torpédo Škval – ArmádníZpravodaj.cz

Přízrak pod hladinou, proti němuž není obrana, a Američané to vědí. Íránské supertorpédo Hoot drtí vše, co se mu objeví v cestě

Vít Lukáš — Wed, 22 Apr 2026 04:53:00 +0000

Íránské námořnictvo může mít superzbraň nebezpečnou pro plavidla plující třeba v Hormuzské úžině, kde by teoreticky mohla vážně poškodit i americkou vojenskou loď, ale je nepravděpodobné, že by se člun nebo ponorka dostal tak blízko, aby ji mohla použít. Jde o kavitační torpédo Hoot, proti němuž v podstatě neexistuje obrana. Redakce Armádního Zpravodaje upozorňuje, že vůbec není jasné, jestli je funkční, nebo jestli má Írán možnost ho nějak vystřelit.

Hoot bylo opakovaně testované

Kavitační torpédo Hoot je tajnou zbraní a k dispozici je o něm velmi málo informací. Wikipedia uvádí, že mělo být poprvé vyzkoušené na maketě ponorky v roce 2006, ale jeho další zkouška se uskutečnila až v roce 2017. V jaké fázi se nachází jeho vývoj, případně výroba, a jestli je opravdu připravené k vojenské akci, není známo. Pokud ano, mohlo by být samozřejmě jednou ze zbraní, s nimiž by se Írán mohl pokusit útočit na americká vojenská plavidla, ale například i potopit nějaký tanker v Hormuzském průlivu, což by byla vážná hrozba.

Forbes uvádí, že se mnozí analytici kloní k názoru, že je Hoot vlastně ruské torpédo VA-111 Škval. To mělo být schopné odpálení z torpédometu ráže 533 milimetrů a dosahovat rychlosti až 200 uzlů. Jeho slabinou je však nízký dosah, odhadován je na 10 kilometrů. To znamená, že člun nebo ponorka, která by ho torpédo odpálit, by musela připlout velice blízko ke svému cíli. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že třeba v případě americké letadlové lodi jde o sebevraždu. Pokud by se to ale Íráncům povedlo, mohli by způsobit velkou škodu.

Bubliny snižují odpor vody

Škval nebo Hoot využívá jevu tzv. superkavitace. CenterForSecuritypolicy uvádí, že systém torpéda mění mořskou vodu na páru, a ta je přiváděná do přední části torpéda. Uniká jako jakýsi roj bublin, v němž se torpédo pohybuje, což eliminuje odpor vody, a těleso pak může díky raketovému pohonu dosahovat vysoké rychlosti. Kromě malého dosahu to má další nevýhody, hlavně hluk, který torpédo produkuje, a také má omezené možnosti manévrování.

Velkou neznámou rovněž je, jestli má Írán k odpálení torpéda prostředky; ideální jsou jeho ponorky třídy Kilo. Wikipedia uvádí, že íránské námořnictvo mělo 3, ale 1 z nich údajně Američané v březnu 2016 potopili. Co je s dalšími, není známo. Íránci také disponují miniponorkami třídy Ghadir s dvěma torpédomety. I ty by teoreticky mohly být schopné takové torpédo odpálit, ale kolik jich je funkčních, je neznámý údaj. Není nicméně vyloučeno ani to, že by šlo torpédo odpálit i z torpédového člunu, ale ten by se těžko k cíli přiblížil.

Článek Přízrak pod hladinou, proti němuž není obrana, a Američané to vědí. Íránské supertorpédo Hoot drtí vše, co se mu objeví v cestě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jak nebezpečné je vlastně ruské torpédo Škval: má velmi vysokou rychlost dík unikátní technologii, ale odpálit ho je sebevražda

Jindřich Svěcený — Wed, 02 Aug 2023 19:35:51 +0000

Jestliže chce ponorka, případně hladinová loď, zaútočit na jiné plavidlo torpédem, je jeho rychlost velmi důležitým parametrem. Čím vyšší dosahuje, tím rychleji se pochopitelně dostane k cíli, který naopak nemá tolik času zareagovat. V tomto ohledu je opravdovou superzbraní ruské torpédo VA-111 Škval, a vlastnictví podobné zbraně oznámil také Írán. Tato torpéda však nemusí být tak nebezpečná, jak se o nich jejich vlastníci snaží tvrdit.

Škval se pohybuje v jakési bublině

Torpéda se pohybují pod hladinou a musí překonávat odpor vody – je tedy obtížné dosáhnout příliš vysokých rychlostí, běžně to bývá něco kolem 55 uzlů, pak tomu začínají bránit fyzikální zákony. Problém odporu vody lze však překonat trikem zvaným superkavitace, kdy se předmět pohybuje v jakési bublině vzduchu. V případě torpéda Škval jsou to bubliny vzduchu produkované na jeho přídi, a jejich samotný tvar. To mu ve spojení s raketovým pohonem umožňuje dosáhnout rychlosti 200 uzlů.

iZdroj fotografie: Uživatel One half 3544 / Public domain

Raketový pohon ruského torpéda VA-111 Škval

Vysoká rychlost znamená, že torpédo zasáhne svůj cíl ve velmi krátkém čase, ovšem jeho technologie má svá „ale“. Raketový pohon a generované bubliny zejména vytváří veliký hluk, což podle mnoha expertů znamená, že se torpédo vlastně nemůže samo navádět, protože všechny systémy ruší, a musí být tedy odpalováno podobně jako torpéda v raných dobách ponorek. Z rychlosti a směru cíle + rychlosti torpéda tedy vypočítat úhel odpálení. Ale fakt, že je torpédo velmi rychlé, výpočet zjednodušuje, a šance na zásah stoupá.

Ponorka se musí hodně přiblížit

Již zmíněný pohon torpéda VA-111 Škval také znamená, že má jen malý dosah – udáván je na pouhých 7 kilometrů, u údajně modernizované verze Škval-2 pak na až 11 kilometrů. Ponorka, z níž je torpédo odpalováno, tak musí k cíli připlout velmi blízko – tím ale značně stoupá riziko jejího odhalení, protože ruské, natož íránské ponorky, rozhodně nejsou tak tiché jako třeba americké. I proto mají klasická torpéda, např. americké Mark 48 nebo ruské UGST Fizik-1, dosah přes 50 kilometrů, ale samozřejmě mnohem nižší rychlost.

Přiblížit se k nějakému cíli, hlavně tedy k moderní vojenské lodi s protiponorkovou ochranou na krátkou vzdálenost, může být pro ponorku s torpédem Škval v podstatě sebevražda, protože může být zničena ještě před vypuštěním torpéda. Lze si ale představit i situaci, kdy ponorka může na svůj cíl tiše čekat třeba v nějakém průlivu – pak se může jednat o velmi nebezpečnou zbraň. Zda ji kromě Ruska nebo Íránu mají i jiné státy, není jasné, občas se objeví i neověřená informace o americké variantě, ale nikdo ji oficiálně nepotvrdil.

Článek Jak nebezpečné je vlastně ruské torpédo Škval: má velmi vysokou rychlost dík unikátní technologii, ale odpálit ho je sebevražda se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.