Brzy to začne, ukrajinská superstřela Flamingo se zbavuje sovětského motoru. Vlastní pohon už prochází testováním

Válka na Ukrajině trvá už více než čtyři roky a jedna z nejzajímavějších kapitol domácího zbrojního průmyslu se právě přepisuje. Křižující střela Flamingo, která dokáže zasáhnout cíle až tři tisíce kilometrů daleko a nést bojovou hlavici o hmotnosti přes tunu, dosud létala na starých sovětských motorech. Teď se to mění. Fire Point, soukromá firma stojící za celým projektem, dokončila vývoj vlastního proudového pohonu a přechází k fyzické montáži prvních testovacích exemplářů. Nejde o kosmetickou úpravu ani o marketingový tah, jde o odstranění nejkritičtějšího úzkého hrdla zbraně, která dává Ukrajině schopnost udeřit hluboko v Rusku bez nutnosti žádat o politické svolení k použití západních střel.

Proč sovětský motor přestal stačit

Flamingo od počátku poháněla motorová rodina AI-25 a její varianta AI-25TL, dvouproudový motor původně navržený pro cvičný letoun L-39 Albatros. Podle oficiálních údajů výrobce Motor Sič nabízí AI-25TL tah 1 720 kgf při suché hmotnosti 350 kg. Pro letoun, který operuje ve středních výškách, je to spolehlivý pohon. Pro střelu, která musí letět desítky minut v extrémně nízké výšce nad terénem, aby se vyhnula protivzdušné obraně, už to ideální řešení není.

Fire Point na tiskové konferenci v listopadu 2025 přiznal, že nakoupil „tisíce“ starých motorů AI-25 dopředu a má zásobu na mnoho měsíců. Jenže každý z těchto kusů je třeba individuálně renovovat a otestovat, jsou to desítky let staré agregáty s omezeným zbytkovým zdrojem. Zásoby jsou konečné. A právě tady leží jádro problému: i kdyby firma sehnala další motory, logistický řetězec závisí na tom, co se podaří najít na postsovětském trhu a administrativně dovézt. V podmínkách aktivního konfliktu je to zranitelnost, kterou si Ukrajina nemůže dovolit.

Nový motor: co o něm víme

Šéfka Fire Point Iryna Terechová v rozhovoru pro The War Zone z počátku srpna 2026 prozradila, že nový motor vznikal ve spolupráci s konstrukční kanceláří, která se podílela i na původním AI-25. Od začátku je ale koncipovaný jinak, jako turbojet optimalizovaný pro nízký let křižující střely, nikoli pro cvičný letoun. Přesné označení ani detailní tabulkové parametry firma zatím nezveřejnila.

Co víme: prvních deset testovacích kusů se právě skládá. Zkoušky a případné konstrukční úpravy mají proběhnout do konce roku 2026. Přechod k sériové výrobě pak Fire Point plánuje na rok 2027. Zajímavý je i další detail: Terechová zmínila, že Flamingo během dosavadního vývoje létalo s pěti různými typy motorů. Přechod na vlastní pohon tedy neznamená úplný restart konstrukce. Střela je navržená tak, aby integraci nového motoru zvládla bez zásadního přeprojektování draku.

Plánovaná maximální kapacita výroby celého Flaminga může podle firmy vystoupat až na sedm kusů denně. Závisí to ovšem na kontraktech a financování, úzké hrdlo není jen technické, ale i objednávkové.

Superstřela v číslech a v boji

Označení „superstřela“ není prázdná nálepka. Podle oficiální produktové stránky Fire Point nabízí FP-5 Flamingo tyto parametry:

• Dolet: až 3 000 km
• Bojové zatížení: až 1 150 kg
• Maximální rychlost: 950 km/h
• Cestovní rychlost: 700–900 km/h
• Příprava ke startu: 20–40 minut
• Odpalovací platforma: pozemní

Agentura AP ji při prvním veřejném představení v srpnu 2025 popsala jako jednu z největších střel svého druhu na světě. A nejde jen o papírové parametry. 27. června 2026 AP zaznamenala potvrzení zásahu komplexu Titan-Barrikady ve Volgogradu, prezident Zelenskyj výslovně zmínil použití střel Flamingo. 15. srpna 2026 pak AP popsala úder na samarské kosmické centrum Progress, opět s odkazem na domácí střely Flamingo.

Pro srovnání: západní křižující střela Storm Shadow / SCALP od MBDA váží 1 300 kg, měří 5,10 metru a podle oficiálního datasheetu má dolet „více než 250 km“. Je to letecky odpalovaná zbraň s terénním obletem a infračerveným navedením, vyzrálý systém s dlouhou služební historií. Flamingo hraje v jiné lize co do doletu a nálože, ale je pozemně odpalovaná, levnější na výrobu a, co je pro Ukrajinu klíčové, nezávisí na politickém souhlasu spojenců.

Součást širšího plánu soběstačnosti

Přechod Flaminga na vlastní motor není izolovaný krok. Podle ukrajinského ministerstva obrany domácí obranný průmysl v roce 2026 pokrývá přes polovinu potřeb ukrajinských obranných sil. Rada národní bezpečnosti a obrany zároveň uvádí, že přes 70 % rozpočtu na nákup zbraní v roce 2025 směřovalo do domácí výroby.

Český kontext tu není úplně vzdálený. Státní podnik LOM Praha veřejně uvádí, že provádí generální opravy motorů AI-25TL a poskytuje technickou podporu provozovatelům letounů L-39, tedy přesně toho ekosystému, z něhož Flamingo čerpá svůj dosavadní pohon. Česko-ukrajinská dohoda o bezpečnostní spolupráci zahrnuje i obranný průmysl a řešení výrobních úzkých hrdel. Přímý český kontrakt na Flamingo nebo jeho nový motor veřejně doložený není, ale průmyslové know-how kolem AI-25 v Česku prokazatelně existuje.

Co může přechod zkomplikovat

Největší riziko nespočívá v otázce, zda nový motor poletí. Kritická je opakovatelnost parametrů mezi jednotlivými kusy, dosažení stabilního výrobního tempa a možnost, že testovací fáze odhalí potřebu konstrukčních úprav, které přechod zpozdí. Krátkodobě navíc hrozí, že souběh (dojíždějící zásoby starých motorů a ještě nerozběhnutá sériová výroba nových) dočasně sníží dostupnost střel. Fire Point si toho je zjevně vědom, proto tlačí harmonogram tak agresivně.

Flamingo s vlastním motorem ještě neexistuje jako sériový produkt. Ale deset testovacích kusů se skládá právě teď, a pokud zkoušky dopadnou podle plánu, rok 2027 přinese křižující střelu, která nebude záviset na ničem sovětském, jen na ukrajinských inženýrech, ukrajinských továrnách a ukrajinských penězích.