Polní kanóny M-46 na Ukrajině: Ukrajinskou armádu trápí nedostatek dělostřeleckých systémů, do boje nasazuje i zastaralé sovětské zbraně

Nedostatek dělostřeleckých systémů doslova nutí ukrajinskou armádu k opětovnému nasazení zastaralých sovětských zbraní, které mnohé země již dávno vyřadily z aktivní služby. Na ukrajinském bojišti jsou tak v posledních týdnech k vidění někdy až muzejní kousky, jako jsou kupříkladu sovětská děla M-46 o ráži 130 mm, které Ukrajina získala od Chorvatska. Výroba tohoto taženého dělostřeleckého systému byla zahájena bezprostředně po Velké vlastenecké válce. 

Dodnes funkční technická památka

Polní kanón M-46 (M1954) ráže 130 mm nahradil ve službě starší těžká děla ráže 122 mm. Byl sestrojen na základě námořního děla M-36, jež bylo využíváno k obraně pobřeží. Jedná se o tažené, ručně nabíjené dělo s dlouhou hlavní a jedinou hnací náplní. Při střelbě nepřekračuje úhly nad cca 40°–⁠45°. M-46 je určen k ničení obrněných vozidel, samohybných dělostřeleckých systémů, polních opevnění i velitelských stanovišť.

Výroba taženého kanónu započala ke konci 40. let 20. století. První funkční prototyp byl dokončen v roce 1950. O rok později pak byla zahájena sériová výroba a v roce 1953 byl kanón přijat oficiálně do služeb sovětské armády. Západ novou sovětskou zbraň zaznamenal v roce 1954. Kanón setrval v sovětských službách přibližně do roku 1971, přičemž během let bylo vyrobeno na několik tisíc kusů. 

🇺🇦🇭🇷Croatia hands over M-46 howitzers to Ukraine

Croatian journalists report on the provision of M-46 howitzers. According to some reports, Ukraine could receive at least 15 guns of this type. There are also photographs of transporting the M-46 on trucks. pic.twitter.com/ghQE94Tl1W

— World News 24 (@DailyWorld24) August 19, 2022

Po řadu let patřil M-46 k dělostřeleckým systémům s nejdelším dostřelem, přesahoval totiž 27 km. Systém je vybaven vizualizací pro přímou střelbu i panoramatickým periskopickým zaměřovačem pro střelbu nepřímou. Pro přímou palbu v noci byl později místo denního dalekohledu dodáván ke zbrani APN-3.

Kanón se přepravuje v závěsu

Při přesunu zbraně je hlaveň stažena zpět mezi uzavřené pásy a zajištěna v pojízdné poloze. K vytažení hlavně dopředu při opětovném uvedení zbraně do chodu se pak používá válec se stlačeným vzduchem. Uvedení zbraně do režimu střelby zabere asi 4 minuty. Pro střelbu z kanónu byly nejčastěji využívány průrazné střely Armour Piercing. O mnoho let později pak byly zavedeny i vysoce explozivní APHE střely a náboje s prodlouženým dostřelem. Maximální rychlost střelby je pravděpodobně 6–7 ran za minutu a asi 70 ran za hodinu. 

Kromě Sovětského svazu měly zbraň ve výzbroji i země Varšavské smlouvy. Většina zemí již však kanón dávno ze své výzbroje vyřadila. V současné době ho využívají pouze některé země Blízkého východu, Afriky a nově i Ukrajina, která byla donucena nasadit zastaralé systémy do boje proti ruským okupantům v důsledku nedostatku vlastních dělostřeleckých systémů. Kanóny M-46 poskytlo Ukrajině Chorvatsko.