslala své kolony hluboko do vnitrozemí Ukrajiny, kde se staly cílem záškodníků a dalekonosného dělostřelectva, což jí způsobilo velké ztráty. A stejně tak se podařilo opakovaně zastavit i zásobovací kolony.

A tally of Russian losses from the infamous failed Russian Siverskyi Donets river crossing near Bilohorivka.
In total 73 Russian equipment were destroyed/abandoned, including a BTG worth of AFVs.

Great thanks to J.P. for counting and sending it to me.

1/2#Russia #Ukraine pic.twitter.com/FyKtPogG8Z

— BlueSauron👁️ (@Blue_Sauron) May 12, 2022

Jedním z nejtypičtějších případů až nesvéprávného soustředění jednotek byl pokus o přechod řeky Siverskyj Doněc (Severní Doněc) na východě Ukrajiny v květnu 2022. Ruští velitelé tam nechali postavit pontonový most a v jeho okolí nashromáždili techniku, kterou se podařilo ukrajinskému dělostřelectvu nejenom lokalizovat (což ostatně nebylo vůbec těžké), ale následně ji i doslova rozprášit. Rusové přišli touto chybou o desítky kusů techniky.

Ztráty to byly poměrně devastační, padly jak tanky a bojová vozidla pěchoty, tak nákladní vozy, a nemalé musely být i lidské ztráty. Za vše přitom může kombinace hlavně dronového průzkumu a jeho skvělé koordinace s dělostřelectvem, ovšem největší podíl na úspěchu mají ruští velitelé, kteří zřejmě kopírovali staré koncepty boje a vůbec si neuvědomili (nebo spíše nepřítele podcenili) možná rizika. Inu, štěstí přeje připraveným.

Zranitelná je i moderní technika

Obdobné chyby, i když nejspíše s menšími následky, se nicméně dopustili také ukrajinští velitelé, a to na samém začátku letní ofenzivy roku 2023, kdy se pokusili prorazit obranu okupantů. Jejich technika uvízla na minách a v prostoru, které zasypávalo dělostřelectvo koordinované drony. Výsledkem byly zničené i cenné západní kusy techniky. Od té doby se již ani jedna strana o něco podobného nepokouší, protože jde o recept na katastrofu. To znamená, že je v podstatě nemožné shromáždit jednotky k velkému útoku.

Jevgenij Prigožin: ohlédnutí za brutálním „vojevůdcem“, který dokázal velké věci a s Putinovým posvěcením páchal nezměrné zlo

Ostatně dělostřelectvo a raketomety mohu zasahovat cíle na vzdálenost až desítek kilometrů, a s moderním naváděným střelivem i s vysokou přesností. Proto se zatím jeví jako nejlepší útoky menších jednotek, které lze snáze ukrývat a v případě nutnosti rozptýlit. To pak nahrává obráncům, ať to byli ukrajinští v uplynulých obdobích války, tak nyní ruští. Stratégové budu muset na podobný způsob válčení pravděpodobně najít recept, protože se jinak mohou velké konflikty změnit na dlouhotrvající opotřebovávací války.

Galerie