46tunová bestie VT-72 vznikla už v Československu, hasiči ji nasazují dodnes. Utáhne 90 tun i tam, kam se jeřáb ani nedostane

Představte si kombajn zabořený po nápravy v rozmočeném poli u Hlučína. Kolový jeřáb se k němu nedostane, terén ho nepustí. Odtahová technika nemá šanci. Na scénu najíždí ocelový kolos na pásech, zapíchne radlici do země jako kotvu a začne navíjet. Za půl hodiny stojí kombajn na pevné cestě. Přesně tohle je práce, pro kterou existuje VT-72, vyprošťovací tank, který nevznikl proto, aby střílel, ale aby tahal, zvedal a projel tam, kde všechno ostatní uvízne.

Proč „bestie“ a co se za označením skrývá

Označení VT-72 znamená „vyprošťovací tank na podvozku T-72″. Výroba se v závodech ZŤS Martin na Slovensku rozběhla v roce 1988, tedy ještě za Československa. Nejde o bojový tank, věž chybí, místo ní sedí na korbě hydraulický jeřáb s nosností 19 tun a hlavní naviják s tažnou silou 300 kN. Provozní hmotnost hasičské verze VT-72b činí 45 800 kilogramů, pohání ji motor o výkonu 573 kW a na silnici zvládne až 60 km/h.

Klíčové parametry VT-72b u HZS ČR:

• Hmotnost: 45,8 tuny
• Motor: 573 kW (cca 780 koní)
• Jeřáb: nosnost 19 tun
• Hlavní naviják: 300 kN, přes jednu kladku 600 kN, přes dvě kladky až 900 kN (zhruba 90 tun tahu)
• Radlice: slouží k zakotvení stroje i k úpravě terénu
• Maximální rychlost: 60 km/h na silnici

Právě kladkový systém vysvětluje zdánlivý paradox. Stroj vážící 46 tun dokáže táhnout břemeno o hmotnosti 90 tun díky mechanické výhodě: lano se přepásá přes kladky, čímž se násobí tažná síla na úkor rychlosti navíjení. Před samotným tahem se VT-72 zakotví radlicí zaraženou do země, takže nepracuje jen vlastní hmotností, ale celou soustavou stroj–radlice–terén.

Kam se jeřáb nedostane

Síla VT-72 neleží v univerzálnosti. Leží v tom, že spojuje několik specializovaných schopností v jednom pásovém vozidle: průchodivost terénem, zakotvení, silný naviják, jeřáb a radlici, kterou si v zarostlém terénu sám vytvoří průjezd. V části zásahů tak nahrazuje kombinaci více prostředků najednou.

Seznam doložených nasazení mluví sám za sebe. V korytě řeky vytahoval „utopené“ pásové rypadlo. Na Mělnicku vyprošťoval kolový nakladač uvízlý v bahně. U Mariánských Lázní stahoval trosky vykolejených nákladních vagonů z železničního náspu, tam pracoval společně s těžkým jeřábem, každý ve své roli. V březnu 2016 cestovaly dva české VT-72 až do Drážďan, kde pomáhaly s vyprošťováním české nákladní lodi Albis vzpříčené u Albertova mostu. Kombinovaly 200metrové lano a vysokou tažnou sílu v komplikovaném prostoru městského nábřeží, kam by se klasická kolová technika dostávala jen obtížně.

Jeden z nejčerstvějších zásahů přišel po povodních na Jesenicku. VT-72 vytahoval poničené lávky a ocelové konstrukce z koryta řeky Bělé a pomáhal zprůchodnit tok. Říční koryto po povodni není místo pro kolový jeřáb, je to změť bahna, kamení a trosek. Pásový podvozek T-72 tam projede.

Kde v Česku tanky stojí a jak rychle vyrazí

Podle oficiálního přehledu techniky ZÚ HZS ČR jsou čtyři kusy VT-72b rozmístěny ve třech základnách: dva v Hlučíně, jeden ve Zbirohu a jeden v Jihlavě. Reálný zásah přitom nezačíná samotným tankem; VT-72 vyjíždí jako součást vyprošťovacího odřadu, který zahrnuje i Tatru T-815 VT s podvalníkem a velitelské vozidlo.

Pro hlučínskou a zbirožskou základnu jsou veřejně doložené pohotovostní časy: výjezd jednotlivé techniky s osádkou do 30 minut v pracovní době, výjezd více kusů do 60 minut a mimo pracovní dobu do 90 minut. Skutečný dojezd na místo nehody je pak součtem této pohotovosti a silničního přesunu. Při vykolejení vlaku nebo převrácení kamionu tak rozhodují dvě proměnné: která dislokace je nejblíž a zda se aktivuje jednotlivý prostředek, nebo celý odřad.

Starý tank, nebo nepřekonaný specialista?

Srovnání s předchůdcem ukazuje, jaký skok VT-72 představoval. Starší VT-55A vážil 35 tun, jezdil maximálně 35 km/h a jeho jeřáb zvedal pouhých 1,5 tuny. Přechod na podvozek T-72 přinesl téměř třináctinásobek nosnosti jeřábu, výrazně silnější naviják a lepší terénní průchodivost.

A co budoucnost? Armáda ČR už má odpověď: pro podporu nově převzatých tanků Leopard 2A4 přebírá německý Bergepanzer 3 Büffel. Ten je ve všech parametrech o třídu výš: váží 55,3 tuny, jeho motor dává 1 103 kW (1 500 koní), jeřáb zvedne 30 tun a podle Bundeswehru zvládne se svým lanovým zařízením pohyb břemene až 105 tun. Některé verze dokážou pod pancéřovou ochranou vyprošťovat vozidla do 70 tun. V létě 2026 už byl Büffel veřejně prezentován v sestavě 73. tankového praporu v Přáslavicích.

Jenže Büffel míří do armády jako logický partner Leopardů, nikoli jako náhrada hasičského VT-72. Pro civilní těžké vyproštění (kombajn v poli, trosky na kolejišti, lávky v rozvodněné řece) zatím žádná veřejně oznámená náhrada neexistuje. Existuje ale armádní modernizace VT-72M4 CZ s novým motorem Perkins Condor CV12, automatickou převodovkou Allison, vyšší ochranou posádky a čtveřicí kamer pro sledování okolí. Pracovní nástavba zůstává podobná: jeřáb 19 tun, naviják až 900 kN přes dvě kladky. Hmotnost narostla na 51,5 tuny.

Proč se vyplatí opravovat, ne nahrazovat

Objednávka opravy VT-72 z registru smluv, vystavená Záchranným útvarem HZS ČR v únoru 2025 u firmy Excalibur Army, je nejtvrdší důkaz pokračující služby. Hasiči se strojem nadále počítají a investují do jeho provozuschopnosti. Ekonomika prodlužování životnosti úzce specializovaného prostředku pro relativně málo četné, ale extrémně náročné zásahy podle všeho dává větší smysl než pořízení zcela nového typu bez jasného programu.

Stojí za zmínku i detail, který se snadno přehlédne: HZS u VT-72 výslovně uvádí „pohyblivou balistickou ochranu“. Tank tak není jen tahač a naviják, může plnit i ochrannou roli při specifických zásazích, jako bylo nasazení ve Vrběticích.

Československý vyprošťovací tank, jehož výroba se rozběhla před téměř čtyřiceti lety v martinských závodech, tak paradoxně nemá v českém hasičském systému konkurenci. Ne proto, že by byl nejmodernější. Ale proto, že v okamžiku, kdy se kolový jeřáb zaboří a odtahovka vzdá, on teprve začíná pracovat.