Ještě před několika lety mohlo ruské námořnictvo operovat v Baltském moři skoro neomezeně, ale Švédsko i další země mu to značně zkomplikovaly.
Rozmístění švédských baterií pobřežní obrany u Baltského moře je pro Rusko veliká komplikace. Od té doby, co Finsko a Švédsko vstoupily do Severoatlantické aliance, je v podstatě ovládáno NATO, a takže v něm už nemůže tak volně operovat. Protilodní střely RBS15 a další mohou jeho lodě kdekoliv dostihnout. Redakce Armádního Zpravodaje je přesvědčena, že nový švédský 32. pobřežní raketový prapor alianční dominanci ještě posiluje.
Pobřežní obrana využívá zbraně z lodí
Švédsko zřídilo nový prapor na jaře 2025, a ArmyRecognition uvádí, že je vybaven protilodními střelami Saab RBS15 Mk2. Zajímavostí je, že to vlastně nejsou nové zbraně, jelikož Švédsko využilo výzbroj, respektive komponenty, z vyřazovaných plavidel třídy Stockholm a Göteborg. Tím se samozřejmě podařilo ušetřit nemalé finanční prostředky.
Systém RBS15 je švédský a jeho hlavní částí jsou protilodní střely dlouhého dosahu působící v režimu vystřel a zapomeň, uvádí Wikipedia, ačkoliv zvládají i přesné zásahy pozemních cílů. Systém existuje ve verzi určené pro plavidla i pro odpalování z pozemních stanovišť, a ve výzbroji se poprvé objevil v roce 1984, ale byl pravidelně modernizován. Má přitom hlavici o hmotnosti 200 kilogramů, podle čehož se Armádní Zpravodaj domnívá, že dokáže jediný zásah potopit nebo významně poškodit jakoukoliv loď ruské flotily v Baltu.
Nejnovější RBS15 má dolet 300 km
Možná trochu zvláštní je skutečnost, že Švédsko použilo verzi Mk2, protože ta má oproti novější omezené možnosti – hlavně v dosahu, protože se má jednat o 70 kilometrů, i když i to je v případě malého Baltského moře relativně dost. Na druhou stranu existují i modernější verze Mk3 a Mk4 Gungnir. Saab je popisuje jako střely s dosahem přes 200 km, respektive přes 300 km, přičemž dosahují rychlosti Mach 0,9 a pohání je proudový motor.
Je nutné si uvědomit, že protilodní pobřežní baterie ze zemí NATO nemá na pobřeží jenom Švédsko. Shodnými se střelami RBS15 disponuje též Finsko, zatímco Polsko má norský systém Naval Strike Missile, a podobný se rozhodlo pořídit i Lotyšsko. Estonsko zase disponuje izraelským Blue Spear. V podstatě se dá říci, že pokud ruská loď vypluje z přístavu na východě Baltu nebo z Kaliningradu, může být okamžitě v hledáčku nějaké alianční střely.
Jak důležité je mít alianční protilodní obranu na Baltu?
 Zpravodajství                        
                                    |
										
                                    
                            Zpravodajství                        
                                    |
                                     
							                                

 
                                 
                                 
                                 
                                     
                                    