Jelikož spotřebuje ukrajinská armáda tisíce dělostřeleckých granátů denně, nemusí znamenat ani dodávka většího množství munice 100% spásu.
Už během první světové války hrálo na bojišti hlavní roli dělostřelectvo, a i když se ukázalo jako významné i v druhém světovém konfliktu, panovalo přesvědčení, že bude do budoucna upozaděno. Pro mnohé tak bylo překvapením, když se ukázalo, že třeba současná válka na Ukrajině na jeho činnosti de facto stojí, a protože mají obě země účinnou protivzdušnou obranu, je i silně chráněno před zničením. Jak útočník, tak obránce se nicméně potýká s dlouhodobým nedostatkem munice, pro níž nejsou ani dostatečné výrobní kapacity.
Tisíce dělostřeleckých granátů denně
Větší důraz na dělostřelectvo klade ve zmíněném probíhajícím konfliktu (válce, chcete-li) Rusko, v době největšího nasazení mohli jeho vojáci denně vystřelovat až 60 tisíc granátů, ale v současné době je spotřeba výrazně nižší. Oproti tomu ukrajinští dělostřelci údajně denně spotřebují 5 až 7 tisíc kusů munice, což je sice menší, ale stále obrovské číslo. Pro představu: před začátkem tohoto konfliktu vyráběly zbrojovky ve Spojených státech jenom kolem 15 tisíc kusů měsíčně, což by tedy Ukrajině vystačilo na nejvýše tři dny.
Sama přitom munici nevyrábí a spoléhá se na dodávky Západních zemí, třeba Evropská unie by jí měla dodat asi milion dělostřeleckých granátů, hlavně tedy pro děla ráže 155 milimetrů, což je nejběžnější typ dělostřelecké munice pro houfnice NATO. Čerpáno bude nejenom z armádních skladů, ale zároveň mají evropští výrobci navýšit své kapacity. Bude totiž nezbytné jak dodat munici bojujícím ukrajinským vojákům, tak doplnit sklady Západních armád, a navíc by mělo dojít k jejich navyšování oproti stavům před válkou na Ukrajině.
Munice má dosah i desítky kilometrů
Dělostřelectvo spotřebovává především klasickou dělostřeleckou munici (Rusko mj. s oblibou i „slepou“, tedy bez výbušné hlavice), ale na Ukrajinu dodávají evropští spojenci i munici dlouhého dostřelu s běžným dosahem kolem 40 kilometrů, případně s raketovými posilovači. V ní je ale menší množství výbušniny, proto i když doletí dále, má menší ničivý účinek. Například z Německa by ale Ukrajina měla dostávat novou munici Assegai se zhruba o 30 procent delším dostřelem než klasické granáty, avšak při zachování stejné síly.
Z evropský zbrojovek potom proudí na Ukrajinu i chytré druhy munice, například německé SMArt 155 nebo francouzsko-švédské 155 Bonus. Ty jsou schopné zasahovat tanky a obrněná vozidla i na více než 30 kilometrů a na zaměřený cíl se dokáží navést samostatně. Z Itálie zase mohou ukrajinští vojáci dostávat přesně naváděnou munici Vulcano využívající laserové zaměření s dostřelem až 80 kilometrů. Je navíc možné, že pokud Ukrajina skutečně obdrží vysoké množství munice, tak svou střelbu zintenzivní a spotřeba tím tedy naroste.