Ukrajinská firma Fire Point chce sestřelit balistickou raketu za méně než milion dolarů. Patriot dnes za totéž spotřebuje přes osm milionů.
6. dubna 2026 spoluzakladatel Fire Pointu Denys Štiliierman poprvé veřejně popsal projekt, který má s evropskými partnery dodat levnější protivzdušný systém schopný ničit balistické rakety. Nejde o powerpointový startup: firma už létá s balistickou střelou FP-7, chystá testy většího FP-9 a v Dánsku staví závod na tuhé raketové palivo. Přesto je potřeba říct rovnou: anti-balistický zásah zatím nikdo nepředvedl a termín prvního sestřelu do konce roku 2027 označují i externí odborníci za ambiciózní.
Ekonomika, která mění pravidla hry
Celý projekt stojí na jednom čísle. Podle amerických rozpočtových dokumentů pro fiskální rok 2025 vychází jedna střela PAC-3 MSE, interceptor systému Patriot, na přibližně 4,19 milionu dolarů. Proti balistickému cíli se běžně odpalují dvě až tři najednou, aby se zvýšila pravděpodobnost zásahu. Jeden úspěšný zásah tak stojí řádově 8,4 až 12,6 milionu dolarů, a to bez započtení ceny radaru, odpalovacích vozidel a celé baterie.
Fire Point cílí pod milion dolarů za zásah. Pokud by se to podařilo, jde o osminásobné až třináctinásobné zlevnění. V praxi to znamená, že obránce si může dovolit střílet častěji, na více cílů a bez strachu, že mu dojdou zásoby dřív než útočníkovi rakety.
Co Fire Point má, a co mu chybí
Firma nevstupuje do hry s prázdnýma rukama. FP-7 je balistická střela s doletem kolem 300 kilometrů, která už absolvovala letové zkoušky a blíží se prvnímu vojenskému nasazení. Větší FP-9 míří do testovací fáze. Měsíční exportní kapacita dlouhodosahových dronů dosahuje 2 500 kusů, střela s plochou dráhou letu Flamingo se vyrábí za zhruba 600 tisíc eur za kus. Fire Point má výrobní měřítko.
Co nemá:
- Radar schopný detekovat a sledovat balistický cíl s přesností potřebnou pro navedení interceptoru.
- Koncovou naváděcí hlavici, která střelu dovede k cíli v posledních sekundách letu.
- Velitelský a komunikační systém (C2) propojující senzory, odpalovací rampy a datové linky.
Právě proto hledá evropské partnery. Jména nezveřejnil, ale okruh je čitelný: Thales dodává radar Ground Fire a C2 pro systém SAMP/T NG, Saab nabízí radary Giraffe 4A schopné poskytovat data pro navedení střely, HENSOLDT je klíčový evropský hráč v radarové a systémové integraci. Veřejně potvrzená je zatím jen dohoda se španělskou skupinou Sener, podepsaná 18. března 2026 za přítomnosti Volodymyra Zelenského.
Dánská stopa a výrobní zázemí v NATO
V březnu 2026 dánské ministerstvo průmyslu oznámilo, že Fire Point zřizuje u základny Skrydstrup výrobu tuhého raketového paliva, klíčové komponenty pro balistické střely. Je to první případ, kdy ukrajinská obranná firma zakládá výrobní kapacitu v Dánsku. Stát na urychlení tohoto typu spolupráce vyčlenil 500 milionů dánských korun. Závod má naběhnout později v roce 2026 a čeká na poslední dvě povolení.
Strategický smysl je zřejmý: výroba na území NATO je mimo dosah ruských úderů. Zároveň to ukotvuje Fire Point v evropském obranném ekosystému způsobem, který pouhý export z Ukrajiny neumožňuje.
Evropa už alternativy má, ale nestačí
Fire Point nevstupuje do vakua. Evropská referenční anti-balistická architektura existuje: SAMP/T se střelami Aster 30 B1 pokrývá obranu proti balistickým raketám krátkého doletu, připravovaná verze B1NT má rozšířit schopnosti proti střednědobým balistickým a hypersonickým hrozbám. Dánsko si právě v prvním čtvrtletí 2026 objednalo SAMP/T NG od konsorcia MBDA a Thales.
Často zmiňovaný IRIS-T SLM je jiná kategorie: oficiálně je profilovaný proti letadlům, střelám s plochou dráhou letu a dronům, nikoli jako plnohodnotná anti-balistická vrstva.
Fire Point by podle nás mohl zapadnout jako levnější doplňková vrstva pod SAMP/T: systém, který nepotřebuje nahradit celý Patriot ani celý Aster, ale nabídne ekonomicky udržitelnou obranu proti masovějším balistickým salvám. Pokud ovšem zvládne integraci a prokáže zásah.
Český kontext: sbírka ano, státní účast ne
Českým čtenářům může Fire Point připomínat iniciativu Dárek pro Putina, která v listopadu 2025 vybrala 12,5 milionu korun na dvě střely Flamingo pojmenované DANA 1 a DANA 2. Šlo ale o občanskou sbírku, nikoli o státní zakázku. Nenašli jsme žádné oznámení o české vládní nebo průmyslové účasti na novém anti-balistickém projektu.
Skutečný průlom Fire Pointu nespočívá v tom, že by parametrově dorovnal Patriot. Spočívá v pokusu rozbít ekonomiku protivzdušné obrany: méně americké závislosti, více evropských senzorů a interceptor, který si obránce může dovolit odpálit víckrát, než útočník vyrobí další raketu. Jestli se to podaří, ukáže konec roku 2027.