KAB je klasika, ale v ukrajinském podání poprvé

K zavedení letoun Su-24 klasifikovaného jako taktický bombardér do každého počasí došlo dle Wikipedie již v roce 1974, a jeho výroba skončila 1993. Nadále byl však modernizován, a dnes je jeho nejlepší variantou Su-24M2 (Fencer-D) představená roku 2000. Ta dostala zcela nové schopnosti a došlo k vylepšení bojové efektivity, osazení nového navigačního systému SVP-24, nového systému řízení zbraní, stejně jako k umožnění nesení nových zbraní.

Orešnik na scéně: Rusko zahajuje masovou výrobu balistické rakety středního doletu. Ale je nesmysl střílet ji na Ukrajinu

Mezi ty se řadí střely Kh-31A/P, střely Kh-59MK, a letecké pumy KAB-500S, zatímco ze starších redakce Armádního Zpravodaje připomíná laserem naváděnou leteckou pumu KAB-1500L, kazetovou leteckou pumu RBK-250 a RBK-500, nebo řízené střely Ch-59 proti pozemním cílům na vzdálenost až 200 km. Na frontové linii jsou však potřeba i levnější a menší řízené bomby, které zároveň zasahují přesně a lze je vyrábět mnohem rychleji.

A právě za tímto účelem vyvinula Ukrajina zatím nepojmenovanou leteckou pumu KAB, o níž je znám pouze dosah, a to až 60 km, ale má být prodloužen na 80 km. To je srovnatelné třeba s francouzskou AASM Hammer s dosahem kolem 70 km, přičemž může mít od 125 do 1 000 kg, potvrzuje Wikipedia. Ke zvýšení doletu KAB má dojít instalací univerzálních naváděcích a korekčních modulů (UGC), kdy Ukrajina vyvíjí domácí verzi ruských sad UMPK.

Video: 6 ruských vojáků zničeno novou a velmi účinnou charkovskou municí „Drtič nohou“, která zabíjí desítky metrů od místa dopadu

Na pohled je velmi podobná, ale podle všeho se liší vnitřek. V případě odhození ve výšce alespoň 10 km by pak mohla dokonce dosáhnout 100 km. Dosavadní výsledky testování jsou údajně slibné a poukazují na velký potenciál, ale zbraň musí ještě projít schválením domácího ministerstva obrany – je zřejmé, že to už nebude trvat dlouho.

Redakce Armádního Zpravodaje považuje domácí produkci za důležitou už jenom z důvodu, že je ukrajinský zbrojní průmysl schopný produkovat velké množství zbraní bez zbytečné byrokracie, nedostatku pracovníků apod. Pochopitelně je to možné díky válečnému stavu, ale také díky tomu, že má velmi starý a z dob SSSR rozvinutý zbrojní průmysl.

Článek Ukrajina vrací Suchoj Su-24 zpět na bojiště. Nová letecká puma KAB rozdrtí nepřítele až na 100 km, a to velmi přesně (video) se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-24M jednal v Mali v zájmu ruské vlády

Bojový letoun se zřítil v Mali poblíž řeky Niger, když plnil bojovou misi v rámci operace DOUGOUKOLOKO, která má za cíl obnovit úplnou suverenitu po celé zemi. Suchoj Su-24M ale nepatřil přímo Mali, nýbrž ruskému Africkému sboru – jak potvrdil očitý svědek, ačkoliv to armáda v prohlášení neuvedla – a jednal pouze v jejím zájmu. Jednalo se o dvoumístnou verzi, a podle prohlášení jsou oba piloti v lékařské péči.

Tentokrát to Rus hodně přehnal. Vletěl hluboko do polského vzdušného prostoru, vyprovázely ho dvě britské stíhačky

Suchoj Su-24M je modernizovaná varianta původní „dvacet-čtyřky“, oproti níž má bojovou účinnost vyšší 1,5krát až 2krát. Zavedena byla v roce 1983, tedy devět let po základní verzi, a ve své době šlo o vcelku pokročilý sovětský letoun. Ve službě nicméně zůstává i dnes, tedy po více než 40 letech, a to nejenom v chudších zemích, ale také v samotném Rusku nebo na Ukrajině, a rovněž v mnoha dalších letectvech po celém světě.

Zaveden byl jako taktický bombardovací letoun, k čemuž slouží stále, akorát s modernějšími zbraněmi. Ukrajina dokonce upravila Su-24 k nesení britské střely s plochou dráhou letu Storm Shadow, potvrzuje Wikipedia, a rovněž k odhazování chytrých pum, například francouzských AASM Hammer. Místo má tak do značné míry i na moderním bojišti.

Prestiž českého zbrojního průmyslu roste. CSG dokončuje výrobní linku na dělostřelecké granáty na Ukrajině

Na špatné počasí ale stavěn není, ačkoliv jsou mnohé sovětské letouny naopak pověstné svou vysokou odolností – příkladem je Suchoj Su-27, který byl navržen, aby startoval z provizorních letištních ploch. V Africe však „dvacet-čtyřka“ takové štěstí neměla, a v důsledku prudkého zhoršení povětrnostních podmínek, zejména silné prachové bouře, havaroval.

„Počáteční údaje naznačují náhlou meteorologickou degradaci, zejména silnou prachovou bouři v době nehody,“ uvedl generální štáb Ozbrojených sil Mali. Že se skutečně Suchoj Su-24M v Mali nacházel, potvrdily také satelitní snímky, které Armádní Zpravodaj dohledal u společnosti Maxar. Rusko se tak snaží i přes probíhající válku na Ukrajině posilovat svůj vliv v Africe, kde si ho dříve budovali prostřednictvím Wagnerovy skupiny.

Tu ale dnes nahrazuje tzv. Africký sbor, též Ruský expediční sbor, potvrzuje Wikipedia, jehož členy se staly bývalí příslušníci Wagnerovců. Tentokrát se ale ruská vláda netají, že v Africe slouží jejím zájmům, a podporuje tamní vlády, kde se jí to hodí. Příkladem je i spolupráce s Libyí, kam nedávno dodala stovky obrněnců a jiné vojenské techniky.

Článek Ruský Su-24M nezvládl špatné počasí a během bouře se zřítil. Souboj to pro něj byl nejspíše nerovný se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.