Ukrajinský zbrojní průmysl se rozjíždí. Švédská armáda chce odvážet vojáky z bojiště v „rakvích na kolech“

Válka na Ukrajině trvá už přes čtyři roky a za tu dobu se bojiště proměnilo v laboratoř, kde se testují věci, které západní armády dosud znaly jen z powerpointových prezentací. Jednou z nich je bezosádková evakuace raněných z první linie. Ne vrtulníkem, ne obrněnou sanitkou s posádkou, ale dálkově řízeným pozemním robotem, který vjede tam, kam by živá osádka jela pro vlastní smrt. Přesně to dělá MAUL, čtyřkolová platforma s uzavřenou kapslí pro jednoho raněného, kterou média přirovnávají k „rakvi na kolech“. Vizuální zkratka je drsná, ale výstižná. A právě tento stroj se teď má začít sériově vyrábět ve Švédsku.

Rakev na kolech, která zachraňuje životy

MAUL není létající dron. Je to bezosádkový pozemní prostředek (UGV) postavený na podvozku typu ATV se spalovacím motorem. Na první pohled připomíná nízkou čtyřkolku, na které místo sedačky leží uzavřená pancéřovaná kapsle s tlumením a úchyty pro fixaci raněného. Podle výrobce, ukrajinské firmy AidronesUA, dosahuje rychlosti až 40 km/h a dojezd se pohybuje v desítkách kilometrů v závislosti na konfiguraci a terénu. Obsluhu zajišťují dva operátoři na dálku prostřednictvím více komunikačních kanálů: optického vlákna, satelitu, LTE i Wi-Fi.

Celý systém vznikl z bezprostřední potřeby 1. samostatného zdravotnického praporu ukrajinských ozbrojených sil. Nešlo o zakázku z ministerstva ani o akademický projekt. Zdravotníci v první linii potřebovali způsob, jak dostat raněné z míst, kde každá minuta strávená posádkou sanitky znamená další potenciální oběti. Pod neustálým dohledem FPV dronů a dělostřelectva je totiž nejdražší položkou na bojišti lidská osádka, nikoli samotné vozidlo.

Operace GVER: důkaz z bojiště

Že nejde o papírový koncept, dokládá případ, který v listopadu 2025 oficiálně popsala kancelář ukrajinského prezidenta. Během operace označené jako GVER ujel pozemní evakuační robot celkem 64 kilometrů. Cestou k raněnému najel na protipěchotní minu. Na zpáteční cestě ho zasáhla munice shozená z nepřátelského dronu. Pancéřovaná kapsle přesto ochránila raněného vojáka, který evakuaci přežil. Vojáci 1. zdravotnického praporu za tuto operaci obdrželi státní vyznamenání.

Tenhle příběh ukazuje podstatu celé myšlenky. MAUL nenahrazuje obrněnou sanitku s medikem na palubě, nemá plnohodnotný zdravotnický prostor, nese jednoho pacienta a neposkytuje ošetření během převozu. Jeho úloha je jiná: pokrýt nejnebezpečnější úsek evakuace, takzvaný „poslední míli“, kde by klasická osádka riskovala, že místo jednoho raněného budou dva mrtví.

Švédská stopa: výroba mimo dosah ruských raket

Během veletrhu Eurosatory 2026 v Paříži podepsala AidronesUA memorandum se švédskou firmou Njord Technology AB o společné výrobě systému MAUL ve Švédsku. Podle vyjádření citovaného Ukrajinskou Pravdou má většina vyprodukovaných kusů směřovat zpět na Ukrajinu. Logika je přímočará: přesunout výrobní linku mimo dosah pravidelných ruských dálkových úderů, které opakovaně ničí ukrajinskou průmyslovou infrastrukturu.

Švédsko přitom není náhodný partner. V lednu 2026 stockholmská vláda oznámila investici přes 4 miliardy švédských korun (zhruba 8,5 miliardy Kč) do bezosádkových systémů pro vlastní ozbrojené síly. Spolupráce na MAUL tak zapadá do širšího švédského trendu budování robotických a dronových kapacit. Veřejně ovšem zatím není potvrzena přímá objednávka švédské armády; doložená je výrobní a technologická role, nikoli hotová akvizice. Švédská strana chce tuto schopnost rozvíjet a vyrábět, protože bezosádková evakuace řeší problém, na který klasická technika v zóně pod drony nestačí.

Postaveno na Ukrajině: export místo závislosti

MAUL je součástí širšího modelu, který Kyjev nazývá Build with Ukraine. Nejde o charitativní pomoc ani o klasický zbrojní export. Ukrajinské firmy dodávají bojově ověřené know-how a zkušenosti z fronty, zahraniční partneři poskytují kapitál, továrny, certifikaci a bezpečné prostředí. Podle analýzy polského Centra pro východní studia (OSW) iniciativa od léta 2025 postupně otevírá výrobní linky v evropských zemích. Vedle švédského projektu MAUL je veřejně doložena i výroba ukrajinských dronů v Nizozemsku.

„Rozjíždění“ ukrajinského zbrojního průmyslu tedy neznamená soběstačnost bez Západu. Znamená posun od role pasivního příjemce pomoci k roli spoluautora a vývozce řešení, která prošla tím nejtvrdším testem, skutečným bojem. Západ dál zůstává zdrojem financí a průmyslové kapacity, ale Ukrajina přináší něco, co žádná západní armáda nemá: čtyři roky nepřetržité bojové zkušenosti s technologiemi, které mění pravidla hry.

Kde je MAUL v kontextu NATO a české armády

MAUL není osamělý experiment. Estonská firma Milrem Robotics dodala svůj systém THeMIS v evakuační variantě na Ukrajinu už v roce 2022. Německý Rheinmetall nabízí rodinu Mission Master, kde evakuace raněných patří mezi deklarované mise. Rozdíl je v tom, že THeMIS i Mission Master vznikly v laboratořích a na testovacích polygonech. MAUL vznikl přímo na frontě a jeho parametry formovala realita, ne specifikace z tendru.

Pro český kontext je podstatné, že Armáda ČR v červnu 2026 schválila koncepci zavádění bezosádkových pozemních systémů a otevřela specializovaný polygon NATEP pro jejich testování. České firmy jako CZUB a Sellier & Bellot už mají memoranda o obranně-průmyslové spolupráci s Ukrajinou a podle průzkumu CzechInvestu z března 2026 více než 80 % oslovených českých firem vnímá obranný sektor jako strategickou příležitost. Přímé zapojení do projektu MAUL veřejně doložené není, ale prostor pro podobnou kategorii techniky si česká armáda právě otevírá.

Nízká čtyřkolová platforma s pancéřovanou kapslí pro raněného nevypadá jako budoucnost války. Vypadá jako improvizace, která funguje. A právě proto si jí všímají armády, které se na příští konflikt teprve připravují.