Matematika, kterou Rusko neumí vyřešit

Ukrajinské ministerstvo obrany v květnovém doktrinálním textu poprvé otevřeně pojmenovalo vrstvu, která leží mezi FPV drony na frontě a deep-strike raketami mířícími stovky kilometrů do hloubky. Říká jí middle-strike a vymezuje ji operačním pásmem zhruba 30 až 200 kilometrů od kontaktní linie. Právě tam se nacházejí sklady munice, paliva, uzly řízení ruských dronů, radarové stanice a systémy PVO, které chrání ruské pozice.

Od 1. března do 25. května 2026 ukrajinské MO eviduje 81 neutralizovaných ruských systémů protivzdušné obrany. Mezi dubnovými zásahy figuruje radar 96L6 ze sestavy S-400 i systémy 9K33 Osa. K tomu přibývá 33 zasažených cílů z infrastruktury řízení nepřátelských bezpilotníků. Rusko tak přichází nejen o štíty, ale i o oči a ruce, kterými řídí vlastní dronovou válku.

Problém pro Moskvu není v tom, že by neuměla sestřelit žádný ukrajinský dron. Problém je v poměru prostoru a zdrojů. Stovky kilometrů zásobovacích tras nelze nasytit dostatečným počtem radarů, mobilních skupin a střelců tak, aby ochrana byla souvislá. Ukrajina to ví, a právě proto přenesla tlak na celou plochu.

FP-2 a Hornet: levné, škálovatelné, autonomní

FP-2 od ukrajinské firmy Fire Point je úderný dron s doletem kolem 200 kilometrů. Podle zástupce společnosti Denyse Štilermana, citovaného serverem ArmyInform, nese po modernizaci bojovou hlavici o hmotnosti až 158 kilogramů. Fire Point přitom deklaruje výrobní kapacitu 200 dronů denně napříč svými platformami, včetně deep-strike varianty FP-1 s doletem tisíc kilometrů.

Hornet od společnosti Perennial Autonomy je druhý pilíř middle-strike vrstvy. Výrobce ho prezentuje jako dron ověřený v boji a nasazovaný ve velkém měřítku na Ukrajině, s důrazem na autonomii v koncové fázi letu a využití umělé inteligence a počítačového vidění. Podrobné technické parametry zůstávají z pochopitelných důvodů neveřejné, ale zařazení do stejné operační vrstvy s dosahem do 200 kilometrů potvrzuje přímo ukrajinské ministerstvo obrany.

Klíčové není to, co každý z těchto dronů umí sám. Klíčové je, že Ukrajina jimi pokrývá mezeru, která dříve zela mezi krátkodosažným FPV dronem a drahým deep-strike prostředkem. Middle-strike je levnější, hromadněji nasaditelný, a pro ruskou obranu noční můrou právě proto, že přichází v počtech, které nelze ekonomicky pokrýt.

Logistický lokdaun: z trendu se stala doktrína

Dne 27. května 2026 ukrajinské ministerstvo obrany formálně spustilo program nazvaný Logistický lokdaun. Vyčlenilo na něj 5 miliard hřiven (v přepočtu zhruba 3 miliardy korun) výhradně na nákup middle-strike platforem. Kontrakty na tyto drony jsou letos podle ministerstva pětinásobné oproti loňsku.

Program ale jen formalizoval trend, který byl v terénu viditelný už týdny předtím. Celá kampaň stojí na digitální páteři: systém Mission Control integrovaný do bojové platformy DELTA běží od jara 2026 ve všech ukrajinských sborech a uskupeních vojsk. Plánování, vyhodnocování i škálování dronových misí probíhá z jednoho datového obrazu od praporu po generální štáb. Do 26. května 2026 prošlo přes logistický systém DOT-Chain Defence téměř 485 000 bezpilotních prostředků a další techniky za 31,4 miliardy hřiven.

K tomu přibývá mezinárodní rozměr: v dubnu Kyjev oznámil společnou výrobu několika tisíc middle-strike dronů s Norskem. Ukrajina z middle-strike udělala samostatnou rozpočtovou linku, doktrinální kategorii i exportní příležitost. To není experiment. To je průmyslový program.

Ruská odpověď: improvizace místo systému

Tvrzení o „bezradnosti“ neznamená, že Rusko nedělá nic. Znamená, že jeho odpovědi mají charakter improvizace, ne systémového řešení. Podle reportáže The Moscow Times z dubna 2026 Leningradská oblast po úderech na ropné exportní terminály začala nabírat veterány do nových mobilních palebných skupin a region de facto popisuje jako „frontovou oblast“, stovky kilometrů od skutečné fronty.

Anonymní důstojník bezpilotní služby 1. sboru Azov v rozhovoru pro LB.ua popsal konkrétní dopady na azovském směru: některé ruské přepravy se prodloužily z přibližně dvou hodin na šest až dvanáct, na frontu přichází méně paliva, munice i dronů. Ruské jednotky hledají objízdné trasy, omezují pohyb ve dne a přesouvají zásobovací body hlouběji do týlu. To vše zvyšuje náklady a zpomaluje tempo, ale neřeší základní problém.

Základní problém je strukturální: Ukrajina útočí na příliš mnoho komunikací, skladů a podpůrných uzlů najednou. Mobilní palebná skupina dokáže chránit jeden úsek, ne celou síť. A každý přesunutý radar nebo systém PVO odhaluje jiný bod.

Co to znamená pro válku, a co ještě ne

Ukrajinské ministerstvo obrany dává do přímé souvislosti růst middle-strike zásahů a pokles ruských útočných akcí na frontě. Čím více hoří skladů a radarů v týlu, tím méně útoků probíhá na kontaktní linii. Operační logika je přesvědčivá. Strategický zlom to ale ještě není; Rusko dál masivně útočí na ukrajinská města a energetiku, jen přes zimu 2025/2026 vypustilo přes 27 tisíc dronů Šáhid.

Middle-strike kampaň proto nejlépe chápat jako nástroj, který ruskou ofenzívu prodražuje a zpomaluje. Ne jako zbraň, která ji zastaví sama. Síla FP-2 a Hornetu neleží v jednom dronu, ale v systému: v datech, logistice, výrobní kapacitě a v tom, že Ukrajina proměnila dronové údery v každodenní matematiku, kterou Rusko neumí levně pokrýt po celé hloubce svého týlu.

V ruském operačním prostoru přestávají existovat zcela bezpečná místa. A právě to je pro Moskvu problém, na který zatím nemá odpověď.

Článek Ruská armáda selhala, je zcela bezradná. Ukrajinské drony FP-2 a Hornet se prohání v ruském týlu bez trestu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od 105 kilogramů k dvěma stovkám za šest měsíců

Vývoj parametrů FP-2 má tři veřejně zachytitelné body. V listopadu 2025, na prvním briefingu Fire Point pro média v Kyjevě, firma prezentovala FP-2 jako front-strike platformu s nosností 105 kg a operačním dosahem do 200 km. V březnu 2026 Štilerman na tiskové konferenci citované ArmyInform oznámil modernizaci na 158 kg bojové části. A v květnu 2026 přišel další posun: 200 kg a 370 km.

Za šest měsíců tedy nosnost narostla o 95 kilogramů a dolet o 170 kilometrů. Štilerman sám v rozhovoru pro TSN rámoval 200kilogramovou verzi jako „levnou náhradu KAB“, řízených klouzavých bomb, které Rusko masově používá na frontové linii. Zároveň popsal FP-2 jako univerzální létající platformu schopnou nést nejen výbušniny, ale i kvadrokoptéry nebo jiné bezpilotní prostředky. Fire Point současně ukázal koncept „dronu-matky“, tedy nosiče, který nad cílem vypustí menší útočné stroje.

Middle-strike: vrstva, která rozbíjí ruské zázemí

Samotná čísla (200 kg, 370 km) by byla jen technická kuriozita, kdyby za nimi nestála doktrinální logika. Ukrajinské ministerstvo obrany v květnu 2026 veřejně popsalo koncept middle-strike operací, tedy úderů v operační hloubce zhruba 30 až 200+ kilometrů za frontovou linií. FP-2 patří mezi klíčové nosiče této vrstvy.

Typické cíle middle-strike kampaně:

• prostředky protivzdušné obrany a radary
• sklady munice a pohonných hmot
• velitelská stanoviště a centra řízení dronů
• zásobovací trasy a logistické uzly
• prvky ropné a energetické infrastruktury

Od 1. března 2026 Generální štáb potvrdil zneškodnění 81 ruských prostředků PVO. Ministerstvo obrany mezi květnové cíle middle-strike kampaně řadí Moskevský ropný závod, stanice Solněčnogorskaja a Volodarskaja či závod na mikročipy Angstrem v Zelenogradu; konkrétní typ dronu u těchto úderů ale nejmenuje.

Podle nás je právě v tom jádro problému pro Rusko. FP-2 neútočí na jeden spektakulární cíl. Rozebírá prvky, které mají chránit další cíle v týlu: radary, PVO, sklady. Každý zničený radar otevírá cestu dalšímu úderu. Každý zlikvidovaný sklad munice oslabuje frontovou linii o desítky kilometrů dál. Je to kumulativní efekt, ne jednorázový průlom.

Vlastní motor, vlastní navigace, vlastní tempo

Fire Point vyrostl z 18 zaměstnanců v roce 2023 na zhruba 3 700 lidí počátkem roku 2026. Tento růst není náhodný; firma systematicky internalizovala výrobu komponent, které dříve nakupovala externě.

U dronových motorů dosáhla lokalizace 97,5 procenta: 80 z 82 dílů vzniká přímo ve Fire Point, od vstřikování přes frézování a obrábění po finální montáž. Praktický dopad na náklady ilustruje jeden detail: lokálně vyráběný tlumič podle dev.ua zlevnil z přibližně 400 eur na něco přes 70 eur. Firma vedle motorů vyrábí interně i navigační systémy a kompozitní díly.

Navigace si zaslouží zvláštní pozornost. Štilerman v březnu 2026 uvedl, že Fire Point během války vystřídal už sedm generací navigačních systémů a testuje přesné navedení porovnáváním mapy terénu bez GPS. To je přímá odpověď na ruský elektronický boj, který GPS signál v operační zóně spolehlivě degraduje. Pokud se tato metoda osvědčí v praxi, ruské prostředky elektronického boje ztratí proti FP-2 podstatnou část účinnosti.

Důležitá nuance: soběstačnost Fire Point je vysoká, ale ne absolutní. U raketových systémů firma sama přiznává, že některé kritické komponenty (tvrdopalivové motory pro boostery a inerciální navigační systémy) přesouvá mimo Ukrajinu kvůli bezpečnosti výroby. U dronů FP-1 a FP-2 je ale závislost na externích dodávkách výrazně nižší.

FP-2 versus Šáhid: jiná filozofie, jiný účel

Srovnání s ruskými drony Šáhid-136 (Geraň-2) ukazuje, jak odlišné role oba stroje plní.

FP-2 nese čtyřikrát až desetkrát těžší náklad než Šáhid, ale letí výrazně kratší vzdálenost. Není to dálkový saturační prostředek pro zahlcení PVO; je to přesný úderný nástroj na konkrétní vysokohodnotové cíle v dosažitelné vzdálenosti. Verze s ručním řízením po radiokanálu navíc umožňuje útok na pohyblivé cíle, což Šáhid nedokáže.

Pro kontext: starší sourozenec FP-1 je naopak platforma pro údery do hloubky s uváděným dosahem až 1 600 km, ale s výrazně lehčím nákladem kolem 50–60 kg. FP-1 maximalizuje dosah, FP-2 maximalizuje ničivost v kratší hloubce. Dohromady pokrývají dvě klíčové vrstvy ukrajinské úderné doktríny.

Drahý adaptační závod bez jednoduché odpovědi

Rusko odpověď na middle-strike hledá, ale zatím ji nenašlo v dostatečné míře. Ukrajina systematicky ničí právě ty prostředky (PVO, radary, centra řízení), které by měly drony typu FP-2 zachytávat. Fire Point navíc tvrdí výrobní kapacitu kolem 200 letounů denně s možností rychlého zdvojnásobení až ztrojnásobení. Výroba je distribuovaná na více než 50 místech, což ji činí odolnou vůči cíleným úderům.

Dá se čekat, že Moskva bude investovat do mobilních skupin PVO, nových prostředků elektronického boje a přesunů klíčové infrastruktury hlouběji do týlu. Jenže každý takový přesun je drahý, pomalý a sám o sobě snižuje operační efektivitu. FP-2 válku nerozhodne jedním úderem. Ale s každým zničeným radarem a každým vypáleným skladem zvyšuje cenu, kterou Rusko platí za udržení zázemí v chodu.

Článek Rusové čelí novému problému: modernizovaný dron FP-2 unese 200 kg a doletí 370 km. Ukrajinci mu vyvinuli vlastní motor se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stačil jeden dron a „muničák“ začal hořet

V případě skladu v Dovžansku (dříve Sverdlovsk) v okupované Luhanské oblasti je obtížné uvést, co a v jakém množství tam armáda skladovala, protože to pochopitelně tají. Z analýz satelitních snímků a intenzity výbuchů po ukrajinských úderech lze nicméně vyvodit, že nešlo o malý sklad, nýbrž o logistický uzel, který využívá areály dolů a průmyslových objektů.

Video: Rusové jsou jako zkamenělí, exploze byla masivní. Na 1 000 km Ukrajinci zasáhli jejich páteř petrochemického průmyslu

Analytici odhadují, že podobné uzly v hloubi okupovaného území dokáží skladovat zásoby pro celý armádní sbor na několik týdnů intenzivních bojů. To odpovídá tisícům palet s municí, ať jde o tu do ručních zbraní, granáty, protitankové střely a střely pro PVO, rakety do raketometů a další. Ztráta velkého muničního skladu může vést k brzkému snížení bojeschopnosti vojáků v určitém směru, v tomto případě zřejmě hned v několika na jižní frontě.

Wikipedia potvrzuje, že by mělo jít o dobře zabezpečený objekt, do něhož není možné vniknout zejména po zemi. To by ovšem v Dovžansku ani nedávalo smysl, protože leží skoro 200 km od linie bojů, potvrzuje LiveUAmap. Ukrajinci proto použili dron, a Armádní Zpravodaj domnívá, že šlo o FP-2, který je k těmto účelům velmi oblíbený, a navíc umí pronikat ruskou PVO.

„Su-57 naprosto poráží F-35,“ tvrdí drze bývalá důstojnice amerického letectva. Vyvolala celosvětovou bouři

Sestává ze dřeva, překližky a kompozitních materiálů, díky čemuž je těžko detekovatelný, a oproti jiným srovnatelné velikosti je několikrát levnější, a též nese větší hlavici. Ta v základu dosahuje 105 kg, ale později se objevila i verze se 158kg hlavicí, potvrzuje Militarnyi. Záběry (níže) ukazují mohutný požár, a je běžné, že se postupně šíří na další objekty a dochází k sekundárním detonacím, kvůli čemuž často není možné ho rychle uhasit.

Occupied Dovzhans'k, Luhansk region, after a drone attack. pic.twitter.com/F8eAmCmleH

— Exilenova+ (@Exilenova_plus) April 9, 2026

Hořící muniční komplex v Dovžansku po útoku ukrajinského dronu (zveřejněno 09. dubna 2026)

Článek Video: ruští vojáci na frontě v problémech. Ukrajinci na 200 km zasáhli obrovský muniční komplex a odřízli je se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dronu se 105kg hlavicí raketomet neodolá

BM-30 Smerč s 12 hlavněmi představuje vrchol sovětské éry těžkých raketometů ráže 300 mm, který dokáže během 38 s zasypat plochu o rozloze 67 hektarů ničivou salvou až na vzdálenost 120 km. Je navržen pro ničení koncentrací vojsk, obrněné techniky i velitelských stanovišť, přičemž využívá širokou škálu kazetové i monoblokové munice, uvádí Wikipedia.

„Právě jsme zajali 4 krásky.“ Ruští velitelé vyslali vojáky vztyčit vlajku ve vesnici, která jim nepatřila. Ukrajinci si na ně počkali

Modernizovaný nástupce Tornado-S pak posouvá jeho schopnosti do 21. století díky integraci digitálního řízení palby a navigace GLONASS. Hlavní výhodou jsou přesně naváděné rakety 9M544 a 9M549, které zasahují cíle s vysokou přesností na vzdálenost až 120 km. Tornado-S tak funguje jako ruská odpověď na systémy HIMARS, ovšem s mnohem větší ničivou silou.

Na druhou stranu je oproti nim méně přesný. Trefí se nejspíše s odchylkou min. 7 metrů, kdežto M142 HIMARS zasáhne s přesností pod metr. Tornado-S to nicméně částečně kompenzuje právě vysokou ráží a salvou zacílenou na jednu oblast. Ukrajinci se proto logicky snaží o zničení vždy, když tento raketomet lokalizují, jelikož jim působí nemalé škody.

Video: americké letectvo odtajnilo záběry, jak totálně zničilo íránskou raketovou základnu

„Nejšpinavější a zároveň nejsilnější konstrukce v řadě sovětských/ruských raketových systémů. Právě Tornado-S terorizuje Charkov, Záporoží, Sumy, Cherson, Nikopol a další klidná města Ukrajiny,“ vysvětlili ukrajinští vojáci. Generálporučík Robert „Maďar“ Brovdi potom doplnil, že se podařilo na Krymu, konkrétně u vesnice Sovchozne, podařilo zničit tři raketomety BM-30 Smerč nebo Tornado-S, a též TZM (transportní nakládací vozidlo) pro ne.

Soudě dle ovládacího rozhraní se redakce ArmádníZpravodaj.cz domnívá, že k tomu posloužily drony FP-2, které jsou k úderům na Krymu stále oblíbenější. Doletí až 200 km a unesou na ně hlavici těžkou až 105 kg, uvádí Militarnyi. Jejich výhodou je, že je nelze tak snadno rušit, a PVO má problém s jejich lokalizací, protože jsou z kompozitů, dřeva a překližky.

Článek Video: Ukrajinci udeřili daleko v týlu, aby zničili ty „nejšpinavější“ raketomety, jaké Rusové mají. A dostali hned tři se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Hlavice dronu FP-2 má mít 158 kg

Záměrem konstruktérů pracujících na vylepšení dronu FP-2 je zvýšit hmotnost jeho hlavice na 158 kilogramů, uvádí Militarnyi, což by značně zvýšilo jeho ničivou sílu – mohla by se dokonce začít blížit standardním leteckým pumám. Například americká Mk 82 má hmotnost 230 kilogramů a její používání letectvy mnoha zemí ukazuje, že je dostatečně silná. Pokud by se k ní dron FP-2 svými účinky přibližoval, byla by to pro ruskou armádu citelná rána.

Video: takový masakr Rusové nečekali. Ukrajinci střelami Storm Shadow zdevastovali klíčovou továrnu, na níž závisí PVO i bombardování

FP-2 je poměrně nová zbraň, ukrajinská armáda ji představila na konci léta 2025. KyivPost uvádí, že má hlavici o hmotnosti 105 kg, i když údaje se v některých zdrojích mírně liší. Dolet je potom 200 km, což je více než má střela z amerického raketometu M142 HIMARS. Drahé a nedostatkové rakety se proto Ukrajinci snaží dronem nahradit, a často se to daří. Výhodou této modernizace má být i skutečnost, že dosah má zůstat zachovaný.

Dron se hodí na mnoho cílů

Rozsah cílů, na něž FP-2 v posledních měsících míří, je široký. Pravda uvádí, že bývá používán k útokům na soustředění ruských vojáků a techniky, ale známé jsou i údery na budovy, v nichž se vojáci schovávali, k úderům proti systémům PVO, a nejspíše i dalším cílům. Armádní Zpravodaj si dokáže představit, že může být mimořádně vhodný třeba k ničení skladů munice.

Ukrajincům se podařilo nemožné. Rusové se pořádně potí a slábnou, strategické útoky snížily jejich aktivitu o 18 %

Zvýšení ničivé síly jeho hlavice z něj udělá ještě nebezpečnější, a stále relativně levnou zbraň, kterou lze vyrábět ve vysokých počtech. Větší hlavice znamená, že by si mohla poradit i s odolnějšími cíli, proti nimž dosud nestačila. Teoreticky by v nějaké úloze mohla nahradit i střelu, jakou je Storm Shadow, jelikož ta je mimořádně vzácná. Na druhou stranu platí, že ani zvětšená hlavice určitě nebude mít takovou průraznost jako tato střela.

„Madyar’s Birds“ 9th batallion „Kairos“ operators use FP-2 drones to destroy russian S-300/400 64N6 „Tombstone“ radar and Buk-M2 TEL. March 8th, 2026.#Ukraine #Russia #UkrainianWar #UkraineWar #RussiaUkraineWar #RussiaUkraine #Ukrainewar pic.twitter.com/9adNwEhxWX

— WarFootageHQ (@WarFootageHQ) March 9, 2026

Útoky dronů FP-2

Článek „Malý Storm Shadow“: extrémně ničivý dron Rusy sráží. Ukrajincům se do něj podařilo napěchovat ještě o 50 % větší hlavici se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinci vedli úder na radar S-300 velmi přesně

S-300 je systém protivzdušné obrany schopný ničit letadla, vrtulníky a řízené střely, v omezené míře pak také balistické rakety, uvádí Wikipedia. A to na vzdálenost až 250 km, což se odvíjí od typu cíle a použité střely. Detekční dosah radaru je potom až 300 km, a zvládne navádět palbu na 24 cílů současně. V modernizaci VM se dokonce stal prvním na světě, který dokázal současně zasáhnout střely s plochou dráhou letu, letadla a balistické cíle.

Nečekaný únik odhaluje nové podrobnosti o tanku T-95. Rusové navrhli zdaleka nejsilnější tank na světě

Ve výzbroji ho lze nalézt od roku 1978, ale proti starší technice, zejména té, která není stealth, ho lze použít. Jedna baterie S-300 se přitom skládá z velitelského vozidla, několika vozidel s odpalovači střel, a radarů různých zaměření, což závisí na typu systému – může jít o přehledový na dlouhou vzdálenost, k detekci cílů v malých výškách, vyhledávací apod.

Ukrajinská armáda měla v tomto případě zasáhnout 9S32M1, což je podle amerického ODIN třísouřadnicová vícekanálová radarová naváděcí stanice pro střely navržená k řízení bojového provozu protiletadlového raketového systému. Kromě autonomního vyhledávání cílů se stará o navádění střel, a podle všeho toho má být schopen na vzdálenost až 200 km.

Kreml si 2krát rozmyslí, jestli něco zkusí, šance by měl mizivé. Německo kupuje stovky nejlepších houfnic světa

Oryx uvádí, že byly za téměř 4 roky zničeny jenom dva takové radary, takže je lze označit za poměrně vzácné. K zasažení stanice došlo nespecifikovaným dronem, ale podle typu letu se jistě jednalo o klasickou letadlovou konstrukci s křídly. Ten přitom patřil 412. brigádě bezpilotních systémů ukrajinské armády, která se o to postarala někde v Doněcké oblasti.

Wikipedia uvádí, že její jednotky působí jak v Doněcké, tak v Záporožské oblasti, které spolu sousedí. Armádní Zpravodaj podle toho odhaduje, že mohly použít FP-2, což je dron s doletem asi 200 km, na něž unese hlavici těžkou až 105 kg, uvádí theDefender. I pouhé poškození radar vyřadí z provozu, jelikož jde o extrémně citlivé zařízení.

Článek Video: Ukrajinci ukázali, kdo je pán. Stačil jim jediný úder a oslepili celou baterii ruské protivzdušné obrany se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

PVO zřejmě dron ani nezaregistrovala

Ropa je pro Rusko klíčovou komoditou, ať se jedná o její vývoz, tak o soběstačnost jak průmyslu civilního, tak vojenského. Právě armáda je v posledních letech velikým konzumentem, jelikož ji potřebuje zejména k pohonu „hladových“ tanků, BVP, transportérů, ale též letadel, dronů a lodí, stejně jako k pohánění generátorů, výrobě zbraní atd., uvádí Wikipedia.

Kreml žasne, Ukrajinci chystají proti jeho hordám mimořádně dobrou zbraň. Vytvoří si raketomet pro přesné údery

Armádní Zpravodaj ověřil, že má ropný sklad celkem 9 nádrží, a mohutnost požáru naznačuje, že nejméně jedna z nich vytrvale hořela. Obvykle ji přitom nelze uhasit a je nutné počkat, než veškerá ropa dohoří. Objekt přitom patří Kaluganefteproduktu, dceřiné společnosti Rosneft, a je v něm skladováno palivo, konkrétně benzín AI-92, AI-95, a nafta.

Jelikož je na záběrech vidět až hořící skladiště, nelze říci, jakým dronem k zásahu došlo, ale není to zase tak těžké odhadnout. Redakce Armádního Zpravodaje registruje, že k podobným útokům ukrajinská armáda často využívá An-196 Liutyi, který unese až 75kg hlavici, pakliže letí na vzdálenost 600 km, případně 50kg až na 2 000 km, vysvětluje Wikipedia.

Video: Ukrajinský důstojník měl jenom chvíli. Ale přesto se chopil staré Igly a sestřelil ruskou střelou s plochou dráhou letu

Velmi pravděpodobný je pak také FP-2 s odletem až 200 km, na něž unese 105kg hlavici, uvádí Militarnyi, takže je schopen napáchat o něco větší škody, a z ukrajinského území by rovněž ke skladu doletěl. Poukazuje to přitom na děravou ruskou PVO, která nebyla schopna dron v průběhu asi 180 km vyřídit; dost možná se jí ho ani nepodařili lokalizovat.

The oil depot in the village of Lyudinovo continues to burn after the arrival of a festive unmanned aerial vehicle. https://t.co/Xh0V0VHBJ6 pic.twitter.com/lINPFLewXP

— Exilenova+ (@Exilenova_plus) December 31, 2025

Požár ruského ropného skladiště u města Ljudinovu v Kalužské oblasti (zveřejněno 31. prosince 2025)

Článek Video: Ukrajinci způsobili mohutný požár ropného skladiště. Ruská PVO tomu za skoro 200 km nedokázala zabránit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

PVO evidentně drony vůbec neviděla

S-350 je systém protivzdušné obrany středního dosahu. Nejčastěji využívá střely 9M96, které má také S-400, a dostřelí s nimi od 1,5 do 120 km, uvádí Wikipedia. Vedle toho má ještě 9M100 s dosahem 10 až 15 km, ale nebezpečný je pochopitelně hlavně s prvními. Slouží v podstatě jako doplněk S-400 a S-500, přičemž nahrazuje 9K37 Buk a Tor.

Video: Ukrajinský důstojník měl jenom chvíli. Ale přesto se chopil staré Igly a sestřelil ruskou střelou s plochou dráhou letu

Alespoň to byl tedy záměr, ale soudě dle jeho složitosti k tomu nejspíše hned tak nedojde. A to i z důvodu, že se skládá z několika vozidel, min. z velitelského, radarového a odpalovacího, což znamená, že potřebuje relativně hodně prostoru. Oproti systémům TELAR, které kombinují vše zmíněné na jednom vozidle, to pro ně představuje značný handicap.

Součástí systému může nicméně být radarů několik, přičemž každý sleduje jiný typ cílů a na jinou vzdálenost. Zničit každý jeden z nich může ukrajinské armádě poskytnout výhodu, jelikož jí to otevře nebe k útokům jak klasickými pilotovanými letouny, tak velkými drony, stejně jako řízenými střelami. S-350 si přitom poradí i s těmi ve velmi nízké výšce.

Ukrajinci provedli hluboký úder v ruském týlu. Bezradná PVO propustila jejich útoky na vojenské letiště 500 km od fronty

Ukrajinci zasáhli radar sebevražedným dronem, podle typu letu měl klasickou letadlovou konstrukci. Armádní Zpravodaj to odhaduje na FP-2, který nese 105kg hlavici až na 200 km, uvádí Militarnyi. I když není jasné, kde k zásahu došlo, postarala se o něj dronová jednotka známá jako Maďarovi ptáci, která působí poblíž Chersonu, uvádí Wikipedia.

Zasáhnout se podařilo také Tor-M2, který umí udeřit na vzdálenost až 10 km ve výšce až 10 km, a jeho velkou výhodou je, že dokáže vypálit během 2 až 3 vteřin od zastavení, uvádí Wikipedia. Ovšem jak vidno, v tomto případě stál na místě, díky čemuž se stal mnohem snazším cílem. Ani u něj není potvrzen žádný dron, ale Armádní Zpravodaj to opět odhaduje na FP-2.

Článek Video: Ukrajinci zasadili tvrdou ránu ruské PVO. Vyřadili jí dokonce vzácný radar S-350 Vitaz se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zasáhne až na 3 000 km více než tunovou hlavicí

Flamingo, celým názvem FP-5 Flamingo, je de facto z nouze vyvinutá střela s plochou dráhou letu, u níž byl kladen důraz na nízkou cenu a co nejjednodušší výrobu, ale při dodržení doletu v tisících kilometrů, během něhož dopraví silnou hlavici. A to se povedlo, jelikož uletí až 3 000 km a unese 1 150 kg, zatímco celá váží 6 tun a měří 6 metrů, uvádí Wikipedia.

MiG-31 je dlouhodobá hrozba pro Ukrajinu. Nejrychlejší bojové letadlo světa jí působí obrovské škody

Její cena je potom nejspíše kolem 500 tisíc dolarů, což je v přepočtu 10,7 milionu korun. Oproti řadě alternativ je to několikrát méně. Pro Ukrajinu jde o klíčovou zbraň, protože ohrozí všechny ruské cíle až na západní Sibiři, kde dokáže poškodit nebo zničit například zbrojovky, muniční sklady, bunkry, kasárny, velitelství apod., jelikož má dostatečně silnou hlavici.

To je pro Vladimira Putina a jiné vysoké představitele Ruské federace pochopitelně velká hrozba, a ačkoliv ji veřejně nepřipouští, aby si zachovali tvář neohrožených vůdců, i laik si umí spočítat, že je opak pravdou. Sami Rusové střelu během letu natočili, když jim letěla na území, a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský uvedl, že ji průběžně používají a testují.

Jaká je její výroba, není jasné, ani nakolik je pokročilá. Ačkoliv nasazována je, nejspíše stále ne v takových počtech, což vyvolává otázky. Ale jiní zřejmě vědí více než veřejnost, protože saudskoarabská obranná společnost EDGE má zájem o 30% podíl v ukrajinské zbrojovce Fire Point, která stojí jak za střelami FP-5 Flamingo, tak za drony FP-1 a FP-2.

Video: Ukrajinci si připsali úspěch, který vzal Rusům iniciativu. Zničili jim velkou základnu dronů 70 km od Pokrovsku

Má být velmi dobře obeznámena s podrobnostmi, což podle Armádního Zpravodaje naznačuje, že je střela nejenom funkční, ale také schopna masové produkce. Stojí za zmínku, že byla Fire Point oceněna na 2,5 miliardy dolarů, tj. asi 51,5 miliard korun, přičemž má obchod dosahovat výše 760 milionů dolarů, uvádí UNITED24 Media, což je 15,673 miliard korun.

Článek Ukrajinské Flamingo zaujalo zahraniční investory. Oceňují efektivní a levný nástroj, který děsí Kreml se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ztráta iniciativy byla pro Rusy velkou ranou

Shahed 136 je původně íránský dalekonosný dron, ale Rusko ho licenčně vyrábí jako Geran-2 a patří dnes mezi jeho hlavní úderné prostředky. Armádní Zpravodaj ho označuje dokonce za jednu z vůbec nejdůležitějších zbraní, protože dokáže terorizovat obyvatelstvo nebo zahlcovat protivzdušnou obranu, a Rusko ji nasazuje i ve stovkách kusů denně.

Putin nebude nadšený, Švédové ho chytí do šachu. Gripeny dostanou střely Taurus, které z NATO doletí až k Moskvě

Wikipedia upřesňuje, že doletí až 2 500 km a nese 50kg hlavici, přičemž kombinuje navádění prostřednictvím GNSS (satelitní), INS (inerciální) a umělé inteligence, což má zajišťovat poměrně vysokou přesnost i v rušeném prostředí. Jenomže problémem pro ruskou armádu je, že se proti nim naučila ta ukrajinská docela obstojně bojovat a vyvinula i řadu specializovaných zbraní určených vyloženě proto nim – příkladem je Bullet Interceptor.

Tou vůbec nejlepší strategií je nicméně zničení stanoviště, z něhož jsou vypouštěny, ideálně pak včetně operátorů a dalšího personálu, ale není jasné, zda k tomu došlo i v tomto případě. Odnést to každopádně mělo logistické centrum, předletové přípravné a údržbové místo, centrální skladovací zařízení, a místo shromažďování personálu odpovědného za přípravu a technickou předstartovací údržbu bezpilotních letadel Geran (Shahed) a Gerbera.

Video: Rusové ztratili tři nejmodernější tanky, T-90M Proryv-3, v jedné bitvě. Nestává se často, aby jich poslali tolik

Gerbera je přitom čistě ruská konstrukce, ale podle Wikipedie doletí do 600 km, takže má pokrytí stále velmi slušné. Vyřazením takového stanoviště je jasné, že Rusové ztratí v dané oblasti iniciativu, a že bude ušetřeno mnoho cílů, proti nimž by jinak drony vypouštěli. Ze záběrů je patrné, že byla základna v Doněcku zasahována bezpilotními letouny.

Nebylo sice upřesněno, o jaké se jednalo, ale redakce Armádního Zpravodaje to odhaduje na již dobře známé FP-2. Ty podle Militarnyi doletí až 200 km, na něž dopraví až 105kg hlavici, takže jsou velmi vhodné právě proti budovám a celkově větším a odolnějším cílům. Dokážou totiž napáchat poměrně velké škody jediným úderem, což video potvrzuje.

Útok ukrajinské armády na dronovou základnu ruských operátorů v Doněcku (zveřejněno 30. prosince 2025)

Článek Video: Ukrajinci si připsali úspěch, který vzal Rusům iniciativu. Zničili jim velkou základnu dronů 70 km od Pokrovsku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nové drony pustošily jednu základnu za druhou

Akci proti ruským okupantům provedla speciální jednotka „Alfa“ spadající pod bezpečnostní službu Ukrajiny, ale neznámo na jakém místě – upřesnila pouze tolik, že šlo o dočasné okupovaná území, což zahrnuje Chersonskou, Záporožskou, Doněckou, Luhanskou, Charkovskou a Sumskou oblast, eventuálně také Krym, který Ukrajinci stále považují za svůj.

Rovnováha sil na východním křídle NATO se mění a Putin to ví. Lotyšsko spustilo výrobu BVP ASCOD 2

Rozsah ruské okupace potvrzuje LiveUAmap, a vzhledem k tomu, že jsou mnohé útoky vedeny v hustě zastavěných a nezničených oblastech, odhaduje Armádní Zpravodaj, že jde o některé na západní hranici ruského tažení, protože východní oblasti jsou často silně poničené palbou dělostřelectva a leteckým bombardováním – často zůstávají jenom sutiny.

Ukrajinské speciální jednotky měly přitom nasadit drony FP-2, což svědčí o důležitosti eliminovat ruské vojáky a jejich vybavení hromadně. Jedná se o novou konstrukci, resp. vychází z FP-1, a je poměrně velká – přesné rozměry nejsou známy, ovšem soudě dle porovnání s člověkem může na délku měřit cca 2,5 metru a rozpětí křídel mít asi 3,5 m Jeho předností se pak velká 105kg hlavice, ale některé zdroje tvrdí až 121 kg, a dosah až 200 km, uvádí theDefender.

Rusové demoralizují vlastní vojáky, jak to Ukrajinci neumí. Omylem je bombardují, za rok na ně shodili skoro 130 bomb

Jeho předchůdce má přitom dosah až 1 600 km, a protože se osvědčil, byl na jeho základě vyvinut FP-2 s menším dosahem. Nabízí také autonomní navádění na stacionární cíle, díky čemuž funguje i v rušeném prostředí, ačkoliv umožňuje též ruční ovládání, uvádí Militarnyi s tím, že se o něm první zmínky objevily teprve na přelomu srpna a září 2025.

Od počátku má přitom působit na frontě, což záběry jasně dokazují. Údery na cíle jsou přesné a výbuchy poměrně mohutné, potažmo odpovídající hlavici těžké 100 až 120 kg. Armádní Zpravodaj z některých fotografií zjistil, že Rusové v nitru dronu identifikovali OFAB-100-110, což je gravitační puma s vysoce tříštivou hlavicí proti živé síle a lehkým cílům.

Článek Video: Ukrajinské speciální jednotky nasadily nové těžké drony se 105kg hlavicemi a ničily jednu ruskou základnu po druhé se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.