Moderní raketomety s dlouhým dosahem se opakovaně ukazují jako velice schopné a nebezpečné zbraně. Často jsou přitom konstruovány tak, aby zvládaly více druhů munice a byly jakousi multifunkční platformou pro více úloh. Podobný přístup dle všeho zvolilo Srbsko, které není zrovna bohaté nebo vyspělé, natož pak zbrojní velmocí. Vytvořilo nicméně těžký raketomet Šumadija, o němž se redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že může být nebezpečnou zbraní, a dost možná i levnou, ale její možnou slabinou je nejspíše přesnost.

Šumandija nese různé typy raket a střel

Na konstrukci raketometu pracuje Srbsko již delší dobu. Wikipedia uvádí, že ho začalo vyrábět již v roce 2017, a jedná se o takzvaný modulární systém umístěný na podvozku nákladního automobilu 8×8, což znamená, že do něj lze použít více typů munice s různou ráží, dosahem a silou. V nejnovější představené konfiguraci má Šumadija nést velice silné varianty.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

V těžké konfiguraci s dalekým dosahem má Šumadija mít dvě rozdílná pouzdra s municí. Defence-Blog uvádí, že v prvním z nich má jít o dvojici balistických raket ráže 400 milimetrů Jerina 1 s dosahem 300 kilometrů a hlavicí o hmotnosti 250 kilogramů, zatímco v druhém má být jedna střela Vila 1 označovaná za těžkou potulující se munici s dosahem 300 kilometrů a hlavicí až 450 kilogramů. Armádní Zpravodaj soudí, že půjde o střelu s nějakým typem proudového motoru velikostí na pomezí dronu a střely s plochou dráhou letu.

Srbský raketomet má i menší munici

Šumadija má ale zvládat i jinou munici. TopWar uvádí, že mohou být v muničních modulech umístěné i rakety Jerina 2 s dosahem 70 kilometrů, kdy jich je každém pouzdře 6; raketomet jich tedy zvládne najednou 12. Není samozřejmě vyloučené, že by výrobce mohl v budoucnu přijít ještě s dalším typem munice, například s menšími raketami ve větším počtu, aby dodal zbrani schopnosti podobné sovětskému systému BM-21 Grad a zvýšil jehi univerzálnost.

Nejhorších Hitlerových řezníků se štítili i esesáci. Sami za strašné zločiny tajně popravili velitele ruských kolaborantů jednotky RONA

Velkou otázkou je ovšem přesnost raket. Třeba Jerina 1 má mít bud pouze inerciální navádění a přesnost 150 metrů, a pokud používá i GPS, tak 50 metrů. To by ale znamenalo, že se přesností blíží spíše staré sovětské raketě OTR-21 Točka, i když má větší dolet. Na druhou stranu je mnohem méně přesnější než moderní typy, například americká MGM-140 ATACMS nebo ruská 9K720 Iskander-M. Otázkou pak samozřejmě je, jak se liší cena těchto systémů.