Norsko zaslalo na Ukrajinu protiletadlové raketové systémy Mistral kategorie MANPADS. Doma je nahrazuje modernějšími komplety

Ve středu 20. dubna potvrdila norská vláda dodávku asi 100 protivzdušných raket Mistral francouzské výroby na pomoc ukrajinské armádě v boji proti Rusku. Jedná se o raketový systém protivzdušné obrany velmi krátkého dosahu, který lze odpalovat z celé řady platforem, včetně helikoptér, a k jehož obsluze stačí pouze dva vojáci. Odpalovací systémy, jež už byly do napadené země dodány, patřily norskému námořnictvu.

Ukrajina nedostane nové norské systémy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na konci března prostřednictvím videohovoru před norským parlamentem. Ve svém proslovu požádal norskou vládu o poskytnutí protiletadlových a protilodních střel středního až dlouhého doletu NASAMS, vyráběných norskou společností Kongsberg Defence & Aerospace. Norská armáda momentálně obměňuje své střely Mistral právě za tyto modernější systémy protivzdušné obrany. Norští představitelé však prozatím přistoupili pouze na dodání staršího francouzského systému.

„Střely Mistral budou vyřazeny z norské armády, stále se ale jedná o moderní a účinnou zbraň, která bude pro Ukrajinu velmi užitečná,“ uvedl norský ministr obrany Bjørn Arild Gram v oficiálním prohlášení. Od počátku ruské invaze, která byla zahájena 24. února, dodala norská vláda na Ukrajinu celkem 4 000 lehkých protipancéřových zbraní M72 LAW. Dále byla dodána vojenská výstroj v podobě přileb a neprůstřelných vest.

Vývoj francouzského přenosného raketového systému SATCP, jenž později dostal označení Mistral, začal již v roce 1974. Komplet byl původně vyvinut u Matra Defense, dnes tato firma patří společnosti MBDA, která je součástí EADS (European Aeronautic Defence and Space Company). Střelecké testy byly ukončeny v roce 1989. Dnes je užíván především v modernizované verzi Mistral 2.

Střely dosahují rychlosti 2,5 Mach

Jedná se o raketový komplet velmi krátkého dosahu s pasivním infračerveným naváděním. Skládá se z jednorázového odpalovacího kontejneru s raketou a optického zaměřovače. Ke kompletu patří stojan v podobě trojnožky se sedadlem pro střelce. Nejde tedy o typický systém odpalované protiletadlové rakety z ramene. Hmotnost bez rakety činí 18,7 kg, se stojanem a raketou v kontejneru vzniknou pro přepravu dva dílčí celky s hmotností 2 x 22 kg.

Jednou z příčin relativně vysoké hmotnosti je i vyšší hmotnost střely a hlavně její hlavice, která nese až 3 kg bojové výbušniny. Tyto střely jsou plně autonomní typu „vystřel a zapomeň“ a jsou vybaveny dvoustupňovým raketovým motorem na tuhé pohonné hmoty. Motor byl navržen společností Snecma Propulsion Solide v Paříži, s použitím pohonných náplní EURENCO.

The Norwegian Ministry of Defense has announced today that they will Donate almost their entire Stock of 100 French-Designed “Mistral” Maritime Surface-to-Air Missile Systems to the Ukrainian Military, the Systems have reportedly already left Norway on the way to Ukraine. pic.twitter.com/yE3fOQFO7I

— OSINTdefender (@sentdefender) April 20, 2022

První stupeň „vymete“ střelu z kontejneru do vzdálenosti cca 15 metrů od střelce, druhý stupeň pak udělí střele rychlost až 2,5 M! Vzhledem k hmotnosti bojové náplně je Mistral schopen účinně postřelovat i těžce pancéřované bitevní letouny typu Suchoj Su-25, neboť střela Mistral nese 3kilovou hlavici vysoce brizantní tříštivé trhaviny s wolframovými kuličkovými projektily. V nose rakety se nachází kontaktní čidlo a bezkontaktní laserová roznětka v podobě šestibokého jehlanu. Hlavice rovněž obsahuje zařízení pro autodestrukci se zpožděným časovačem.

Vysoká pravděpodobnost zásahu

Střely jsou naváděny za pomoci soustavy detektorů ve vlnovém pásmu od tří do pěti mikronů. Tento způsob infračerveného navádění vyvinula pařížská společnost SAT. Přestože se nejedná o nejmodernější systém, může se francouzský komplet pyšnit vysokou přesností. Pravděpodobnost zásahu dosahuje 93 %.

Střely Mistral 2 jsou díky své vysoké účinnosti i hmotnosti vhodné k instalaci na lehká terénní vozidla nebo na lehké vrtulníky apod. Protože základní komplex Mistral mohl být doplněn o termovizi a IFF, jeho celková hmotnost pak opět narostla, takže se takto zkompletované Mistraly 2 brzy častěji objevovaly jako zbraňový systém instalovaný na lehkých terénních automobilech ALAMO (základní jednoranný systém) a ATLAS (zesílený odpalovací systém pro dvě střely) než jako ruční zbraň pěšáků.

V mobilních úpravách se systém tak osvědčil, že dnes existují jeho další varianty i pro umístění na podvozku HMMWV (systém Avenger firmy Boeing) a dále systém ALBI pro obrněná vozidla v podobě zatahovací lafety pro dvě střely Mistral s termovizním zaměřovačem a systémem IFF, většinou na podvozcích VBL Panhard.

Německo zbraně nedodá

Americký Pentagon mezitím uvedl, že Ukrajina v rámci nového balíku vojenské pomoci obdržela také stíhací letouny k posílení svých vzdušných sil. Přesný počet letounů však odmítl upřesnit. Tato zpráva byla poněkud překvapivá, vzhledem k tomu, že USA ještě před pár dny odmítaly stíhací letouny Ukrajině poskytnout. Kyjev ovšem i nadále žádá své západní spojence o sovětské letouny MiG-29, s jejichž ovládáním jsou ukrajinští piloti dobře obeznámeni.

Ovšem zatímco Amerika přistoupila na nová pravidla hry, Německo i nadále odmítá poslat na Ukrajinu další těžké zbraně. Své rozhodnutí brání tvrzením, že odevzdání těžkých zbraní by mohlo negativně ovlivnit schopnost obrany vlastních hranic.

Ve stejný den, kdy se Norko, Izrael a Finsko dohodly na nových balíčcích podpory pro Ukrajinu, vyjádřil zástupce náčelníka německého generálního štábu Markus Laubenthal ve svém proslovu negativní postoj německé vlády k vojenské pomoci Ukrajině: „Pokud Německo dodá Ukrajině více zbraní, nebude schopno dostát svým závazkům vůči NATO“. Laubenthal tak podpořil rezoluci německého kancléře v nedodání obrněných vozidel na Ukrajinu.

Nakolik je podle vás dosavadní vojenská podpora Ukrajiny ze strany Západu dostatečná?

Zdroj: TheDefensePost, Army-Technology