<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	 xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" xmlns:szn="https://www.seznam.cz">

<channel>
	<title>Kazachstán &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<atom:link href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/kazachstan/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<description>Aktuální události, historie, výzbroj a technika</description>
	<lastBuildDate>Wed, 16 Sep 2026 20:59:32 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=5.7.10</generator>

<image>
	<url>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/cropped-apple-touch-icon-32x32.png</url>
	<title>Kazachstán &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Kazachstán se otáčí zády k Rusku, kupuje čínské K-8W. A bude to horší, asi chystá přechod na J-35 páté generace místo Su-57</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/kazachstan-se-letecky-otaci-zady-k-rusku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 17 Sep 2026 08:54:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[Čína]]></category>
		<category><![CDATA[cvičný letoun]]></category>
		<category><![CDATA[Kazachstán]]></category>
		<category><![CDATA[Letectvo]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=366320</guid>

	
					<description>Astana jedná s čínskou CATIC o šesti proudových cvičně-bojových letounech K-8W. Pokud by následoval i výběr stíhačky J-35, Rusko ztratí poslední výsadní pozici v kazašském letectvu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když si středoasijský stát, který po rozpadu Sovětského svazu létal výhradně na ruských strojích, začne skládat letectvo jako investiční portfolio (kus od Airbusu, kus z Číny, kus z Ruska), nejde o jeden obchod. Jde o systémovou změnu pravidel. Právě to se děje v Kazachstánu a Moskva zatím nemá veřejnou odpověď. Podle německého odborného serveru <a rel="nofollow" href="https://www.flugrevue.de/militaer/keine-jak-130-kasachstan-beschafft-kampftrainer-und-transporter-aus-china/">Flug Revue</a> proběhla ve dnech 11. až 13. srpna 2026 jednání mezi kazašským státním exportérem Kazspecsexport a čínskou korporací CATIC o pořízení šesti kusů K-8W, lehkého proudového cvičně-bojového letounu. Oficiální podpis smlouvy zatím potvrzen nebyl, ale zveřejněné materiály a fotografie z jednání naznačují, že záměr je vážný. A hlavně není osamocený.</p>



<h2 id="h-est-letoun-kter-m-n-v-cvikovou-osu">Šest letounů, které mění výcvikovou osu</h2>



<p>Letoun K-8W je exportní varianta čínsko-pákistánského typu K-8 Karakorum, jednomotorového podzvukového stroje určeného primárně pro pokročilý proudový výcvik a lehké bojové úkoly. Podle dostupných technických databází dosahuje maximální rychlosti kolem 800 km/h a unese přibližně 1 000 kg výzbroje na pěti závěsnících. Pro srovnání: ruský Jak-130, o který měl Kazachstán dříve zájem, nabízí maximální rychlost 1 060 km/h, nosnost 3 000 kg na devíti závěsnících a výrazně sofistikovanější avioniku navrženou jako přímý mezistupeň k moderním víceúčelovým bojovým letounům.</p>



<p>Na papíře tedy Jak-130 vyhrává. Jenže Astana zjevně nehledá jen nejlepší parametry, hledá nezávislost. Každý nový typ od jiného dodavatele znamená vlastní zásobovací řetězec, vlastní výcvikovou infrastrukturu a vlastní servisní smlouvy. A tím pádem menší vyjednávací sílu Moskvy při příštím tendru.</p>



<h2 id="h-nsk-stopa-v-kaza-sk-m-letectvu-u-nen-novinka">Čínská stopa v kazašském letectvu už není novinka</h2>



<p>Nákup K-8W by nebyl prvním průnikem čínské letecké techniky do kazašské armády. Ministerstvo obrany v Astaně oficiálně uvádí ve výzbroji úderně-průzkumné bezpilotní systémy <a rel="nofollow" href="https://www.gov.kz/memleket/entities/mod/press/news/details/168692">Wing Loong</a>. Podle sekundárních zdrojů kazašské letectvo již začlenilo i čínské transportní letouny Y-9E, střední turbovrtulový typ s nákladovou kapacitou kolem 30 tun, tedy více než americký C-130J Super Hercules s jeho přibližně 21 tunami, byť americký stroj má nesrovnatelnou výhodu v globální servisní síti a alianční interoperabilitě.</p>



<p>Vedle čínské větve ale roste i ta západní. Airbus Kazachstánu dodal jedenáct transportních C295 a v prosinci 2024 předal první ze dvou objednaných těžkých transportérů <a rel="nofollow" href="https://www.airbus.com/en/newsroom/press-releases/2024-12-airbus-delivers-first-a400m-for-kazakhstan">A400M</a>, včetně balíku údržby a výcvikové podpory. Výsledkem je flotila, která už dnes vypadá jako katalog tří kontinentů, a ruské stroje v ní přestávají být samozřejmostí.</p>



<h2 id="h-pro-by-j-35-byl-pro-moskvu-skute-n-r-na">Proč by J-35 byl pro Moskvu skutečná rána</h2>



<p>Šest lehkých cvičných letounů samo o sobě nezlomí ruský vliv. Skutečně citlivou otázkou je, co přijde v nejvyšší bojové kategorii. Kazašští představitelé v minulosti naznačili záměr pořídit stíhačku páté generace v horizontu dvou let, což by odpovídalo přibližně rokům 2026–2027. Na stole leží dvě hlavní varianty: ruský Su-57 a čínský J-35A.</p>



<p>Su-57 Rusko prezentuje jako svůj vlajkový exportní produkt páté generace, se stealth koncepcí, síťovými senzory a širokým arzenálem řízených zbraní. Rostec na něm staví značnou část svého exportního marketingu. Jenže právě proto by jeho odmítnutí bolelo dvojnásob. Čínský J-35A, který veřejně debutoval na leteckém veletrhu Airshow China v listopadu 2024, nabízí stealth koncepci střední hmotnostní kategorie a (což je pro Astanu možná důležitější) zapadá do čínského ekosystému, který v kazašském letectvu už zapouští kořeny.</p>



<p>Zatím je třeba zdůraznit: oficiální kazašská objednávka neexistuje ani na jeden z obou typů. Preference J-35 je spekulace opřená o logiku diverzifikace, ne o podepsaný kontrakt. Pokud by se ale naplnila, nešlo by už o nákup jednoho typu. Stíhačka páté generace zamyká zemi na dekády do konkrétního řetězce výzbroje, softwaru, munice, pilotního výcviku a politického vlivu. Přesun i této kategorie k Číně by pro Rusko znamenal ztrátu strategického rozměru.</p>



<h2 id="h-portfolio-m-sto-patrona">Portfolio místo patrona</h2>



<p>Analytici <a rel="nofollow" href="https://carnegieendowment.org/research/2026/05/continental-asia-and-the-rise-of-portfolio-politics">Carnegie Endowment</a> popisují kazašský přístup jako „portfoliovou politiku&#8220;, vědomou strategii, která rozkládá závislosti mezi více partnery tak, aby žádný z nich nezískal páku na celý bezpečnostní sektor. Kazachstán přitom západní sankce proti Rusku v zásadě dodržuje, i když Evropská komise v únoru 2025 výslovně zmínila kazašské subjekty v kontextu obcházení restrikcí.</p>



<p>Data <a rel="nofollow" href="https://www.sipri.org/media/press-release/2026/global-arms-flows-jump-nearly-10-cent-european-demand-soars">SIPRI</a> z března 2026 potvrzují širší trend: ruské zbrojní exporty globálně slábnou, zatímco poptávka po alternativních dodavatelích roste. Kazachstán není jediný, kdo hledá cestu ven z jednostranné závislosti, ale patří mezi nejvýraznější případy v regionu. Pro český obranný průmysl je to signál, že trhy, kde dříve dominovalo výhradně ruské železo, se otevírají, a kdo nabídne servisní jistotu bez sankčního rizika, má šanci.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-rovnov-hu-ve-st-edn-asii">Co to znamená pro rovnováhu ve Střední Asii</h2>



<p>Šest cvičných letounů nezmění mocenskou mapu přes noc. Ale každý nový čínský nebo západní typ v kazašských hangárech ředí ruskou servisní infrastrukturu a snižuje cenu argumentu „musíte zůstat u nás, protože na nás závisíte&#8220;. Pokud Astana sáhne po čínské platformě i v kategorii stealth stíhaček, přestane jít o jednotlivé obchody a začne jít o přepsání dodavatelské architektury celého regionu. Moskva zatím mlčí. Peking čeká.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/kazachstan-se-letecky-otaci-zady-k-rusku/">Kazachstán se otáčí zády k Rusku, kupuje čínské K-8W. A bude to horší, asi chystá přechod na J-35 páté generace místo Su-57</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="46281" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/09/hongdu-k-8-karakorum-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/09/hongdu-k-8-karakorum-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusko se opět ukazuje jako nespolehlivé, přichází o věrného odběratele. Kazachstán začal brát palivo z Evropy</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-se-ukazuje-jako-nespolehlive-prichazi-o-verneho-odberatele/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 04 Jul 2026 20:34:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Kazachstán]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=352775</guid>

	
					<description>Rusko od června zakázalo export leteckého paliva. Kazachstán, který z něj ročně dovážel půl milionu tun, teď horečně shání náhradu a obrací se na západ.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 1. června 2026 vstoupil v platnost ruský zákaz exportu leteckého paliva, který potrvá minimálně do konce listopadu. Moskva ho zdůvodnila stabilizací domácího trhu, ale skutečný důvod je prostší: ukrajinské útoky na rafinerie a série neplánovaných odstávek srazily ruskou výrobu natolik, že Kreml nemá co vyvážet. Pro Kazachstán, který z Ruska každoročně dovážel kolem 500 až 600 tisíc tun leteckého paliva, to znamená ztrátu klíčového zdroje uprostřed letní sezony, kdy poptávka prudce roste. Astana reaguje rychle, jedná o alternativních dodávkách z Číny, Turkmenistánu i Ázerbájdžánu a současně tlačí na přechod k mezinárodnímu standardu Jet A-1, který otevírá dveře dodavatelům mimo postsovětský prostor.</p>



<h2 id="h-p-l-milionu-tun-kter-p-estaly-t-ct">Půl milionu tun, které přestaly téct</h2>



<p>Čísla kazašského trhu s leteckým palivem mluví jasně. Domácí spotřeba letos dosáhne zhruba 1,18 milionu tun. Vlastní rafinerie vyprodukují asi 750 tisíc tun. Zbývající mezera, kolem 450 tisíc tun, se dosud spolehlivě plnila ruskými dodávkami v rámci bilaterálních dohod mezi ministerstvy energetiky obou zemí. Náměstek ministra energetiky Kajrchan Tutkysbájev to v únoru potvrdil agentuře <a rel="nofollow" href="https://tass.com/economy/2087771">TASS</a>: Kazachstán z Ruska ročně dovážel kolem 500 tisíc tun a deficit chtěl plně odstranit až do roku 2032 rozšířením domácích kapacit.</p>



<p>Jenže červen 2026 ukázal, že šest let je dlouhá doba na spoléhání se na jediného dodavatele. Ruský zákaz exportu přišel prakticky ze dne na den. A souběžně s ním začala plánovaná údržba rafinerie v Atyrau, jednoho z mála kazašských závodů schopných vyrábět letecké palivo. Výsledek: <a rel="nofollow" href="https://www.marketscreener.com/news/russia-asks-kazakhstan-for-gasoline-to-ease-shortages-sources-say-ce7f5fdbde8ffe23">Reuters</a> 24. června varoval, že Kazachstánu hrozí v červenci akutní deficit.</p>



<h2 id="h-paradox-z-vislosti-rusko-samo-pros-o-palivo">Paradox závislosti: Rusko samo prosí o palivo</h2>



<p>Na celé situaci je pozoruhodný jeden detail, který dokonale ilustruje rozpad postsovětské energetické logiky. Ve stejném týdnu, kdy Kazachstán řešil, kde sežene letecké palivo, Moskva jednala s Astanou o dovozu přibližně 50 tisíc tun benzinu AI-92, protože jí samotné docházel. Útoky ukrajinských dronů na ruské rafinerie nezasáhly jen export, ale i domácí zásobování. Rusko tedy nejenže přestalo být spolehlivým dodavatelem, ale samo se proměnilo v žadatele.</p>



<p>Tato symetrie je pro Kazachstán silným argumentem. Země, která vám nedokáže garantovat dodávky a současně vás prosí o vlastní pohonné hmoty, těžko může sloužit jako páteř energetické bezpečnosti. A Astana si to zjevně uvědomuje.</p>



<h2 id="h-kam-se-obrac-kazachst-n">Kam se obrací Kazachstán</h2>



<p>Ministr energetiky Jerlan Akkendženov 26. června agentuře <a rel="nofollow" href="https://m.interfax.kz/en/news/80923">Interfax-Kazakhstan</a> potvrdil, že země aktivně jedná o dovozech leteckého paliva z Číny, Turkmenistánu a Ázerbájdžánu. Vedle geografické diverzifikace ale probíhá i změna technická, přechod na mezinárodní standard Jet A-1.</p>



<p>Dosud Kazachstán odebíral převážně palivo typu TS-1, postsovětský standard s nižším bodem vzplanutí (28 °C oproti 38 °C u Jet A-1) a odlišnými specifikacemi aditiv. Přechod na Jet A-1 není jen výměna etikety na cisterně. Podle technických pokynů IATA vyžaduje:</p>



<ul><li>recertifikaci palivových systémů na letištích,</li><li>úpravu značení, dokumentace a provozních postupů,</li><li>školení pozemního personálu i informování posádek,</li><li>řešení kompatibility aditiv a vodivosti paliva.</li></ul>



<p>Je to investice do infrastruktury, která se ale vyplatí. Jet A-1 je globální standard, na kterém létá naprostá většina světového civilního letectví. Jakmile ho Kazachstán plně přijme, otevře si přístup k dodavatelům z celého světa, nejen z postsovětského okruhu. Právě tím se „palivo z Evropy&#8220; stává reálnou perspektivou: konkrétní evropské kontrakty s uvedenými objemy sice zatím veřejně potvrzeny nebyly, ale samotný přechod na západní specifikaci je strukturální krok, který evropské dodávky umožňuje a předpokládá.</p>



<h2 id="h-soused-reaguj-po-sv-m">Sousedé reagují po svém</h2>



<p>Kazachstán není jediná středoasijská země závislá na ruském palivu, ale je tou, kterou červnový zákaz zasáhl nejcitelněji. Uzbekistán je prozatím chráněn mezivládní dohodou, díky které ruský exportní zákaz jeho dodávky formálně nezasáhl. Přesto i Taškent buduje pojistku, do roku 2030 chce zvýšit domácí výrobu leteckého paliva na 600 tisíc tun ročně. Kyrgyzstán zvolil jinou cestu: na letišti Manas v květnu otevřel nový strategický palivový komplex Asman Oil, který má pokrýt potřeby všech letišť v zemi.</p>



<p>Trend je společný. Postsovětská Střední Asie se postupně odpoutává od ruské energetické infrastruktury, ne z ideologických důvodů, ale z čistě praktických. Když dodavatel nedodává, musíte hledat jinde.</p>



<h2 id="h-letadla-zat-m-l-taj-ale-cena-roste">Letadla zatím létají, ale cena roste</h2>



<p>Kazašská vláda ujišťuje, že zásoby paliv a maziv byly vytvořeny v plném rozsahu. Státní společnost KMG-Aero rozšířila přímé tankování zahraničních dopravců na letištích v Almaty a Astaně a stát zastropoval cenu leteckého paliva na maximálně 1 000 dolarů za tunu, tedy zhruba 23 500 korun. Okamžitý kolaps leteckého provozu tedy nehrozí.</p>



<p>Skutečné riziko je jinde. Spotové nákupy náhradního paliva z alternativních zdrojů budou dražší a logisticky složitější než zaběhnutý ruský kanál. Každá tuna navíc, kterou Kazachstán musí dovézt přes Kaspické moře z Ázerbájdžánu nebo po železnici z Číny, stojí víc než ta, která dříve přijížděla z ruských rafinérií severním směrem. A tyto náklady se dříve nebo později promítnou do cen letenek, nejen u kazašských aerolinek, ale i u zahraničních dopravců, kteří v Astaně a Almaty tankují na trase mezi jihovýchodní Asií a Evropou.</p>



<p>Červen 2026 nebyl pro Kazachstán jen logistickou komplikací. Byl testem, zda postsovětská energetická vazba vydrží ve chvíli, kdy má Moskva sama nedostatek. Nevydržela. A Astana z toho vyvozuje důsledky, které budou Rusko bolet déle než jednu letní sezonu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-se-ukazuje-jako-nespolehlive-prichazi-o-verneho-odberatele/">Rusko se opět ukazuje jako nespolehlivé, přichází o věrného odběratele. Kazachstán začal brát palivo z Evropy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="53728" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/tankovani-letadla-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/tankovani-letadla-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Tak velký strach ještě Putin neměl: v Kazachstánu ho doprovázel obří konvoj. Vrtulníky, auta, vojáci</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/tak-velky-strach-jeste-putin-nemel-v-kazachstanu-mel-obri-konvoj/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 30 May 2026 12:49:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Kazachstán]]></category>
		<category><![CDATA[Kreml]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=346530</guid>

	
					<description>Čtrnáct motocyklů, dva tucty aut, obrněnec s pozicí pro kulometčíka a vrtulník nad trasou. Tak vypadal Putinův přesun Astanou 28. května 2026.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když ruská prezidentská limuzína vyjela z letiště kazašského hlavního města směrem k jednacímu sálu, kolemjdoucí natáčeli něco, co připomínalo spíš válečný konvoj než diplomatický přesun. Záběry, které následně analyzovaly investigativní redakce <a rel="nofollow" href="https://meduza.io/en/news/2026/05/28/putin-s-motorcade-in-astana-included-an-armored-vehicle-with-a-roof-mount-for-a-machine-gunner">Meduza</a> a Agentstvo společně s Conflict Intelligence Team, ukázaly kolonu čítající přes třicet viditelných jednotek. Limuzínu obklopovaly nejen standardní doprovodné vozy, ale i obrněné vozidlo se střešní pozicí pro kulometčíka a další speciální vůz s nástavbou, kterou analytici označili jako možný systém elektronického boje proti dronům. Podél trasy stáli vojáci v maskáčích se samopaly. A nad tím vším kroužil vrtulník.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-bylo-na-z-b-rech-vid-t">Co přesně bylo na záběrech vidět</h2>



<p>Oficiální sestavu konvoje Kreml nezveřejnil, a nikdy to nedělá. Obraz proto skládáme z veřejně dostupných videí a OSINT analýz. Na záběrech je patrných 14 motocyklů eskortujících kolonu, zhruba dvě desítky osobních a doprovodných vozidel a minimálně dva speciální stroje. První z nich, obrněnec s otevřenou pozicí pro střelce na střeše, je prvek, který se u Putinových zahraničních cest dosud veřejně neobjevoval v takto exponované podobě. Druhý vůz nesl střešní nástavbu, která podle analytiků CIT mohla sloužit k rušení dronů nebo jako komunikační technika. Potvrzení chybí. Vizuální stopa ale mluví jasně: ochranný aparát tentokrát nechtěl být neviditelný.</p>



<h2 id="h-kazachst-n-mobilizoval-vlastn-arm-du">Kazachstán mobilizoval vlastní armádu</h2>



<p>Bezpečnostní režim nebyl jen ruská záležitost. Kazašská Státní ochranná služba už dva dny před Putinovým příletem <a rel="nofollow" href="https://interfax.kz/en/news/80189">oznámila</a> nasazení speciálních sil, obrněné techniky a vojenských letadel po celou dobu návštěvy a navazujícího summitu Euroasijské hospodářské unie. Když 27. května Putinovo letadlo vstoupilo do kazašského vzdušného prostoru, přidal se k němu stíhací doprovod. Nad letištěm v Astaně pak při přistávací ceremonii letěly vrtulníky s vlajkami obou států. Hostitelská země zkrátka přizpůsobila vlastní bezpečnostní aparát úrovni, kterou ruská strana vyžadovala, a ta byla mimořádná.</p>



<h2 id="h-pro-je-ochrana-tak-tvrd">Proč je ochrana tak tvrdá</h2>



<p>Klíč k pochopení astanského konvoje leží o tři týdny zpátky. Začátkem května 2026 zveřejnila redakce <a rel="nofollow" href="https://istories.media/stories/2026/05/04/vladimir-putin-fear/">Important Stories</a> obsah uniklého reportu zpravodajské služby jedné ze zemí EU. Dokument popisuje, že Kreml je od začátku března 2026 v režimu zvýšené pohotovosti. Důvody: úniky citlivých informací, riziko vnitřního spiknutí a především obavy z atentátu provedeného dronem. Zpřísnění ochrany řídí Federální služba ochrany (FSO), nikoli FSB, jak se občas mylně uvádí. Podle navazujícího shrnutí <a rel="nofollow" href="https://www.occrp.org/en/news/security-tightens-around-putin-amid-coup-and-assassination-fears-according-to-european-intel-agency">OCCRP</a> byla část monitorovacích kapacit přesunuta přímo k ochraně prezidentského režimu.</p>



<p>Do atmosféry zapadá i prosincový incident kolem Putinovy rezidence v Novgorodské oblasti. Moskva tvrdila, že ukrajinské drony mířily na jeho sídlo u Valdaje. Kyjev to označil za lež a americká strana podle AP dospěla k závěru, že rezidence terčem nebyla. Kreml přesto v lednu 2026 odpověděl úderem hypersonické střely Orešnik v oblasti Lvova a prezentoval ho jako odvetu. Ať už šlo o reálnou hrozbu, nebo o inscenaci, výsledek je stejný: bezpečnostní aparát kolem Putina od té doby funguje v režimu maximální paranoi.</p>



<h2 id="h-prezident-kter-p-estal-cestovat">Prezident, který přestal cestovat</h2>



<p>Data Agentstva ukazují, že Putin po prosincové návštěvě Turkmenistánu 2025 až do květnové cesty do Číny nevycestoval ze země. Doma to nebylo o moc lepší; od 6. listopadu 2025 se podle stejné analýzy nepohyboval mimo oblasti svých hlavních rezidencí. Astana tak patří k hrstce výjezdů, které si ochranný aparát vůbec dovolil schválit. Třídenní návštěva Kazachstánu ve dnech 27.–29. května zahrnovala bilaterální jednání s prezidentem Tokajevem, podpisy dokumentů a zasedání Nejvyšší euroasijské hospodářské rady. Plný diplomatický program, ale v bezpečnostním koridoru, který připomínal přesun hlavy státu válčící země frontovou linií.</p>



<p>Podle nás je nejpodstatnější právě ta viditelnost. Vícevozová kolona, vlastní limuzína a vrtulníky, to všechno patří ke standardní výbavě ochranných služeb světových lídrů. Obrněnec s kulometnou pozicí uprostřed městského provozu a pravděpodobný protidronový systém na střeše doprovodného vozu ale standardní nejsou. Kreml tentokrát nejen chránil. Ukazoval, že chrání, a tím prozradil víc o stavu uvnitř, než zamýšlel.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/tak-velky-strach-jeste-putin-nemel-v-kazachstanu-mel-obri-konvoj/">Tak velký strach ještě Putin neměl: v Kazachstánu ho doprovázel obří konvoj. Vrtulníky, auta, vojáci</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="37991" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/putin-vladimir-rusky-prezident-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/putin-vladimir-rusky-prezident-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Kreml zuří, „nepřátelská akce“ hned za hranicemi. Soused spustí výrobu dělostřelecké munice dle standardů NATO</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/kreml-zuri-kazachstan-bude-vyrabet-zapadni-munici/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 20 Dec 2025 04:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[Kazachstán]]></category>
		<category><![CDATA[munice]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=323413</guid>

	
					<description>Jakožto bývalá země Sovětského svazu byl Kazachstán dlouho závislý na Rusku a jeho výzbroji. Změna směru proto Moskvu značně znervózňuje.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Kreml stále považuje území bývalého Sovětského svazu za svou sféru vlivu, a až na výjimky, jakým je Pobaltí, na něm byly tyto země závislé. V některých případech se to ovšem mění – za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje <strong>Kazachstán, který se podle všeho chce zbavit závislosti na ruské výzbroji</strong> a přejít na západní standardy. Pomoci v tom mají zbrojovky, které budou vyrábět nejen munici do sovětských a ruských zbraní, ale také západních.</p>



<h2 id="h-zbrojovky-budou-vyr-b-t-z-padn-munici">Zbrojovky budou vyrábět západní munici</h2>



<p>Změnu směru kazašských ozbrojených sil naznačují plány na výstavbu 4 zbrojovek v programu nazývaném ASPAN. <a href="https://rtvi.com/news/kazahstan-pereshel-na-standarty-nato-novye-oruzhejnye-zavody-orientirovany-na-zapadnoe-oruzhie/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Rtvi</a> uvádí, že už je v současné době ve výstavbě první, a další budou následovat. <strong>V plánu je vyrábět v nich munici do minometů a děl</strong> jak ruských, tak západních. A přitom dělostřelecké granáty ráže 155 mm dosud Kazachstán nepoužíval.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/cestu-smrti-k-pokrovsku-lemuje-ruska-technika/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/znicena-ruska-technika-silnice-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Zničená ruská obrněná technika" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ukrajinci natočili cestu smrti k Pokrovsku. Když se po ní vydali další Rusové, přepadli je ze zálohy</h1></div>

	</a>
</div>



<p>V Moskvě ovšem tyto plány nenechávají nikoho chladným. <a href="https://www.eurasiareview.com/19122025-is-russia-planning-to-set-up-a-kind-of-atlantic-wall-along-kazakhstans-caspian-coast-analysis/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">EurAsiaReview</a> uvádí, že zní z ruské dumy obavy, že se Severoatlantická aliance snaží vytvořit z Kazachstánu stát, v němž bude další rusofobní základna. Tímto výrazem <strong>kremelský režim často označuje názory, které jsou vůči němu kritické</strong>. Armádní Zpravodaj se domnívá, že je cílem kazašské politiky mít vazby na všechny strany, a ne jenom na ruskou, což v Kremlu vyvolává nelibost.</p>



<h2 id="h-kazachst-n-nem-velkou-arm-du">Kazachstán nemá velkou armádu</h2>



<p>Kazachstán má poměrně malé ozbrojené síly. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Armed_Forces_of_the_Republic_of_Kazakhstan" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že disponují 110 000 aktivními členy, ale o něco větší počet je ještě v rezervě. Vyzbrojení jsou většinou <strong>zbraněmi pocházejícími z dob SSSR nebo Ruska, jako jsou tanky T-72</strong>, bojová vozidla řady BMP nebo obrněné transportéry BTR. Letectvo se opírá hlavně o proudové letouny Suchoj Su-30 Flanker-C a bojové helikoptéry Mil Mi-24 Hind, i když má také Eurocopter EC145.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/parasutiste-kazachstan-1024x576.jpeg" alt="Kazašská výsadková jednotka" class="wp-image-323410" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/parasutiste-kazachstan-1024x576.jpeg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/parasutiste-kazachstan-320x180.jpeg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/parasutiste-kazachstan-768x432.jpeg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/parasutiste-kazachstan-730x410.jpeg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/parasutiste-kazachstan-720x405.jpeg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/parasutiste-kazachstan-800x450.jpeg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/parasutiste-kazachstan.jpeg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Uživatel Kalabaha1969 / Creative Commons / CC0</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Kazašská výsadková jednotka</em></figcaption></figcaption>


<p>V současné době nejspíše nemůže Rusko dělat nic, jak by Kazachstánu zamezilo ve snaze vymanit se z jeho vlivu, jelikož je vojensky vázáno na Ukrajině. Lze předpokládat, že se toho snaží Kazaši využít podobně jako Ázerbájdžán nebo Arménie. Lze jenom těžko predikovat, <strong>jak se situace vyvine, až se Rusko vyvlékne z války na Ukrajině</strong> a alespoň částečně se zotaví. Není vyloučeno, že by mohlo o vliv Kazachstánu bojovat i silou – mohlo by se tam však kromě Západu střetnout i s Čínou, která má v něm má své nemalé zájmy.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/kreml-zuri-kazachstan-bude-vyrabet-zapadni-munici/">Kreml zuří, „nepřátelská akce“ hned za hranicemi. Soused spustí výrobu dělostřelecké munice dle standardů NATO</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/znicena-ruska-technika-silnice-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/znicena-ruska-technika-silnice-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Zničená ruská obrněná technika</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/parasutiste-kazachstan.jpeg" medium="image">
			<media:title type="html">parasutiste-kazachstan</media:title>
			<media:description type="html">Kazašská výsadková jednotka</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/parasutiste-kazachstan-150x150.jpeg" />
		</media:content>
	<enclosure length="41012" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/stv-group-delostrelecka-munice-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/stv-group-delostrelecka-munice-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusko sestřelilo letadlo Ázerbájdžánu. Jeho protivzdušná obrana zcela selhala, ale hned vydalo lživou verzi, jak to bylo</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ruska-pvo-sestrelila-azerbajdzanske-letadlo-groznyj/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 26 Dec 2024 10:10:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Ázerbájdžán]]></category>
		<category><![CDATA[havárie]]></category>
		<category><![CDATA[Kazachstán]]></category>
		<category><![CDATA[Letadlo]]></category>
		<category><![CDATA[Protivzdušná obrana]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=275724</guid>

	
					<description>Desítky cestujících zahynuly vinou selhání ruské protivzdušné obrany, která si spletla cíl s jiným. Rusko však neváhalo a vydalo vlastní verzi, proč to nezavinilo.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Selhání ruské protivzdušné obrany zažili 25. prosince 2024 cestující letadla Ázerbájdžánských aerolinií, když je <strong>u čečenského města Groznyj zasáhla raketa systému Pancir-S1</strong>. Jednalo se o let mezi městy Baku (hlavní město Ázerbájdžánu) a Groznyj (hlavní město Čečenska) a ruská PVO si ho podle všeho spletla s bezpilotním letounem, jehož útok v oblasti právě odrážela.</p>



<h2 id="h-letadlo-bylo-v-ne-astnou-chv-li-na-patn-m-m-st">Letadlo bylo v nešťastnou chvíli na špatném místě</h2>



<p>Incident zavinila podle všeho shoda okolností, kdy zrovna ruská protivzdušná obrana odpálila raketu na bezpilotní letoun na městem Groznyj, které se stává terčem útoků opakovaně. Letadlo letu 8432 bylo zasaženo sice pouze úlomky rakety, ale i tak bylo poškození patrné.</p>



<p><a href="https://mil.in.ua/en/news/euronews-azerbaijan-airlines-plane-shot-down-by-russian-air-defense/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">MilIn</a> uvádí, že ani přes nouzovou situaci nebylo umožněno nouzové přistání na ruských letištích, k nimž byl letoun nejblíže, ale byl donucen vydat se do Aktau v Kazachstánu. <strong>Jeho navigační systémy byly však po celou dobu letu nad mořem potlačeny</strong>, pravděpodobně z důvodu aktivních rušiček (systémů elektronického boje). Následně se letadlo ztratilo i z ruských radarů.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/12/sestrelene-azerbajdzanske-letadlo-1024x576.jpg" alt="Rusko sestřelilo ázerbajdžánské letadlo" class="wp-image-275728" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/12/sestrelene-azerbajdzanske-letadlo-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/12/sestrelene-azerbajdzanske-letadlo-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/12/sestrelene-azerbajdzanske-letadlo-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/12/sestrelene-azerbajdzanske-letadlo-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/12/sestrelene-azerbajdzanske-letadlo-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/12/sestrelene-azerbajdzanske-letadlo-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/12/sestrelene-azerbajdzanske-letadlo.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Viditelná poškození způsobená úlomky ruské rakety</span></a></div>


<p>Havárie si vyžádala život 38 cestujících, z čehož bylo 23 občanů ázerbájdžánských, 6 kazašských a 7 ruských. <strong>Zajímavé je, že předběžná verze ruské strany</strong>, kterou vyslovil mluvčí Federálního úřadu pro leteckou dopravu, je ztráta kontroly, za níž mohla poškození při srážce s ptáky.</p>



<p><em>„Po srážce s ptáky v důsledku nouzové situace na palubě letadla se jeho velitel rozhodl letět na náhradní letiště – bylo vybráno Aktau,“</em> Uvedl mluvčí Artem Korenyako.</p>



<p>Toto tvrzení ale zcela odporuje zveřejněné fotografii. Vůdce Čečenska, Ramzan Kadyrov, navíc podle <a href="https://www.euronews.com/2024/12/26/exclusive-preliminary-investigation-confirms-russian-missile-over-grozny-caused-aktau-cras" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">EuroNews</a> potvrdil, že skutečně došlo k útoku dronu na Groznyj.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ruska-pvo-sestrelila-azerbajdzanske-letadlo-groznyj/">Rusko sestřelilo letadlo Ázerbájdžánu. Jeho protivzdušná obrana zcela selhala, ale hned vydalo lživou verzi, jak to bylo</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/12/sestrelene-azerbajdzanske-letadlo-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/12/sestrelene-azerbajdzanske-letadlo.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">sestrelene-azerbajdzanske-letadlo</media:title>
			<media:description type="html">Rusko sestřelilo ázerbajdžánské letadlo</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/12/sestrelene-azerbajdzanske-letadlo-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="50718" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/12/rusko-sestrelilo-azerbajdzanske-letadlo-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/12/rusko-sestrelilo-azerbajdzanske-letadlo-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Co by dokázal Kazachstán vrhnout do války s Ruskem, kdyby se mu musel bránit: nejspíše by se jednalo o rychlý proces</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/rusko-vs-kazachstan/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 03 May 2024 04:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[Kazachstán]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=253670</guid>

	
					<description>Rusko nerado ztrácí vliv na území bývalého Sovětského svazu a své zájmy se nebojí prosazovat ani vojensky. V jeho moci byl kdysi také sousední Kazachstán.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Žádný z ruských sousedů, tedy hlavně členové bývalého Sovětského svazu, si nejspíše nemůže být jistý, že se na něj Kreml nepokusí zaútočit. Ruský režim dal již opakovaně najevo, že <strong>tato území považuje za sféru svého vlivu</strong>, a snahu některých zemí se z ní vymanit může vnímat jako hrozbu a řešit to násilnou cestou. Na takové nebezpečí se musí ohlížet i Kazachstán známý mj. svým nerostným bohatstvím, a pravdou je, že by se proti Rusku bránil stěží.</p>



<h2 id="h-kazachst-nsk-arm-da-nen-siln-ani-po-etn">Kazachstánská armáda není silná ani početná</h2>



<p>Ozbrojené síly Kazachstánu mají k dispozici hlavně výzbroj z dob Sovětského svazu a Ruska, ale nejedná se ani o nejnovější typy, což by je značně znevýhodňovalo. <a href="https://www.globalfirepower.com/country-military-strength-detail.php?country_id=kazakhstan" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">GlobalFirePower</a> řadí <strong>armádu Kazachstánu až na 58. místo na světě</strong>, zatímco ruské ozbrojené síly na místo druhé, i když odhadovat přesně jejich sílu je v současnosti vzhledem k nedostatku informací obtížné. Na druhou stranu mají mnozí jejich vojáci značné bojové zkušenosti.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="566" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/kazachstan-vojak-salutuje-1024x566.jpg" alt="Salutující kazašský voják" class="wp-image-255271" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/kazachstan-vojak-salutuje-1024x566.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/kazachstan-vojak-salutuje-320x177.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/kazachstan-vojak-salutuje-768x424.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/kazachstan-vojak-salutuje-720x398.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/kazachstan-vojak-salutuje.jpg 1215w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Salutující kazašský voják</figcaption></figcaption>


<p>Kazachstánské ozbrojené síly mají 110 tisíc členů aktivního vojenského personálu, a spolu s paramilitárními jednotkami a záložníky je země schopna do zbraně postavit 300 tisíc bojovníků, i když další by mohla v krajní mezi mobilizovat. A ačkoliv ruská čísla známa nejsou, lze vycházet z toho, že <strong>prezident Vladimir Putin představil plány na navýšení počtu aktivních vojáků</strong> na 1,32 milionu, uvádí <a href="https://apnews.com/article/russia-ukraine-putin-army-expansion-a2bf0b035aabab20c8b120a1c86c9e38" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">APNews</a>. Samozřejmě by čísla platila v případě, že by země nebyly angažované v jiném konfliktu, do něhož by musely své vojáky poslat.</p>



<h2 id="h-v-zbroj-poch-z-z-dob-sov-tsk-ho-svazu">Výzbroj pochází z dob Sovětského svazu</h2>



<p>Hlavní roli by v případném střetu sehrály pozemní síly. Základní zbraní kazachstánské pěchoty jsou sovětské útočné pušky AK-74, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_equipment_of_the_Armed_Forces_of_the_Republic_of_Kazakhstan" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, což je shodné s ruskou armádou, ale <strong>v ostatních oblastech by proti ní zaostávala</strong>. Pěšáci totiž disponují například nepříliš výkonnými protitankovými zbraněmi typu RPG-7 nebo RPG-26, a jejich vybavení se dá jen těžko označit za moderní, což vlastně platí o většině typů výzbroje.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/btr-80-ulice-1024x576.jpg" alt="Transportér BRT-80" class="wp-image-253667" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/btr-80-ulice-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/btr-80-ulice-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/btr-80-ulice-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/btr-80-ulice-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/btr-80-ulice-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/btr-80-ulice-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/btr-80-ulice.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Vladislav Chalšivomonětčik / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Transportér BRT-80</em></figcaption></figcaption>


<p>Hlavním tankem Kazachstánu je T-72 v počtu 300 kusů, a je otázkou, jak moc jsou modernizované. Doplňují je potom stará sovětská BVP jako BMP-1 a BMP-2, případně transportéry BTR-80. Nejvýkonnější dělostřeleckou zbraní jsou zase <strong>sovětské houfnice 2S3 Akatsiya</strong> ráže 152 mm v počtu 120 kusů, jež doplňují hlavně raketomety BM-27 Uragan a BM-21 Grad. Nejsilnějším systémem na ochranu vzdušného prostoru je potom sovětský S-300 v poštu 10 baterií.</p>



<h2 id="h-v-letectvu-je-pouze-p-r-modern-ch-su-30">V letectvu je pouze pár moderních Su-30</h2>



<p>S ruským letectvem by se to kazachstánské nemohlo měřit, ačkoliv má podobnou (ale i starší) výzbroj, jenomže v mnohem menších počtech. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kazakh_Air_Defense_Forces" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že nejmodernějšími letouny jsou <strong>ruské Suchoj Su-30 Flanker-H v počtu 41 kusů</strong> a dvacítka Mikoyan MiG-31 Foxhound, a pak několik desítek dalších letadel ještě ze sovětské éry. Z bitevních vrtulníků pak Kazachstán provozuje Mil Mi-35 Hind, což je exportní označení pro Mil Mi-24.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/kazachstan-pod-vedenim-nursultana-nazarbajeva/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/nazarbayev-predstaveni-vlajky-1992-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Cesta k nezávislosti: Kazachstán pod sporným vedením Nursultana Nazarbajeva</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ke střetu by mohlo dojít i mezi námořnictvy obou zemí, protože mají přístup ke vnitrozemskému Kaspickému moři. Hlavní sílu kazašské flotily tvoří 4 raketové čluny třídy Kazachstan, a <a href="https://military-history.fandom.com/wiki/Kazakhstan-class_missile_boat" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Military-History</a> uvádí, že <strong>mají výtlak jenom 240 tun</strong>. Vzhledem k tomu, že ruská kaspická flotila má mít mimo jiné 2 fregaty a 7 korvet, je jasné, že by dokázala kazachstánské námořnictvo v přímém střetu velice snadno přemoci.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Kazakhstan Air Defence Forces will Receive New 4 Sukhoi Su-30SM Fighter Jet from Russia" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/2EY2v7QDaR8?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Kazachstánské Su-30SM</em></figcaption></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/rusko-vs-kazachstan/">Co by dokázal Kazachstán vrhnout do války s Ruskem, kdyby se mu musel bránit: nejspíše by se jednalo o rychlý proces</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/2EY2v7QDaR8" duration="176">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/2EY2v7QDaR8" />
			<media:title type="html">Rusko vs. Kazachstán: nejspíše by se jednalo o rychlý proces</media:title>
			<media:description type="html">Rusko by se mohlo pokusit napadnout Kazachstán, pokud by se chtěl odpoutat z jeho vlivu, jeho ozbrojené síly nejsou příliš početné.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/2ey2v7qdar8.jpg" />
			<media:keywords>Kazachstán,ruská armáda,Rusko</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/kazachstan-vojak-salutuje-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/kazachstan-vojak-salutuje.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">kazachstan-vojak-salutuje</media:title>
			<media:description type="html">Salutující kazašský voják</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/kazachstan-vojak-salutuje-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/btr-80-ulice.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">BTR-80-ulice</media:title>
			<media:description type="html">Transportér BRT-80</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/btr-80-ulice-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/nazarbayev-predstaveni-vlajky-1992-287x203.jpg" medium="image" />
	<enclosure length="116307" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/kazachstan-vysadkari-800x450.jpeg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/kazachstan-vysadkari-800x450.jpeg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Cesta k nezávislosti: Kazachstán pod sporným vedením Nursultana Nazarbajeva</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/kazachstan-pod-vedenim-nursultana-nazarbajeva/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 06 Feb 2022 05:08:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Kazachstán]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=68015</guid>

	
					<description>Kazachstán se za jeho vlády stal důležitým partnerem USA a Ruska ve střední Asii, samotný prezident byl však kritizován za potlačování opozice, svobody slova a nespravedlivé volby.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Zmizení Sovětského svazu ze světové politické mapy představovalo pro nově zrozené euroasijské státy jedinečnou příležitost. Byla to jejich šance na sebeurčení, suverenitu a národní renesanci. <strong>Zároveň to však byla také zkouška a boj o přežití, kde bylo potřeba plného nasazení.</strong> Zakladatel moderního Kazachstánu, Nursultan Nazarbajev, doslova provedl svůj lid rychlokurzem budování státu. Z funkce prvního tajemníka kazašské komunistické strany se přitom stal uznávaným národním, regionálním a mezinárodním lídrem.</p>



<h2 id="h-rozpad-sov-tsk-ho-svazu">Rozpad Sovětského svazu</h2>



<p>Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev byl do své funkce zvolen 1. prosince roku 1991 během prvních celostátních prezidentských voleb, v nichž získal neuvěřitelných 98,7 % hlasů. <strong>Celý vládní systém zoufale volal po reformě</strong>, a prezident Nazarbajev tak již od prvního dne ve funkci pracoval na vytvoření nových správních, legislativních a soudních systémů navzdory hospodářské a sociální stagnaci na počátku 90. let.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large is-resized"><img src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/mikhail-gorbachev-a-nazarbayev.jpg" alt="" class="wp-image-68018" width="850" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/mikhail-gorbachev-a-nazarbayev.jpg 595w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/mikhail-gorbachev-a-nazarbayev-320x208.jpg 320w" sizes="(max-width: 595px) 100vw, 595px" /></div>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Maxim Kuznetsov / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Michail Sergejevič Gorbačov a Nursultan Nazarbajev na letišti Kokčetau v roce 1991</figcaption></figcaption>


<p>Od konce 80. let představoval blížící se rozpad Sovětského svazu pro Kazašskou sovětskou socialistickou republiku poněkud neatraktivní scénář a Nazarbajev si byl dobře vědom důsledků, které by náhlé odmítnutí selhávající centralizované administrativy mohlo přinést. <strong>U země disponující tak ohromným nerostným bohatstvím</strong>, jež více než sto let podléhala vládě nejprve Ruska a poději Sovětského svazu, by mohla náhlá suverenita snadno vést k vážným sociálním svárům a ohrožení národní bezpečnosti.</p>



<p>Nazarbajev byl stoupencem „sametového reformačního“ programu SSSR, který se vyvíjel od roku 1989. Tehdejší <strong>sovětský prezident Michail Gorbačov plánoval jeho realizaci</strong> poté, co ustavující republiky SSSR podepsaly dohody o politické transformaci SSSR, nicméně srpnový převrat v roce 1991 tuto myšlenku fakticky smetl ze stolu a došlo k rozpadu Sovětského svazu. </p>



<h2 id="h-budov-n-nov-ho-st-tu">Budování nového státu</h2>



<p>Po podepsání Bělověžské dohody, jež v&nbsp;prosinci 1991 ukončila existenci Sovětského svazu, tlak na ekonomickou nezávislost ještě vzrostl. <strong>Nazarbajev se snažil o postupný přechod země</strong> od centrálního plánování k&nbsp;tržní ekonomice, přičemž se řídil heslem „hospodářství na prvním místě, politika na druhém“. Poukazoval na tržní prostředí jako součást demokracie, založené na přísné finanční odpovědnosti.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large is-resized"><img src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/kazasi-vojaci-rakousko-1945.jpg" alt="" class="wp-image-68024" width="850" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/kazasi-vojaci-rakousko-1945.jpg 640w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/kazasi-vojaci-rakousko-1945-320x201.jpg 320w" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" /></div>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Neznámý / Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Součástí sovětských vojsk, jež osvobodila hlavní město Rakouska v roce 1945, byly také kazašští vojáci. Více než tisícovka jich byla při osvobozování Rakouska zabita</figcaption></figcaption>


<p>Nazarbajev a jeho tým si při budování nových základů pro svou zemi snažili brát příklad ze zahraničí a při přípravě nové Ústavy zkoumali zakládací listiny mnohých evropských, asijských i amerických států. <strong>Kazachstán přecházel na demokracii, tržní hospodářství a zahraniční politiku</strong>, která předpokládala vazby nejen na Rusko a země SNS, ale také na Evropu, Spojené státy, Írán, Blízký východ a další. Počátkem 90. let tak muselo vedení Kazachstánu učinit několik zásadních rozhodnutí týkajících se politických a ekonomických základů státu.</p>



<h2 id="h-etnick-men-iny-kazachst-nu">Etnické menšiny Kazachstánu</h2>



<p>Obyvatelstvo Kazachstánu je různorodé a multietnické. Nursultan Nazarbajev se snažil usnadnit politickou koordinaci s&nbsp;politickými menšinami a <strong>v&nbsp;roce 1992 inicioval vytvoření Shromáždění národů Kazachstánu (APK)</strong>. APK představuje jedinečné multietnické sdružení, které od roku 1995 působí jako reprezentativní orgán etnických menšin a náboženských skupin žijících v Kazachstánu.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large is-resized"><img src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/nazarbayev-putin-cis-schuze.jpg" alt="" class="wp-image-68022" width="1000" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/nazarbayev-putin-cis-schuze.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/nazarbayev-putin-cis-schuze-320x198.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/nazarbayev-putin-cis-schuze-768x474.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/nazarbayev-putin-cis-schuze-720x444.jpg 720w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Presidential Executive Office of Russia / Creative Commons / CC BY</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Ruský prezident Vladimir Putin s prvním prezidentem Republiky Kazachstán – vůdcem národa Nursultanem Nazarbajevem, během neformálního setkání hlav států SNS v St. Petersburgu, Rusko </figcaption></figcaption>


<p>Nazarbajev se stal doživotním předsedou Shromáždění, jež usiluje o formování a prosazování myšlenek duchovní jednoty a o posílení a zachování mezinárodních vztahů. <strong>APK se rovněž snaží předcházet porušování práv etnických menšin</strong> a podporovat kulturu a historii všech etnik v zemi. Efektivní národnostní politika Kazachstánu prakticky odstranila veškeré bezprostřední důvody k etnické nesnášenlivosti a ke konfliktům.</p>



<p>Velkou výzvu pro Kazachstán však představovaly negativní demografické a migrační trendy. Po rozpadu Sovětského svazu se počet obyvatel země snížil na 15 milionů a <strong>zatímco severní regiony ztrácely v&nbsp;důsledku emigrace pracovní sílu</strong>, jižní a západní regiony hospodářsky stagnovaly a byly přelidněné a s mimořádně vysokou mírou nezaměstnanosti, což představovalo riziko vzniku nepokojů.</p>



<h2 id="h-st-hov-n-hlavn-ho-m-sta">Stěhování hlavního města</h2>



<p>Alespoň částečné řešení problému přineslo přemístění hlavního města země. Přesun z jihovýchodního města Almaty do centrálně umístěné Astany (dnes Nur-Sultan) v roce 1997 podnítilo hospodářský rozvoj země a <strong>příznivá poloha Astany navíc posílila geopolitické postavení Kazachstánu</strong>. Oficiálním důvodem přesunu hlavního města z Almaty byla omezená rozvojová kapacita města a jeho umístění v oblasti plné seizmických rizik.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/astana.01/photos/a.587190128038926/587190034705602/" data-width="750" data-show-text="true"><blockquote cite="https://www.facebook.com/astana.01/photos/a.587190128038926/587190034705602/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"> Zveřejnil( a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/astana.01/"> město Nur-Sultan </a> dne  <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/astana.01/photos/a.587190128038926/587190034705602/?type=3"> Středa 5. února 2014 </a></blockquote></div>



<p>Významnou motivací byla také Nazarbajevova snaha přesunout regionální etnodemografickou rovnováhu, <strong>stimulovat migraci přebytečné pracovní síly z jižního regionu</strong> do industrializovaných severních měst a zapojit etnické Kazachy do průmyslové a zemědělské výroby středního a severního Kazachstánu.</p>



<h2 id="h-t-m-30-let-na-postu-prezidenta">Téměř 30 let na postu prezidenta</h2>



<p>Mezi lety 1990 až 1994 podnikl Nazarbajev oficiální návštěvy do Číny, Spojených států, Velké Británie, Německa, Ruska, Japonska a mnoha dalších. Do roku 1996 tak byl Kazachstán uznán již 120 státy a navázal diplomatické vztahy s 92 zeměmi.<strong> První velkou diplomatickou iniciativou Nazarbajevovy vlády bylo řešení otázek jaderného dědictví</strong>, získání mezinárodních bezpečnostních záruk pro denuklearizaci a vymezení hranic. Právě tyto strategické otázky do značné míry určily směr kazašské zahraniční politiky a národního hospodářství na několik příštích let.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/tgrthabertv/posts/3219902428048446" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/tgrthabertv/posts/pfbid06pnFbdTXcmCQkFWHs6KwfMB7FbFxxhbMim3aQ1AaTTZUKSMXnSxpj4DhGRoEVV1Sl" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/tgrthabertv/">TGRT Haber</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/tgrthabertv/posts/pfbid06pnFbdTXcmCQkFWHs6KwfMB7FbFxxhbMim3aQ1AaTTZUKSMXnSxpj4DhGRoEVV1Sl">Čtvrtek 18. června 2020</a></blockquote></div>



<p>Širší prezidentské pravomoci, jež si Nazarbajev zajistil v&nbsp;nové ústavě, kterou podpořilo devadesát procent obyvatel, umožnily Nazarbajevovi a jeho týmu <strong>neprodleně začít s&nbsp;řešením nejnaléhavějších sociálních problémů</strong>, zejména v oblasti nezaměstnanosti a chudoby, jakožto i zahájit reformy v zemědělství, zdravotnictví a školství.</p>



<p>Referendum z dubna 1995 pak prodloužilo funkční období prezidenta do prosince roku 2000. Nazarbajev opakovaně vyhrál volby také v letech 2005, 2011 a 2015, což z&nbsp;něj dělá jednoho z nejdéle působících lídrů na planetě. <strong>I přes svou velkou autoritu však Nazarbajev nezničil politický systém země</strong>, jak tomu bylo v některých sousedních zemích SNS, například v Uzbekistánu a Turkmenistánu, a nedovolil ani eskalaci vnitřních konfliktů, jak se stalo v Tádžikistánu, který prodělal v letech 1992–1997 občanskou válku, v níž přišlo o život až 100 000 lidí.</p>



<h2 id="h-sporn-politick-odkaz-nursultana-nazarbajeva">Sporný politický odkaz Nursultana Nazarbajeva</h2>



<p>Kontroverzní kazašský prezident Nursultan Nazarbajev odstoupil ze své funkce 19. března 2019 po téměř třech desetiletích u moci. <strong>Svou náhlou rezignací překvapil mnoho lidí </strong>ve své zemi i mimo ni, zejména když jeho funkční období mělo trvat až do roku 2020. Jako důvod své rezignace uvedl, že si přeje, aby vládu v&nbsp;zemi převzala nová generace.</p>



<div class = "fb-post" data-href = "https://www.facebook.com/BBCnewsAzeri/photos/a.10150431842067629/10159678184107629/?type=3" data-width = "750" data-show- text = "true" > <blockquote cite = "https://www.facebook.com/BBCnewsAzeri/photos/a.10150431842067629/10159678184107629/?type=3" class = "fb-xfbml-parse-ignore" > Mikki Maus &#8222;Disneylend&#8220;v hər yerində olduğu kimi, Nursultan Nazarbayev də Qazaxıstanın hər yerindədir. Onun şərəfinə&#8230; </p> Zveřejnil(a) <       > BBC News Azərbaycanca </a> dne  <a href = "https://www.facebook.com/BBCnewsAzeri/photos/a.10150431842067629/10159678184107629/?type=3" > Pátek 7. ledna 2022 </a></blockquote></div>



<p>Jako výrazné pozitivum Nazarbajevovy vlády lze považovat zachování značné mezinárodní neutrality země, která má velkou ujgurskou a ruskou menšinu. <strong>Zájmy Číny a Ruska se zde protínají</strong> a kazašský autokrat dokázal udržet status quo na území, které má být velmi důležitou součástí čínské Hedvábné stezky. Současný zásah Rusů v zemi byl zcela jistě po domluvě s čínskými protějšky, které nepochybně nechtějí vliv Ruska v zemi.</p>



<p>Přesto demonstrace s Nazarbajevem zcela jistě souvisí, protestující vyčítají současnému vedení země, že ve skutečnosti vše stále řídí on. Je zde i druhý a jasně negativní důsledek jeho vlády. <strong>Ekonomické bohatství země třímá skupina přátel Nazarbajeva</strong>, případně zahraniční investoři, a panují zde obrovské sociální rozdíly, včetně značného množství obyvatelstva žijícího v naprosté chudobě. </p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Má Nazarbajev podíl na současné situaci v Kazachstánu?</strong> <strong>Proč?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="A Super Quick History of Kazakhstan" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/fesLbWZcR4Q?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-hrlibrary-britannica-edu-e">Zdroj: <a href="http://hrlibrary.umn.edu/ins/kazakh94.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Hrlibrary</a>, <a href="https://www.britannica.com/biography/Nursultan-Nazarbayev" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Britannica</a>, <a href="http://edu.e-history.kz/en/contents/view/304" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Edu.E</a>, </h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/kazachstan-pod-vedenim-nursultana-nazarbajeva/">Cesta k nezávislosti: Kazachstán pod sporným vedením Nursultana Nazarbajeva</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/fesLbWZcR4Q" duration="320">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/fesLbWZcR4Q" />
			<media:title type="html">Nursultan Nazarbajev a cesta k nezávislosti &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Zastával politiku boje proti terorismu, díky čemuž se Kazachstán stal důležitým partnerem USA a Ruska v oblasti střední Asie.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/feslbwzcr4q.jpg" />
			<media:keywords>Kazachstán,Nazarbajev,SSSR,Nazarbajev</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/mikhail-gorbachev-a-nazarbayev-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/mikhail-gorbachev-a-nazarbayev.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Mikhail&#8211;Gorbachev-a-Nazarbayev</media:title>
			<media:description type="html">Michail Sergejevič Gorbačov a Nursultan Abishevich Nazarbayev na letišti Kokchetav v roce 1991.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/mikhail-gorbachev-a-nazarbayev-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/kazasi-vojaci-rakousko-1945.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">kazasi-vojaci-rakousko-1945</media:title>
			<media:description type="html">Součástí sovětských vojsk, jež osvobodila hlavní město Rakouska v roce 1945, byly také kazašští vojáci. Více než tisícovka jich byla při osvobozování Rakouska zabita.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/kazasi-vojaci-rakousko-1945-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/nazarbayev-putin-cis-schuze.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Nazarbayev-Putin-cis-schuze</media:title>
			<media:description type="html">Ruský prezident Vladimir Putin s prvním prezidentem Republiky Kazachstán – vůdcem národa Nursultanem Nazarbajevem, během neformálního setkání hlav států SNS v St. Petersburgu, Rusko.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/nazarbayev-putin-cis-schuze-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="47139" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/nazarbayev-predstaveni-vlajky-1992-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/nazarbayev-predstaveni-vlajky-1992-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
	</channel>
</rss>
