Rusové nemají kam utéct, Ukrajinci nasadí bojového robota s 8 plamenomety. Termobarickou salvu vypálí na 600 metrů

Představte si zákop plný ruské pěchoty někde na Donbasu. Nad okrajem se objeví nízká pásová platforma, žádná věž, žádná posádka. Zastaví se, natočí modul a během okamžiku odpálí termobarickou střelu, která v uzavřeném prostoru vytvoří ohnivý oblak o teplotě až 2 500 °C. A pak může odpálit dalších sedm. Přesně takhle má fungovat nejnovější konfigurace ukrajinského bezosádkového pozemního vozidla TerMIT 2.0 od společnosti Tencore, a právě proto se o ní mluví jako o noční můře pro ruské vojáky ukryté v polních opevněních.

Co přesně je TerMIT 2.0 a proč ho Ukrajina potřebuje

Válka na Ukrajině trvá už přes čtyři roky a za tu dobu se zákopová linie na mnoha úsecích proměnila v hustou síť betonových úkrytů, improvizovaných bunkrů a opevněných budov. Likvidace takových pozic tradičně padá na pěchotu s jednorázovými plamenomety na rameni, a právě ti vojáci platí nejvyšší cenu. Tencore proto vyvinul plně elektrickou modulární pásovou platformu TerMIT 2.0, která umí převzít nejnebezpečnější část úkolu.

Základní parametry platformy:

• Pohon: plně elektrický
• Hmotnost: závisí na konfiguraci modulu
• Nosnost: až 400 kg
• Maximální rychlost: 15 km/h
• Dojezd: až 40 km
• Režim řízení: dálkové ovládání operátorem s asistencí AI (člověk velí)

Nejde o žádný papírový koncept. Platforma už na frontě funguje v kulometných, granátometných, logistických i evakuačních konfiguracích a podle ukrajinského ministerstva obrany zvládly bezosádkové pozemní systémy od ledna do začátku června 2026 přes 50 000 misí. Nový plamenometný modul s osmi RPV-16 je dalším krokem v této robotizaci, zatím veřejně potvrzeným ve fázi testování.

Osm termobarických ran bez přebíjení

Srdcem nové konfigurace je bojový modul osazený osmi odpalovači RPV-16 ráže 93 mm. Každý z nich vystřelí termobarickou střelu, jejíž účinek ukrajinská armádní reportáž popisuje takto: po dopadu se rozptýlí aerosolový oblak o průměru zhruba 7–8 metrů, asi po 0,2 sekundy dojde k detonaci a vznikne ohnivý oblak o objemu až 120 m³ s teplotou dosahující 2 500 °C. K tomu se přidává střepinový účinek přes 25 metrů. Fugasní síla jedné střely podle ukrajinské státní agentury odpovídá dělostřeleckému granátu velké ráže.

Účinná mířená vzdálenost činí 600 metrů, maximum pak kolem jednoho kilometru. A právě v tom spočívá klíčová výhoda: voják nemusí nést jedenáctikilogramový jednorázový plamenomet přímo k linii dotyku. Robot přiveze osm připravených ran, odpálí je na vzdálenost stovek metrů a operátor celou dobu zůstává v relativním bezpečí. Proti pěchotě v uzavřených prostorech, bunkrech, sklepech, zákopových uzlech, je termobarický účinek devastující. Kombinace extrémního tlaku, žáru a spotřeby kyslíku v omezeném prostoru nedává prakticky žádnou šanci na únik.

Jak si stojí proti ruské konkurenci

Rusko má vlastní ambice v oblasti bojových robotů. Nejznámějším je Uran-9, na papíře výrazně těžší a silnější platforma s 30mm automatickým kanonem 2A72, protitankovými řízenými střelami Ataka a termobarickými plamenomety Šmel-M. Dosah optiky až 5 km ve dne, 3 km v noci. Jenže realita se od katalogu liší zásadně.

Po testech v Sýrii vypluly na povrch závažné problémy: operátoři podle norského technického serveru tu.no ztratili spojení s Uranem-9 sedmnáctkrát, spolehlivé řízení fungovalo jen na 300–500 metrů a analýza Modern War Institute při West Pointu konstatovala, že stroj nebyl připraven na přímý boj. Uran-9 je „větší zbraňový katalog“. TerMIT 2.0 zatím působí jako praktičtější řešení pro bezprostřední frontovou zónu, menší, lehčí, levnější a hlavně reálně nasazovaný.

Bližší srovnání v rámci NATO nabízí estonský THeMIS od Milrem Robotics, rovněž pásový modulární bezosádkový pozemní prostředek určený pro logistiku, evakuaci i bojové moduly. Ukrajina se tedy nepohybuje mimo světový trend. Přidává do něj ale frontově odzkoušenou a agresivnější termobarickou konfiguraci, kterou západní výrobci zatím nenabízejí.

Česká stopa a budoucnost výroby

Zajímavá je i česká vazba. Pražská firma Cyber Drone Solutions zařadila TerMIT 2.0 do svého portfolia. Paralelně český resort obrany v červnu 2026 schválil koncepci zavádění bezosádkových pozemních systémů do Armády ČR a otevřel specializovaný testovací polygon. A na FEL ČVUT ve spolupráci s VOP CZ pokračuje vývoj domácí platformy TAROS 6×6. Robotizace pozemního boje se tak netýká jen Ukrajiny, dotýká se přímo i české armády a průmyslu.

Samotná výroba TerMITů se navíc rozšiřuje za hranice Ukrajiny. Koncem srpna 2026 oznámila finská společnost Insta společný podnik s Tencore na finském území. Důvod je pragmatický: výrobní kapacita mimo dosah ruských úderů, přístup k širší průmyslové síti a rychlejší dodávky. Veřejně se mluví o cíli 320 kompletů TerMIT 2.0 pro ukrajinské ozbrojené síly, byť není jasné, kolik z nich ponese právě plamenometný modul.

Inteligence proti rušení

Každý pozemní robot na ukrajinské frontě čelí jednomu společnému nepříteli: elektronickému boji. Ruská armáda masivně nasazuje rušičky signálu a TerMIT 2.0 s tím musí počítat. Tencore proto vyvíjí AI KIT, softwarový balík, který platformě umožňuje pokračovat v pohybu i při zhoršeném signálu. Při úplné ztrátě spojení se robot otočí o 180° a vrátí se po původní trase. Operátor může kdykoli převzít ruční řízení.

Plnohodnotná integrace AI KIT pro boj v prostředí intenzivního elektronického rušení je podle výrobce stále ve vývoji. Stejně tak nejsou veřejně rozepsány detaily víceúrovňového bezpečnostního mechanismu, který má zabránit nechtěnému odpálení termobarické střely. Podle nás ale samotná existence záložní logiky a režimu „člověk velí“ ukazuje, že Tencore nepouští na frontu nekontrolovatelný stroj, jde o nástroj v rukou operátora, ne o autonomního zabijáka.

Osm termobarických ran na pásovém nosiči samo o sobě válku neotočí. Ale každý takový robot znamená jednoho vojáka, který nemusí běžet s plamenometem na rameni posledních šest set metrů k ruskému bunkru. A v zákopové válce, kde se počítají životy na metry, je to rozdíl, který se měří v přežití.