Čínská loď „nabrala“ filipínskou z boku

Jak vypadá střet čínského (a v tomto případě filipínského) plavidla pobřežní stráže, zobrazuje video pod tímto článkem. Ukazuje čínskou loď, jak naráží do boku filipínské, k čemuž MilIn uvádí, že byla vážně poškozena, ale nikdo nebyl zraněn. Incident se odehrál více než tisíc kilometrů od čínského pobřeží a asi 100 kilometrů od filipínského. Problémem je, že i přes tuto vzdálenost prohlašuje Čína toto území za své, zatímco Filipíny poukazují na skutečnost, že jde o jejich výlučnou ekonomickou zónu sahající zhruba 370 km od pobřeží.

With Cost Guard vessels, does size matter?

Larger #China coastguard ship blocking way of Philippines CG boat.

The Chinese Zhaoyu-class cutter is 110m long and 3,450 tonnes

Filipino Parola-class cutter is 44m long and ~280 tonnes

(PCG does have some larger ships also) pic.twitter.com/BH3ChECNN3

— H I Sutton (@CovertShores) July 5, 2023

Čína opírá své nároky o tzv. desetičárkovou linii; BreakingDefense uvádí, že zabírá naprostou většinu Jihočínského moře, ale i další území, což okolní státy odmítají. Jde o území s bohatými lovišti ryb a na dně se v některých oblastech nachází i suroviny jako ropa a zemní plyn. Filipíny daly dříve čínské nároky k mezinárodní arbitráži a stálý arbitrážní soud v roce 2016 rozhodl, že jsou neoprávněné, uvádí Wikipedia. Ta však rozsudek neuznává a do sporných oblastí vysílá i ozbrojené síly a buduje v nich základny na umělých ostrovech.

Článek Video: provádí-li Čína nezákonné a agresivní manévry, může její loď taranovat filipínskou a způsobit tak vážnou kolizi se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

103 nepřátelských letadel za den

Tchaj-wan dodnes není drtivou většinou světa za samostatný nezávislý stát uznáván, a konkrétně pevninská komunistická Čína trvá na tom, že je pouze její vzbouřenou provincií. Ani to ale ostrovnímu státu nijak nebránilo, aby během dlouhých let vybudoval pevné mezinárodní vztahy a silně rozvinul jak svou ekonomickou, tak i vojenskou infrastrukturu. Neustálé obavy z možné invaze země draka učinily z Tchajwanců vysoce militarizovaný národ, jehož obrana je založena na moderních technologiích a spolupráci s USA.

A to vše k velké nelibosti čínských komunistů. Ti ostatně dali v posledním roce poměrně jasně najevo, že jejich touha ovládnout Tchaj-wan vojenskou cestou nabrala jasné obrysy. Uspořádali například několik vojenských cvičení v blízkosti ostrova, přičemž každé z nich simulovalo ofenzivní operace vůči tchajwanským vojenským i civilním cílům. To největší cvičení probíhalo v srpnu 2022, kdy svět nahlížel, zda se čínské cvičení nezvrhne ve skutečnou invazi.

Naštěstí se tak ale nestalo, čímž byl nejspíše zachráněn celosvětový mír i ekonomika. Ačkoliv někteří dodnes považují zemi draka za zaostalou a rozvojovou, opak je pravdou (miliony a miliony lidí žijících v chudobě teď neřešme) a ještě před pandemií covidu-19 aspirovala na nejsilnější ekonomiku světa. Ta je ostatně i nutným základem pro její mohutné zbrojení, v němž pomalu předhání dokonce i Ameriku a její spojence.

Čínské stíhačky Chengdu J-20 jsou rychlejší a obratnější než americké F-35, nemají žádné technické potíže, a také jich vzniká více

Ale zpět k Tchaj-wanu: Američané se rozhodně nechtěli nechat připravit o kontrolu, nebo spíše značný vliv v Jihočínském moři, který jim přátelství s ostrovní zemí zajišťovalo. Čínská lidová republika na to pochopitelně nemohla reagovat tvrdou pěstí, a tak změnila taktiku, kdy takřka denně armádu Tchaj-wanu šikanuje a provokuje. Pomineme-li různá ekonomická embarga, využívá hlavně vojenské prostředky k dennímu narušování tchajwanského prostoru.

Organizuje kupříkladu námořní cvičení v blízkosti ostrova a posílá letouny do tchajwanského vzdušného prostoru, na což mohou země v případě nepovoleného vstupu reagovat i sestřelením – v tomto případě k tomu ale z opatrnosti nedochází, téměř jistě by to Čína brala jako záminku k hromadnému útoku. Její „drzost“ dokazuje i případ, kdy během jediného dne narušila vzdušný prostor ostrova hned 103 letouny, aby mj. otestovala protivzdušnou obranu.

Tchajwanská armáda je připravena

Stále vyšší hrozba invaze donutila Tchaj-wan masivně investovat do vlastní bezpečnosti a značně navýšit počty vojáků. Jeho armáda má aktuálně zhruba 169 tisíc příslušníků, což je asi 12krát méně, než kolik jich má k dispozici komunistická Čína, ale na druhou stranu má k dispozici ještě 1,6 milionu záložníků. Vedle toho těží z vojenské spolupráce s USA, díky níž je bohatě zásobován vojenskou technikou. Rozvinutý má však i vlastní zbrojní průmysl a ekonomiku celkově. Tchajwanská armáda je tak na případný střet dobře vyzbrojena a připravena.

Američané mají menší, ovšem stále silnější námořnictvo než Čína; ale převaha už není tak jednoznačná, na což Spojené státy reagují

Samotný ostrov je poměrně významná součást obrany, má vysoké hory a jen několik pláží vhodných k vylodění. Geografie ostrova ale není to jediné, na co Tchaj-wan spoléhá – oporu armády mají tvořit již zmínění záložníci a pak jedny z nejlepších vojenských systémů na světě. Vyzdvihnout lze tanky M1A2 Abrams, stíhačky F-16 Fighting Falcon, raketomety HIMARS a protilodní AGM-84 Harpoon. Ani loďstvo však nezahálí a může se opřít o minimálně 4 torpédoborce, 4 fregaty a jednu novou ponorku domácí produkce.

Článek Čínské obtěžování Tchaj-wanu: narušování vzdušného prostoru i 103krát za den má vynutit záminku k legitimaci okamžité invaze se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Soupeření Číny, Ruska a USA je dlouhodobé

Hlavním soupeřem jsou v oblasti Pacifiku samozřejmě Spojené státy americké, které jsou trnem v oku jak Rusku, tak Čínské lidové republice. Největší země světa je hlavně vzhledem k rozsáhlí podpoře Ukrajiny s nejsilnější zemí světa na kordy, zatímco zemi draka zase vadí americká přítomnost v západním Pacifiku a podpora některých států, s nimiž má územní spory. Nejvíce ožehavé jsou americké záruky Tchaj-wanu, který Čína považuje za své vzbouřenecké území, ale USA ho slíbily v případě útoku bránit, na což se už Tchaj-wan připravuje.

„Pryč se zlým Západem i Ruskem“, zájem je o čínské vojenské letouny: jsou ekvivalentem F-16 a nahradit mohou i Panavia Tornado

Výsledkem amerického vlivu jsou pak akce jako velké čínsko-ruské cvičení u Aljašky na přelomu července a srpna 2023. Účastnilo se ho 11 plavidel včetně čínských torpédoborců třídy Type 052 nebo ruských třídy Udaloy. I když se pohybovala v mezinárodních vodách, i tak k nim Američané vyslali hned 4 své torpédoborce a hlídkový letoun Boeing P-8 Poseidon. V poslední době spolu však ruské a čínské lodě hlídkovaly i na dalších sporných místech.

Velmoci mají řadu územních sporů

Rusko a Čína mají v oblasti západního Pacifiku s jinými státy velké spory. Rusko hlavně s největším tamním spojencem USA, tedy s Japonskem, protože na konci druhé světové války okupovalo japonské Kurilské ostrovy. Čína se zase pře s Japonci o menší ostrůvky, ale ještě vážnější jsou její akce v Jihočínském moři. Téměř celé si ho nárokuje pro sebe, přičemž si počíná velmi agresivně. Nutno říci, že Spojené státy americké, ale i další západní země, tam občas posílají lodě na podporu jiných států, potažmo aby čínské aktivity utlumily.

iZdroj fotografie: Ozbrojené síly Izraele

Na stále drzejší akty Číny a Ruska začínají okolní státy pochopitelně reagovat. Například v USA probíhá debata, zda na Aljašce zřídit stálou základnu námořnictva, což by znamenalo posílení jehid přítomnosti v oblasti severního Pacifiku´, s zároveň by to bylo blízko do Ruska. Američané mají už teď pakt AUKUS složený z USA, Velké Británie a Austrálie, ale spolupráci a větší koordinaci se snaží prohlubovat i s Japonskem a Jižní Koreou. I v jejich případe se mluví o uzavření nějakého paktu, což samozřejmě zvyšuje obavy Číny i Ruska.

Článek Čínsko-ruská flotila podtrhuje spolupráci obou zemí a Americe tak roste velká protiváha aneb „Nepřítel mého nepřítele je můj přítel“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.