Systém Kub dlouho hlídal české nebe. Za studené války byl obávanou zbraní, prokázal schopnosti i v boji. Modernizovala ho česká firma Retia

Sovětské protiletadlové systémy patřily ke světové špičce. Měly napomoci s leteckou převahou západu. Často byly nasazeny v některých zástupných konfliktech.

i Zdroj fotografie: Srđan Popović / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Hlavní protiletadlovou zbraní, která střežila v uplynulých desetiletích české nebe, je původně sovětský systém krátkého a středního dosahu 2K12 Kub. Ve své době se jednalo o zbraň považovanou za světovou špičku, což opakovaně prokázala i v opravdovém boji. Česká republika se ji ale nyní rozhodla nahradit izraelským kompletem SPYDER. Přesto se tyto systémy ve světě stále využívají a modernizují, včetně možnosti zásadní české přestavby.

Sověti chtěli účinný systém na krátkou a střední vzdálenost

Na systému, který by účinně dokázal likvidovat letouny, ale i střely v malých a středních výškách a vzdálenostech, začali konstruktéři v SSSR pracovat již na konci 50. let. Bylo totiž jasné, že klasické protiletadlové dělostřelectvo je nedostatečné. Vývoj zařízení s požadovanou účinností nebyl v té době vůbec jednoduchou záležitostí a vyžádal si mnoho testů a změn.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany ČR
Odpal z českého systému Kub

Zpočátku vznikalo jako systém PVO pro tankové a motostřelecké divize, ve kterých měl být integrován v podobě raketového pluku PVO s pěti komplexy 2K12 Kub. Vývoj byl zahájen v roce 1958, zkoušky probíhaly v letech 1965 až 1966. Při střelbách a zkouškách bylo údajně odpáleno přes 4 000 raket. Sériová výroba byla zahájena v roce 1967. Výroba probíhala do roku 1983, za tu dobu v SSSR vzniklo více než 600 komplexů různých modifikací. V NATO dostal kódové označení SA-6.

Během následujících let i po ukončení výroby byl systém opakovaně vylepšován a modernizován. Zvyšoval se například rozsah doletu či výškového dostřelu jeho střel nebo detekční schopnosti radaru. Sovětští konstruktéři vycházeli i z praktických poznatků, protože Buk byl opakovaně nasazen proti moderním letounům západní konstrukce a bylo pak možné říci, jaké parametry potřebuje vylepšit.

Celý komplet je poměrně rozsáhlý

Systém se skládá ze dvou částí hlavních. První je odpalovací systém 2P25 s raketami 3M9, který je na vozidle v podobě rampy otočné v rozsahu 360 stupňů se třemi střelami. Je namontována na pásovém podvozku GM-578, jenž systému zajišťuje vysokou mobilitu. Druhou hlavní částí komplexu Kub je samostatný radar na pásovém podvozku. Jeho označení je 1S91 (SNAR).

K vyhledávání a identifikaci cílů se dají zapojit ještě další druhy radarů. Baterii běžně doprovázejí i přebíjecí vozidla s náhradními střelami, což bývá především nabíjecí přepravník 2T7 na vozidle ZiL-131. Součástí celého kompletu je návěsová souprava 9T22B s vozidlem ZiL-157, montážní vozík 9T14 za vůz UAZ-469 a automobilní jeřáb 9T31 na vozidle Ural-375D.

Dále stanice pro kontrolu a údržbu 2V7 na vozidle Ural-375D, kontrolní a zkušební stanice 2V8 na vozidle ZiL-131, přepravník stlačeného vzduchu 9G22 na automobilu ZiL-131 a kompresorová stanice UKS-400, často na vozu ZiL-157, nověji na ZiL-131. Celý komplex většinou doprovázejí 2 vozy ZiL-131 v provedení valník. 

Zásah byl nakonec možný až na 25 kilometrů

Protože byl systém modernizován, liší se i možnosti jeho verzí. Střely váží téměř 600 kilogramů, hlavice má 56 kilogramů. Létají rychlostí Mach 2,8. U první verze byly schopny zasahovat cíle ve výšce 100 až 7 000 metrů a ve vzdálenosti 6 až 22 kilometrů. Dosah modernizovaného systému na zjištění cílů byl 65 kilometrů, dostřel do 23,5 kilometru, výškový dostřel u speciálně vyvinutých střel až 14 kilometrů.

U verze Kub-M3 běžně vyvážené do zemí Varšavské smlouvy i jiných byl výškový rozsah 20 až 8 000 metrů a vzdálenost dostřelu 4 až 25 kilometrů. Později byl ze systému vyvinutý ještě mnohem účinnější Buk. Modernizaci také provádí česká firma Retia, která systému prodloužila životnost, přidala nové přebíjecí vozidlo a nainstalovala novou elektroniku, jež propojuje systém s moderními prvky řízení palby.

iZdroj fotografie: Srđan Popović / Creative Commons / CC BY-SA
Radar systému Kub

Své schopnosti Kub poprvé ukázal v roce 1973 při Jomkipurské válce. Tehdy jím byl vyzbrojený Egypt, který tak byl nad svými jednotkami schopen udržovat ochranný deštník. Odhaduje se, že rakety Kub tehdy sestřelily kolem 40 izraelských letounů včetně F-4 Phantom. Naopak v roce 1982 v Libanonu, kde už na ně Izraelci připraveni byli, nestačil včas reagovat na nové způsoby leteckých útoků a Izraelci dokázali odpalovací stanoviště Kubu velmi úspěšně likvidovat. S jistými úspěchy byly Kuby využívány i v jiných konfliktech.

Kub zůstává ve výzbroji mnoha zemí a předpokládá se, že lze zlepšit jeho životnost a schopnosti. Modernizaci proto nabízí třeba česká firma Retia. Ta zahrnuje instalaci nového naváděcího a přehledového radaru, rekonstrukci elektronických systémů vozidel a dalších prvků. Lze ho přestavět i tak, aby byl kompatibilní s protivzdušnými systémy NATO. Získat lze i nové střely a celkově zjednodušit obsluhu.

Měla česká armáda Kub dále modernizovat, nebo koupit moderní systém?

Zdroj: ArmyRecognition, Retia

Diskuze Vstoupit do diskuze
138 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Lidem teprv teď začne téct do bot. Operátoři se rozhodli, že jim zdraží volání
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Vědci zjišťovali, která psí rasa je nejchytřejší. Jako vzorek posloužilo 1 002 psů 13 plemen
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Co je potřeba vědět o Crohnově chorobě: Zdraví může poškodit víc než srdeční infarkt, kouření zhoršuje příznaky
adbz.cz
adbz.cz
Chemikálie jsou zbytečné. Ucpaný záchod se dá uvolnit pomocí obyčejného pytle na odpadky