Německý kancléř zřejmě zdržuje dodávku obrněných Marderů na Ukrajinu, ta stále volá o pomoc, ruské zločiny ledy prolamují

Válka na Ukrajině se v příštích týdnech změní. V rovinách kolem Donbasu bude nasazeno více obrněné techniky a boje budou připomínat druhou světovou válku.

i Zdroj fotografie: Uživatel Sonaz / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Ukrajinští představitelé v posledních dnech a týdnech tlačí na západní země, aby jim dodaly těžké zbraně. I když u Kyjeva ruské vojáky Ukrajina porazila, velké části země jsou stále okupovány a nejspíše je chystán útok v prostoru Donbasu. Zde bude zapotřebí více těžších zbraní. Nejen k obraně. Pokud chtějí Ukrajinci ze svého území Rusy vytlačit, bez tanků, letectva, bojových vozidel pěchoty a těžkého dělostřelectva to nepůjde.

Na Ukrajinu zamířily tanky i protiletadlový systém

V otázce těžkých zbraní se myšlení západu, který ještě před několika týdny tuto myšlenku odmítal, nyní zásadně změnilo. Spojené státy dávají najevo, že jednají se spojenci, aby vhodné těžké zbraně byly do napadené země dodávány. Proto Česko poslalo tanky T-72 a bojová vozidla pěchoty BVP-1 nebo Slovensko S-300. Problém je, že bývalé země socialistického bloku mají skladové zásoby omezené.

iZdroj fotografie: Uživatel Sonaz / Creative Commons / CC BY-SA
Zadní část vozidla Marder

Je ještě několik zemí, které vhodné zbraně mají, ale není jich mnoho. Jedná se například s Kyprem a některé typy sovětských tanků mají i USA a především Polsko. Ale pokud se bude Ukrajině dodávat tempem jako nyní, tyto zbraně mohou docela rychle dojít. Problém je i s těmi moderními. Západní státy si zkrátka nějaké zásoby třeba Javelinů a Stingerů musí nechat. Výrazně zrychlit jejich výrobu v krátkém čase je velmi obtížné.

Stejné je to i s municí. Její spotřeba je extrémní a bude jí třeba nejspíše ještě mnohem více. Navíc se ukazuje, že některé země či politici jsou stále trochu na rozpacích, zda určité zbraně Ukrajině poslat. Podle některých zákulisních informací by třeba Německo mohlo mít k dispozici asi stovku bojových vozidel pěchoty Marder. Ta by se sice Ukrajinci museli naučit používat, ale větší problém by to zřejmě nebyl. Ovšem německý kancléř Olaf Scholz údajně jejich poslání neustále zdržuje.

BVP připomínající tank

Byla by to významná posila, i když konstrukce Marderu pochází již ze 70. let. To ostatně ale i mnohá ruská a ukrajinská vozidla. Byl postaven proto, aby doprovázel tanky Leopard 1 v reakci na sovětská BVP. Ale byl těžší a odolnější. Někdy se o něm říká, že to je v podstatě lehký tank, jeho podvozek byl využit pro konstrukci středních tanků pro Argentinu. S alokovanou výzbrojí by byl vhodný nejen na boj s obrněnými vozidly Rusů a jejich pěchotou, ale řízenými raketami dokáže efektivně ničit i tanky.

Marder je 6,79 metru dlouhý, 3,24 metru široký a necelé tři metry vysoký. Podle typu je jeho hmotnost od 28,5 do 37,4 tuny. Záleží na množství namontované ochrany a vybavení. Svoji tříčlennou posádku chrání před střelami ráže 20 milimetrů, s přídavnou ochranou až do ráže 30 milimetrů. Uvnitř vozidla je prostor pro šest nebo pět vojáků, záleží na typu vozidla.

iZdroj fotografie: Uživatel Hohum / Creative Commons / CC BY-SA
Marder při operaci KFOR

Silná výzbroj včetně raket Milan

Marder je vyzbrojen rychlopalným automatickým kanonem ráže 20 milimetrů Rheinmetall MK 20 Rh 202. Vozí s sebou protipancéřovou i explozivní munici. Má zásobu 1 250 nábojů. Koaxiálně je ve věži namontován i kulomet MG3 ráže 7,62 milimetrů s 1 500 náboji. Většina verzí umožňuje odpalovat i dvoustupňové protitankové rakety Milan. Vozidlo má také vrhač kouřových granátů.

Marder se podle typu dokáže po silnici pohybovat rychlostí 65 až 75 kilometrů v hodině. Dojezd je 520 kilometrů. Ačkoli jich bylo vyrobeno více než 2 000 kusů, dlouhou dobu neměl žádnou bojovou zkušenost. Křtem ohněm prošel až při německém angažmá v Afghánistánu. Působil i v misi KFOR. Kromě Německa ho má ve výzbroji Indonésie, Chile a Jordánsko.

Jaké zbraně by západní státy podle vás mohly rychle dodat Ukrajině?

Zdroj: Politico, MilitaryToday

Diskuze Vstoupit do diskuze
144 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články