Opěvovaný ruský protivzdušný systém S-400 není neporazitelný. Proti skutečnému soupeři totiž ještě nikdy nestál

Součástí dlouholetého příběhu o nadvládě ruských zbraní nad těmi ostatními, který se mnohdy ukázal jako zcela neopodstatněný, je i systém protivzdušné obrany dlouhého dosahu S-400. Ten je často líčený jako neporazitelný a něco, čeho by se měli soupeři bát. Problém je, že takovou pověst vlastně neměl nikdy šanci dokázat. A naopak jsou případy, kdy spíše zklamal. A to včetně současné války na Ukrajině. Na druhou stranu by jeho schopnosti rozhodně neměly být podceňovány.

Pravdu o schopnostech zná jen Rusko

Problém s posuzováním schopností S-400 je především ten, že je zná pouze Rusko a je nutné vycházet z jeho údajů. Systém mají ve výzbroji i jiné země jako Čína, Turecko, Bělorusko či Indie, ovšem i zde jsou ale. Jednak exportní verze mají některé funkce omezené, otázkou je jak moc. A ani tyto země ho neměly nasazený v ostrém boji. Rusko například rádo tvrdilo, že S-400 je při testech stoprocentně úspěšný, ale zaznamenané případy tomu nenasvědčují.

Ovšem faktem je, že podle známých údajů jde o systém velmi schopný a určitě jeden z nejlepších na světě. Do výzbroje začal být nasazován v roce 2007. Navazuje na systém S-300 a právě z toho se dá v mnohém vycházet. Protože tato starší zbraň je vyzkoušená a v posledních měsících ji masivně používá Ukrajina právě proti Rusku. A faktem zůstává, že početné ruské letectvo nedokázalo získat v ukrajinském vzdušném prostoru nadvládu a dokonce zde ani neoperuje. Jedním z hlavních důvodů je právě S-300.

Jeho následovník je bezesporu lepší. Má zdokonalené radarové systémy. Dokonalejší má být i ovládací systém a byly vyvinuty nové typy střel. Ty mají větší dosah, dokonce až 400 kilometrů, případně jsou schopny zasahovat proti cílům letícím v nízkých výškách. Měly by být schopny likvidovat některé typy balistických raket. Jestli je tedy S-400 v mnohém vylepšená a zdokonalená S-300, nelze ho podceňovat.

Překonat S-400 je určitě možné

Právě na Ukrajině se ukázalo, že vše, co Rusko původně deklarovalo, systém neumí. Například sestřelovat rakety M31 vypalované z HIMARS. Hlavně na začátku konfliktu také na mnoha místech operovaly ukrajinské drony jako T2 Byaraktar a ani ty nebyly sestřeleny. Ukrajinské vrtulníky dokázaly zaútočit na Bělgorod. V Sýrii umístěný ruský systém S-400 nezasáhl při útocích střely Tomahawk, i když je otázkou proč. A Ukrajina dokonce nedávno ukořistila radar, který tento systém používá.

Problém je i ten, že Rusko S-400 na Ukrajině drží vzadu a do přednějších linií umísťuje starší a méně cenné S-300. Systém také nikdy nemusel čelit opravdu modernímu letectvu s letouny stealth, které je obtížní detekovat a zaměřit, a které jsou vyzbrojené moderními střelami proti radarům. Až po takovém střetu by bylo možné říci, jak je systém vlastně dokonalý. Zatím, i přes konflikty Ruska a západu, ale nic nenasvědčuje, že by taková situace měla nastat.