Stealth nosič s vlastní letkou v podvěsu

ANKA III není jen další ozbrojený dron. Podle oficiální produktové stránky TUSAŞ jde o operačně-strategický bezpilotní letoun s nízkou radarovou pozorovatelností, jehož parametry mluví jasně:

• Délka: 7,9 m | Rozpětí: 12,5 m
• Maximální vzletová hmotnost: 6 500 kg
• Nosnost: 1 200 kg
• Praktický dostup: cca 12 200 m (40 000 ft)
• Maximální rychlost: cca 787 km/h (425 uzlů) / 0,7 Mach
• Vytrvalost: 10 hodin ve výšce cca 9 100 m (30 000 ft)
• Závěsné stanice: 2 vnitřní + 5 vnějších

Klíčové je, že mezi oficiálně uváděnými rolemi figuruje i vypouštění dalších bezpilotních prostředků ze vzduchu. TUSAŞ navíc potvrzuje, že druhý prototyp už zahájil testovací lety. Tohle není výstavní exponát na veletrhu, ale program v pokročilé fázi vývoje.

Wingmani, kteří na radaru vypadají jako stíhačky

Právě SÜPER ŞİMŞEK představuje to, co celou konfiguraci dělá tak nebezpečnou. Podle produktové stránky TUSAŞ jde o autonomní proudový UAV s těmito parametry:

• Délka: 4 m | Rozpětí: 1,75 m
• Maximální vzletová hmotnost: 200 kg
• Užitečné zatížení: 50 kg (integrovatelná 35kg hlavice)
• Praktický dostup: cca 10 700 m (35 000 ft)
• Maximální rychlost: 0,85 Mach
• Operační dosah: 900 km
• Vytrvalost: 80 minut

Samotná čísla ale nevypovídají o tom nejdůležitějším. SÜPER ŞİMŞEK nese aktivní i pasivní zvyšovače radarového odrazu a infračerveného podpisu, takže se na nepřátelském radaru dokáže jevit jako plnohodnotná stíhačka. Přidejte k tomu systém elektronického boje, rušení odolnou anténu a AI rojové řízení. Obránce najednou sleduje víc „velkých“ cílů, rychleji vyčerpává kapacitu radarů i zásobu raket a hůř rozlišuje, co je návnada a co skutečný úderný vektor.

A zásadní detail: SÜPER ŞİMŞEK není jednorázová kamikaze munice. Disponuje padákovým záchranným systémem, takže po splnění mise (pokud nebyl použit jako úderný prostředek) se dá sebrat a znovu nasadit. To ho zásadně odlišuje třeba od íránských dronů Šáhed-136, které jsou pomalé vrtulové jednorázové prostředky s rychlostí kolem 180 km/h. SÜPER ŞİMŞEK je proudový, třikrát rychlejší a výrazně univerzálnější.

Proč zpozornělo NATO i Rusko

Přímé oficiální reakce aliance ani Moskvy na srpnové video se zatím nepodařilo dohledat. Kontext ale mluví výmluvně.

NATO už několik let buduje ekosystém kolem konceptu spolupracujících bojových letounů (Collaborative Combat Aircraft), tedy levnějších autonomních wingmanů, kteří mají doplnit pilotované stíhačky. Americké letectvo v létě 2026 testuje prototypy YFQ-42A a YFQ-44A na základně Creech a společně s Nizozemskem vyvíjí otevřenou architekturu pro CCA. Turecká sestava ANKA III + SÜPER ŞİMŞEK do tohoto trendu zapadá jako potenciálně interoperabilní příspěvek, a to za zlomek ceny amerických programů. Pro alianci, která ve své digitální strategii z ledna 2026 výslovně požaduje federované platformy, bezpečné sdílení dat a propojení senzorů s efektory, je to relevantní signál.

Z ruského pohledu je konfigurace znepokojivá z jiného důvodu. Moskva sází na hustou protivzdušnou obranu jako na páteř své vojenské doktríny. Schopnost zahlcovat radary desítkami falešných cílů, které vypadají jako stíhačky, a současně vést elektronický útok i kinetický úder je přesně typ hrozby, proti které se klasická PVO brání nejtěžeji.

Od TB2 ke třístupňové hierarchii

Turecký dronový průmysl ušel za poslední dekádu obrovskou cestu. Bayraktar TB2, který se proslavil v Náhorním Karabachu a na Ukrajině, je platforma s dostupem cca 6 700 m (22 000 ft), rychlostí kolem 204 km/h (110 uzlů) a nosností 150 kg. Těžší AKINCI od Baykaru posunul laťku výš: cca 12 200 m (40 000 ft), 24 hodin vytrvalosti a 1 500 kg nákladu. ANKA III ale představuje kvalitativně jiný skok: nízká pozorovatelnost, vnitřní zbraňové stanice, vyšší podzvuková rychlost a hlavně role nosiče a koordinátora dalších bezpilotních prostředků.

Podle nás se tu rýsuje třístupňová hierarchie, která nemá v regionu obdobu. Na vrcholu stojí stíhač páté generace KAAN, ten absolvoval první let v únoru 2024 a Ankara hovoří o dodání letectvu kolem roku 2028. Pod ním operuje ANKA III jako stealth bezpilotní uzel a relé. A nejníže SÜPER ŞİMŞEK jako postradatelný efektor pro nejrizikovější úkoly. Rozhodování a riziko se rozkládají do více úrovní. Dražší platforma nemusí letět tam, kam lze poslat levnější stroj.

Co by znamenala flotila padesáti kusů

Náš výpočet ukazuje, proč je tahle architektura tak zajímavá i v čistě kvantitativním měřítku. Při veřejně ukázané konfiguraci dvou SÜPER ŞİMŞEK na jeden nosič by padesát ANKA III znamenalo jednu vlnu až sta proudových efektorů, ještě před započtením vlastního průzkumného, elektronického a muničního nákladu samotných nosičů. Pro srovnání: americký XQ-58 Valkyrie nabízí dolet přes 5 500 km a rychlost 0,86 Mach, ale je výrazně větší a dražší platforma s jinou operační logikou. Turecko vsadilo na jinou cestu: menší, levnější a masově nasaditelné efektory koordinované stealth uzlem.

Skutečný dopad by samozřejmě závisel na zásobě SÜPER ŞİMŞEK, spolehlivosti datových linek, dostupnosti satelitní komunikace a odolnosti základnové infrastruktury. Ale samotná schopnost vyslat v jedné vlně desítky proudových cílů, z nichž každý může být návnada, rušička i nosič hlavice, mění kalkulaci protivníka zásadním způsobem.

Turecko tady neprodává jednu zázračnou zbraň. Prodává levnější regionální verzi budoucího vzdušného boje, a srpnové záběry z letu ANKA III se dvěma wingmany pod křídly ukazují, že tahle verze už létá.

Článek Turci ukázali „tajnou zbraň“, NATO i Rusko zpozornělo. Pod křídly má vlastní wingmany, jedna mašina zvládne práci celé letky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Není jasné, co pád dronu Anka-3 způsobilo

Z dostupných informací není vůbec jasné, co se stalo. Turecké ministerstvo národní obrany mělo uvést, že dron provedl „řízené přistání“, přičemž zjevně stihl vysunout podvozek, aby nebyl náraz tak tvrdý. Ze záběrů se zdá, že zůstal trup neporušen, ale mohlo dojít k vnitřním škodám, a inženýři budou muset vyhodnotit, zda je schopen dalšího letu.

Ukrajina vrací Suchoj Su-24 zpět na bojiště. Nová letecká puma KAB rozdrtí nepřítele až na 100 km, a to velmi přesně (video)

Anka-3 se zřítil do pole a vypadá to, že je jediným poškozením levé křídlo – zda o něj přišel ještě ve vzduchu, nebo až na zemi, není známo. Za nehodou může být ztráta komunikace, ale také technická závada motoru. K testování dronu přitom dochází od roku 2023, kdy také poprvé vzlétl, a Armádní Zpravodaj v listopadu 2024 informoval, že úspěšně pokračují, a také se je daří propojit s pilotovanými letouny, jimž by měly sekundovat.

Dron by měl v budoucnu nejspíše spolupracovat s tureckým letounem 5. generace TAI KF Kaan, který je vyvíjen i ve dvoumístné verzi, z čehož Armádní Zpravodaj usuzuje, že by mohl jeho druhý pilot ovládat jeden nebo více doprovodných dronů, i když mu s tím pochopitelně bude ve velké míře pomáhat počítač; těžko by to zvládal pilot, ačkoliv to vyloučit nelze – lze připustit, že to možné je, pokud by byl Anka-3 vysoce automatizovaný.

Rusko našlo způsob, jak opět masivně zvýšit výrobu raket Iskander. A to západním sankcím navzdory

Informací je o dronu stále velmi omezené množství. Twz uvádí, že by měl mít dvojici vnitřních prostorů k nesení munice, například pum Mk82 o hmotnosti 450 kg – vybavené konverzní sadou se navíc stávají naváděné a klouzavé. Armádní Zpravodaj ale soudí, že bude jistě zvládat i moderní střely, jimiž by např. ničil systémy protivzdušné obrany – pilotovaný letoun by se tak nemusel vystavovat riziku, a mohl by útočit na více cílů během jedné mise.

Konya’da Anka-3 İHA gerçekleştirilen test uçuşu esnasında kontrollü uçuşla yere yaklaşım yaptı.

Teknik ekipler, olayın tüm yönleriyle değerlendirilmesi için saha çalışmalarını başlatmış, olayın sebeplerine ilişkin incelemeler titizlikle yürütülmektedir. pic.twitter.com/ATC5A1Q5gy

— Trafik Konya (@trafik_konya) June 25, 2025

Turecký dron Anka-3 po „řízeném přistání“ u města Konya

Článek Záběry: turecký úspěch skončil nezdarem. První dron světa pro pátou generaci letadel ovládaný 100% z nich se zřítil se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zkoušky dronu Kizilelma jsou úspěšné

Velkých dronů, jejichž úkolem má být doprovod klasických bojových letounů, vzniká ve světe více, například Kratos XQ-58 Valkyrie, jemuž by mohl konkurovat i turecký Kizilelma. Jeho výrobce, společnost Baykar, na stránkách uvádí, že jde o dron určený pro letecké souboje, přičemž stále existuje jenom ve fázi prototypu a prochází náročnými zkouškami. Zdá se však, že jsou Turkové s výsledky spokojení. Armádní Zpravodaj proto soudí, že může v několika dalších letech dojít k zahájení sériové výroby a přepisování pravidel vzdušného souboje.

iZdroj fotografie: Baykar

Kizilelma se může svými rozměry měřit s klasickými letadly – je 14,7 metrů dlouhý a rozpětí jeho křídel činí 10 metrů, uvádí Wikipedia. Jenom pro srovnání, například nový český cvičný proudový letoun Aero L-39 Skyfox je dlouhý 11,83 metrů. Turecký dron má jeden proudový motor a nyní se pohybuje vysokou podzvukovou rychlostí, v plánu konstruktérů je ovšem dosáhnout rychlosti nadzvukové. Má také prvky stealth, takže bude obtížně zachytitelný radarem, i když úroveň jeho schopností není dosud veřejně známa.

Kizilelma dostane turecké střely

Stroj by měl být vyzbrojený tureckými zbraněmi pro útoky na vzdušné, pozemní i námořní cíle, z nichž bude část v trupu, aby zůstala zachována schopnost stealth. Má se jednat třeba o střely vzduch-vzduch z tureckého programu GÖKTUĞ, jehož cílem je sestrojit 4 střely vzduch-vzduch krátkého i dlouhého doletu od tepelně až po radarově naváděné, uvádí Wikipedia. Ve spojení s moderním radarem AESA mají dronu umožnit vést souboj s jinými letadly.

Americe vzniká v Turecku tak velká konkurence, že si může Saúdská Arábie koupit 100 letounů TAI TF Kaan namísto F-35

Armádní Zpravodaj odhaduje, že půjde o souboje na delší vzdálenost, protože v klasickém vzdušném souboji na krátkou vzdálenost, kde rozhoduje obratnost a reakce pilota, by byl dron s obsluhou v nevýhodě. Navíc už dnes většina soubojů na dálku probíhá. O tom, že může být turecká koncepce správná, svědčí spekulace, že by se Kizilelma mohl stát ve spolupráci s italskou společností Leonardo doprovodným dronem v programu letounu 6. generace GCAP, o němž psal Armádní Zpravodaj v červnu 2024, že již vzniká v podobě demonstrátoru.

Článek Turecko přepíše pravidla vzdušných soubojů. S dronem Kizilelma, který je velký jako letadlo, dokáže vést plnohodnotný letecký střet se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dron TB3 operuje z lodi Anadolu

Jak název napovídá, dron Bayraktar TB3 má společného výrobce se známým Bayraktar TB2, jehož operace se proslavily v Náhorním Karabachu nebo na Ukrajině, a Wikipedia uvádí, že se jeho první let uskutečnil v roce 2023. Postavený byl tak, aby zvládal startovat a přistávat na malém prostoru, tedy nejen na malém letišti, ale i na palubě výsadkové nebo letadlové lodě. Konkrétně byl navržen k operacím z útočné výsadkové útočné lodi Anadolu.

iZdroj fotografie: Námořnictvo Spojených států amerických

Z její paluby se poprvé vznesl a přistál v listopadu 2024. ArmyRecognition uvádí, že je prvním vyzbrojeným dronem takové velikosti, jemuž se něco podobného podařilo. Menší nebo neozbrojené drony z různých lodí startovaly již dříve, a pokud ozbrojené byly, není to veřejně známé. Na základě současných situací to ale znamená, že je Turecko schopné použít plavidlo jako náhradu lodě letadlové a Bayraktar TB3 z ní může operovat teoreticky po celém světě. Má přitom i skládací křídla, aby na lodi nezabíral tolik místa a vešel se ve vyšších počtech.

Ve vzduchu vydrží Bayraktar TB3 až 21 hodin

Bayraktar TB3 patří mezi drony určené pro operace ve středních výškách. Jeho výrobce Baykar na internetových stránkách uvádí, že je 8,35 metrů dlouhý a rozpětí křídel činí 14 metrů, přičemž unese náklad těžký až 280 kg. Jeho dosah je až 1 900 kilometrů a ve vzduchu vydrží 21 hodin. Nemůže samozřejmě nahradit plnohodnotný bojový letoun, jelikož je pomalý – max. rychlost má jenom 300 km/h – ale zvládne útočit na pozemní i námořní cíle.

Turecký autonomní dron Bayraktar Kizilelma je velký jako letadlo. Může být budoucností letectva jako americká XQ-58 Valkyrie

Vybavený je 6 závěsnými body na různé typy střel nebo naváděné munice menší velikosti. Jedním z takových příkladů může být přesná laserem naváděná mikropuma MAM-T, která umí udeřit na cíl až 30 km od místa shozu, čímž lze TB3 chránit před řadou systémů protivzdušné obrany. Je sice jenom 95 kg těžká, ale určitě dokáže zničit obrněnou techniku, menší plavidla, stanoviště protivzdušné obrany, méně odolné bunkry, sklady a podobné cíle.

Článek Turecko má dron, kterým nahradí „letadlovky“: Bayraktar TB3 je prvním ozbrojeným dronem takové velikosti na světě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Osádka si může řídit dron sama a ihned

Letecké drony fungují v současnosti tak, že je nějaký operátor řídí z pozemního stanoviště, ale samozřejmě je logické, že by jeho obsluha mohla být také na palubě letadla. ArmyRecognition uvádí, že podobnou věc otestovalo Turecko na domácím dronu Anka-3, což posouvá možnosti dronu v případě, kdy doprovází bojový letoun na akci. Osádka letadla může okamžitě reagovat a nespoléhat se jenom na to, co udělá nějaký člověk na zemi stovky kilometrů daleko.

iZdroj fotografie: Turkish Aerospace

Dron Anka-3 by měl v budoucnu nejspíše spolupracovat s tureckým letounem 5. generace TAI KF Kaan, a stejně jako tento letoun by měl mít prvky stealth, což by mohlo spolupracující dvojici dopomoci například k průnikům protivzdušnou obranou nepřítele. Wikipedia uvádí, že je Kaan vyvíjený i v dvoumístné verzi, takže logika napovídá, že by dron doprovázel dvoumístný letoun. Hůře si lze představit, že se pilot moderního bojového letounu stará nejen o jeho chod, ale i o let doprovázejícího dronu – naopak operátor tuto úlohu snadno zastane.

Anka-3 by měl zatím hlavně bombardovat

První let tureckého dronu se uskutečnil v roce 2023, uvádí Wikipedia, a má tvar létajícího křídla, což by mu mělo v kombinaci s různými materiály zajistit vlastnost stealth. Je podobně veliký jako letadlo, na délku má 17,5 metrů a rozpětí jeho křídel je 8 metrů, přičemž by měl dosahovat max. rychlosti až 830 km/h. Jeho nosnost je potom kolem 1 300 kilogramů a podle všeho by měl plnit hlavně mise, při nichž bude útočit na různé pozemní cíle.

Kratos XQ-58 Valkyrie je nejvýkonnější bezpilotní letoun světa, který může sekundovat F-35. Jeho cenovka ale překvapí, je „nízká“

Twz uvádí, že by měl mít Anka-3 dvojici vnitřních prostorů k nesení munice, jednat se může například o pumu Mk82 o hmotnosti 450 kilogramů – vybavená konverzní sadou se navíc stává naváděnou a klouzavou. Zatím není jasné, zda by dron mohl nést i nějaké střely typu vzduch-vzduch nebo zbraně pro útok na hladinové cíle, ale každopádně se zařazuje do rodiny podobných dronů vyvíjených ve světě – příkladem může být australský Boeing MQ-28A Ghost Bat, který má využívat americké letectvo, a protějšky konstruované Čínou.

Článek Velký úspěch: turecký TAI Anka-3 se stává celosvětově prvním stealth bojovým dronem nové generace 100% ovládaným z letadel se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Bayraktar Kizilelma zvládne své mise i spolupráci

S vývojem velmi vyspělého proudového dronu začala turecká společnost Baykar již v roce 2013, uvádí Wikipedia, s cílem vyvinout stroj, který bude autonomně plnit mise a spolupracovat s pilotovanými letadly – jde tedy o podobný koncept jako Kratos XQ-58 Valkyrie v podání Američanů. A povedlo se; zvládat má mise jako je přímá letecká podpora, raketové útoky nebo potlačování nepřátelské protivzdušné obrany a její ničení, uvádí Airforce-Technology. Jeho vývoj přitom postupuje rychle, již existují minimálně 3 prototypy.

iZdroj fotografie: Uživatel tolgaozbekcom / Creative Commons / CC BY-SA

O Bayraktaru Kizilelma rozhodně nelze říci, že by byl malý. Na délku má 14,7 metrů a rozpětí křídel činí 10 metrů, takže je dokonce větší než třeba moderní český cvičný proudový letoun Aero L-39NG schopný plnit i různé bojové mise, jehož délka je 12,03 metrů. V dronu ale nemusí být prostor pro pilota, případně dalšího člena osádky, což lze využít buď k větší zásobě paliva, instalaci pokročilých senzorů, nebo k nesení zbraní (event. kombinaci všeho).

Kizilelma může startovat z letadlové lodi

V mnoha parametrech se dron skutečnému bojovému letadlu vyrovná. Společnost Baykar na svých stránkách uvádí, že se pohybuje cestovní rychlostí Mach 0,6 a maximální rychlost činí Mach 0,9. Navíc je schopen využívat krátké vzletové dráhy včetně paluby letadlové nebo výsadkové lodě. Tvary a vnitřní prostor Bayraktar Kizilelma pak naznačují, že bude mít alespoň částečnou schopnost stealth, což mu může pomoci přežívat.

Matrix se stal realitou: autonomní vojenský vrtulník Black Hawk létá bez pilota. Všechny mise zvládl na 1 a může být budoucností

Bayraktar Kizilelma unese až 1,5 tuny zbraní, a kromě dalšího své cíle detekovat a zaměřovat pomocí moderního radaru typu AESA. Spektrum výzbroje je velmi široké, jedná se o různé typy naváděných pum, střel včetně protitankových nebo protilodních, ale i další – k dispozici má mít i střely typu vzduch-vzduch – počítá se tedy, že bude schopen vést i vzdušný souboj, ale nejspíše až dokončení testů a jeho nasazení ukáže, zda zvládne nahradit bojový letoun.

Článek Turecký autonomní dron Bayraktar Kizilelma je velký jako letadlo. Může být budoucností letectva jako americká XQ-58 Valkyrie se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

V posledních letech se z Turecka stala doslova dronová velmoc, jeho továrny chrlí jeden bezpilotní letoun za druhým. Nejznámějším je nejspíše Bayraktar TB2, který byl zapojen hned do několika konfliktů, ačkoliv již nejde o tureckou špičku. Kromě společnosti Bayraktar je dalším výrobcem dronů Turkish Aerospace Industries s řadou dronů Anka, a právě ta by měla letos, konkrétně někdy začátkem léta, poslat do vzduchu nový dron Anka-3 připomínající samokřídlo.

Drony Anka s tlačnou vrtulí jsou pomalé

Společnost TAI pracuje na vývoji dronů již více než 13 let, svůj první stroj řady Anka představila v roce 2010. A jak ho postupně vyvíjela, dostala se až k modelu označovanému jako Anka-S. Ten na první pohled připomíná třeba známý americký General Atomics MQ-9 Reaper, i když je oproti němu menší. Na délku má 8,6 metrů a jeho nosnost dosahuje 350 kilogramů. Ve vzduchu vydrží až 30 hodin, ale je poháněný tlačnou vrtulí, což mu umožňuje dosahovat maximální rychlosti jenom 217 km/h.

V reakci na postupný vývoj okolních armád se proto společnost pustila do vývoje mnohem vyspělejšího dronu, k jehož pohonu by měl sloužit již proudový motor, což mu určitě dovolí dosahovat mnohem vyšších rychlostí. Zatím o něm není příliš informací, jen jedna nově zveřejněná fotografie. Ta ukazuje letoun podobající se létajícímu křídlu, ale s mnohem užším rozpětím, tedy podobně jako tomu bylo v minulosti třeba u letounu Lockheed F-117 Nighthawk, oproti němuž ovšem nemá fasetový povrch.

Anka-3 unese nemalý náklad zbraní

Z informací sdělených výrobcem by měla vzletová hmotnost nového stroje dosahovat až 7 tun – jen pro srovnání, maximální vzletová hmotnost výše zmíněného stroje Anka-S je pouze 1,7 tuny. Sloužit by měl přitom zejména k útokům na pozemní cíle, teoreticky by mohl nést pumy nebo střely vyšší hmotnosti. Turecko například před nedávnem představilo naváděnou nadzvukovou střelu TRG-230-IHA určenou pro dron, její hmotnost je 210 kilogramů a doletí až 150 kilometrů.

Tvar Anka-3 by mohl navozovat dojem, že bude mít schopnost stealth, což by teoreticky při použití speciálních materiálů možné bylo. Ovšem i na zveřejněné fotografii je vidět nějaké zařízení, nejspíše zbraně v podvěsu, což schopnost stealth vylučuje – zbraně by totiž musely být schované uvnitř trupu. Nelze však vyloučit, že společnost do budoucna na tento koncept naváže. Na přesné specifikace dronu je nicméně potřeba si v tuto chvíli počkat, Anka-3 by se měl poprvé vznést v druhém čtvrtletí 2023.

Článek Nový turecký dron Anka-3 má tvar samokřídla, které je typické pro stealth. A díky proudovému motoru má unést až 7 tun nákladu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.