Dronu se 105kg hlavicí raketomet neodolá

BM-30 Smerč s 12 hlavněmi představuje vrchol sovětské éry těžkých raketometů ráže 300 mm, který dokáže během 38 s zasypat plochu o rozloze 67 hektarů ničivou salvou až na vzdálenost 120 km. Je navržen pro ničení koncentrací vojsk, obrněné techniky i velitelských stanovišť, přičemž využívá širokou škálu kazetové i monoblokové munice, uvádí Wikipedia.

„Právě jsme zajali 4 krásky.“ Ruští velitelé vyslali vojáky vztyčit vlajku ve vesnici, která jim nepatřila. Ukrajinci si na ně počkali

Modernizovaný nástupce Tornado-S pak posouvá jeho schopnosti do 21. století díky integraci digitálního řízení palby a navigace GLONASS. Hlavní výhodou jsou přesně naváděné rakety 9M544 a 9M549, které zasahují cíle s vysokou přesností na vzdálenost až 120 km. Tornado-S tak funguje jako ruská odpověď na systémy HIMARS, ovšem s mnohem větší ničivou silou.

Na druhou stranu je oproti nim méně přesný. Trefí se nejspíše s odchylkou min. 7 metrů, kdežto M142 HIMARS zasáhne s přesností pod metr. Tornado-S to nicméně částečně kompenzuje právě vysokou ráží a salvou zacílenou na jednu oblast. Ukrajinci se proto logicky snaží o zničení vždy, když tento raketomet lokalizují, jelikož jim působí nemalé škody.

Video: americké letectvo odtajnilo záběry, jak totálně zničilo íránskou raketovou základnu

„Nejšpinavější a zároveň nejsilnější konstrukce v řadě sovětských/ruských raketových systémů. Právě Tornado-S terorizuje Charkov, Záporoží, Sumy, Cherson, Nikopol a další klidná města Ukrajiny,“ vysvětlili ukrajinští vojáci. Generálporučík Robert „Maďar“ Brovdi potom doplnil, že se podařilo na Krymu, konkrétně u vesnice Sovchozne, podařilo zničit tři raketomety BM-30 Smerč nebo Tornado-S, a též TZM (transportní nakládací vozidlo) pro ne.

Soudě dle ovládacího rozhraní se redakce ArmádníZpravodaj.cz domnívá, že k tomu posloužily drony FP-2, které jsou k úderům na Krymu stále oblíbenější. Doletí až 200 km a unesou na ně hlavici těžkou až 105 kg, uvádí Militarnyi. Jejich výhodou je, že je nelze tak snadno rušit, a PVO má problém s jejich lokalizací, protože jsou z kompozitů, dřeva a překližky.

Článek Video: Ukrajinci udeřili daleko v týlu, aby zničili ty „nejšpinavější“ raketomety, jaké Rusové mají. A dostali hned tři se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MARS 3 pro Bundeswehr i spojence

Německo, které bylo v první polovině 20. století velmocí a zahájilo první i druhou světovou válku, po skončení studené války armádu zredukovalo. Jako jiní podlehlo dojmu, že v Evropě bude mír, a nemusí proto být tak silná jako dříve. Ruská invaze na Ukrajinu a situace ve světě však Němcům otevřela oči a plánují být opět evropskou velmocí. Hartpunkt uvádí, že jedním z plánů je objednávka až 500 raketometů MARS 3. Část z nich by však měla být určena německým spojencům, aby je kupovali za stejných podmínek jako Bundeswehr.

iZdroj fotografie: KNDS

KNDS popisuje zbraň jako flexibilní raketomet umožňující palebnou podporu na dlouhé vzdálenosti, přičemž má být autonomní a schopen automaticky zaměřovat cíl. Zároveň je možno ho umístit na různé typy vozidel, a hlavně bude užívat široké spektrum střel, což z něj dle Armádního Zpravodaje činí široce multifunkční zbraň. Základní verze je umístěna na podvozku Iveco Trakker 8×8 a má hmotnost 40 tun a rychlost až 90 km/h. K obsluze pak stačí 2 až 3 vojáci. Minimálně papírově se jeví ještě lepší než americký M142 HIMARS.

Raketomet zvládá mnoho typů munice

Největší předností MARS 3 mají být rakety, které jsou v pouzdře. ArmyRecognition uvádí, že může používat třeba rakety Accular ráže 122 milimetrů s doletem 35 km, a ráže 160 milimetrů s dosahem 40 km. Na střední vzdálenost má pak sloužit raketa EXTRA s dosahem 150 km a přesností 10 metrů, a dále je MARS 3 schopen odpálit kvazibalistickou raketu Predator Hawk s dosahem 300 km. Měl být nicméně otestován i k odpálení protilodní střely Navall Strike Missile, jejíž nejnovější verze by měla mít dosah větší než 300 km.

200 dronů zdecimovalo Rusům loďstvo. Ukrajinci mají Černomořskou flotilu přesně tam, kde chtěli

Do budoucna by měl zvládat i střely s dosahem 500 km, případně sloužit jako odpalovač dronů. To by z něj dělalo systém, z něhož by ruská armáda musela mít doslova hrůzu, protože by umožňoval ničit její strategické pozice na stovky kilometrů. Němci plánují, že k němu pořídí desítky tisíc střel, a pokud by MARS 3 koupily i jiné armády, vyloučena není ani česká, jíž podobná zbraň schází, udělalo by to z něj alternativu k americkému HIMARSu.

Článek Stará velmoc povstává a bude to hodně velké. Koupí stovky evropských raketometů nové generace lepších než HIMARS se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

RM-70 si rovnou vezl náhradní rakety

Raketomet RM-70 začalo Československo zavádět do výzbroje v roce 1971. Wikipedia uvádí, že vychází ze sovětského salvového raketometu BM-21 Grad, který je nejrozšířenějším na světě. Má s ním shodný odpalovač raket ráže 122 milimetrů, ale českoslovenští konstruktéři ho umístili na podvozek velkého nákladního automobilu Tatra 813 Kolos 8×8. Na jeho korbě byl navíc dostatek místa k tomu i na náhradní rakety, a RM-70 proto dostal přebíjecí systém, který ho mohl během krátké chvíle po vystřelení první salvy opět připravit k boji.

iZdroj fotografie: Vitalij Pavlenko / Creative Commons / CC BY-SA

Salva RM-70 je se sovětským Gradem shodná, obsahuje tedy celkem 40 raket. CSG, která v České republice produkuje modernizovanou verzi tohoto raketometu, uvádí, že všech 40 raket dokáže pokrýt plochu o rozloze až 30 000 metrů čtverečních. Armádní Zpravodaj proto soudí, že může z povrchu země téměř vymazat nebo významně poškodit i větší základnu. Rakety lze samozřejmě odpalovat i jednotlivě nebo po několika, záleží vždy na uvážení obsluhy a situaci. Přebíjení pak umožňuje doplnit nové rakety zhruba za minutu.

Vysoká mobilita a reálné nasazení v boji

Standardní dosah raket z RM-70 je 20 km, ale ArmyRecognition uvádí, že existují i modernizované schopné dosahu až 36 km. Systém je také velmi mobilní, jeho osmikolový podvozek dokáže překonat i těžký terén, a na silnici se pohybuje rychlostí až 75 km/h, přičemž po vlastní ose urazí vzdálenost až 1 100 km. K jeho obsluze je zapotřebí šestičlenná osádka, která má k dispozici pancéřovanou kabinu chránící proti ručním zbraním a střepinám.

„Ukrajinci si berou zemi zpět.“ Speciální jednotka zahájila protiofenzivu a sebrala Rusům klíčové pozice

V roce 2015 potom Excalibur Army patřící do CSG vyvinula modernizovanou verzi označovanou RM-70 Vampire. ArmyRecognition uvádí, že je na podvozku Tatra 815-7 a má modernizované řízení palby, které zaručuje vyšší přesnost, a s moderními raketami by měl být raketomet schopen zasahovat cíle do vzdálenosti až 40 kilometrů. RM-70 byl nebo je ve výzbroji několika zemí, modernizovaný Vampire používá Ukrajina ve válce s Ruskem.

Článek Salva, která smaže ruské armádě celou základnu. Český raketomet RM-70 se vrací do moderní války se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na ohnivé peklo stačil jeden úder dronem

TOS-1A Solncepjok je silně obávaný vícenásobný raketomet, který může útočit jak jednotlivými střelami, tak v salvách. Ačkoliv je jeho efektivní dosah pouhých 10 km, dokáže napáchat obrovské škody na živé síle, a to i na té ukryté v zákopech, bunkrech apod. Jeho rakety ráže 220 mm jsou totiž termobarické, což znamená, že zabíjí nejenom výbuchem, ale hlavně podtlakem.

Video: Střelba byla marná. Ukrajinské námořní drony zničily jeden z největších ropných terminálů na pobřeží Černého moře

V místě dopadu se do okolí rozptýlí aerosolové mikročástice, které jsou následně zažehnuty, což už samo o sobě vyvolává ohnivé peklo, z něhož prakticky není úniku. Současně ovšem udeří na vojáky ještě podtlak, který jim doslova roztrhá orgány – z tohoto důvodu nepomůže, že jsou schovaní za záhybem zákopu nebo v bunkru, kde by je běžná exploze nezranila.

Obrana, resp. možnost přežití, je snad jenom v případě, že jsou vojáci ve zcela uzavřené budově nebo vozidle, například tanku, na jehož proražení termobarické hlavice nestačí. Wikipedia pak doplňuje, že je TOS-1A tvořen vícenásobným raketometem usazeným na podvozku tanku T-72, případně T-90, který z něj de facto vychází, a v provozu je od roku 1988.

Video: Ukrajinci nedají Rusům vydechnout. Na skoro 600 km zasáhli jednu z největších ropných rafinerií v jižním Rusku

Na záběrech je přitom patrné, že Ukrajinci objevili ruský TOS-1A v době přesunu za bílého dne, a pravděpodobně mířil k palebné pozici, jelikož byl plně nabitý. Toho také operátor dronu využili a zasáhl mu dronem právě rakety, z nichž některé nejspíše vybuchly na místě, ale řada dalších vyletěla možná nižší stovky metrů daleko, kde explodovala.

Následný pohled na raketomet pak ukazuje, že z něj zbyly prakticky jenom ohořelé trosky, takže je nemožné, aby posádka přežila. Dron byl soudě dle stylu letu kvadrokoptéra, na níž Ukrajinci nejčastěji montují granát z RPG-7. Wikipedia uvádí, že PG-7VL prorazí až 500 mm RHAe, ale v tomto případě to nebylo úplně relevantní, protože odpalovač není pancéřovaný.

Článek Video: Rusové shořeli v ohnivém pekle svého raketometu, z něhož trnou hrůzou i ti nejtvrdší vojáci se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útok byl roznesen do posledního kusu techniky

Z dlouhodobého sledování je Armádní Zpravodaj názoru, že se jedná o středně velký konvoj, protože jindy obvykle čítá několik nižších jednotek vozidel. Jsou sice známy i případy, kdy ruská armáda vyšle několik desítek obrněnců, ale ty jsou spíše výjimečné. V tomto případě se útoku účastnilo 7 obrněnců a 3 motocykly, a dohromady asi 100 vojáků.

Levná, a přesto účinná PVO: 49 dronů najednou zničila vmžiku nová americká mikrovlnná zbraň

Video jasně ukazuje, že šlo o zastavování konvoje formou hybridní taktiky, kdy do něj místy střílí salvový raketomet M142 HIMARS, který dle Wikipedie dostřelí až 92 km, ale v tomto případě to nejspíše bylo na kratší vzdálenost. Jeho max. dosah je tedy 499 km, ale to se jedná o taktické balistické rakety PrSM, které budou nahrazovat současné ATACMS.

V některých chvílích se ruský konvoj rozděloval a zase spojoval, ale v průběhu jednotlivá vozidla lovily drony, které je buď rovnou odbouchly, případně když to nevyšlo, tak alespoň znehybnily, aby na ně následně udeřil M142 HIMARS, ačkoliv zvládal zasahovat i pohybující se cíle, nejspíše po naplánování úderu na konkrétní místo v momentě, kdy na něj měl konvoj dojet, jelikož dnes neexistuje projektil pro HIMARS schopný ničit pohybující se cíl.

Rusko doplňuje ztráty Černomořské flotily. Jako posilu dostala korvetu se střelami Kalibr, které útočí na 2 500 km

Ze záběrů nelze většinu techniky rozpoznat, ale nejméně jednou je vidět typický tvar korby bojového vozidla pěchoty BMP, nejspíše BMP-2, které má ruská armáda ve vysokých počtech. Wikipedia doplňuje, že jenom v SSSR vzniklo v počtu přesahujícím 20 tisíc kusů. Má přitom až žalostný stupeň ochrany, ale Rusové se ji snažili posílit protidronovými zábranami.

Ty sice v některých případech útokům odolaly, aly ne na dlouho. V jednom případě je také vidět úder na již znehybněné BMP-2, k němuž se blížil dron, na což ruští vojáci reagovali útěkem, ale nejspíše marně – mohutný výbuch zjevně odpálil vezenou munici, načež z něj začaly odlétat kusy trosek, a tlaková vlna dokonce odmrštila i několik z nich.

Článek Video: HIMARS rozstřílel 10členný ruský konvoj v pohybu. Kdo se mu vyhnul, toho vymazali vojáci ze vzduchu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Odpalovač byl prázdný, ale požár i tak velký

BM-21 Grad je jednou z legendárních zbraní, která vznikla ve více než 100 tisících kusů, a mezi její uživatele patří desítky zemí po celém světě. Zařazena byla roku 1963, ale prošla řadou modernizací, ačkoliv její základ zůstává stejný. Rakety ráže 122 mm umí nadělat v místě dopadu opravdovou „paseku“, podlehnou jí vojáci i méně pancéřovaná technika.

Video: Skytští gryfové zničili mimořádně odolnou ruskou „tankovou boudu“. Podceňovaná konstrukce vydržela hodně

Wikipedia upřesňuje, že dostřelí 0,5 až 52 km, ale nejvyšší údaj je platný pro egyptskou armádu, která vyvinula speciální rakety – v té ruské to je maximálně 40 km, což je také dost, ale někdy to může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. V případě zachyceném na videu by to tedy zřejmě nepomohlo, protože měl být proti BM-21 Grad nasazen dalekonosný dron.

Není známo, o jaký se jednalo, ale Ukrajina se stala v posledních letech dronovou velmocí. S dalekonosnými letouny dokáže udeřit desítky kilometrů od svých pozic úplně běžně, a často k tomu poslouží komerční verze. Ta může nést improvizovanou nálož, ale také granát, například z protitankového granátometu RPG-7, s nímž prorazí až 900 mm RHAe, uvádí Wikipedia.

Video: Ukrajinský MiG-29 zničil ruské podzemní velitelské centrum. Puma se zavrtala a odbouchla ho zevnitř

V tomto případě by ale stačil i mnohem slabší, jelikož BM-21 Grad nemá prakticky žádnou ochranu. Spoléhá se na mobilitu, kterou mu zajišťuje podvozek nákladního automobilu, často jde o Ural-375D, Ural-4320, ale také ZIL-131 a další. Dosahuje max. rychlosti 75 km/h a ujede více než 400 km na jednu nádrž, přičemž pálí v salvě, nebo v dávkách.

V tomto případě byl zasažen do levé části odpalovače v přední horní části, což ho zapálilo, a plameny se poté rozšířily po levé straně, na podvozek, a nejspíše také do kabiny. Nekonala se ovšem exploze, jelikož byl odpalovač úplně prázdný, takže je patrné, že se BM-21 Grad zrovna vracel z bojové mise. I tak je ale vzhledem k rozsahu poškození na odpis.

🇺🇦⚓Гостинний прийом десантників російської федерації на Херсонщині. 426-й ОББС зустрів окупантів на Херсонщині так, як вони того заслуговують — влучним ударом по БМ-21 «Град».

Як результат — російська система залпового вогню відправлена в небуття#426ОББС #UAmarines pic.twitter.com/uL3qW19VBm

— Військово-Морські Сили ЗС України (@UA_NAVY) August 27, 2025

Zničení ruského raketometu BM-21 Grad, když se zrovna vracel z bojové mise (zveřejněno 27. srpna 2025)

Článek Video: Ruský BM-21 Grad zničili Ukrajinci v momentě, kdy se vracel z bojové mise. I bez raket hořel silně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Salvový raketomet, který nestihl vypálit vše

Nepochybně se jedná o jeden z nejikoničtějších symbolů ruského zbrojního průmyslu, a co více, přežívá dodnes. BM-21 Grad je v provozu od roku 1963, tedy dlouhých 62 let, a ačkoliv byl v nějaké míře modernizován, v základu zůstává stejný. Vyroben byl v počtu přesahujícím 100 tisíc kusů, uvádí Wikipedia, a zúčastnil se pod různými vlajkami desítek válek.

Američané vyvinuli speciálně pro Ukrajinu hybrid řízené střely a bomby. Ničí s přesností na více jak 460 km a má být levná

Vidět byl třeba ve Vietnamu, v Západní Sahaře, Gaze, Libyi, Sýrii, Mali apod., a naposledy velmi hojně na Ukrajině a v Rusku. Využívají ho desítky zemí, nejvíce přitom samotné Rusko, které z něj později vyvinulo dokonce sofistikovanou verzi 9K51M Tornado-G s pokročilým řízením palby, satelitní navigací a automatickým zaměřováním cílů.

O jaký přesně typ se v případě záběrů jedná, určit nelze, ale Armádní Zpravodaj soudí, že to na výsledku nic nemění. Ráže raket je přitom 122 mm, a ačkoliv se jedná o raketomet salvový, kdy jich umí podle typu odpálit až všech 40 ve velmi krátké chvíli, může je stejně tak odpalovat v dávkách, což se také v tomto případě nejspíše dělo. Je totiž patrné, že BM-21 Grad několikrát vystřelil, načež se k němu blížil sebevražedný dron a narazil do něj.

Američané vyvinuli speciálně pro Ukrajinu hybrid řízené střely a bomby. Ničí s přesností na více jak 460 km a má být levná

Je evidentní, že ho trefil přímo do odpalovací části, v níž byly ještě nabité rakety, jelikož došlo k mohutné explozi (jak výbušniny, tak raketového paliva), z níž jich ještě několik vylétalo. Jakým dronem byla BM-21 ruské armády zasažen, jasné není, ale Armádní Zpravodaj soudí, že šlo o kvadrokoptéru s hlavicí třeba z RPG-7, která k odpálení bohatě stačí.

Článek Video: Ruský raketomet BM-21 Grad ještě vypálil část salvy, než ho na ránu zničil dron. I potom z něj ale létaly rakety se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zásah dronu odpálil raketu do kabiny

Video níže ukazuje útok sebevražedného dronu na raketomet M1991. Ten je původem ze Severní Koreje, uvádí MissileTreat, ale ta ho vyváží do Ruska. Operátor dronu se k němu blížil obezřetně a pečlivě si vybíral místo, kde zasáhnout. Nakonec narazil do zadní části odpalovače, což dle všeho zažehlo jednu z raket, která prolétla kabinou s obsluhou a letěla dále.

Video: i když dron ruského vojáka mine o 22 metrů, může ho miniaturní „domácí“ charkovská puma zabít, a to bez viditelných zranění

Tato raketa má ráži 240 milimetrů a je schopna urazit vzdálenost až 60 kilometrů. Redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že měla osádka velké štěstí, že nevybuchla její hlavice o hmotnosti 90 kilogramů, jak potvrzuje ArmyRecognition. Vojáci byli zjevně otřeseni, ale záběry dokazují, že se jim podařilo otevřít dveře kabiny a dostat se ven. Později záběr z větší dálky ukazuje, jak raketomet mohutně exploduje – pravděpodobně vybuchly další rakety, má jich totiž 22. Jestli vojáci stačili utéct dost daleko, ale není z videa poznat.

Článek Video: i když proletí střela raketometu M1991 přímo kabinou s vojáky, s hodně velkým štěstím je zabít nemusí a stihnou utéct se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

I když HIMARS minul, KN-09 shořel na popel

Zničení KN-09 mělo dnes už zcela standardní průběh – nejdříve ho lokalizoval dron, konkrétně z ukrajinského 4. pluku známého jako „Rangers“, který na něj navedl dělostřeleckou palbu. Úkolu se tradičně zhostil M142 HIMARS, jelikož je mimořádně přesný i na dlouhou vzdálenost. Dle výrobce Lockheed Martin dokáže dostřelit až 300 km a s přesností kolem 1 metru.

Pilot se katapultoval z neovladatelného letounu F/A-18 Hornet, který začal z ničeho nic hořet. Zřítil se na finskou vojenskou základnu

Nestává se tedy často, aby cíl vyloženě minul, ačkoliv i to se stává. Armádní Zpravodaj v dubnu 2025 poukazoval na případ, kdy se těsně netrefil do ruského BM-27 Uraganu, což je sice malé „selhání“, ale úspěchu stejně dosáhl, jelikož ho i tak dokázal zničit. V případě KN-09 byl ovšem o něco přesnější, přičemž na něj použil střelu M30A1 fungující jako brokovnici.

Ta v místě neničí cíl explozí, ale vychrlí na něj 180 000 wolframových kuliček, které udělají díry do každého méně pancéřovaného cíle, poničí jejich šasi, systémy apod., vysvětluje americká armáda. Začátkem dubna redakce Armádního Zpravodaje ukazovala následky úderu střelou na dva ruské vrtulníky, z nichž byl jeden zcela na odpis a druhý na dlouho vyřazen.

Zdrcující porážka pro Rafale a dominance Číny: Indie proti Pákistánu trpí, čínská J-10 jí sestřelila dva francouzské Rafale

I v tomto případě přitom M142 HIMARS svůj cíl minul, a to hned o několik metrů – ale přesto se mu ho opět povedlo zničit. Wolframové kuličky se totiž rozletí do všech stran, a jak je ze záběrů patrné, podařilo se jim zasáhnout odpalovací zařízení. V tom byly evidentně ještě nabité rakety, i když není jasné, jak nakonec KN-09 dopadl, protože bylo video ukončeno.

S největší pravděpodobností došlo ale k explozi raket a jeho zničení. Armádní Zpravodaj také ověřil u OSINT analytika, že byl KN-09 zničen u obce Pervomajskij v Kurské oblasti.

Článek HIMARS zdánlivě selhal, když minul o dobrých 5 metrů – ale přesto zničil severokorejský raketomet KN-09 brutální ráže (video) se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Základní střely by létaly až 150 km

Vývoj francouzského raketometu probíhá v rámci programu FLP-T. ArmyRecognition uvádí, že by měl být hotový v roce 2026, kdy rovnou začniu jeho testy. O schopnostech raketometu je však známo minimum – jenom to, že by jeho střely měly být schopné zasahovat cíle do vzdálenosti až 150 kilometrů a v budoucnu dokonce 500, případně až 1 000 kilometrů.

Armagedon pro ukrajinská města: nasadí-li Rusko své raketomety, doslova je smaže. Použít může i obávané termobarické zbraně

Raketomet má být alternativou M142 HIMARS, případně M270, přičemž se parametry střel vlastně podobají. Základní M31 do amerického raketometu má dosah až 92 kilometrů, uvádí Wikipedia, ale existují i nové ER GMLRS s dosahem 150 km. Balistická raketa MGM-140 ATACMS má pak dosah až 300 km, a nová Precision Strike Missile dokonce 500 km. Armádní Zpravodaj předpokládá, že by francouzský systém také mohl být založený na kontejneru se střelami, a není vyloučeno, že by ho šlo použít jak ve francouzské, tak v americké zbrani.

Raketa do neexistujícího raketometu už je

Základem francouzského raketometu by se mohla stát raketa Thundart ráže 227 milimetrů vyvinutá společnostmi MBDA a Safran, uvádí TurDef. Francie ji plánuje využít ve svých M270, jimiž je nyní vyzbrojena, a které jsou založeny na stejném principu jako novější HIMARS. Raketa by měla být přesná, spekuluje se o navádění založeném na principu navádění klouzavých pum s pomocným raketovým pohonem AASM Hammer od Safran.

iZdroj fotografie: GoodFon

Hodnotit schopnosti francouzského raketometu však nelze do doby, než bude reálně existovat a bude otestovaný. Vlastně ani nikdo neví, zda bude na kolovém či pásovém podvozku, i když zmínky o alternativě HIMARS naznačují spíše kolový. Redakce Armádního Zpravodaje každopádně nepochybuje, že má francouzský zbrojní průmysl schopnost raketomet se schopnostmi M142 HIMARS vytvořit.

Záležet však také bude, jaká bude výrobní kapacita, aby stačila uspokojit potřeby nejenom domácí armády, ale i jiných, zpravidla evropských, zemí. Jestliže bude všechno na dobré cestě, může tím Amerika postupně přijít o obrovské zbrojní zakázky – třeba takové Polsko si objednalo 500 kusů M142 HIMARS, ale pokud by mělo možnost zvolit místní alternativu, je možné že by se rozhodlo právě pro ni – tak jako možná v budoucnu jiné země.

Článek Francouzská alternativa M142 HIMARS má dostřelit až 1 000 kilometrů. Amerika by tím mohla přijít o obrovské zbrojní zakázky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.