Ljapkin zemřel s ruským plukovníkem

Generálmajor Ljapkin měl zemřít 17. března 2026 jako člen jednotky BARS-33, uvádí KyivPost. Okolnosti jeho smrti jsou každopádně neznámé. Není tedy jasné, zda byl na frontě nebo na něj například tajné služby či partyzáni nespáchali atentát. Lze však předpokládat, že se takto vysoký důstojník cítil bezpečně, a nejspíše nečekal, že by ho potkala smrt. Ta je potvrzená, protože existuje jeho hrob. Zemřít měl spolu s ruským plukovníkem Eduardem Malovem.

Video: ukrajinský voják neváhal, ale útočil s rozmyslem. Kleknul si s Javelinem na rameni a vyslal Rusům poslední ránu

Ljapkin získal hodnost generálmajora v roce 2013, uvádí ZonaMedia. Jednalo se tedy o období, kdy stál v čele Ukrajiny proruský prezident Viktor Janukovič. Prací Ljapkina měly být odposlechy, sledování a shromažďování informací. Když ale na Ukrajině vypukl Majdan, tedy protesty proti konci začleňování Ukrajiny do EU, a naopak prohlubování spolupráce s Ruskem, měl se podílet na jejich potlačování. Po pádu Janukoviče pak utekl do Ruska.

Generálmajor se účastnil represí

Ljapkin se nakonec usadil na Krymu, kde začal pracovat pro ruské úřady. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu a obsazení Chersonské oblasti tam byl členem bezpečnostní služby, a měl se podílet na represích proti místnímu obyvatelstvu. Zřejmě byl také spolupracovníkem ruské FSB, od níž měl údajně získat generálskou hodnost, ale to není potvrzené.

Fotografie: Írán tvrdil, že sestřelil F-35, ale sám se usvědčil ze lži. Ukázal trosky úplně jiného letadla

Nakonec se stal stal členem jednotky BARS-33. Wikipedia uvádí, že je rezervou ruské armády a tvoří ji dobrovolníci. On s ní údajně bojoval v Chersonské oblasti, ovšem není jasné, zda byl přímo na frontě, nebo v týlu, což je dle Armádního Zpravodaje u člověka s hodností generála pravděpodobnější. Mohl tedy zemřít například při úderu na nějaké velitelské centrum, ale není vyloučeno, že proti němu šli partyzáni a tajné služby.

Článek Ukrajinská pomsta byla nelítostná. Generálmajor-zrádce, který donášel Rusům, do poslední vteřiny nic netušil se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

I když se Rusové bránili, nepomohlo to

Video tvoří sestřih úderů dronů ukrajinské jednotky Alfa na nespecifikovaném místě fronty ukrajinské války, kde se ruská armáda snaží dobýt ukrajinské pozice. Vybrány byly údery, při nichž se drony zaměřují na jednotlivé pěšáky, i když v několika případech je zaznamenán i úder na vojáky jedoucí na čtyřkolkách. Je dobře vidět, jak se vojáci sem tam pokouší o obranu, kdy například proti dronu střílejí z útočné pušky. V mnoha případech se ale jenom zastaví a čekají, případně jdou, jakoby o dronu ani nevěděli.

Ukrajinci se pochlubili polským MiG-29, který drtí ruské útoky. Starý, ale pořád efektivní

Ukrajinci v těchto případech nasazují proti Rusům kvadrokoptéry. Wikipedia uvádí, že jde o drony se 4 vrtulemi, kdy se 2 točí jedním, a 2 druhým směrem, což zajišťuje vysokou stabilitu a solidní manévrovatelnost. I proto se mohou velice lehce trefit do vojáka, případně upravit dráhu svého letu, když se nepřítel pokouší uhnout. Běžně unesou asi 2 kilogramy, což stačí na nálož často doplněnou i různými fragmenty schopnou vojáka spolehlivě zabít.

V jednom případě lze zaznamenat i velmi zajímavý pokus o obranu, kdy se Rus snaží mezi sebe a dron dostat části své balistické ochrany běžně známé jako neprůstřelná vesta. ScienceDirect uvádí, že je schopná pohltit energii výstřelů nebo střepin a v mnoha případech vojáka ochránit. Armádní Zpravodaj se však domnívá, že pokud ji voják drží v ruce a pokusí se s ní odstrčit dron, s největší pravděpodobností nemůže nikdy fungovat.

Video: silná rána pro ruské letectvo. Ukrajinci zasáhli velmi vzácnou Čeburašku, kterou už nikdo nevyrobí

Masivní nasazování dronů ze strany jednotky Alfa může být každopádně překvapením, protože je známá především jako speciální jednotka spadající pod ukrajinskou SBU, uvádí Wikipedia. Jejím primárním úkolem jsou různé speciální operace, boj proti terorismu a další, ale samozřejmě se aktivně zapojuje i do obrany proti ruské agresi. Ukazuje se, že ukrajinské ozbrojené síly vybavily i tyto jednotky vlastními dronovými útvary.

Článek Video: velká smůla ruských vojáků. Když se snažili vzít Ukrajincům pozice, napadla je speciální jednotka se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

SBU zničila pestré spektrum cílů

Záběry pořizované kamerami sebevražedných dronů SBU ukazují úspěšné zásahy ruských cílů. Podle charakteru letu Armádní Zpravodaj soudí, že operátoři používají nějaké typy kvadrokoptér vybavené kumulativní hlavicí, a v případě útoku na vojáky může jít také o explozivní hlavici s různými šrapnely. Daří se jim přitom zasahovat vozidla za jízdy, ale také techniku schovanou v okopech a pod maskovacími sítěmi; některé z úderů jsou provedené i v noci.

Evropský zbrojní průmysl získal skvělou zakázku, a k tomu vyšachuje Rusy. Dodá do Asie jedna z nejlepších bojových letadel

Až děsivě přitom působí záběry z počátků videa, kdy se operátor dronu zaměřil na terénní vozidlo, na němž bylo několik vojáků. Osádka v zadní části přilétající dron viděla a v panice začala na poslední chvíli seskakovat, a je docela možné, že si tak někteří z vojáků zachránili život. Řidič a jeho spolujezdec mohli ovšem zahynout, nebo být zraněni. Vozidlo lze identifikovat jenom obtížně, ale může se jednat o nějakou variantu UAZ-31512, což je pokračovatel známého sovětského terénního automobilu UAZ-469, uvádí Wikipedia.

V dalším případě si operátor dronu za svůj cíl zvolil tank, který osádka umístila do okopu a překryla maskovací sítí. Není proto vyloučeno, že z úderu byla velmi překvapená, což naznačuje i poklop u řidiče který byl stále otevřený. Podle průzoru řidiče a tvaru reaktivního pancéřování Armádní Zpravodaj soudí, že se jedná o tank T-72B3 nebo B3M. ArmyRecognition uvádí, že jde o modernizované verze s lepším pancéřováním nebo řízením palby.

Video: Ukrajinci 3krát po sobě zasáhli tanker ruské stínové flotily v Černém moři. Pro státní kasu jde o obří ztrátu

V jiných případech se podařilo operátorům dronů zastihnout tank starší konstrukce bez reaktivního pancéřování, pravděpodobně T-62 v nějakém okopu; jindy se zase zaměřili na různá obrněná vozidla a nákladní automobily. A protože záběry často pochází z noci, lze jenom velmi obtížně rozeznat, o jaké typy se jednalo. Není ale pochyb, že ve většině případů půjde o vozidla sloužící k přepravě zásob nebo vojáků v blízkosti bojové linie.

Článek Video: Rusové nestíhali seskakovat, v tanku vůbec nevěděli, co se děje. Ukrajinská bezpečnostní služba je rozmetala se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Schopné letouny, jejichž ztráta zabolí i Rusko

Z akce nebyly tentokrát zveřejněny žádné videomateriály, což může mít bezpečnostní důvody, ale redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že se to děje i v momentech, kdy nejsou škody hlášené na cílech ve skutečnosti tak rozsáhlé, ale to opravdu nelze odhadovat. Už 03. srpna však informoval ruský kanál Evpatoria ChP, že PVO na Krymu funguje.

Video: Ruský BMPT Terminator se zničit nepodařilo. A opakovaným náletům dronů odolal i tank, který ho odtahoval

Služby bezpečnosti Ukrajiny komentovala událost s tím, že bylo napadeno letiště Saki, které je pro ruské vzdušné síly strategické pro operace v Černém moři a na východě Ukrajiny. Jeden z letounů Su-30SM měl být zcela zničen, druhý pak – neznámo v jakém rozsahu – poškozen, a vedle toho to schytaly ještě tři bombardéry Suchoj Su-24 – opět neznámo, jak moc.

Vedle toho měl být zasažen ještě sklad zbraní, ale není jasné, zda explodoval. Každopádně i zničení jednoho Su-30SM je obrovská škoda, jelikož dle KyivIndependent stojí až 1 miliardu korun. V ruském letectvu se přitom objevila tato verze až roku 2013, přičemž se jedná o modernizaci předchozí MKI, která má krom zadních směrovek ještě kachní křídla.

Ruská letecká základna Saki na poloostrově Krym

Tím je zvýšena jeho obratnost, přičemž max. rychlost je 2 175 km/h, dostup 19 800 metrů a dolet bez doplnění paliva 3 000 kilometrů, uvádí MilitaryFactory. Armádní Zpravodaj hodnotil Suchoj Su-30SM jako alternativu pro země, které nechtějí, nebo si nemohou dovolit, pořídit americké F-35. Ostatně jako vývozní artikl je letoun poměrně úspěšný.

Zasažené Suchoje Su-24 jsou potom taktické bombardovací letouny z dob SSSR, konkrétně se po obloze prohání od roku 1974, potvrzuje Wikipedia. Stále jsou schopné jako nosiče zbraní, jelikož unesou na 8 závěsnících až 8 000 kg výzbroje – včetně rádiem řízených raket Ch-23, laserem naváděných střely Ch-25ML, střel Ch-59 nebo pum KAB-500KR.

Nová ukrajinská speciální jednotka vyrvala Rusům z rukou vesnici. Bylo to velké zklamání, neudrželi ji ani 24 hodin

Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že ačkoliv byly zbylé čtyři letouny „pouze“ nějak poškozeny, znamená to přesto jejich dočasné vyřazení ze služby – minimálně je musí technici prohlédnout a otestovat, zda nejde o nic kritického, případně nahradit příslušné komponenty, což si může v závislosti na jejich dostupnosti vyžádat i několik týdnů až měsíců.

Článek Elitní jednotka na Krymu zasáhla 2 ruské stíhačky Su-30SM a 3 taktické bombardéry Su-24. Škody jsou obrovské i na Rusko se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

5 ran z pistole, kterým plukovník podlehl

Incident zachycený na kameru ukazuje, jak se útočník blíží se k „cíli“, když je zrovna vedle auta, načež ho pětkrát střelí a rychle utíká pryč. Plukovník v podstatě neměl šanci reagovat a na místě zraněním okamžitě podlehl. Zastával přitom aktuálně jeden z nejnebezpečnějších postů, a sice vysoce postaveného důstojníka, který plánoval tajné operace proti Rusům.

Záběry ukazují, jak MiG-29 zničil Rusům životně důležitý most a zcela je odřízl. Nejdříve ovšem padla PVO

Ti měli k jeho odstranění mnoho důvodů – jistě by nebyli rádi, kdyby se podílel na dalších operacích proti nim, ale Armádní Zpravodaj soudí, že se mu pravděpodobně též chtěli pomstít. Vedl totiž jednotku, která v roce 2024 vtrhla do ruské Kurské oblasti, jíž okupovala dlouhé měsíce, potvrzuje Wikipedia, a držela tak ruské síly dále od hlavní fronty.

Již dříve měl také zajistit zabití ruského velitele Arsena Pavlova, který byl proslulý vražděním a mučením ukrajinských válečných zajatců, potvrzuje Wikipedia. Až do své smrti v roce 2016, kdy byl zabit výbuchem ve svém bytě, velel praporu Sparta, který bojoval na straně separatistické Doněcké lidové republiky, která je i dnes na straně Ruské federace.

Mladý maďarský voják utekl, aby bojoval za Ukrajinu. Rusové ho v bitvě zabili. Tělo zpět do vlasti nemůže, otce politicky pronásledují

S odvoláním na anonymní kolegy plukovníka Voronyče uvedl NewYorkTimes, že sloužil ve Středisku speciálních operací Alpha a pracoval pro SBU od 90. let 20. století. Když přitom došlo k ruské invazi na Ukrajinu, stal se součástí elitní skupiny působící v tzv. šedé zóně. Ta měla mít technickou podporu od CIA, s jejíž pomocí on a jeho jednotka likvidovali vysoce postavené cíle v Rusku. Svůj život tak viditelně zasvětil ochraně vlasti.

Článek Záběry ukazují zavraždění plukovníka, který změnil válku na Ukrajině. Rusové měli hodně důvodů, proč se mu pomstít se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vyřazeno bylo 41 letounů, zničeno „jen“ 15

Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU), která útok plánovala 18 měsíců, a nakonec ho také zajistila, v prohlášení 04. června 2025 opět uvedla, že zasáhla 41 ruských letounů, a to na:

• letecké základně Belaya v Irkutské oblasti
• letecké základně Olenya v Murmanské oblasti
• letecké základně Ďagilev v Rjazaňské oblasti
• letecké základně Ivanovo v Ivanovské oblasti
• letecké základně Ukrainka v Amurské oblasti

Z letecké základny Belaya pochází asi nejvíce důkazů – například záběry ukazující nálet na Tupolev Tu-95, a také video, na němž je vidět vzlet dronů ze speciálně upravených kamionů. První zprávy se přitom zmiňovaly jenom o zásazích na letištích Belaya a Olenya, takže nebylo možné finálně spočítat, o kolik bombardérů, případně jiných letounů, vlastně Rusko přišlo.

Velká Británie chce být opět námořní velmocí – postaví 12 jaderných ponorek. Reaguje tak především na Rusko

Internetem už však kolují satelitní snímky ze všech pěti základen, a vypadá to, že bylo zcela zničeno 13 strategických bombardérů a dva další letouny, ačkoliv je nutné upozornit, že další měly být poškozeny, což znamená, že jsou na nejméně několik měsíců, ale možná i let, vyřazeny. To bude záležet na rychlosti oprav a také jejich smyslu, jelikož to odnesly primárně starší verze, zatímco má ruské letectvo ve výzbroji i modernější Tupolevy Tu-160. Zničeno bylo:

• 8x Tupolev Tu-95, strategický bombardér (dle Wikipedie vzniklo přes 500 kusů a zařazen byl roku 1956)
• 5x Tu-22M3, strategický bombardér (dle Wikipedie vzniklo přes 280 kusů a zařazen byl roku 1983, ale později docházelo ještě k modifikacím a vylepšování na Tu-22M3R, Tu-22MR, Tu-22M3M atd.)
• 1x Antonov An-12, transportní letoun (dle Wikipedie vzniklo téměř 1 250 kusů a zařazen byl roku 1959)
• 1x Berijev A-50, letoun včasné výstrahy a řízení (dle Wikipedie vzniklo cca 40 kusů a zařazen byl roku 1985)

Svědek zveřejnil záběry hořících ruských bombardérů na letišti Belaya, na níž byly Tu-160 a Tu-95. Označení „zkáza“ je na místě

Armádní Zpravodaj zachytil čtyři satelitní snímky zveřejněné Rádiem Svoboda, na nichž je vidět zničení sedmi strategických bombardérů – tří Tu-95 a čtyř Tu-22 – na základně Belaya.

Osint analytici z „Oko Gora“ mimochodem upozornili, že když porovnali snímky z 02. a 04. června 2025, zjistili, že byl jeden z letounů Tu-95 opraven a uklizen, aby vypadal jako nepoškozený.

OSINT analytik „Special Kherson Cat“ potom sdílel satelitní snímek, na němž je vidět zničení čtyř strategických bombardérů Tu-95 a jednoho dopravního letounu An-12 – na základně Olenya.

iZdroj fotografie: Special Kherson Cat

Z dostupných informací vychází, že zbylé dva strategické bombardéry byly Tu-95 a Tu-22M3, každý po jednom, ačkoliv nebyla upřesněna základna, a totéž platí pro An-50.

O dalších zjištěných poškozeních bude redakce Armádního Zpravodaje informovat, jakmile se objeví další satelitní snímky nebo oficiální vyjádření. V případě 13 zcela nebo částečně zničených strategických bombardérů se jedná o zhruba 11 % z celkového počtu v aktivní službě, ačkoliv zasaženo jich bylo dohromady 34 % – ty zbylé však nejspíše půjdou opravit.

Pod svícnem je největší tma: Rusové měli ukrajinské drony, které útočily na jejich bombardéry, u sídla bezpečnostní služby

I tak se jedná o výsledek, který lze označit za pohromu. Jenom pro zajímavost, Tu-22M3 by měl mít hodnotu kolem 100 milionů dolarů, uvádí United24, což je v přepočtu zhruba 2,2 miliardy korun. Starší a technologicky méně vyspělý Tu-95 má být pochopitelně mnohem levnější, podle AeroCorner to je zhruba 26,3 milionů dolarů, v přepočtu tedy 578,6 milionů korun.

Článek Satelitní snímky potvrzují finální ztráty ruských bombardérů i dalších letadel. Nejsou tak velké, ale pořád jde o 11 % ze všech se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Když dron dosedl na Tu-95, exploze nepřišla

Hned v den úderu vydala Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU), která za útokem stála, prohlášení, že se jí podařilo zasáhnout 41 ruských letounů. Později satelitní snímky potvrdily, že jich zničila nebo alespoň poškodila nejméně 18, ale číslo zřejmě není konečné. Ukázalo se přitom, že Ukrajinci skladovali drony k útoku použité nedaleko sídla ruské bezpečnostní služby (FSB).

Záběry ukazují, jak ruský Iskander-M doslova ponížil Patriot. Z americké chlouby nezbylo nic, zničena byla celá baterie

Armádní Zpravodaj také dohledal záběry od jednoho ze svědků, který zachytil bezpilotní letouny startující z kamionu poblíž letiště Belaya, a stejně tak na video, z něhož je patrná hořící ranvej s bombardéry. Na internetu se nicméně objevily i záběry, jak se jeden z dronů blížil na této základně k Tupolevu Tu-95, jemuž následně opatrně dosedl na křídlo.

Záběry poté končí, ale dron pravděpodobně v onu chvíli neexplodoval. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že nejdříve došlo k umístění dalších bezpilotních letounů a jejich odpálení ve stejnou chvíli, aby tím útočníci eliminovali riziko odhalení a sestřelené těch teprve přilétajících. Z dostupných informací to vypadá, že bezpečnostní služba Ukrajiny použila malé kvadrokoptéry ve vysokých počtech, pravděpodobně jich byly alespoň nižší stovky.

Článek Unikátní záběry ukazují útok na ruský bombardér Tu-95 z blízka. Lehce dosedl, než ho odpálil se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kamiony měly speciálně upravené kontejnery

Následky horší, než by se mohlo zdát, a selhání bezpečnostních složek Ruské federace větší, než by jeden čekal. Armádní Zpravodaj upozorňoval, že si Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) pronajala v ruském městě Čeljabinsk sklad za necelých 100 000 Kč měsíčně, v němž měla drony i se speciálními kontejnery. Nacházel se pitom jen několik kilometrů od sídla Federální služby bezpečnosti (FSB), která zjevně neměla o jeho existenci ani potuchy.

iSklad ukrajinských dronů a speciálních kontejnerů v Rusku

Ukrajinci následně převezli bezpilotní letouny do blízkosti letišť – není jasné, zda pouze z onoho skladu, nebo měla k dispozici i další, ale informace o jiných nejsou v tuto chvíli dostupné. Záběry níže ukazují start jednoho dronu z kamionu – střecha vezeného kontejneru měla být na dálku otevřena, což umožnilo jeho vzlet. Vzhledem k tomu, že šlo o malý FPV dron, je zřejmé, že byl řízen operátorem, ačkoliv není jasné, jak daleko se od místa nacházel.

Bez Západu by Rusko bylo bez moderních zbraní, samo je totiž vyrobit neumí. Užívá techniku Francie, Německa i dalších zemí

Dosah komunikačního signálu bývá jenom několik kilometrů, ale redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že mohl být posilován sítí antén, která také umožnila operátorům, aby se drželi dále od kamionů. Všichni, kdo s akcí pomáhali, by měli být v bezpečí na Ukrajině, jak potvrdil v projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský ještě v den po ohlášení úderu.

Kamion zaparkovaný nedaleko letecké základny Belaya je na konci videa v plamenech. Není jasné, zda se o to zasloužily ruské bezpečnostní složky, nebo například někdo z přihlížejících. Stejně tak je ovšem možné, že ho nakonec odpálili sami Ukrajinci, když v něm došly drony. Je zřejmé, že v moment, kdy začaly drony vzlétat, už bylo pozdě na nějakou preventivní akci – a než k místu dojela alespoň policie, bylo nejspíše po útoku.

Článek Záběry odhalují, jak Ukrajinci přelstili Rusy: dronům se nemohli bránit, dovezli je až k letištím s bombardéry ve speciálních kamionech se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Skladiště s drony leželo několik km od FSB

„Pod svícnem je největší tma“ – tak přesně tak lze označit úkryt, který si pronajali Ukrajinci k uskladnění dronů nedaleko kanceláře ruské bezpečnostní služby (FSB). Ruští blogeři tvrdí, že na základě záběrů ukazujících kontejnery, z nichž byly úderné drony vypuštěny, byli schopni určit geolokaci: město Čeljabinsk, ulice Sverdlovskij Trakt, 28a.

V Srbsku bouchla továrna na výrobu munice. Jenom den poté, co ji Rusko obvinilo z podpory Ukrajiny

Na mapě je vidět, že leží asi 6,4 km vzdušnou čarou od kanceláře FSB, ačkoliv na screenshotu označují místo ležící asi o dva kilometry blíže – po přezkoumání se zdá, že se v obou případech jedná o průmyslové areály, takže není úplně možné určit, kde přesně se skladiště nacházelo. Na faktu to nicméně nic nemění – ukrajinské drony byly ukryté jenom několik kilometrů od kanceláře ruské bezpečnostní služba, která by měla dbát ve válce zvýšené opatrnosti.

iZdroj fotografie: Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU)

Jak je možné, že se podařilo skladiště pronajmout ukrajinské bezpečnostní službě, není jasné. Měla za něj přitom hradit 350 000 rublů měsíčně, což je v přepočtu asi 96 200 Kč. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský poděkoval bezpečnostní službě, a osobně pak generálu Maliukovi. Celá akce byla podle něj perfektně připravená a veskrze unikátní.

„Nejzajímavější – a už to můžeme říct veřejně – bylo, že se sídlo našeho působení na území Ruska nacházela přímo vedle FSB Ruska v jednom z jejich regionů,“ přiznal Volodymyr Zelenský v prohlášení s tím, že bylo do akce nasazeno 117 dronů a odpovídající počet operátorů.

Záběry ukazují, jak ruský Iskander-M doslova ponížil Patriot. Z americké chlouby nezbylo nic, zničena byla celá baterie

Úder z ruského vnitrozemí by nejspíše čekal málokdo. Ukrajinci totiž běžně útočí na vzdálené cíle dalekonosnými drony, které vypouští buď ze svého, případně z Ruskem okupovaného území. „Naši lidé působili na území různých ruských regionů – ve třech časových pásmech. V předvečer operace byli staženi z území Ruska a nyní jsou v bezpečí – ti, kteří nám pomohli,“ dodal Zelenský.

Článek Pod svícnem je největší tma: Rusové měli ukrajinské drony, které útočily na jejich bombardéry, u sídla bezpečnostní služby se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.