I tanky by v budoucnu mohly být elektrické: takový pohon by měl řadu výhod, třeba extrémní tichost a nízké riziko požáru

Od svého počátku v první světové válce potřebují tanky palivo založené na uhlovodících, tedy typicky benzín, naftu nebo podobné. Totéž platilo také pro automobily, u těch ale v posledních letech probíhá intenzivní elektrifikace (ovšem povinně jenom v Evropě), která by mohla zasáhnout i vojenský průmysl. Vojáci již v omezené míře používají elektrická vozidla, třeba některá auta nebo motocykly, ale u tanků nebo jiných velkých pásových obrněnců se zatím tento koncept neprosadil. Mnozí odborníci však předpovídají, že je to jen otázka času a technologie.

Vozidla na elektřinu jsou tichá

Elektrický tank by měl oproti konvenčnímu pohonu určitě jednu výhodou, a tou je snížení hlučnosti, což je pro vojáky určitě vítaný benefit. Pokud by se dokázali obrněnci přiblížit k nepříteli tiše, a ne za pověstného řevu motorů, mohl by dobře fungovat moment překvapení. Tichost si ostatně vojáci už teď pochvalují u elektrických obrněných automobilů, mohou s nimi provádět tichý průzkum, při němž je riziko prozrazení eliminováno. Na Ukrajině zase elektrické motorky používají třeba odstřelovači, umožní jim tiše a rychle zaujímat a opouštět pozice.

Problém konvenčního pohnu tanku je, že těžký obrněnec spotřebovává obrovské množství paliva. To znamená, že každou takovou vojenskou jednotkou musí následovat kolona zásobovacích vozidel se střelivem, a hlavně s pohonnými hmotami. To je však nejenom náročné na zdroje, ale rovněž jde o snadný cíl pro záškodnické útoky, protože bez paliva se tanky mění jenom v hromady kovu. Pokud by ale tank palivo nepotřeboval, nutnost zásobování by mohla dramaticky poklesnout a být zúžena pouze na nejnutnější minimu.

iZdroj fotografie: Arquus

Ačkoliv se elektřina prosazuje u osobních automobilů (v ČR zatím pomaleji než jinde na Západě), s tanky nebo dalšími obrněnci je to jiné. Nemohou se totiž zastavit někde na dobíjecí stanici, a konstruktéři musí navíc vyřešit, jak je dobíjet přímo na frontě nebo v těsné blízkosti. Samozřejmě by bylo možné použít nějaké obří dieselové generátory, ale to by nic neřešilo, naopak by nejspíše bylo potřeba paliva na výrobu elektřiny ještě více, než kolik by jinak spotřeboval spalovací pohon.

Výměnné baterie opět potřebují dopravu

Další možností je udělat pro tanky a další obrněná vozidla nějaké univerzální výměnné baterie, s nimiž bude snadná manipulace. Lze si představit články využívané pro více typů vozidel, tanky by jich například nakládaly více než automobil. Jenomže ty by bylo opět potřeba skladovat někde v zázemí a nabíjet je, a následně je vozit tam a zpět. Je tedy otázkou, zda by to bylo více nebo méně logisticky náročné než v případě nafty a benzínu.

Asi nepříliš použitelný je pak nápad nějaké mobilní sluneční či větrné elektrárny, případně jaderného zdroje na dobíjení. Takové konstrukce by mohly být velmi zranitelné, jaderný zdroj by v případě zničení mohl zamořit své okolí radioaktivitou. Na elektrickém pohonu lze najít i pozitivum v podobě nižšího rizika vzplanutí při zásahu. Hledání funkčního řešení je tak prozatím spíše v zárodku, a dokud nebudou vyvinuty lepší technologie, pravděpodobně prozatím nepůjde o moc funkční model.