Video: ruské vozidlo Vityaz DT-30 je jedno z mála, které se dokáže „po krk“ brodit i nejhorším rozbahněným terénem

Extrémní vozidlo do extrémních podmínek; Vityaz DT-30 projede i nejhorším terénem a často je jediným dopravním prostředkem nedostupných oblastí.

Vityaz DT-30 i Zdroj fotografie: Alexej Kutajev / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Během jarních měsíců se na Ukrajině téměř zastavily operace mechanizovaných jednotek, protože těžší technika (včetně pásových vozidel, ať šlo o tanky nebo BVP) zapadala do bahna. V takovém terénu se téměř žádná vozidla pohybovat nedokáží, i když existují výjimky; jednu lze najít i ve výzbroji ruské armády. Je to kloubový pásový nosič Vityaz DT-30 zkonstruovaný tak, aby ho nedokázal zastavit téměř žádný terén.

Oblasti Sibiře jsou často nedostupné

V Sovětském svazu museli dlouhodobě řešit problémy s dostupností mnoha oblastí na Sibiři, ale i jinde. Vyznačovaly se absencí dopravní infrastruktury a extrémním počasím, například velkými přívaly sněhu nebo dlouhými týdny plných bláta, kdy běžná vozidla nemohla nikde projet, a i speciální pásová zvládala cesty jen s obtížemi a malým nákladem. V 60. letech 20. století proto začal vývoj kloubových pásových vozidel do extrémních podmínek.

V 80. letech 20. století pak nakonec vznikla trojice vozidel označovaných jako DT-10, DT-20 a DT-30, která měla nosnost až 30 tun (poslední z nich je, jak název napovídá, největší). Dosahuje délky 13,75 metrů a hmotnosti 58 tun, tvořeno je přitom dvěma částmi (vozidly) – hlavní je vpředu, druhé je pak tažené – ale obě jsou poháněna. V obou případech se jedná o utěsněnou celosvařovanou konstrukci, aby se dovnitř nedostala voda. I záběry pod tímto článkem ukazují, že vozidla jakoby plavou v blátě, ale voda do nich nenateče.

Jeden motor pohání pásy obou vozidel

Každé z vozidel má extrémně široké pásy, což je nutné pro co nejlepší rozložení váhy. Motor je přitom jenom v předním vozidle, a přes kardanový hřídel a soukolí zároveň pohání i vozidlo druhé, které je připojeno speciálním kloubem. Konstrukce umožňuje, aby se obě části vozidla navzájem podporovaly, což se ukazuje neobyčejně účinné nejen v bahně, ale například i ve sněhových závějích. Proto je hojně používáno hlavně v oblasti Arktidy a Sibiře – do některých míst je vozidlo, tedy s výjimkou vrtulníku, jediným možným dopravním prostředkem.

V civilní sféře jsou DT-30 a další vozidla z této rodiny používána i k přepravě osob a materiálu nebo k záchranářským operacím, ale ve výzbroji je má také ruská armáda, a to především její jednotky operující v extrémních oblastech. Hodí se přitom jenom k transportu, třeba k útoku nikoliv, protože se nejedná o obrněné tanky vyzbrojené silným dělem, ale pouze o transportéry. Rusko ale poslalo vozidlo i na Ukrajinu, a minimálně jedno bylo zničeno u Charkova.

Vityaz DT-30 a podobná vozidla v akci

Jaká další podobná vozidla znáte?

Zdroj: Yoti
Diskuze Vstoupit do diskuze
103 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články