Nejsou-li tankery, je bombardování problém

Boeing KC-135 Stratotanker je klíčový čtyřmotorový letoun pro doplňování paliva za letu, který tvoří logistickou páteř amerického letectva již od 50. let, uvádí Wikipedia. Jeho primárním úkolem je prodlužovat operační dosah bojových letadel, přičemž pojme až 90 700 kg paliva, případně uveze 37 tun nákladu, a měří 41,53 metrů na délku, 12,7 metrů na výšku, a rozpětí křídel je 39,88 metrů. Nezbytný je pro dálkové mise, hlavně bombardování.

Video: měla to být rychlá akce, ale Putin dostal „facku“. Ruský voják natočil, jak Ukrajinci nad Hostomelem sundali vrtulník Ka-52

Írán sice nemá možnost zničit tankovací letouny ve vzduchu, ale na zemi ano, což se také stalo na
saúdskoarabské základně Prince Sultan. Úder je experty vnímán jako přímá odveta za předchozí operaci „Epic Fury“, která paralyzovala íránskou vojenskou a jadernou infrastrukturu, a svědčí o ochotě teheránského režimu napáchat v dávno prohrané válce značné škody.

Z vojenského hlediska jde o kritický zásah do logistických schopností USA v regionu, neboť ztráta pěti tankerů omezuje operační dosah stíhaček F-35 a F-15, stejně jako bombardérů. Útok navíc potvrdil vysokou přesnost íránských raket středního doletu, které dokázaly překonat vrstvenou protiraketovou obranu. Vyvolalo to mj. otřesy na trzích a Saúdská Arábie dočasně omezila těžbu ropy, zatímco Washington nyní čelí tlaku na odvetu, a Trump ji chtít bude.

Stahují se mračna, Amerika přitvrdila. Přes 2 000 mariňáků míří k Íránu až z Pacifiku

Mohlo by to vést k válce v mnohem větším měřítku, zatímco geopoliticky situace nahrává Rusku prostřednictvím vysokých cen energií, především ropy. Na tu totiž Donald Trump zrušil na 30 dní sankce, takže ji zase může prodávat – ovšem podle Reuters pouze tu, která byla naložena na tankery před 12. březnem 2026 a je již na moři, což mohou být desítky tankerů.

Ve výzbroji Íránu se nachází i poměrně sofistikované balistické rakety. Z těch nejnebezpečnějších lze jmenovat Sejjil s hlavicí těžkou 700 kg, Chorramšahr, která jich může nést několik, případně jednu obří o hmotnosti až 1,8 tuny, a Qadr-110, která má hlavici těžkou 650 až 1000 kg, potvrzuje Wikipedia s tím, že všechny doletí alespoň 2 000 km a mají přesnost i menší než 30 metrů.

Článek Írán dává zabrat americkému letectvu. Balistickými raketami mu zasáhl hned pět obrů. Washington volá po odvetě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Je zjevné, že Rusko neuneslo „křivdu“ a kope

Nakolik je zadržení řeckého tankeru Green Admire oprávněné, nelze věrohodně posoudit, neboť k tomu chybí informace, ale redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že jde čistě o reakci na zastavení ruské nákladní lodi v tomto týdnu v Baltském moři, která pašovala ropu a neměla žádné doklady k identifikaci. Estonsko ji proto zadrželo a znemožnilo jí plavbu, na což Rusko reagovalo vysláním letounu Suchoj Su-35S, ale „vysvobození“ lodi tím nedosáhlo.

Video: 1v5 postřílel granátem poraněný ukrajinský voják 5 útočících Rusů, kteří zničili jeho pozici minometem

Je zřejmé, že se tak nejenom snažilo ukazovat svou sílu, ale dokonce s ním (je jisté, že úmyslně) vletělo do estonského vzdušného prostoru. Na to už reagovaly v zemi umístěné portugalské F-16 a nezvaného hosta vyprovodily. Estonské ministerstvo dopravy k tomu uvedlo, že plul řecký tanker liberijskou vlajkou z estonského přístavu Sillamäe po dohodnuté trase.

Tu si dříve odsouhlasilo Estonsko, Finsko a Rusko, jehož teritoriálními vodami vede také, aby lodě nemusely plout v mělčích estonských vodách. Aby se však v budoucnu podobným incidentům předešlo, bude Estonsko přesměrovávat dopravu do a ze Sillamäe výhradně přes své teritoriální vody. Ministr zahraničí Margus Tsahkna k tomu řekl: „Dnešní incident ukazuje, že se Rusko nadále chová nepředvídatelně. O této události jsem informoval naše spojence.“

Norsko letos předá Ukrajině všechny F-16. A i když zveřejnilo číslo, lze ho dopočítat

Redakce Armádního Zpravodaje zjistila od estonské agentury EER, že byla řecká loď následně navedena k ruskému ostrovu Gogland, kam dorazila ve čtyři ráno 17. května 2025, a měla by tam kotvit doteď. Ministerstvo dopravy mimochodem také sdělilo, že k žádným takovým incidentům dosud nedošlo, takže se zřejmě opravdu jedná o odplatu.

Co přesně tím chce Rusko získat, ovšem není jasné. Minimálně v Baltském moři totiž tahá za mnohem kratší provaz, neboť tam má pouze slabou flotilu, která se nemůže se zeměmi NATO v oblasti rovnat. Armádní Zpravodaj soudí, že jde zkrátka jenom o projev moci, že to udělat může. Jaký přesně k tomu byl důvod, však nesdělilo ani ruské ministerstvo.

Článek Ruská odplata v Baltském moři: zadržení řeckého tankeru jako projev moci a důkaz, že dohody nic neznamenají se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Lodě jsou dlouhé i více než 200 m

Video pod článkem jasně ukazuje, s jakými problémy se musela vypořádat posádka amerického tankeru USNS Big Horn, když se rozhodla doplnit palivo obojživelné výsadkové lodi USS Wasp, a zároveň dokovací lodi USS Whidbey Island. Jen pro představu, samotný tanker má délku 206 metrů, výsadková loď pak dokonce 257 metrů, a ta dokovací 190 metrů. A třeba slavná německá bitevní loď Bismarck za 2. světové války byla o 6 metrů kratší než Wasp.

iZdroj fotografie: Námořnictvo Spojených států amerických

A teď k samotnému doplňování paliva: při dokování plují plavidla rychlostí zhruba 12 uzlů, což je přibližně 22 km/h. Všechna tři musí být přesně zkoordinována tak, aby plul tanker uprostřed, a tankovaná plavidla po jeho boku v těsné blízkosti, ale zároveň dostatečně daleko, aby se lodě nesrazily. Tuto polohu pak musí udržovat během celého tankování, protože i když mají hadice, jimiž proudí palivo, nějakou vůli, je omezená. A není to vůbec lehký úkol, video ukazuje, že evidentně nepanuje přívětivé počasí – moře je rozbouřené a s plavidly hází.

Námořníci po sobě střílí z pušky

Jakmile se lodě srovnají a zkoordinují, je třeba natáhnout hadice z tankeru na válečná plavidla. K tomu použili námořníci válečné lodi pušku M-14 se speciálním nástavcem, s jejíž pomocí vystřelili lanko na tanker po svém boku, aby tím k sobě přitáhli silnější lano, a pak i hadici. Ta je na mnoha průvěsech ve speciálním zařízení, a na konci má hlavici zapojovanou do nádrží lodě.

I ze záběrů je jasné, že tanker nepředává palivo jedinou hadicí, celkem má totiž 5 čerpacích stanic, které jsou v případě potřeby používány všechny najednou, aby tak byla doba tankování co nejkratší. Třeba na palubě USNS Big Horn je pak zásoba 29 tisíc metrů krychlových paliva, tanker ale lodím doplňuje i další zásoby, třeba potraviny. Na jeho palubě je osm 6metrových chlazených kontejnerů s místem pro 128 palet.

Článek Video: zajímavá podívaná, jak 200metrový tanker doplňuje palivo lodím na rozbouřeném moři se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Současná transportní letadla jsou bezbranná

Transportní nebo tankovací letadla se podobají běžným dopravním strojům, což znamená, že jsou na radarech vidět i na velmi dlouhé vzdálenosti. Jediným způsobem jejich ochrany tak zůstává: 1) držet je zcela mimo dosah nepřátelských bojových letadel a protivzdušné obrany, anebo 2) jim dát leteckou ochranu a doufat, že skrze ni nepřítel neprorazí. Na druhou stranu bez transportních letadel nemohou armády flexibilně operovat a bez tankerů má letectvo jenom omezený dosahu. Vlastnost stealth by u nich tak byla velmi vítána.

Boeing proto pracuje na stroji, který kombinuje tvar létajícího křídla a klasického letounu. Je samozřejmě otázkou, na jak vysoké úrovni by schopnost stealth takový letoun měl, ale létající křídla jsou obecně známa tím, že už jsou sama o sobě velmi vhodným tvarem pro obtížné zaměřování. Tento tvar má dosud jediný strategický bombardér, a to Northrop Grumman B-2 Spirit, a následují ho všechny další strategické bombardéry dnes konstruované ve spojených státech, Číně a Rusku. Kromě tvaru je ale nutné i použití speciálních materiálů.

Neviditelný letoun může být velmi drahý

Boeing předpokládá, že by letoun mohl být hotový za 10 až 15 let. Není ovšem jasné, zda by ho americké letectvo do výzbroje chtělo. Prvním otazníkem bude nosnost a kapacita, kdy například B-2 Spirit unese 23 tun v podobě bomb. Druhým je pak cena, protože letadla se schopností stealth bývají drahá, i když třeba v současné době konstruovaný bombardér Northrop Grumman B-21 Raider má být výrazně levnější než jeho předchůdce B-2 Spirit.

Takové letouny mohou mít mnoho výhod, neboť by se mohly tankery více přiblížit k oblasti bojů, a tím výrazně napomoci bojovému letectvu. Předpokládaným soupeřem USA je ve světě Čína a místem střetu zase Tichý oceán, kde by bylo nezbytné jak tankování, tak i rychlé zásobování jednotek. Neviditelný transportní letoun by se teoreticky mohl přiblížit až do nějaké „horké“ oblasti a dopravit do ní v nějaké kritické chvíli posily nebo zásoby (třeba na izolovaný ostrov). Jestli na podobném konceptu pracuje i Čína, známo není, ale nelze to vyloučit.

Článek „Neviditelný“ letoun je reálný: Boeing by mohl vyvinout stealth tanker a transportní letoun, oba by mohly kroužit nepříteli přímo nad hlavou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dnešní tankery vycházejí z běžných letadel

Současná tankovací letadla jsou většinou komerční stroje upravené tak, aby v nich byly dostatečné zásoby paliva a měly zařízení k jeho tankování do bojových letadel. To ale samozřejmě znamená, že jsou zaměřitelné a zranitelné zcela stejně jako kterýkoliv civilní letoun. Jejich jedinou obranou je držet se dostatečně daleko z dosahu nepřítele, ale to zase znamená omezení pro bojová letadla s nepříliš dlouhým doletem.

Řešením sice může být instalace některých rušících systémů, ale ty mají omezenou účinnost a střetu s bojovým strojem nepřítele předejít nemusí. Boeing proto plánuje v rámci programu LMXT vývoj nového tankeru, který by byl radarem obtížně zachytitelný. Mohl by se tedy přiblížit na mnohem kratší vzdálenost bez rizika útoku, protože by o něm nepřítel jednoduše nevěděl. Takzvané stealth letouny sice zachytit lze, ale na mnohem kratší vzdálenosti než běžná letadla.

Nový tanker by musel mít speciální tvar

Představený koncept nového tankeru předpokládá, že by se jednalo o letoun se smíšeným křídlem, což je stroj někde mezi klasickým letadlem a létajícím křídlem známým třeba u bombardéru Northrop Grumman B-2 Spirit. Takový tvar může vlastnost stealth zajistit ve spojení s použitím speciálních materiálů. Zveřejněné ilustrace a model také naznačují, že by konstrukce měla zároveň maskovat i teplo vycházející z motorů, což by ztěžovalo infračervené zaměření letounu.

Letečtí konstruktéři navíc pracují na dalších technologiích, které by mohly zranitelné tankery chránit. Jednou z nich jsou doprovodné drony v roli loajálního wingmana, jde např. o Boeing MQ-28 Ghost Bat. Ty by dokázaly chránit tankery proti útokům a dokonce se pouštět do boje s nepřátelskými střelami nebo letadly. Další možností je vývoj aktivních prvků obrany, a to nejspíše na principu laseru. Ty by umožnily osádce letadla ničit přilétající střely i opakovaně.

Na instalaci takových systémů jsou tankery dostatečně velké a americké letectvo je má nasadit do roku 2025 na první bojové letouny. Jakmile se neviditelný tanker vznese, dá to letectvu značnou výhodu, neboť bude moci vysílat letadla z mnohem větších vzdáleností, tedy bez nutnosti budovat v nějaké oblasti základnu, anebo se jí přiblížit třeba letadlovou lodí.

Článek Natankuje letadla i nepříteli za zády: nový vzdušný stealth tanker by mohl zásobovat neviditelně a všude, základny by nebyly třeba se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.