Ukrajinské armádě se podařilo ukořistit funkční termobarický raketomet včetně munice a nasadit ho proti Rusům, kteří dříve ničemu takovému nečelili.
Jednou z velmi obávaných zbraní ruské armády proti pěchotě je termobarický raketomet TOS-1A Solncepjok. Užívá ho zejména na kritických místech bojiště v momentě, kdy se pokouší zdolat obranné linie protivníka, proti nimž je jinak bezradná, jelikož dokáže za pomoci jeho raket zlikvidovat i vojáky schované v úkrytech. Nasazení takového raketometu má však jednu nevýhodu, a sice, že ho lze relativně snadno zničit. Redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala i případy, kdy se ho ve funkčním stavu podařilo ukořistit ukrajinským vojákům.
Ukrajinci získali řadu ruských zbraní
Způsobů, jakým může ukrajinská armáda získat ruský raketomet TOS-1A, je několik – překvapivým útokem, jaký v minulosti provedla v Charkovské oblasti, kde jí do rukou padlo široké spektrum zbraní, nebo jeho poškozením v blízkosti bojové linie, kde se musí pohybovat. Wikipedia uvádí, že má většinou dosah 6 až 10 km, a je tedy možné ho zasáhnout např. protitankovými střelami nebo drony. I když v takovém případě by asi vyžadoval opravu.
Existují zprávy o tom, že Ukrajinci raketomet proti Rusům použili, a před jeho silou se tak museli bát jednou oni. Defence-Blog uvádí, že se to v roce 2023 stalo například v oblasti města Torske, kde padla neporušená do ukrajinských rukou i s velkým množstvím raket, takže vojáci neměly problém s municí (Ukrajina ani její spojenci ji neprodukují). Armádní Zpravodaj zaznamenal i video (níže), na němž je jeden z ukořistěných raketometů vidět.
TOS-1A je na tankovém podvozku
Původní raketomet TOS-1 vznikl na konci 80. let 20. století ještě v SSSR, a od roku 2003 je k dispozici jeho modernizovaná varianta TOS-1A. ArmyRecognition uvádí, že ji tvoří odpalovací systém na podvozku z tanku T-72. Ten byl zvolen záměrně, aby měl dostatečnou ochranu, protože se pohybuje v blízkosti fronty. Od staršího typu je TOS-1A rozeznatelný hlavně tak, že jeho odpalovací systém obsahuje 24 raket, kdežto předchůdce jich má 30.
Důvodem, proč je raketomet tak obávaný, je konstrukce hlavic raket ráže 220 mm. Neobsahují klasickou výbušninu, ale hořlavou směs, která se v cíli ve formě aerosolu rozptýlí do prostoru, a teprve poté vzplane. Vytvoří hořlavou kouli, uvnitř ní vše shoří, a druhým efektem je jakási rázová vlna, která je schopná poškodit orgány lidí v okolí exploze, a to i v případě, že jsou schovaní například v zákopech. Proti takové zbrani tak téměř neexistuje obrana.