Ruský systém krátkého dosahu Pancir má chránit ruské vojáky na bojišti i významná místa, ale v mnoha situacích až hanebně selhává.
Chce-li Rusko ochránit své jednotky na bitevním poli, významné základny, ale třeba i sídla, v nichž pobývá Vladimir Putin, nasazuje k tomu systém Pancir, nejčastěji ve verzi S1. Prezentovalo ho jako špičkovou a schopnou vypořádat se s celou škálou hrozeb, protože může odpalovat jak střely, tak po cíli pálit kanony. Redakce Armádního Zpravodaje ale na základě dostupných údaj musí konstatovat, že se jedná spíše o neúspěšnou zbraň.
Téměř polovina Pancir-S1 je zničena
Problémem systému Pancir S-1 je, že ho druhá strana dokáže ničit – nejspíše proto, že se nedokáže vypořádat se všemi hrozbami. Militarnyi s odkazem na tajnou službu Ukrajiny uvádí, že během války údajně ukrajinské ozbrojené síly zlikvidovaly 48 % systémů ve výzbroji Ruska. Ale nutno podotknout, že tato čísla nelze žádným způsobem ověřit, a ani není veřejně známo, kolik jich vlastně mělo nebo má ve výzbroji, protože je stále vyrábí a zároveň ztrácí.
🇺🇦 Ukraine’s Security Service chief, Vasyl Malyuk, said Ukrainian forces have destroyed 48% of Russia’s Pantsir air-defense systems since the start of 2024. pic.twitter.com/JZmbopgo2J
— DefenseByte (@TheDefenseByte) October 31, 2025
Jediným věrohodným údajem je hodnota 35 zničených nebo Ukrajinou ukořistěných Pancir S-1 uváděnýh projektem OryxSpioenKop, protože ten vychází z vizuálně potvrzených údajů, a to většinou několikrát potvrzených. Zničených jich ale pravděpodobně bude více, protože jsou zničené na ruském území a Rusové se tím nebudou chlubit. Na druhou stranu pokud by se ztráty blížily k polovině dostupných systémů, bylo by to vážné.
Kanony na drony platí, ale radar je nevidí
Pancir S-1 je systém zavedený do výzbroje v roce 2012 a existuje v několika verzích, uvádí Wikipedia. Disponuje dvojicí rychlopalných kanonů ráže 30 mm a 12 raketami s doletem až 18 km, ale existují střely i s vylepšenými schopnostmi. Má též dvojici vlastních radarů, které mu umožňují zaměřit cíle jako letadla, vrtulníky, řízené střely nebo drony. Nejčastěji přitom bývá na podvozku nákladního automobilu, ale bývají i verze na pásovém.
Největší slabinou systémů Pancir-S1 se přitom ukazují drony. StrategyPage uvádí, že měly veliké ztráty již před ruskou invazí na Ukrajinu při nasazení v Sýrii a Libyi, kde se je dařilo ničit hlavně kombinací prostředků elektronického boje a dronů. Rusko sice prohlašovalo, že je na základě zkušenosti vylepšilo, ale není jasné, jak úspěšně. Existují navíc záznamy, že ukrajinský dron systém Pancir-S1 zničit dokáže, zatímco ten proti němu nezasáhne, i kdy by jeho kanony byly proti němu byly vhodné – problémem je ovšem nevýkonný radar.
