Ponorka, kterou nelze nahradit

USS Connecticut patří do třídy Seawolf, nejambicióznějšího ponorkového programu studené války. Pentagon původně plánoval postavit 29 těchto lodí. Po rozpadu Sovětského svazu ale americká vláda plán drasticky seškrtala, nejprve na 12 kusů, nakonec na pouhé tři. Důvod byl prostý: zmizela sovětská hrozba a s ní i politická vůle financovat ponorku, jejíž jednotková cena dosahovala 1,8 miliardy dolarů v cenách počátku devadesátých let. V dnešním přepočtu s inflací a kurzem se hodnota celé platformy pohybuje kolem hranice sta miliard korun.

Třída Seawolf byla navržena jako lovec ponorek par excellence. Osm torpédometů ráže 660 mm, kapacita 50 torpéd nebo řízených střel Tomahawk, oficiálně uváděná rychlost „přes 46 km/h (25 uzlů)“ (skutečná je utajená, ale odborné odhady ji řadí výrazně výš) a především mimořádně nízká akustická signatura. Právě tichost dělá ze Seawolfu platformu, kterou novější a levnější třída Virginia sice doplňuje, ale plně nenahrazuje. Zpráva amerického GAO z poloviny devadesátých let výslovně popisuje Virginii jako loď „stejně tichou, ale menší, obecně méně schopnou a levnější“.

Nehoda, která byla preventabilní

Vyšetřování amerického námořnictva uzavřelo případ jednoznačně: havárie byla preventabilní. Kumulace chyb v plánování navigační trasy, ve výkonu hlídky a v řízení rizik vedla k tomu, že ponorka o výtlaku přes 9 000 tun narazila do podmořského útvaru, který nebyl zanesen v mapách. Velitel lodi, výkonný důstojník i hlavní poddůstojník byli odvoláni. Podle odtajněného dokumentu námořnictva následovaly další kázeňské a administrativní postihy.

Poškození zasáhlo přední hlavní balastní nádrže a sonarovou sféru. Tlakový trup ani jaderný reaktor naštěstí porušeny nebyly, jinak by příběh skončil úplně jinak. Přesto trvalo téměř dva roky, než loď vůbec vjela do plné opravárenské fáze. Důvod? Suchý dok číslo 5 v loděnici Puget Sound Naval Shipyard musel nejprve projít vlastními strukturálními a seismickými úpravami. Teprve v červenci 2023 mohla oprava skutečně začít.

Díly, které nikdo nevyrábí

Tady se dostáváme k jádru problému. Nejde o to, že by díly nebylo fyzicky možné vyrobit. Jde o to, že u třílodní třídy s dávno ukončenou výrobou nikdo nedrží sériovou produkční linku ani hluboké skladové zásoby specifických komponent. Podle odpovědi NAVSEA, kterou citoval Naval News, musí loděnice u každého dílu řešit, zda ho lze vzít z omezených existujících zásob, nebo zda se musí vyrobit od nuly, kusově, draze a pomalu.

Veřejně potvrzený odhad dodatečných nákladů na opravu činí přibližně 80 milionů dolarů, tedy zhruba dvě miliardy korun. Konečná suma ale uzavřena není. A termín návratu do služby? Původní cíl zněl „konec roku 2026″. Podle čerstvé americké zprávy z konce září 2026 se ale návrat posouvá až do roku 2027. Pět let mimo službu. U ponorky, která má být podle oficiálního plánu námořnictva vyřazena už v roce 2031.

Americká, ruská a čínská ponorková síla v číslech

Výpadek jedné ponorky se může zdát marginální, dokud se nepodíváme na kontext celé třídy a celé flotily.

Americké námořnictvo podle Submarine Force Atlantic provozuje celkem 71 jaderně poháněných ponorek:

• 53 útočných (SSN), třídy Los Angeles, Seawolf a Virginia
• 14 balistických (SSBN), třída Ohio
• 4 řízenostřelecké (SSGN), přestavěné Ohio

Rusko má podle přehledu NTI 41 jaderně poháněných bojových ponorek (16 balistických třídy Borej a Delta, 14 útočných včetně moderních Jasenů a 11 řízenostřeleckých) v rámci celkové flotily asi 64 ponorek. Čína pak podle oficiální zprávy Pentagonu provozuje 12 jaderně poháněných ponorek, šest balistických a šest útočných třídy Šang, přičemž zbytek její podhladinové síly tvoří hlavně dieselelektrické jednotky.

Početně tedy USA vedou s velkým náskokem. Kvalitativně je obraz složitější. Ruský Jasen (projekt 885M) dosahuje podle otevřených zdrojů rychlosti kolem 57 km/h (31 uzlů) a americké zpravodajské hodnocení ho řadí jako tišší než starší americké Los Angeles, byť ne tak tichý jako Seawolf nebo Virginia. Čínské Šangy zůstávají hlučnější a technologicky zaostávají. Právě proto je ztráta jednoho ze tří Seawolfů bolestivější, než naznačuje pouhé procento: jde o 1,9 % útočných ponorek, ale o třetinu nejschopnější podtřídy.

Systémový problém, ne izolovaná nehoda

Příběh USS Connecticut není jen o jedné nešťastné navigační chybě. Aktuální zpráva GAO o zpožděních v údržbě amerických útočných ponorek ukazuje, že přetížená opravárenská infrastruktura námořnictva je chronický problém zasahující celou flotilu. Loděnice nestíhají, servisní cykly se protahují a každý den ponorky mimo službu stojí peníze i bojeschopnost.

U třídy Seawolf se tento systémový tlak násobí. Rozpočtový dokument námořnictva pro fiskální rok 2027 uvádí, že sesterská USS Seawolf nastoupí do údržby v květnu 2027 s plánovaným návratem až v únoru 2030. Pokud se Connecticut vrátí do služby až v průběhu roku 2027, vznikne období, kdy bude z celé elitní třídy aktivní jediná loď, USS Jimmy Carter. Nástupnická třída SSN(X) má podle oficiálního plánu námořnictva z května 2026 začít vstupovat do stavby až v polovině čtyřicátých let. Mezeru po dožívajících Seawolfech tedy nezacelí včas.

Tři ponorky za stovky miliard. Jedna v doku s díly, které se musejí vyrábět od nuly. Druhá míří do dlouhé údržby. Třetí drží pozici sama. Není to příběh o slabé Americe, je to příběh o ceně, kterou supervelmoc platí za to, že nejlepší techniku na světě postavila jen třikrát.

Článek Americká ponorka za stovky miliard narazila do skály a dodnes není opravena. Náhradní díly prostě neexistují se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně se obnovilo a co se přesunulo

Důležité je rozlišit, co to znamená v praxi. Nepřiplula celá flotila ponorek. V první fázi se do HMAS Stirling přesouvá velitelská, logistická a podpůrná struktura CSS-3, která má od roku 2027 obsloužit takzvanou Submarine Rotational Force – West (SRF-West). Podle Australian Submarine Agency má přes Stirling rotovat jedna britská a až čtyři americké jaderné útočné ponorky třídy Virginia. Souběžně s reaktivací eskadry americké námořnictvo zřídilo i Naval Support Activity Stirling, servisní základnu pro rotující personál a jejich rodiny.

Původní CSS-3 v Pearl Harboru fungovala jinak. Pod její velení spadaly konkrétní útočné ponorky, které po zrušení eskadry v roce 2012 přešly k jiným squadronům (SUBRON 1, SUBRON 7) a jedna zamířila na Guam. Nová CSS-3 je koncipována jako předsunuté velitelské jádro, které má koordinovat rotace, údržbu a výcvik. Nejde tedy o přejmenování staré jednotky, ale o reálné obnovení struktury s radikálně odlišným posláním.

Proč právě HMAS Stirling, a proč teď

Výběr základny nebyl náhodný. HMAS Stirling je už dnes domovem australských ponorkových sil a takzvané Fleet Base West. Leží na indickooceánské straně kontinentu, s přímým přístupem k obchodním trasám Indického oceánu a blízko perthského průmyslového zázemí s loděnicemi a specializovanými dodavateli. Australský parlamentní výbor v roce 2024 potvrdil, že právě Stirling je cílem prioritních investic pro SRF-West, od doků přes sklady po výcviková zařízení.

Načasování odpovídá harmonogramu AUKUS. Trilaterální bezpečnostní partnerství bylo oznámeno v září 2021, takzvaná „optimální cesta“ pro australské jaderné ponorky byla zveřejněna v březnu 2023 a rotace SRF-West mají začít příští rok. Reaktivace CSS-3 je tedy logistický předpoklad, nikoli symbolické gesto. Bez velitelské struktury na místě by nebylo komu koordinovat příjezdy, údržbu ani výcvik stovek australských techniků, kteří se na provoz jaderných ponorek teprve připravují. Podle australské vlády už více než dvě stě příslušníků Royal Australian Navy absolvuje výcvik a stáže a přes 220 průmyslových pracovníků se školí přímo v Pearl Harboru.

Vzkaz, který Peking čte po svém

Pentagon dlouhodobě označuje Čínu za hlavní strategickou výzvu. Velitel pacifických ponorkových sil při reaktivaci CSS-3 hovořil o posílení předsunuté přítomnosti, flexibilitě a schopnosti rychlé reakce v rámci regionálního odstrašení. Slovo „Čína“ v oficiálním prohlášení nezaznělo. Nemuselo.

Peking si vzkaz přečetl sám. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí označil kroky AUKUS za blokovou konfrontaci, která zvyšuje riziko jaderné proliferace a roztáčí závody ve zbrojení. Čínská námořní síla PLAN je přitom podle americké Kongresové výzkumné služby (CRS) největším námořnictvem světa s více než 370 bojovými plavidly. Pro rok 2025 CRS odhaduje zhruba deset čínských jaderných útočných ponorek plus početnou flotilu dieselelektrických člunů.

Oproti tomu SRF-West se svými maximálně pěti rotujícími ponorkami vypadá skromně. Kvalitativní rozdíl je ale zásadní. Ponorky třídy Virginia patří k nejpokročilejším útočným SSN na světě, dosahují rychlosti přes 46 km/h (25 uzlů), nesou čtyři torpédomety ráže 533 mm a podle verze buď dvanáct vertikálních odpalovacích šachet, nebo dvojici takzvaných Virginia Payload Tubes schopných pojmout střely Tomahawk s dostřelem přes 1 600 kilometrů. Pro srovnání: čínské jaderné útočné ponorky třídy Šang (Type 093/093A) jsou podle západních odhadů hlučnější a disponují menší paletou zbraňových systémů, i když novější varianta 093B údajně představuje výrazný pokrok.

Co to znamená pro Austrálii, a pro Evropu

Austrálie se díky AUKUS chystá provozovat vlastní jaderné útočné ponorky. Původní plán z prosince 2023 počítal se třemi kusy třídy Virginia, dvěma již provozovanými a jednou novou z výrobní linky. V červnu 2026 Canberra potvrdila změnu: všechny tři budou „in-service“, tedy již sloužící čluny po hluboké údržbě. Australská vláda to vysvětluje nižšími náklady, jednodušším provozem a eliminací problémů s přechodem mezi více variantami. Konkrétní identitu ani stáří člunů zatím odmítá zveřejnit. První australské Virginie mají dorazit na počátku třicátých let, první ponorka nového typu SSN-AUKUS pak na počátku let čtyřicátých.

Pro Evropu a Česko je efekt nepřímý, ale nikoli zanedbatelný. Britsko-australské dokumenty z červnového summitu AUKMIN výslovně spojují bezpečnost Indo-Pacifiku s Euro-Atlantikem a Severním Atlantikem. Robustnější alianční podmořská kapacita v Indickém oceánu může zvýšit dohled nad klíčovými námořními trasami, na nichž závisí i evropský obchod. Zároveň platí, že americké závazky vůči NATO tím podle dostupných materiálů oslabeny nejsou; naopak trilaterální dokumenty mluví o posílení společné průmyslové a podmořské kapacity spojenců jako celku.

Stavba, která teprve začíná

Reaktivace CSS-3 je milník, ne finále. Skutečný test přijde od roku 2027, kdy mají první ponorky začít rotovat přes Stirling. Austrálie do té doby musí vyškolit stovky dalších techniků, potápěčů a údržbářů, dokončit infrastrukturu a prokázat, že dokáže obsluhovat jaderné čluny v takzvaném režimu „sovereign ready“. Cíl je plná samostatnost na počátku třicátých let.

Z HMAS Stirling se tak nestává jen další zahraniční základna amerického námořnictva. Vzniká tam trvalý alianční uzel pro podmořské operace na ose Indický oceán – západní Pacifik, s vlastní údržbou, výcvikem a logistikou. Pro Peking je to signál, že podmořská přítomnost západních spojenců v regionu nebude záviset na vzdáleném Pearl Harboru ani na občasných průjezdech. Bude trvalá, blízká a stále schopnější.

Článek Čína dostala jasný vzkaz: USA oživily ponorkovou eskadru zrušenou před 14 lety a přesunuly ji se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Exploze torpéda fregatu doslova rozlomí

Moderní torpéda jsou nastavena tak, aby explodovala pod kýlem lodi a způsobila co největší škody. Detailní záběry ukazují, že výbuch fregatu íránského námořnictva IRIS Dena doslova nadzvedl nad hladinu a zlomil ji, a není pochyb, že byly škody po takovém útoku fatální a loď šla rychle ke dnu. Zabránit jejímu potopení nemohou ani různé vodotěsné přepážky, a je jasné, že musel být výbuch tak silný, že již ten samotný usmrtil nemalou část posádky.

Izrael jako nedotknutelný stát? Kritika jeho nekompromisní politiky není antisemitismus. Pochopte ale, že bojuje o přežití

IRIS Dena je fregata, jejímž úkolem je i boj proti ponorkám. Má 6 lehkých protiponorkových torpéd ráže 324 mm, uvádí Wikipedia, která doplňuje protiponorkový vrtulník Bell 212. Mělo by jít o moderní plavidlo s výkonnými detekčními přístroji, protože bylo uvedeno do služby v roce 2021. Jeho délka je 95 m a výtlak 1 500 t, na jeho palubě pak působí 140 námořníků. Je i relativně rychlé, pluje rychlostí až 30 uzlů. A přesto to jeho zničení nezabránilo.

Lovcem fregaty byla americká ponorka USS Charlotte třídy Los Angeles. Útočné jaderné ponorky této třídy jsou ještě produktem studené války, do služby začaly vstupovat v roce 1976. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že i přes to patří k velmi schopným plavidlům, která vynikají moderními detekčními systémy a jsou také velice tichá, díky čemuž je mohla mít íránská fregata problém detekovat. Wikipedia uvádí že mají 4 torpédomety ráže 533 milimetrů, z nichž dokáží odpalovat těžká torpéda Mk 48, střely Tomahawk nebo protilodní Harpoon.

Video: Rusové jsou v koncích, Ukrajinci je zuřivě vyhání z Krymu. Ve velkém je devastují na zemi i na moři

Fregata byla zničena jediným torpédem Mk 48, což je standardní zbraň amerických ponorek. Wikipedia uvádí že je 5,8 m dlouhé, obsahuje hlavici o hmotnosti 293 kg a pohybuje se rychlostí až 65 uzlů, při níž dokáže zasahovat cíl na vzdálenost 27,4 km; při nižší rychlosti však dosah stoupá. Torpédo je buď naváděno za pomoci drátu přímo z ponorky, případně má i vlastní pasivní nebo aktivní navádění, a dokáže se na zvolený cíl tedy navést i samo.

US submarine torpedos Iranian IRIS Dena warship near Sri Lanka
by u/Ylllllllll in CombatFootage

Torpédování íránské fregaty IRIS Dena poblíž Srí Lanky americkou útočnou ponorkou USS Charlotte třídy Los Angeles (zveřejněno 04. března 2026)

Článek Video: torpédování z blízka. Íránská válečná loď neměla proti americké ponorce šanci. Na potopení stačilo 1 torpédo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Torpédoborec zvládá ruské zbraně

Stavba severokorejského raketového torpédoborce probíhala v utajení, ale odhalily ho satelity. Jde o největší plavidlo tamního námořnictva, a NavalNews uvádí, že má být ve výstavbě další trup. Choe Hyon však musí ještě projít řadou zkoušek, než bude moci být oficiálně zařazen do služby, i když už jsou na něm dle všeho testovány různé systémy. Vybavený má být i vertikálními odpalovači různé velikosti, z nichž některé nejspíše zvládají ruské zbraně.

„Kimskander“ je velice moderní taktická balistická raketa, kterou může Severokorejcům sestřelit jenom pár systémů na světě

Zaznamenána měla být třeba ruská protiponorková střela 91RE1 Odvet založená na systému střel Kalibr. Odpalovaná je buď z vertikálního odpalovače, případně z torpédové komory ponorky. TopWar uvádí, že místo hlavice je protiponorkové torpédo, takže je střela vlastně jeho nosičem například namísto vrtulníku. Její dosah je až 50 kilometrů, takže by teoreticky na takovou vzdálenost dokázala zničit americkou nebo jihokorejskou ponorku. Ovšem jenom za předpokladu, že by ji torpédoborec dokázal svými systémy lokalizovat.

Protivzdušnou obranu tvoří Pancir-ME

Na palubě asi 145 metrů dlouhého plavidla je více však ruských zbraní, třeba systém Pancir-ME, uvádí Wikipedia. Jde o námořní exportní verzi ruského systému PVO Pancir-S1. ArmyRecognition uvádí, že je určen k likvidaci protilodních střel, dronů, letadel a vrtulníků, přičemž se skládá ze dvou rotačních šestihlavňových kanonů ráže 30 milimetrů a 8 odpalovačů protiletadlových střel, které lze dobít z vestavěného zásobníků, a jejichž dosah je až 20 km.

#Breaking: #NorthKorea unveiled its new Choe Hyon-class multipurpose destroyer today. This 5,000-ton warshin is built in 400 days. pic.twitter.com/sPFqglQAGS

— Babak Taghvaee – The Crisis Watch (@BabakTaghvaee1) April 26, 2025

Na palubě se mají také nacházet dva ruské rotační kanony CIWS AK-630 nebo jejich severokorejské kopie. Neznámá je ale raketová výzbroj, kdy má mít torpédoborec celkem 72 odpalovacích buněk různé velikosti. V menších budou nejspíše nějaké střely protivzdušné obrany, větší by pak mohly obsahovat třeba severokorejské střely nebo balistické rakety. Pokud z nich půjde odpalovat střela 91RE1, je Armádní Zpravodaj přesvědčený, že zvládnou i ruské protilodní střely P-800 Oniks nebo řízené střely Kalibr proti pozemním cílům.

Článek Severokorejský raketový torpédoborec má díky Rusku brutální výzbroj. Dokáže tak zničit kdejakou americkou ponorku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.